Re: Stavba a porozumění funkci Poncetovy plošiny

[hamr]

Aby bylo vidět, že nekecám (a s Poncetkou to začínám myslet vážně), pustil jsem se o tomto deštivém víkendu do plánování. Nakreslil jsem si 1:1 3D model. Zatím jsem udělal 1.variantu s kruhovým odvalovacím segmentem. Ještě budu páchat variantu 2 s eliptickým segmentem. Do toho asi půjdu, zdá se mi to konstrukčně podstatně jednodušší. Tady jsou nějaké obrázky, třeba to někomu pomůže v představě funkce "rostlináře", chci říct funkce PP ;D. Až spáchám tu 2. variantu, přidám ji sem též. Větší obr. na klik.

 

[axel]

;D To hamr ! Gratuluji k tvému rozhodnutí! Jedna PP již funguje k plné spokojenosti! Postavil ji /bafan/ a má už hodně zkušeností! Já začínám také! Mám zatím dost práce Mým staronovým dalekohledem a ruce mám jen jedny. Držím palce a fandím.
:DAhoj

[axel]

:DChci jen ještě dodat,že bafan postavil tu s eliptickými segmenty.

[hamr]

Pro Axel,
vím o tom, s Bafanem jsem trošku komunikoval po mailu a obrázky jeho zrealizované plošiny jsem si pozorně prohlížel, i mi poslal nějaké obrázky svého pohonu. Ještě mu touto cestou taky veřejně děkuju a samozřejmě i tobě za překlad .

[hamr]

Tady jsem ještě spáchal tu 2. variantu s eliptickými kolmými segmenty. Takže teď "JEN" vyrobit ::). Větší na klik.

 



Teď jde ještě o to, jak moc je možné Poncetku zkrátit. To pravidlo, že by mělo těžiště soustavy Dobsona ležet přibližně na polární ose se mi moc nelíbí, vychází pak dost dlouhá. Je to nutné? Ten typový Dobson SKYWATCHER má vysoký stojan a tím i těžiště? Ty obrázky na netu jsou většinou pro trubkové dobsony s těžištěm hodně dole. Mě by tady vycházela, aby to přibližně hrálo, dlouhá přes metr a dělat jižní ložisko taky ze segmentu "tedy opravdu nechci"!

[LubosH]

Bohužel s nutností umístit těžiště na polární osu nic nenaděláš – pokud bude nad osou bude poloha teleskopu labilní, pokud bude pod osou budeš muset zvětšit výkon pohonu, což sebou nese další problémy. Doporučoval bych opatřit otočnou část Dobsonovy montáže kluzáky a jako pokluzná plocha by sloužila přímo horní deska poncetky. Mám stejný teleskop na montáži vlastní konstrukce takto umístěný, těžiště je 420 mm nad horní deskou a celková délka horní desky je 690 mm. Jižní ložisko mám rovněž jednobodové.

[hamr]

Pro LubosH,
díky za radu, budu o tomto řešení uvažovat. Začnu asi nějakým prototypem plošiny a pokud to bude zlobit budu to muset tak řešit nebo plošinu rovnou provést větší, abych tu podmínku pro těžiště splnil. Já mám dobson na kolečkách, takže jsem odhadoval to těžiště asi na 50cm, což asi odpovídá té tvé hodnotě. Desky mám od sebe asi těch 8-10cm. Je fakt, že si tím to těžiště nepříjemně zvyšuju, no na druhé straně nic nebrání tu Poncetku udělat delší.

[aquarius]

Pro Hamr:
Na svém stolku mám těžiště Dobsona 254/1200
úplně mimo polární osu a nevadí to.
Dalekohled zvedá gumový svazek a pohon dalekohled vlastně brzdí.
Stabilita rychlosti otáčení je vyhovující.
Těžiště se ani při 50 minutovém chodu nedostane za překlopnou
hranu a dalekohled nemá snahu padat.

[milan kuhejda]

pro Hamra
s Fidlerem jsme na PP postavili jeho Dobsona 300 mm /1500 a taky nespadl,akorát jsme spodní otočnou desku přychytili 2 stolařskými svěrkami po odšroubování 3 vršků od kofoly do kterých já dávám gumové nožky od mého Dobsona.PP bězela vždy cca 30 min a vždy to bylo v pohodě a nemělo to snahu spadnout.
Milan

[MilAN]

Nejde přeci o to, že by měl přímo spadnout. Tak daleko těžiště přeci nedostaneš, tolik pohybu poncetka nedovolí. Jde o rovnoměrnou sílu pro pohon - zrovna jako je nutné vyvážení německé montáže- Ona půjde také nevyvážená, ele minimálně bude trpět

[axel]

:DTo Hamr!
Těch PP mimo těžiště běhá tisíce a ani s pohonem nejsou nijak zvláštní problémy. Problémy jsou vždy jen když se uměle vyvolávají, přiživují a neřeší. Já měl v počítači stovky PP než jsem si dovolil nabídnout překlad. A nikde to nebyl problém zásadní! Ví se o něm ,ale dá se s ním velmi dobře žít a navíc žádná jiná montáž s naváděním nevydrží to co PP. Tak ji holt trochu potrápíme ji to neuškodí.

[hamr]

Díky všem za názory.

[axel]

;)S odstupem jsem si vzpomněl, že jeden šikula v tom množství poncetek co mi prošlo po obrazovce si uvědomil, že těžiště se dá přeci také posunovat! Provedl to tak, že pod dalekohled položil ploché závaží z čínky. Jediný problém je to spočítat. Váhu neuvedl.

[hamr]

Tak jsem konečně podniknul krok 2., a to pro mě krok nejhorší, a to pohon k Poncetce (jsem totální "LAMA" co se týká elektriky :-/). Po dlouhém shánění nějakého šnekového pohonu jsem skončil u toho stěrače ze Škodule 100 a vykuchal z něj ten šnek. Dneska jsem to zkusmo sestavil a vypadá to, že by to mohlo fungovat. Při 6V a nastavení potenciometru tak na 1/2 to dělá k těm 2mm/minutu, které potřebuju při poloměru kruhu asi 50cm. Chci tvořit tu variantu s kolmými eliptickými segmenty. Takže teď mi zbývá krok 3. udělat tu vlastní Poncetku. Žádné termíny si nedávám, ale příští foto Saturnu 2009 už bude snad s ní ;D.
Použil jsem motor RB 35, převod z toho stěrače, potenciometr 100ohm, vypínač a trafo 1,5 - 12V s nastavením po 1,5V.
Vše toto jsem dal dohromady díky Axelovu překladu a i inspirace od  Bafana a Kojara, takže děkuju .
Teď už to snad dokopu. Ještě musím někde sehnat nebo vyrobit spojku osy motorku a šneka, tady to mám slepený jen náplastí . Tady je obrázek prototypu pohonu, na klik větší.

[HonzaS]

No tak to je pěkné

Jako slaboproudař bych ti mohl doporučit nějaké zcela základní pracovní pomůcky, aby si měl z výsledné práce radost, nikoli jen zlost z neustálých poruch.

1/ mikropáječka:
- stačí zcela základní, s možností regulace teploty
- GME: typ: N-SL-976 (1400,-)
- jiné páječky mají např. digitální teploměr, což je stejně k ničemu a jsou kvuli tomu 2x tak drahé
- běžnou pistolovou páječku nekupovat!!! - levné jsou naprosto k ničemu, dražší jsou dobré, ale je s tím výrazně horší práce kvůli nutnosti hlídání správné teploty a o neustálem vyměňování oček ani nemluvím

2/ pájka (cín)
- doporučuji trubičkový cín s tavidem (prům.1mm) např. GME:S-CIN-10-250 (malá balení jsou dost předražená, vyplatí se koupit 250g) (120,-)
- osobně mám nejraději 0,5mm typ:GME:S-CIN-0,5, na cívce je napsáno "lotdraht" s prehlasovanym "o", pak DIN8516, Sn60PbCu2 - dělá se mi s ním asi nejlíp

3/ kalafuna (tavidlo)
- prakticky cokoli raději neutrální, aby spoje nemusely být po pájení umyty.
- zaručeně nejbezpečnější je obyčejná kalafuna v kelímku, typ GME:S-KALAFUNA (7,-)
- s tím jdou pájet prakticky veškeré dobře očištěné spoje s mědi a pocínované mědi.
- některé konektory s vrstvou chromu / niklu je nutné obvykle předtím zdrsnit malým pilníčkem, případně přejít na "level 3"
- jako 2.level doporučuji pájecí kapalinu typ: GME:S-TAVIDLO R (25,-)
- je malinko agresivnější než běžná kalafuna, navíc dobře zatéká do spoje, pokud je kompikovanější. Nevýhoda je, že i když je neutrální, viděl jsem na spojích po čase mírnou korozi
- level3 je již poměrně agresivní nějaká kyselina. Spolehlivě s tím jdou pájet i zkorodované spoje. typ: S-PAJ.KAP.NE (33,-), po použití je nutné spoj omýt vodou.

4/ nějaké malé ploché a štípací kleště
- v GME mají pouze obyčejné věci tohoto druhu, ale pro příležitostné použití to stačí.
- malé kleště jsou naprosto nevhodné na ohýbání, či stříhání oceli (např. hřebíků), také jako otvírák piva jsou naprosto nevhodné, dále nedoporučuji stříhat měděné dráty s průměrem vetším než 1,5mm (průměr vodiče, nikoli izolace).
- zde jsou nějaké typy:
N-SP767D (6" štípačky) (85,-)
N-SP709D (6" ploché kleště) (85,-)
- tohle jde koupit kdekoli ve slušném železářství

Celková investice na základní vybavení dílny slušnou páječnou s příslušenstvím nepřesáhne 2000,-. Vzhledem k tomu, že se jedná o téměř doživotní investici, je dobré zamyslet se nad tím.


PS: ještě bych se zamyslel nad výměnou potenciometru za vhodný drátěný typ (pokud není - z obrázku to není patrné). A stabilizovaný zdroj (dělaj se i adaptéry)

HonzaS