Satelity během úplného zatmění Slunce

[peto]

Pripajam novu verziu analyzy s opravenym Obr. 2 - boli doplnene popisky k obrazkom.

analyza_videa_preletov_2026-08-12_oprava.zip

(1.94 MiB) Staženo 7 x

[MilAN]

Velké uznání za tak rozsáhlý rozbor !!!!' A díky za něj.

[peto]

V kazdom pripade, aj tato druha (a midarsova tretia...) analyza potvrdila, ze na zaberoch nie su satelity, ale nieco ine... Tym sa trojnasobne potvrdil Tvoj povodny nazor, ze v takejto pozicii odfotit satelit uvedenymi pristrojmi je asi nemozne -

[vicky79]

Analýzu od Péti ať posoudí jiní. Dle mě je na analýzách od AI ten problém, že se těžko kontrolují a ověřují, obzvlášť když se snaží být hodně detailní.

Ta varianta hmyzu v analýze AI mě ale zarazila hned – lze zaostřit na nekonečno a mít v záběru takto v malých bodech hmyz?
Neumím si to moc dobře představit...

Já zde chci ale hlavně doplnit lehká data a něco pro snadnou představu.

Na nízkém orbitu je zhruba 21 000 objektů (funkčních i nefunkčních), které mají přibližně stejnou jasnost jako Starlinky. To vychází přibližně na 0,25 objektu na půl úhlového stupně oblohy.
To znamená, že každou chvíli něco letí přes oblohu o výseku zhruba měsíčního průměru – to sedí s tím, co sleduji na obloze a o čem jsem mluvil.

V Midarsově videu je jeden objekt – to s tím plně koresponduje a je to snadno uvěřitelné a v toleranci s tím rozložením objektů na obloze. Co je nebo není možné spatřit, teď neposuzuji – mluvím o té četnosti.

Pak přišel Martin.
A ve videu od něj je těch objektů snad 7 či více, a to už je nad očekávání a je to očividný nepoměr k tomu rozložení satelitů po orbitě. Ale vzhledem k tomu, že mohlo jít o roj či vláček, tak ještě ok. Ale zase je u této představy problém s těmi křižujícími se směry...

Chtěl jsem to hodil do placu aby bylo nad čím přemýšlet. Třeba z toho někdo něco zase upeče.

[MilAN]

V tomhle příspěvku je několik nelogičností.
- Nelze zrovna zpochybnit fakt, že pokud bylo dle elementů dráhy propočítáno 33000 objektů , tak že se v žádnéím případě nenašl shoda jak ve směru, tak času, tak rychlosti pohybu
- úvaha, kolik objektů z nízké oběžné dráhy je v daném okamžiku na čtvereční stupeň oblohy by platila, pokud bychom byly ve středu země a měli nad sebou 1/2 sféry nízké dráhy. Jenže my jsme na povrchu země a máme nad sebou cca 1% sféry nízkých drah
-pokud jde o zaostření- vzhledem k tomu, že jsou použity objektivy s poměrně krátkýcm ohniskem můžeme počítat s tím, že reálné nekonečno pro zaostření je od vzdálenosti několika set metrů.
- úvaha o propustnosti FV panelů a tudíž o možnosti jejich viditelnosti se dá celkem jednoduče ověřit na snímcích ISS při tranzitu přes Slunce. Osobně jsem to nikdy nezaznamenal. Pro ilustraci řez snímkem ISS. Je vidět, že není rozdíl v "osvětlení " tělesa stanice a FV panelů

ISS Tranzit.jpg (101.27 KiB) Zobrazeno 262 x

[vicky79]

Vaše úvaha o tom ,,středu Země“, je správná, ale výpočet hustoty na úhlový stupeň oblohy to paradoxně nemění.

Ten řez ISS je velice zajímavý. Přikládám fotku z orbity, která není focená ani přímo proti Slunci. Máte pravdu a toto foto je také reálné – a to je na tom to zajímavé.

Ještě mě napadlo:
V příspěvku #23 zmiňuji i tu možnost smítka (hmyzu) – nějak to tu zapadlo.

To video od Martina bylo točené na poli, kde bylo dost květeny, a Slunce bylo nízko nad obzorem. Tedy dlouhá optická dráha těsně nad povrchem, kde soumrakové chování hmyzu muselo být hojně přítomno.

Ve finále je také možné, že jsme viděli kombinaci hmyzu i nějaké družice.
Zda je ten hmyz při tomto zvětšení na tu vzdálenost několik set metrů vůbec možný at posoudí už někdo jiný.

[MilAN]

Vaše úvaha o tom ,,středu Země“, je správná, ale výpočet hustoty na úhlový stupeň oblohy to paradoxně nemění.

Ale no tak.Obloha je to, na co se skutečně díváme. Díváme se na satelity, které nejsou v nekonečnu ., takže na pozorovaný stupeň naší oblohy připadne jen cca 1% z těch satelitů, které vyjdou z hustoty na jejich drahách - tedy při zobrazení z barycentra.
Pokud si vezmu průměrný triedr, třeba 8x40, určitě uvidím všechny satelity do 6 velikosti bez oihledu na kvalitu oblohy ( tedy ne horší MHV než +2,5 mag). A pokud má triedr zorné pole 6° , neuvidím v poli, které má cca 28°čverečních, 28/4 = 7 satelitů současně , ale za extrémně vhodných podmínek jen 0,07 satelitů (současně )
Je i to samozřejmě zvěrstvo, ale můžeme být alespoň ve svých vyjadřování troch korektní.
-----------
A jestli může být hmyz zobrazen?
Mám s ohniskem 6,5m ( = zaostření na nekonečno je několik km) focenou Venuši , a to co se před ní pohybuje, je smrkový pyl ( velikost pylových zrn je cca 0,1 mm). Samozřejmě, pyl je v prostoru , něco je blíž než v "nekonečnu"ale dají se najít při zastavení videa i celkem osté obrazy zrn, v ůhlové velikosti v jednotkách " ( t.j. daleko menší obrazy, než na těch zatmění Slunce)

[peto]

Analýzu od Péti ať posoudí jiní. Dle mě je na analýzách od AI ten problém, že se těžko kontrolují a ověřují, obzvlášť když se snaží být hodně detailní.

Analyzu som zveril AI preto, lebo som lenivy, a hlavne by som to nikdy nedokazal takto spocitat...som len stredoskolsky chemik...
No ale na overenie a kontrolu predsa nie je nic jednoduhsie, ako si to spustit v Stellariu...
Pripravil som teda simulaciu pre Stellarium s TLE vsetkych evidovanych satelitov k 12.8.2026. Navod je v baliku, farebne zvyraznene satelity su tie, ktore krizuju zorne pole kamery, a boli predmetom analyzy od AI pre identifikaciu letiacich objektov v analyzovanom videu.
Zachovany je aj staticky zaber kamery, takze Slnko v zabere postupne zapada tak ako v Martinovom (MaG) videu.

Balik so simulaciou.