Astronomické fórum

jo a mas Saso pravdu, ze kdyz to clovek furt nekam taha, tak je situace slozitejsi - nekdy vse jde na 100% jindy se porad neco xxx (to je ale u me castejsi pripad, bohuzel). konec OT a zpet k testum

zaostreno bylo na 100% (Bahtinova maska) a prave, ze diky tomu, ze jsem mel perfektne zaostreno jsem mohl to protazeni lepe pozorovat - kdybych mel rozostreno, tak si toho ani nevsimnu a jsem v pohode.

To jeste nic neznamena, pokud tahle hvezda byla ve stredu zorneho pole, ty kraje muzou diky krivosti pole vic utect. Nekdy je lepsi ostrit na hvezdu vic u kraje (viz. diskuse ohledne Hoznova FSQ-85).

Jako  přenosnou montáž bych montáž od ASA vůbec nebral !  Ta bude na ustavení sakra závislá, když nemá zpětnou vazbu na skutečný obraz, ale jen na otáčení RA osy !.
........
Pokud máš zaostřeno Bahtinovou maskou, projeď si postupně celé pole a zkontroluj, kde a jak se to eventuelně odlišuje. Tím seš schopný odhalit jak nekolmosti soustavy, tak i zakřivení pole, a pokud to nejde jinak eliminovat, lze potom najít nějaký optiimální bod, kde ostřit .

Přesně tak, zaostřeno mám vždycky na 100%. Potom dojdu domů a každý snímek pod drobnohledem kontroluju a krásně vidím rozdíly mezi jednotlivými 15 minutovými (nebo kratšími) expozicemi. Krátkodobý 0.2 fwhm skok nad "zaostřeno" udělá v rozích při tak malých pixelech v kombinaci s dobrou optikou paseku. Blíže ke středu už je to vcelku fuk, větší hvězda mi nevadí tak, jako šiška v kraji.  

Už jsem se s tím smířil, ale taky to chvíli trvalo. Vše svádím na seeing, malé pixely, mraky, mlhu, vlhkost, sousedův kouř z komína ... a hned mi je líp .

Jak řešíte při tak fajnovém zaostření kontrolu zaostření vlivem chladnutí optiky, případně změnu teploty během v součtu hodinových expozičních časů?

vla: ja pouzivam mereni kvality v MaxIm DL, po kazdem novem snimku (nebo po 2-3) to projedu a vidim, zda se mi to nejak nezhorsuje. Jinak je nejlepsi byt na miste foceni vcas a hodinu az dve nechat sklo temperovat... pokud je stabilni teplota (napr. v lete) tak vubec nemusim preostrovat.

Už jsem se s tím smířil, ale taky to chvíli trvalo. Vše svádím na seeing, malé pixely, mraky, mlhu, vlhkost, sousedův kouř z komína ... a hned mi je lípkoukam Honzo, ze jsi stejny puntickar jako ja a dobry reseni, souseduv komin, to je ta pricina!

MilAN: diky za tip, priste to zkusim (ale priste chci uz fotit za ucelem vytvoreni fotografie, ne jen testovat).

Jak řešíte při tak fajnovém zaostření kontrolu zaostření vlivem chladnutí optiky, případně změnu teploty během v součtu hodinových expozičních časů?Já třeba sleduju fwhm a pokud překročí určitou mez, utíkám to přeostřit . Mohl bych dokumentovat přímo exportem z DSS, ale nemám tu sebou data . Tenhle problém jsem ale nikdy s DSLR neměl, prostě jsem nepřeostřoval za celou noc, nemělo to takový vliv.

Já třeba sleduju fwhm a pokud překročí určitou mez, utíkám to přeostřit . Mohl bych dokumentovat přímo exportem z DSS, ale nemám tu sebou data . Tenhle problém jsem ale nikdy s DSLR neměl, prostě jsem nepřeostřoval za celou noc, nemělo to takový vliv.Ja to delam stejne, taky sleduji FWHM (primo v softwaru od Atiku, ktery slouzi k porizovani snimku). Pokud je ta zmena vyrazna, tak preostrim. U svetelne optiky s FWHM na urovni jednoho pixelu se tomu asi neda vyhnout.

Jakopřenosnou montáž bych montáž od ASA vůbec nebral !Ta bude na ustavení sakra závislá, když nemá zpětnou vazbu na skutečný obraz, ale jen na otáčení RA osy !.
Tomu Milane moc nerozumím, ASA je montáž jako každá jiná, pouze nemá periodickou chybu. Samozřejmě když k ní použiješ autoguider, bude to daleko lepší.

Počítal bych s tím, že to je dělané tak, aby tam nebyl AG. A v tom případě musí být velmi dobře ustavena - protože nemá  zpětnou vazbu na  hvězdu, ale na točení RA. A ta osa by v tom případě měla opravdu mířit přesně na pól. A to lze dobře dosáhnout u stacionární montáže, na poli bych si nebyl moc jistý.
Pokud tam dáš autopointer, bude mít  v zásazích  do pointování určitě prioritu. A potom je skoro jedno, jaká pod tím je montáž a jakou má ( samozřejmě  přiměřenou)- PE

Pokud je přenosná, (byla např. na HTT2009) tak je tam autoguider a neřešíš tak moc ustavení. Pokud je napevno pak zase nepotřebuješ autoguider. Tady jedna zkušenost :

I have no experience with ASA Newtons yet, but
with my RC at 1.8m focal length I never needed
to (auto)guide to get round stars in a 50mm Field
with 30min subs (although most of the time, I do
20min subs due to sky background).

Milane, to je taky to, co mě napadlo. Ale pak jsem někde narazil na to, že ten SW od P. Kellera umožňuje velmi přesné ustavení na pól. V zásadě to funguje tak, že ustavíš zhruba, uděláš kalibraci na více hvězd (myslím tři alespoň) a následně systém udělá GO-TO na Polárku, která samozřejmě nebude ve středu pole. Ty pak pomocí pohybů v azimutu a výšce vyladíš Polárku do středu zorného pole dalekohledu při vysokém zvětšení. Vzhledem k přesnosti enkodérů bude ustavení velmi přesné, až na desítky", vzásadě limitované zvětšením.

Nemůžu ten článek najít, bylo to v nějakém cizím foru.

Pokud to bude na pevném podkladu, asi to bude stabilní. Na měkké louce bych z toho měl strach a asi to bude pracovat.

Každpoádně montáž je primárně k pevnému umístění.

Stejný systém používá Celestron, ideální je zadat více hvězd ve všech směrech. Podobný systém myslím využívá i SW T-point. Velmi důležitou podmínkou je naprosto perfektní souosost dalekohledu a montáže (tedy profi lišty), jakákoli odchylka vede ke špatnému určení místa polárky. Kdysi jsem programoval podobný systém právě pro určení chyb os na dobsonově montáži, tedy obrácený postup.

Jasně, téhle metodě rozumím. Jediné, co jde špatně udělat, je takhle seřídit Newton. Tedy v praxi, teoreticky samozřejmě ano.

Taky to půjde, ale 3 hvězdy rozhodně nestačí, základ je 10, čím více, tím lépe, jde o to zjistit jakoukoli nesouosost montáže a dalekohledu, tu vypočítat a následně určit polohu Polárky.