Astronomické fórum

díky za vysvětlení, jsem zas o něco chytřejší ještě bych měl ale dotaz, jak dlouho tak trvá než se vzpamatuje magnetosféra po takový bouři a jakej následek by mělo kdyby v době oslabení magnetosferý zasáhla zemi další stejně intenzivní bouře? projevilo by se to pak na viditelností polární záře u nás?

Každé tohle narušení se po pár hodinách vrací k normálu, další vlna by jen obnovila silnější magnetickou bouři. Sranda je že se to pokaždý chová trochu jinak. Někdy zasáhne magnetosféru rázová vlna a nestane se nic, jindy to zas trvá 30 minut a potřetí zas několik hodin.

Kiruna, Švédsko - celooblohovka on-line:


http://www.irf.se/allsky/rtasc.php

paráda!

Pekne. Moja snubenica by ti zavidela. Oni sli do Kiruny minuly rok a prave kvoli polarnej ziare a nic (ja som vravel, ze to nie je dobra doba a nic nebude vidiet, ale co uz ).

Další pěkné záběry polární záře nad sopkou v ledovci Eyjafjallajökull  :) Fotograf Lucas Jackson

Rád bych se taky tady vyjádřil tady k tématu.
V roce říjnu v 1983 jsem dlouho po západu pozoroval krásnou granátově červenou záři nad západním a severozápadním obzorem několik hodin po západu Slunce. Tenkrát jsem si myslel,že se jedná o polární záři. Z omylu mě později vyvedli geologové a geofyzici,kteří mi řekl,že je to následek výbuchu nicaraguiské sopky Conseguiny/snad to píšu správně/,která vyvrhla velké množství prachu a plynu do zemské atmosféry. Ty pak způsobily rozptyl slunečního světla na molekulách SxOx a prachových částicích a způsobily nádherné soumrakové jevy.
Protože byly vysoko nad zemským povrchem a vidět dlouho do noci,tak jsem se pěkně sekl...
Asi před dvěma roky něco podobného způsobila Kasatochi na Aleutách.
Srpnové západy byly zbarveny do fialova.
Mimochodem na rozptyl světla na molekulách plynu či prachových částicích platí stejné zákony,ať se zkoumá mezihvězdná hmota nebo plyn a prach v naší atmosféře.

Ještě jednu drobnost : Pokud pozorujete stanici ISS,jak vstupuje do zemského stínu triedrem nebo malým dalekohledem /musí to být vhodná poloha pozorovatele,ISS a zemského stínu/,pak si můžete všimnout změnu jejího zbarvení od modré do červené,jak prolétává spektrem z naší atmosféry. Ten západ Slunce na ní musí být nádherný.

S pozdravem J.S.

Podívejte na tu nádhernou záři nad Kirunou , je to ta celooblohovka, co jsem na ní dal odkaz v příspěvku odpověď #47 od začátku tohoto měsíce je znovu v provozu.  

EDIT: Alespoň zatím to zmizelo, ale takhle to tam vypadalo ve 23:00 SELČ
http://www.irf.se/allsky/rtasc.php

Pěkná animace provozu nad letištěm Arlanda i s polární září:

[media]http://www.clearskies.se/norrsken1.swf[/media]

Autorem je P-M Hedén

Kiruna aktuálně:
http://www.irf.se/allsky/LASTv2.JPG

Nezkoušel včera někdo polární záři třeba ze severozápadních Čech? Kp index sice jen 6, takže pravděpodobnost asi téměř nulová, ale záře byly pozorovatelné až z Helgolandu nebo severního Německa po 22:00 SEČ.
U nás bylo zataženo.

Zdravím všechny,

chtěl bych se zeptat zkušenějších zda je možné v srpnu 2.- 4. týden vidět polární záři? Plánují cestu Švédskem na sever do Laponska a pak dolů přes Tromso, a potopený Tirpitz , na jih Norskem. Díval jsem se na délky noci a jsou samozejmě velmi krátké. Na severu budu mít maximálně nautický soumrak. Na jihu, pokud dodržím harmonogram tak bude nějaká hodina i astronomická noc.

No a to je moje otázka: Jaká musí být tma na polární záři? Viděl jsem ji nádherně zelenou před pár lety i z Prahy a na celkem mizerném nebi. Mám šanci v srpnu v Laponsku?

Zdraví

V srpnu spíš na jihu než na severu Skandinávie.
Např. pozorovací stanoviště 67° 10' 10'' N, 22° 35' 30'' Tärendö (TSS)
12. 08. - Slunce - východ 3:51, západ 21:15, místní půlnoc 00:34 SELČ, Slunce -7° 58', tedy o něco málo více, než je občanský soumrak, do nautického to má ještě daleko, takže to bude spoléhání na geomagnetickou bouři a něco velkého, aby to bylo slušně vidět.
26. 08. - stejné místo, východ 4:42, západ 20:18, 00:34 SELČ bude Slunce -12° 30', takže nautický soumrak, to už je mnohem lepší situace, ale nebude během noci trvat moc dlouho. Tromsö je ještě o něco severněji, takže v tuto dobu o něco delší den a Slunce méně pod obzorem.
Vzhledem k tomu, že se dá očekávat vyšší sluneční aktivita a záře mohou být rozsáhlejší, je zvýšená šance, že budou častěji viditelné ze střední nebo jižní Skandinávie, kde je v tu dobu také delší a tmavší noc. Takže možná něco bude k vidění na úrovni Oslo - Stockholm nebo i jižněji. Ale všechno stejně záleží na momentální situaci. Přeji však hodně štěstí, ať někde na cestách něco uvidíš.

Já včera v noci zkoušel polární záři. Samozřejmě bez úspěchu.. ještě aby s úspěchem z jižní Moravy... navíc nad severním obzorem bylo celkem dost oblačnosti, ta vylezla hlavně na snímcích.. o světelném znečištění ani nemluvím (5km na sever mám krásně osvětlený zámek Lednice)

Určitě bych to zkusil, kdyby se v té době stihlo vyjasnit, ale nestihlo. A to i přesto, že byl ten index opravdu nízký. Přeci jen já jsem dosud pozoroval jen při Kp indexu 8 a výchylka magnetometru byla tehdy dvoinásobná oproti této noci, takže jsem skeptický, že by to od nás mělo jít. 4 zeměpisné stupně je ještě dost.

report o slabé záři je tady..
http://udalosti.astro.cz/geminids2006.htm

foto:




Kp index té noci:


Magnetometr té noci ne -150 ale -300nT.


Zajímavé je, že tehdy byla z složka na sondě ACE jen asi -15 tedy podobně jako letos.