Astronomické fórum

pokud to tedy chapu dobre: cim nizsi cislo (vysledek pomeru), tim lip pro pozorovatele, protoze tubus je schopny posbirat vice svetla?

pokud to tedy chapu dobre: cim nizsi cislo (vysledek pomeru), tim lip pro pozorovatele, protoze tubus je schopny posbirat vice svetla?  
Ne a hlavně bych řekl, že to na co se ptáš nesouvisí s problematikou okulárů jako takovou ale spíše se světelností dalekohledu tak jak se uvádí u refraktorů a nebo reflektorů a s konkrétním okulárem to nesouvisí..
Při fotografování se zase uvádí světelnost objektivu a výhody a nevýhody při klasickém focení jsou poněkud jiné než u dalekohledu.

Ten odkaz uvedený výše definuje a popisuje clonové číslo a s dalekohledem a vlastně ani s okuláry nijak zvlášť nesouvisí.

Tady na AF je dostatek informací ohledně ohniskové vzdálenosti teleskopu a souvislosti s výběrem vhodného okuláru potažmo řešení komy korigujícím členem a pod ... Možná si trochu pročíst o typech dalekohledů a jejich optických vlastnostech.

A nebo upřesnit svůj dotaz - domnívám se totiž, že světelnost (jak to nazýváš) u okuláru není podstatná veličina, kterou by bylo třeba se zabývat.

Zjednodušeněa hlavně laicky řečeno : ohnisková vzdálenost f - není pro pozorování tak podstatná jako při astrofocení. Největší vliv na "sběr" světla teleskopem má průměr zrcadla případně průměr čočky refraktoru - Čím větší zrcadlo/čočka tím víc posbírá světla.

edit: tady něco teorie - vysvětluje exaktněji s přesnou terminologií - bližší pochopení asi skutečně bližší dotazy v jiné sekci  :)

http://posec.astro.cz/index.php/clanky/ ... dalekohled

poslední edit - aha ono už je to přesunuté ve vlákně ohnisková vzdálenost a světelnost
Karell to přesunem elegantně vyřešil

pokud to tedy chapu dobre: cim nizsi cislo (vysledek pomeru), tim lip pro pozorovatele, protoze tubus je schopny posbirat vice svetla?Tak to ne , to nechápeš vůbec správně. Kolik "pobere" dalekohled světla, záleží pouze na průměru objektivu.
Clonové číslo neboli "světelnost" je bezrozměrné číslo. Běžně užívaný zápis jef/5. Často je udávaný relativní otvor, což je převrácená hodnota clonového čísle a běžně se zapisuje : 1:5

Poznám rozdíl při vizuálním pozorování, pokud přejdu z delšího na kratší ohnisko stejného průměru, i v něčem jiném než je zvětšení?

úplně amatérsky: pokud se budu dívat na stejný objekt pomocí 200/1200 a 24mm okuláru, nebo 200/1000 a 20mm okuláru, nebo 200/800 a 16mm okuláru (všechno 50x), poznám rozdíl?

Jak je to teoreticky v kombinaci kratšího ohniska a binohlavy? Protože TEORETICKY by kratší ohnisko s více světlem mělo pro binohlavu ukázovat lépe (menší zvětšení, víc světla)

Pokud bude optika i kolimace perfektní, poznáš rozdíl pouze v komě, která u světelnějšího dalekohledu bude rušit ve výrazně větším poli a více bude degradovat   okrajové partie. No a trochu to poznáš na ztrátě kontrastu , protože světelnější dalekohled bude potřebovat větší sekundár= větší centrální stínění.
Větší problém ale nastane pokud nejsou první podmínky dokonale splněny, potom se to zobrazí  větší ztrátou  kontrastu a ztrátou detailů ve světelnějších sestavách.
-----------
O binohlavách tu je speciální vlákno, tohle tam je hodně probráno. Ta úvaha není dobrá. u světelnější soustavu bude větší vinětace. U bodových objektů jeho jas záleží pouze na průměru. u plošných to je komplikovanější použitým okulárem a jeho ohniskem

Díky. Požadavky vizuál/focení jdou co se týče ohniska spíš proti sobě, čili hádám, že nejlepším kompromisem bude ohnisko 1000mm, které nebude tak náročné na ideální podmínky (i když náročnější na montáž)

Ahoj všichni, prosím o radu...Čím větší světelnost(f) tím je to leší.?

Margi88: Vítej na AF. To záleží, co od dalekohledu nejvíc potřebuješ. Obecně platí, že delší ohnisko zmenšuje vady objektivu. Hodně dlouhý dalekohled, je zase ale moc hmotný a náročný na montáž.

Zjednodušeně: pro pozorování jsou lepší vyšší clonová čísla (f/5, f/6.3, f/7.1, f/8 atd.) a pro focení nižší (f/4, f/3.5, f/2.8 atd.).

Dobrý den,
rád bych se zeptal na výhody a nevýhody dalekohledů se světelností f/4. Vyplatil by se víc f/5 nebo f/4? Díky za všechny odpovědi a názory.

Pro vizuální pozorování není žádná výhoda ve větší světelnosti ( tedy zde F/4 ) Obecně je jednodušší vyrobit méně světelný přístroj, resp. jsou méně vidět jeho optické vady. Zrovna tak seřízení je náročnější a vyžadujei kvalitnější a dražší okuláry.
Světelnější dalekohledy - vzhledem k tomu, že u stejného průměru vycházejí kratší - umožňují dosáhnout větší zorné pole s konkrétními kvalitními okuláry.
Pokud jde o zrcadlové dalekohledy typu Newton, pro F/4 se neobejdou bez kvalitního komakorektoru, a celkově bytelnější konstrukce. Zde je velká náchylnost na přesnou a držící kolimaci.
U refraktoru je světelnost 1:4 prakticky nedosažitelná - u průměru 80 mm začíná rozumná kvalita u apochromatu na světelnosti 1:6, a poloapochromatu na 1: 7,5, u achromatu na 1:10 +

U Newtonů na pozorování je moje preference F/6 u refraktorů F/6 a výše (APO F/6, ED F/7, Achro F/15). Optika pak vykazuje méně optických vad, není tak náročná na výrobu a citlivá na seřízení. Na fotografování je snaha astronomů mít co "nejsvětelnější" přístroj, ovšem to přináší velkou řadu potíží, se kterými se i během focení musí vyrovnávat (dokonalé seřízení optiky, ostření), ale i zaplatí podstatně více peněz za kvalitní optiku.

Sdílím s dalšími nováčky odkazy, které se můžou hodit.

Shrnutí základních vzorců pro výpočet zvětšení, zorného pole atd. s příklady pěkně na jednom místě v aj http://www.skyandtelescope.com/observin ... ope-owner/

A ještě odkaz na šikovnou excel tab. na výpočet zvětšení sbírky okulárů a celkový přehled o možnostech zvětšení (Michael Vlasov Deepskywatch) http://www.deepskywatch.com/telescope-calculator.html

Jasně, dnes už na trojčlenku a obyčejný pravoúhlý trojúhelník jsou potřeba programy
Nebylo by lepší pochopit , jak to funguje ?

MilAN píše:Nebylo by lepší pochopit , jak to funguje ?

- no to sis dovolil moc! Ty chceš po někom kdo se v podstatě zajímá o vědu, aby myslel? :-O