Parametr: pole bez komy

Sasa3 · #46

Tak to při f/4,7 (254/1200) bude horší. Když ještě vidím, že za posledního půl roku bylo jen několik dní, kdy stálo za to instalovat dalekohled venku, a jestli podraží... Zvažuji koupi raději 200/1200 - f/6. - Teda až dobsony přijdou.
To jsi špatně pochopil. Já se nesnažil navrhovat, aby jsi si nekupoval tu 250mm. To byl spíš popis toho, co koma dělá s obrazem. Všechno už tady zaznělo. Koma tam prostě u světelných Newtonů je, ale dá se léčit. Není to žádný strašák. Mě osobně za půl roku pozorováním se staršími okuláry s N150/750 nikdy do očí netrkla, až teď, co jsem dostal Panoptika 19ku. Určitě se dá žít i bez koma korektoru a když ti koma bude vadit, tak si prostě časem ten koma korektor pořídíš. Střed zorného polu je kvalitní i bez koma korektoru, takže planety a dvojhvězdy budou fajn. No a holt za širokoúhlý pohled s bodovými hvězdami si pak připlatíš.

Aladin · #47

Je to stále dilema: průměr - délka (světelnost) - váha - cena.
+ Další potřebné příslušenství. Holt je to opět otázka peněz.

grajda · #48

Kup dvěstěpadesátku. [smiley=laugh.gif]

Aladin · #49

Pro: Grajda
A ty budeš po roce pořizovat větší? (V profilu vidím SW 203/1000.)

Pro: Stana
To je řečnická otázka?

grajda · #50

Pro: GrajdaA ty budeš po roce pořizovat větší? (V profilu vidím SW 203/1000.)Nebudu. Kdyby jsem si na jaře 2008 chtěl koupit ten 254/1200 na EQ6, stál už by cca 25000 místo 10000. A proto jsem volil, co mám. Když se tady někdo ptá, co za dalekohled, většinou se doporučí dobson o velikosti podle cenového limitu. Komou se nikdo příliš nezabývá, protože její zvýšení je ve většině případů míň důležité, než zvýšení světelného zisku dobsona s průměrem. Podle toho dotazu, co jsi předhodil jsem vytušil spíš to, že se komy zbytečně obáváš, než abys bezpodmínečně hledal dokonalý obraz přes celé zorné pole. Není to tak, že bys měl na kraji pole ohromný chuchvalce místo hvězd, spíš budou jen mírně máznuté- mnohdy Ti bude spíš vadit vinětace okuláru a dalekohledu, vlastní vady okuláru a pod., než koma. Někteří zde nejsou optici a místo toho, aby si všímaly komy tak ji tam nehledají a ani si jí nevšimli... Vinětace pro mě osobně byla vždycky největším problémem při pozorování slabých deep sky, obraz na krajích pole stejně tmavne, takže dávám objekty vždycky doprostřed- ale nedělám to kvůli komě.

MilAN · #51

. Komou se nikdo příliš nezabývá, protože její zvýšení je ve většině případů míň důležité, než zvýšení světelného zisku dobsona s průměrem.Koma nesouivisí s průměrem, ale pouze se světelností. Takže v Dobsonech 1:5 průměrů 200, 250 , nebo 300 mm bude rušit naprosto stejně ! Proto se tím nikdo nezabývá. A ruší přesně tak, jak popsal Sasa3 v příspěvku v tomto vlákně.

grajda · #52

Koma nesouivisí s průměrem, ale pouze se světelností. Takže v Dobsonech 1:5 průměrů 200, 250 , nebo 300 mm bude rušit naprosto stejně ! Proto se tím nikdo nezabývá. A ruší přesně tak, jak popsal Sasa3 v příspěvku v tomto vlákně.
150, 200 a 250mm mají všechny přece f=1200mm, tj. 1:8, 1:6 a 1:4,8... Tj. mění se světelnost, aspoň u těch SW, o kterých je, jak jsem předpokládal, ale nezdůraznil, právě řeč. Takže se u těchto konkrétních výrobků s průměrem zhoršuje i vliv komy. A přesto se píše: "Kup si ten větší"... Tak jsem to myslel...

Aladin · #53

Jak píšu v úvodním dotazu. Při porovnávání dalekohledů mě vystrašil údaj "pole bez komy" klesající od 9 ke 2 mm. Z odpovědí jsem se tu dozvěděl, že to není to podstatné.
Dále:
- koma u Newtonů je a zvětšuje se se světelností dalekohledu
- někomu nevadí, nevnímá ji nebo drží objekt v prostředku ZP
- komu vadí, pořídí si komakorektor
Pěkný praktický příklad je s tím Trapézem v Orionu!
Informací fůra, díky všem za příspěvky.

Teď ještě prostudovat starší vlákno: TNC/SKY NWT Dobson 203 vs. 254/1200.

grajda · #54

Teď ještě prostudovat starší vlákno: TNC/SKY NWT Dobson 203 vs. 254/1200Kup si tu dvěstěpadesátku, sakriš. [smiley=laugh.gif]

stana · #55

Mě pomohlo v rozhodování vytáhnout z kredence talíře příslušných průměrů a dát vedle sebe a porovnat...

grajda · #56

Z třístovky talíře by jsem se docela dobře nadlábnul a nemusel by jsem si přidávat... [smiley=laugh.gif] [smiley=laugh.gif] [smiley=laugh.gif]

Sasa3 · #57

Výsledná hodnota (v mm) totiž s průměrem zrcadla rychle klesá (od 9 k 2 mm):
153/1200 (1:7,8) 9,6 mm
200/1200 (1:6) 4,3 mm
254/1200 (1:4,7) 2,1 mm

Ještě k téhle tabulce. Popisuje velikost oblasti, kdy je koma měnší než difrakční limit optiky. Tedy zjednodušeně oblasti, ve které bude dalekohled perfektně kreslit. To je důležité např. při pozorování planet, kde většina detailů v atmosféře planet je mrňavá a vykazuje nízký kontrast. Většina příspěvků v téhle diskusi se ale týkala toho, jak koma vadí při pohledu do okuláru - čím jsou hvězdy dál od optické osy, tím jsou rozmazanější. Někomu to vadí míň někomu víc. Tenhle effekt ta tabulka nepopisuje! Tady u toho difrakčního limitu jde o trochu něco jiného. V podstatě ti to číslo říká, jak přesně musíš objekt držet v centru zorného pole, aby jsi dostal, co nejlepší obraz.

Příklad pro 254/1200: velikost oblasti s komou pod difrakčním limitem je 2.1mm (předpokládám, že je to průměr - aspoň mě to tak vyšlo, když jsem si to zkoušel počítat), což odpovídá 6' (obloukové minuty). Pro představu, obloha se pootočí o tenhle úhel za 24s. Tzn. v principu nastavovat planetu na střed (resp. 3' za střed) každou půl minutu, což je docela honička. Na druhou stranu se pod naší oblohou budeš na difrakční limit 254ky dostávat asi jen zřídka - to by atmosféra musela dovolit užitečné zvětšení alespoň kolem 500x. Takže pro naše podmínky bude oblast, ve které bude mít obraz slušnou kvalitu větší tak odhadem faktorem 2 (kolik je to v praxi netuším, nemám takový dalekohled, bude to ale silně záviset na atmosferických podmínkách). Jinak řečeno i když to číslo 2.1mm vypadá malé, tak nakonec to ani u těch planet nebude tak hrozné.

Mimochodem, pro porovnání dalekohledů je ta tabulka trochu zavádějící. S rostoucím průměrem totiž roste (lineárně) rozlišovací schopnost a tak je výsledná závislost na světelnosti kubická, resp. 1/F*F*F, kde F=f/D (koma závisí na světelnosti kvadraticky). Pokud by jsi si položil otázku, jak velká bude oblast, ve které rozliším dvě hvězdy vzdálené od sebe 1" (oblouková vteřina), bude závislost na světelnosti kvadratická a rozdíly se zmenší.

astar · #58

Pokud se jedná o vizuální pozorování , tak kvalita zobrazení by neměla klesnout pod tzv. Rayleghtovo kritérium. To zjednodušeně říká , že hodnota Strehlova koeficientu by neměla klesnout pod 0,8 ( 80%) Tato podmínka je splněna vzorcem :
TK = 3,5 * c * vlnová délka ( c= F /D)
Hodnota tangenciální komy (TK) se spočítá podle vzorce, viz můj příspěvek č. 4 v tomto vlákně http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 31270923/0

LubosH · #59

Se zájmem jsem si přečetl tuto pro nováčky užitečnou diskuzi a lituji, že nebyla vedena dříve. Mohl jsem si ušetřit nervy a peníze. Sám jsem s "komou" bojoval před třemi lety, kdy jsem si pořídil dobsona SW 254/1200. Součástí dodávky byl dvoupalcový okulár Kellner 28 mm, který jsem hodlal používat jako vyhledávací. Při prvním pohledu do okuláru těch komet a galaxií po obvodu ZP bylo nespočítaně, po přesunu objektu do středu ZP z nich byla vždy jen hvězda. Řekl jsem si "ejhle koma" a pořídil si komakorektor MPCC. Nainstaloval jej do výtahu, nedočkavě podíval do okuláru a ono - nic, hvězdy zůstaly máznuté. Pak už mě trklo, kde je chyba. Protože podobný dlouhoohniskový okulár jsem chtěl, pořídil jsem si Hyperion Aspherical 31 mm, který používám bez komakorektoru. Koma v obraze je, ale v rozsahu který mi nevadí. Vím, že do mého stařeckého oka se nedostane všechno zachycené světlo a že ve dne je vidět stín sekundáru, ale pro vyhledávání slouží perfektně. A relaxační pohled na Mléčnou dráhu nebo na velké otevřené hvězdokupy je fascinující. Jen kdyby ta tma byla větší.
Můj závěr: U světeného reflektoru je třeba nejprve řešit okuláry, potom komu - ale to už tady bylo řečeno.

stana · #60

P.S. Ale když koupíš kvalitní okulár, tak nelituješ snad koupi toho 250/1200 Dobsona?!

Krom toho setového okuláru jsi snad nevyhodil peníze z okna...Nebo ano?

P.S. Ještě si zaryju! Při pohledu přes Ethos je díky tomu 100° zornému poli ta koma patrná až někde, kam oko, čučící doprostředka nemá šanci vidět nějaké protáhlé ocásky u hvězd...
/Můj názor/
Rušivé koma začíná někde na hranici zorného pole Panoptika...68°..
Smekám před tvůrci Ethos čočkosuků!

P.S. Až budu jó fajnšmekr a budu chtít mít "za rohem" hvezdy bodové, tak si koupím Paracorr...Ale to má ještě čas...
P.S. Saturn je Saturn i na kraji Z.P. a to už čučím fakt do pravého úhlu...
V setovém Plosslu na kraji jeho malého Z.P. už vidím :ojen rozmáznutý flek...