Astronomické fórum

Zkušenosti nemám - můžu leda poradit trochou mých chatrných obecných znalostí.

Čím méně je olověná baterie nabitá, tím méně vydrží na mrazu resp. čím méně je nabitá tím ji více bude dělat problém silnější mráz.
Takže při použití plně nabité baterie v mrazu se bude ze začátku vybíjet dobře ale čím více se vybije tím více bude ztrácet kapacitu než normálně (vybíjecí křivka bude strmější u konce).
Plně nabité kyselinové aku nemrzne  při -30 až -40 st. Celsia.
Plně nabité AGM či Gelové aku i -60.
Prochladlá baterie při 0 st. celsia může dát třeba jen 65% kapacity. Tuším že i záleží v jaké teplotě se nabíjí.

Když už zateplovat krabici tak ne polystyrenem. S vyhříváním může být nebezpečný - polystyren dobře hoří.
Tj. na vyteplení použít něco méně hořlavého, třeba skelnou vatu nebo nějaké nehořlavé izolační desky.
Rovněž bych někde nahoře v krabici udělal malé odvětrávání neb i tak se z kyselinovky budou uvolňovat výpary které jsou výbušné. Každopádně mimo provoz bych ji skladoval s odklopeným víkem.

Jelikož nejvyšší životnost bateriie při skladování je v chladnějších teplotách kdy se i méně samovybíjí (ne však mrazu, ideálně 5 stupňů C) doporučuji batterie skladovat třeba ve sklepě (kde si to stejně většina lidí dává...).
I Pb baterie se při vybíjení silným proudem (spíše relativně ke kapacitě) zahřívá. Akorát myslím že malý proud ji neohřeje skoro vůbec, takže samotné zateplení bez přídavného vyhřívání asi nepomůže.
Pro vyhřívání stačí když se teplota bude pohybovat nad nulou. Jako optimum vidím termostat nastavený tak na 10 st. Celsia. Víc bych nedával, neboť je to zbytečné mrhání energií na vyhřívání.

Kdybych si něco podobného dělal, asi bych si svařil bednu z plechů. Víko jistil přivařenou matkou či matkami (dle velikosti baterie) přivařenými v krabici a provrtaným víkem pro šrouby třeba M8 - klíč č.13. Plus díra na odvětrávání.
Na boky přidal uši pro přenášení + dvě či jednu díru s průchodkami pro kabely. Nástřik z venku i zevnitř šedým základem a venkovní spodek s trochou tlustšího nástřiku aby se hned neošoupal, případně přidal horní lak nebo nějaké gumové podlepení na dno. Nevím zda by byly dobré nožky na dno - zem je chladná ale zas ona se ochlazuje od atmosféry či spíše vesmírného chladu.... dlouhodobé proudění chladného vzduchu pod krabicí může být horší než položení na zem. Krom toho nožky jsou další práce navíc a při přivaření i trochu větší neskladnost.
Postavil bych nějaký účinný/spínaný volitelný regulátor vytápění (možná by ani nemusel být...) + termostat (zatnější elektronik by to asi spojil dohromady - čím větší teplo tím menší proud). Baterii omotal odporovým drátem a bodově přilepil tmelem který snese i třeba 100st. celsia (sic. tam nikdy takové teplota nebude, ale aspoň vím, že tmel bude teplotně stabilní), čidlo termostatu přilepil doprostřed boku baterie ne však ke nebo blízko odporovému drátu, na dno polštářek skelné vaty, vložil nachystanou baterii, pak okolo polštářky skelné vaty a víko buď podlepit skelnou nebo přikrývat polštářkem + někde tam šoupnout elektroniku v krabičce. Polštářek aby se mi tam vata moc neprášila. No popravdě bych se krom víka na polštářky vyprdnul.  Nebo když už krabice, tak do ní dát i třeba jistič a příp. další základní rozvodnou elektroniku nebo i konektory - jeden autozásuvkový vždycky hodí.  
Teď mě ještě napadá, že jako dobrý tuning by mohlo být vylepení vnitřku krabice lesklou mylarovou (nebo prostě izotermickou) fólií stojí pár šupů a tuším že odrazí až 90% tepla - to se aspoň u její specifkace jako příslušentví pro přežití. Dokonce se mi zdá že i v některých státech je to povinná výbava autolékárničky, každopádně ji využívají snad všechny armádní jednotky speciálního nasazení. Není nad tlustší alobal... No vlastně asi by spíše bylo lepší do něčeho lesklého zabalit tu baterii s vyhříváním, ale fakt spíš tlustý teplárenský alobal s elektrickou meziizolací (aby nekratoval odporový drát) - ta izotermická fólie by tu teplotu nemusela přežít (i když myslím že polyester u mylaru snese tak 120 st. Celsia). A co uteče zajistí sekundární zateplení.

O zateplení skoro nic nevím, ale třeba by to tak nějak +/- mohlo být. ;D

Není jednodušší nechat aku v autě, kde si v zimě stejně občas zatopím, a nemrzne tam ? Třeba ještě něčím přikrytý ?

Jsem docela skeptický k tomu vyhřívaní. Aby ztráta energie na ohřev nebyla vyšší, než přínos na kapacitě díky tomu, že aku bude v teple. Jak to ale spočítat, to netuším. Bylo by potřeba znát měrnou tepelnou kapacitu toho aku (nádoba+elektrody+elektrolyt) + ztráty tepla přes obal.

Dekuji za odpovedi Je pravda, ze pomer vykonu vytapeni k "zisku" kapacity se bude pocitat hodne spatne, takze by to chtelo asi overit spis experimentalne. Nicmene to znamena dost prace a casu s nejistym vysledkem Zkusim nad tim jeste trosku popremyslet, ale pokud to vidi i MMys skepticky, zacnu se smirovat s tim, ze jsem si vymyslel dalsi zhovadilost

Tak jsem to nemyslel, tady přiznávám, že fakt nevím. Muselo by se to spočítat nebo vyzkoušet.

Jen intuice mi říká, že kdyby to mělo výrazný přínos, už by to dávno v akumulátorech někdo používal.

Krom uložení v autě a samotného bednového vytápění existuje ještě minimálně jedna možnost. Jestli máš nějaké časté místečko, vykopat do země metrovou jámu do které dáš nějakou tu zateplenou bednu bez vytápění + dobré zateplení od shora.  :D

A nebo úplně nejjednoduchší možnost je koupit akumulátor s větší kapacitou, který ve velkém chladu dodá tolik energie co potřebuješ. Optimálně nějakou AGM, která je na chlad odolnější. Akorát mám takový dojem, že Ti jde i o nějakou rozumnou přenosnost a menší finanční investici.

To vytápění jsem kdysi taky koumal, ale pro uplně jiné použití - napájení wifi přípojného bodu umístěného v odlehlé lokalitě. Měla to být kombinace akumulátor, solární panel, větrná elektrárna kde jsem krom toho zakopání chtěl řešit i slabé vytápění jako takové sychrování a aby se nemuselo kopat hluboko - špatný servisní přístup k baterii + moc práce. Naštěstí se nám tam pak podařilo vyřešit dotáhnutí napájení přes síť, takže zůstalo jen u nedopracované teorie.

Jak praví MMys muselo by se spočítat jestli by se to vyplatilo. Takže zvážit, vypočíst měrnou kapacitu baterie tj.  zjistit kolik by tam mohlo být elektrolytu (30-40% kyselina sírová, zbytek voda), zbytek by padl na olovo mínus třeba -8% obalu z celkové váhy (možná HDPE asi okolo 2000JkgK) mínus -x% ostatních materiálů (tam bych dal nějakou průměrnou měrnou kapacitu).
Pak vypočíst tepelnou ztrátu (Q= m x c x deltaT) Třeba při při rozdílu 8 st. celsia v.s. -15 st. celsia.
Zjistit za jak dlouho se teplo vymění.... tady teď nevím jak... každopádně je vhodné počítat s tepel. izolací.
Pak vypočíst proud potřebný pro ohřátí akumulátoru na těch 8 st. Celsia pomocí Jouleova (či jak se to píše) tepla třeba za onu dobu tj asi odvodit z Q=RI2t či Q=(U2/R)t
Zjistit kolik Ah to tedy sežere.
Zjistit nebo naměřit kapacitu baterie v Ah při -15 st. celsia a vypočíst rozdíl oproti normálu.
Rozdíl normálu odečíst od potřebné spotřeby vyhrívání. Když vyjde podstatně velké kladné číslo, tak se to vyplatí.  :P

Jedna věc je naprosto jistá. Pokud by jsi před vytáhnutím do terénu akumulátor dal na pár hodin až den (podle velikosti aku) domů do tepla na ohřátí a pak jej strčil do zateplené bedny bez vytápění, určitě vydrží o dost déle. Nebo ještě lépe akumulátor vyhodil z nabíjení těsně před vyražením do terénu - při nabíjení se aku slušně hřeje, kor taky když nabíjení kyselinového aku má tuším ztráty 15-20%.
Prostě díky tepelné izolaci bude akumulátoru déle trvat než mrazem podstatně prochladne.

Protoze pro svuj Astrotrack (a pripadne kratkodobe CCD kameru) jeste nemam "letecky zdroj 12V" vymysleny, zacinam nad tim pomalu take uvazovat.

Mam pocit ze nic z mych prevoznych napajeni na bazi olova letecky neprojde. A tak premyslim dvema smery paralelne:

Externi zdroj pro NB na bazi Li-Pol clanku napriklad neco jako tento:
http://cgi.ebay.co.uk/ws/eBayISAPI.dll? ... K:MEWAX:IT

Pripadne ciste pro Astrotrac (kameru uz by to zrejme neutahlo) neco jako toto:
http://cgi.ebay.co.uk/Car-Adaptor-Charg ... 2557f86b90

V tom druhem pripade nevim, zda bude stacit tam dat tri 3.7V clanky, ci by bylo lepsi tam dat 4 a nejak jim srazit/stabilizovat vystup na 12-13V, coz by bylo asi lepsi (sudy pocet clanku se lepe nabiji). Da se kopit nejaky hotovy 13V stabilizator, ktery bude rozumne efektivni? Protoze nevim jak 3-4 clanky nabijet v packu, tak bych je nabijel jednotlive (muselo by to byt rozebiratelne).

Nejake napady ci kritika? Mate nekdo zkusenost s "18650 clanky", pripadne jejich kapacite za nizkych teplot?


PS: vzhledem ke sve bastlirske (ne)sikovnosti se klonim k hotovemu a nasobne drazsimu reseni...

Položím ti Pavle asi blbou otázku. Vzhledem k rozpočtu takového leteckého výletu, jak zatěžující položkou by bylo dovoz energetických zdrojů neřešit, zakoupit na místě a potom tam i zanechat...?

Na tom neco bude, staci vzit rozumnou nabijecku a nejakou levnou autobaterii koupit na miste, uz jsem o tom i premyslel. Myslim ze v pujcovne aut by jim vubec nevadila...

Nicmene treba tahat se s tim pesky na Vrbatovu boudu bych nechtel...

PS: pokud se mi podari v terminu trefit bonusovou letenku od CSA za naletane mile, tak by ten rozpocet nemusel byt primo astronomicky  ;)

Ahojky,

pokud jde o gelové aku, tak mám následující informace od specialisty na záložní zdroje ohledně kvality jednotlivých výrobců:
1. Panasonic - naprostý top, výborná kvalita a vydrží
2. CSB - o něco "horší" než Panasonic, pořád velmi dobré ale levnější
3. Yuasa - levná varianta s ucházejícími parametry...
4. vše ostatní NEBRAT !!!

Prodávám, jak jsem nakoupil, tak mne nekamenujte  

Na tom neco bude, staci vzit rozumnou nabijecku a nejakou levnou autobaterii koupit na miste, uz jsem o tom i premyslel. Myslim ze v pujcovne aut by jim vubec nevadila...

Nicmene treba tahat se s tim pesky na Vrbatovu boudu bych nechtel...

PS: pokud se mi podari v terminu trefit bonusovou letenku od CSA za naletane mile, tak by ten rozpocet nemusel byt primo astronomicky  ;)
No já předpokládám, že součástí takového astrovýletu je stejně půjčené auto, ne ? Málokdy bydlíš v místě, odkud jde rovnou i fotit. A v tom případě už není třeba zdroj řešit. Takže se jedná spíš o zdroj pro pěší výlety se stativem, DSLR, astrotracem či pidimontáží. A tam je důležitá váha. Na tohle si tu LiPol-ku dokážu představit. Ale jako hlavní zdroj pro foto full sestavou (dalekohled, montáž, CCD kamera) rozhodně ne.

já vám nevim, třeba jsem trochu mimo,
nicméně jsem si pro případy kdy bych byl náhodou bez zdroje (to je málokdy většinou mám přístup k elektřině)
pořídil obyč. baterii ze smarta 25Ah - a zadarmo
Objel jsem po praze 2 servisy a zeptal se jich, jestli nemaj nějakou vyřazenou baterku ze smarta a bylo vyřízeno - měli a dali...
Je sice pravda že váží cca 9kg, ale stejně od auta moc daleko nechodim takže mi to moc nevadí.
A když je zima? Tak ji zabalim do deky kterou stejně vozim v autě pro případ že bych se pod nim válel a hotovo...

wivo: tak to jsi uplne mimo. Precti si nazev vlakna, o cem tady je rec. Muj zdroj vazi 1.1kg a ma kapacitu 8.8Ah tady je to o tom, ze musis byt schopen cele foto vybaveni prenest v jedne osobe jako clovek na vrchol sopky...

hmm, tak to si nějak nedokážu představit.. Já bych k tomu potřeboval  nějakýho mezka..
Ještě mě napadá, zeptat se v nějakym sběrnym dvoře, tam se dá taky občas dobře "nakoupit" - i když v případě baterky to je sázka do loterie

Ps. a to ti těch 8,8Ah nestačí? nebo to je stále moc velká váha?

Ve sběrném dvoře, ale i v servisu shánět vyřazenou baterii je jen o problémech! Třeba ted funguje, ale kdykoliv může kleknout, buhví jakou pak má taková baterie kapacitu.

zdar .. koupil jsem si lidl baterku na ziveni RA pohonu(6V). no ted jsme zistil, ze pokud budu chtit zivit i notas (EEE701(9.5V)) a chlazeni CCD(12V). tak to asi neutahne.

planuji koupit http://www.ges.cz/lc-r1212pg1-ges07600835.html nejakou nabijecku za 500 a zdrojovou cast mi udela kamos .