No jo, vlastně platí i pro nás co mají nakresleno hned v tom prvním odkazu, co sem dával Martin (příspěvek č,38).
Obrázky jsou někde za prostředkem článku - nejdřív listopad a dál prosinec. Jen je třeba přepočítat čas. Jih mají nahoře.
Ty prosincové přechody se odehrají podstatně dál od okraje disku a budou tím pádem trvat mnohem déle ( ca 4 hodiny).
Jen zas bude Saturn o dost níž nad obzorem. Například ten přechod 22.12 začne nějakých 27°nad obzorem a skončí až pod obzorem.
Jsem zvědav .
David1 píše: ↑24. 10. 2024, 19:42
Je prosím vás reálne vidieť tieň Titanu aj so 100mm?
Praktické zkušenosti konkrétně s Titanem nemám, ale loni jsem se stíny Europy a Io ve 127mm AR neměl problém a tohle by měl být podobná úhlová velikost. Samotné měsíce už byly těžší, tam se většinou zadařilo jen u okraje (krátce po vstupu nebo před výstupem) nebo když bylo štěstí, že to vyšlo před pás (který je tmavší, takže byl lepší kontrast).
Určitě bych to zkusil, jak v podobných situacích říkám: nejhorší, co se může stát, je, že holt nic neuvidím.
TS CF Apo 155 f/8 na EQ6-R, Pentax XW 40mm and 30mm, Morpheus 17.5, 12.5 a 9mm, DeLite 7, 5 a 4mm, Omegon LE Planetary 6mm; Barr & Stroud 10x56 ED Savannah
Já myslím, že šance je. Titan má asi o 100km menší průměr než Ganymedes, což není o moc. Saturn je asi 2x dál, než Jupiter. Jistě bude třeba průzračná obloha a menší zvět. znečistění. Zvětšení 200x nebo trochu větším, by mohl ten pidi stín vidět.
Mike: Tiene mesiacov Jupitera sú krásne pozorovateľné aj so 70mm refraktorom, ale ako napísal Artaban - Saturn je 2x ďalej. Prechody samotných mesiacov cez Jupiter som cez 100mm zatial nedal.
Každopádne to budem skúšať ak mi to počasie dovolí. Som fakt zvedavý, či sa ten Titan niekomu podarí.
Vixen SD 103S, TS Optics 72/432 SD APO, SW 150/750 achro, okulare TV Plossl + Delite, Fujiyama HD Ortho, Vixen SSW/SLV, Meade HD60, Barlow Takahashi 2x a TV 2x,3x
David1 píše: ↑25. 10. 2024, 07:43
Mike: Tiene mesiacov Jupitera sú krásne pozorovateľné aj so 70mm refraktorom, ale ako napísal Artaban - Saturn je 2x ďalej.
Proto jsem zmiňoval Europu, ta má průměr něco přes polovinu průměru Titanu, takže na úhlovou velikost by to neměl být moc velký rozdíl. Saturn je i dost světlý, takže kontrast by také problém být neměl. Spíš se obávám, že budou-li problémy s pozorováním, příčina bude někde ve vzdálenosti jednotek kilometrů.
TS CF Apo 155 f/8 na EQ6-R, Pentax XW 40mm and 30mm, Morpheus 17.5, 12.5 a 9mm, DeLite 7, 5 a 4mm, Omegon LE Planetary 6mm; Barr & Stroud 10x56 ED Savannah
Davide, to je divný, že jsi přechody měsíců přes Jupiter neviděl. Jsi dobrý pozorovatel a Vixen SD 103 je kvalitní refrák.
V tom bude nějaký háček. Jistě myslíš měsíce před Jupiterem, ale stíny od měsíců jsi viděl né?
Mike: Aha, už som konečne pochopil ako to myslíš. Potom by ale nemal byť problém s viditeľnosťou tieňa Titanu ani cez menšie priemery. No však ak nám to počasie dovolí možno zistíme či táto teória platí. Ešte by viditeľnosť tieňa mohla ovplyvniť vzdialenosť mesiaca od planéty. Titan je od Saturnu vzdialený cca 1 200 000 km a Európa od Jupitera len 670 000 km. Z toho mi vyplýva, že tieň Európy bude menší, ale ostrejší a kontrastnejší a tieň Titanu bude väčší a menej kontrastný. Keďže je Saturn 2x ďalej, tieň Titanu by mal byť teda uhlovo približne rovnaký ako tieň Európy, ale menej kontrastný. Ale to sú len také moje konšpirácie.
Artaban: Karle s Vixenom som ešte prechody mesiacov pred Jupiterom neskúšal a aj s ED100 len asi 3x. Určite tu zohrávajú dosť podstatnú rolu pozorovacie podmienky a tie zrovna nemuseli byť dostatočne dobré. Každopádne to budem skúšať ďalej. Tiene mesiacov Jupitera samozrejme vidím úplne jasne.
Vixen SD 103S, TS Optics 72/432 SD APO, SW 150/750 achro, okulare TV Plossl + Delite, Fujiyama HD Ortho, Vixen SSW/SLV, Meade HD60, Barlow Takahashi 2x a TV 2x,3x
David1 píše: ↑25. 10. 2024, 11:22
Ešte by viditeľnosť tieňa mohla ovplyvniť vzdialenosť mesiaca od planéty. Titan je od Saturnu vzdialený cca 1 200 000 km a Európa od Jupitera len 670 000 km. Z toho mi vyplýva, že tieň Európy bude menší, ale ostrejší a kontrastnejší a tieň Titanu bude väčší a menej kontrastný. Keďže je Saturn 2x ďalej, tieň Titanu by mal byť teda uhlovo približne rovnaký ako tieň Európy, ale menej kontrastný.
Přiznám se, že o tomhle faktoru jsem vůbec nepřemýšlel, bral jsem to, že Slunce je tak daleko, že paprsky lze považovat za rovnoběžné, ale ono to tak úplně není. Tak jsem si to zkusil spočítat a vychází mi, že u Europy by průměr plného stínu měl být asi 1930 km a průměr polostínu asi 4320 km, u Titanu plný stín asi 3954 km a polostín asi 6360 km. Zajímavé je, že šířka polostínového prstence je u obou skoro stejná (poloměry drah měsíců jsou v podobném poměru jako poloměry drah planet). Protože je ale Saturn asi dvakrát dál, měl by stín Titanu teoreticky působit ostřeji (úhlově bude šířka polostínu přibližně poloviční).
No, počkáme a uvidíme (nebo taky ne). Co jsem zkoušel simulaci ve Stellariu, 4.11. to bude moc nadějně nevypadá, protože ten stín na planetu ani nevychází celý, 20.11. už by to mělo být lepší.
TS CF Apo 155 f/8 na EQ6-R, Pentax XW 40mm and 30mm, Morpheus 17.5, 12.5 a 9mm, DeLite 7, 5 a 4mm, Omegon LE Planetary 6mm; Barr & Stroud 10x56 ED Savannah
To jsem taky zvědav. Odhaduju, že by to asi stačit mohlo, ale dosud jsem se nesetkal s nikým, kdo by to doopravdy někdy viděl.
Já taky ne. To bude nejspíš tím, že tyhle přechody jsou jen jednou za ca 15 let, když je prstenec sevřený - na rozdíl od přechodů na Jupiteru,
kde je to každý rok časté divadlo. Začínám být napnutý jako kšandy .
.
