To MilAN: Sice bydlím v Hradci Králové, ale taky pocházím z toho kraje, co Ty, takže vím, o čem mluvím ...
V. K.
Orlická observatoř
Orlická observatoř
VK napsal: To MilAN: Sice bydlím v Hradci Králové, ale taky pocházím z toho kraje, co Ty, takže vím, o čem mluvím ...
Čekal bych, že napíšeš, že víš co s tím...
( a ne, že si nás tu zase budeš podávat)
Čekal bych, že napíšeš, že víš co s tím...
( a ne, že si nás tu zase budeš podávat)
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Orlická observatoř
Pánové,
optimizmus, pesimizmus, o to tu vůbec nejde, alespoň si myslím.
Jsem rád, že jste podpořili toto téma svými příspěvky a to velice konstruktivnímy.
Samozřejmě asi každý z nás už na horách v zimních měsících byl a tak tudíž má do jisté míry zkušenosti, jaké zde podmínky panují.
Tato diskuze je zde od toho, aby na tyto okolnosti poukázala, byla věcná, případně i vznesla možnosti, jak některá úskalí vyřešit, či obejít.
Určitě se nepředpokládá, že stanoviště bude navštěvováno 2x do roka, úvahy jsou o službách (víkendy ::)).
Bez veškerých předsudků jsem rád, že zde přispíváte kladně i záporně, děkuji.
Zdraví D.
optimizmus, pesimizmus, o to tu vůbec nejde, alespoň si myslím.
Jsem rád, že jste podpořili toto téma svými příspěvky a to velice konstruktivnímy.
Samozřejmě asi každý z nás už na horách v zimních měsících byl a tak tudíž má do jisté míry zkušenosti, jaké zde podmínky panují.
Tato diskuze je zde od toho, aby na tyto okolnosti poukázala, byla věcná, případně i vznesla možnosti, jak některá úskalí vyřešit, či obejít.
Určitě se nepředpokládá, že stanoviště bude navštěvováno 2x do roka, úvahy jsou o službách (víkendy ::)).
Bez veškerých předsudků jsem rád, že zde přispíváte kladně i záporně, děkuji.
Zdraví D.
-
MMys
- Příspěvky: 18669
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 53
- Kontaktovat uživatele:
Orlická observatoř
Máte nějakou představu o montáži pro ten dalekohled ?
Při vší úctě, montáže například pana Drbohlava a podobné nepovažuji za vhodné pro automatický provoz dalekohledu. To musí být něco, co je léty osvědčené, vychytané, se špičkovým a bezporuchovým řídícím firmware, s velmi přesným chodem. Na dálku to nelze provozovat stylem, když to zadrhne, tak to někde uvolníme, při vůli naopak dotáhneme, občas přidáme nebo ubereme závaží... Jinak tam budete každou chvíli.
Psal jsi něco o vidlici od p. Mrkose. Vidlice je každopádně plus, není třeba hlídat kolizi dalekohledu s pilířem, což je softwarově dost obtížný oříšek. Jak ale ta vidlice vypadá po mechanické stránce ? Kdo udělá pohony, elektroniku a PC systém ? Zde je nutné nejlépe absolutní odměřování polohy + permanentní zálohovaný systém souřadnic. Pokud se to totiž z nějakého důvodu mechanicky rozkalibruje, na dálku to již nesesynchronizujete. Pokud použijete komerční montáž, toto bude vyřešeno a příslušný SW k dispozici. Pokud budete adaptovat již existující montáž, je nutné firmware pohonů a SW ladit v reálných podmínkách. Dělal jsem to pro svoji malou montáž, a vím, co to obnáší. Je to práce na několik měsíců, u dalekohledu . Nebo koupit již existující profesionální systém (nějaké existují) a adaptovat montáž pouze pohony. Zkusím ten systém dohledat.
Při vší úctě, montáže například pana Drbohlava a podobné nepovažuji za vhodné pro automatický provoz dalekohledu. To musí být něco, co je léty osvědčené, vychytané, se špičkovým a bezporuchovým řídícím firmware, s velmi přesným chodem. Na dálku to nelze provozovat stylem, když to zadrhne, tak to někde uvolníme, při vůli naopak dotáhneme, občas přidáme nebo ubereme závaží... Jinak tam budete každou chvíli.
Psal jsi něco o vidlici od p. Mrkose. Vidlice je každopádně plus, není třeba hlídat kolizi dalekohledu s pilířem, což je softwarově dost obtížný oříšek. Jak ale ta vidlice vypadá po mechanické stránce ? Kdo udělá pohony, elektroniku a PC systém ? Zde je nutné nejlépe absolutní odměřování polohy + permanentní zálohovaný systém souřadnic. Pokud se to totiž z nějakého důvodu mechanicky rozkalibruje, na dálku to již nesesynchronizujete. Pokud použijete komerční montáž, toto bude vyřešeno a příslušný SW k dispozici. Pokud budete adaptovat již existující montáž, je nutné firmware pohonů a SW ladit v reálných podmínkách. Dělal jsem to pro svoji malou montáž, a vím, co to obnáší. Je to práce na několik měsíců, u dalekohledu . Nebo koupit již existující profesionální systém (nějaké existují) a adaptovat montáž pouze pohony. Zkusím ten systém dohledat.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Orlická observatoř
Přesně tak Martine, od p. Mrkose je montáž vidlicová.
Její rekonstrukci a úpravy si vzal na starost Libor Vyskočil, po úterní přednášce mi sdělil, že do jara následujícího roku bude připravena na elektroniku.
K montáži byl i tubus pro zrcadlo f/4,5. Ovšem náš úmysl je se dostat na 2m.
Dalekohled z AVE, pokud by to vše dopadlo, je rovněž na vidlicové m.
S tou elektronikou to bude ořech, ale doufám, že snad řešitelný, některé kapacity máme k dispozici a doufám, že i alespoň v poradenské činnosti bude možno s Tebou počítat.
Dík!
Zdraví D.
Její rekonstrukci a úpravy si vzal na starost Libor Vyskočil, po úterní přednášce mi sdělil, že do jara následujícího roku bude připravena na elektroniku.
K montáži byl i tubus pro zrcadlo f/4,5. Ovšem náš úmysl je se dostat na 2m.
Dalekohled z AVE, pokud by to vše dopadlo, je rovněž na vidlicové m.
S tou elektronikou to bude ořech, ale doufám, že snad řešitelný, některé kapacity máme k dispozici a doufám, že i alespoň v poradenské činnosti bude možno s Tebou počítat.
Dík!
Zdraví D.
-
MMys
- Příspěvky: 18669
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 53
- Kontaktovat uživatele:
Orlická observatoř
Skupinka "amatérů", kteří dotáhli takový projekt do konce, má nasvědomí třeba toto:
http://www.astrosurf.com/cavadore/Valmeca/
tak nějak bych si to představoval Ten řídící systém (MCMT) je ale ebohužel popsán jen francouzsky. Tady by mohl pomoci Honza Grečner. Ten má v komunikaci s francouzi nějaké zkušenosti.
Ještě k tomu návrhu řídícího systému. Nebudu zde dělat žádné konkrétní úvahy neboť neznám stupeň strojírenské, elektronické a programátorské způsobilosti Libora Vyskočila (bohužel, jsou potřeba všechny tři odbornosti dohromady na takovýto projekt, nejlépe v jedné osobě ale celé to je běh na dlouhou trať i za předpokladu, že je člověk v daném oboru profesionál. Chyby v systému (které tam zpočátku jsou vždy) se velmi špatně hledají, protože nastávají pouze za určité shody podmínek. A takový systém není zralý na provoz bez možnosti zásahu. Sám jsem takový systém stvořil a na několik dalekohledů nasadil (resp. stále se čas od času dolaďuje), a přitom je to (myšleno naávr elektronických systémů od stránky mechanické, přes elektronickou až po firmware) vlastně moje parketa. A upřímě řečeno, na robotický dalekohled řízený dálkově bych si ho nikdy netroufl dát ani po roce a půl vývoje.
http://www.astrosurf.com/cavadore/Valmeca/
tak nějak bych si to představoval Ten řídící systém (MCMT) je ale ebohužel popsán jen francouzsky. Tady by mohl pomoci Honza Grečner. Ten má v komunikaci s francouzi nějaké zkušenosti.
Ještě k tomu návrhu řídícího systému. Nebudu zde dělat žádné konkrétní úvahy neboť neznám stupeň strojírenské, elektronické a programátorské způsobilosti Libora Vyskočila (bohužel, jsou potřeba všechny tři odbornosti dohromady na takovýto projekt, nejlépe v jedné osobě ale celé to je běh na dlouhou trať i za předpokladu, že je člověk v daném oboru profesionál. Chyby v systému (které tam zpočátku jsou vždy) se velmi špatně hledají, protože nastávají pouze za určité shody podmínek. A takový systém není zralý na provoz bez možnosti zásahu. Sám jsem takový systém stvořil a na několik dalekohledů nasadil (resp. stále se čas od času dolaďuje), a přitom je to (myšleno naávr elektronických systémů od stránky mechanické, přes elektronickou až po firmware) vlastně moje parketa. A upřímě řečeno, na robotický dalekohled řízený dálkově bych si ho nikdy netroufl dát ani po roce a půl vývoje.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Orlická observatoř
MilAN napsal:
Čekal bych, že napíšeš, že víš co s tím...
( a ne, že si nás tu zase budeš podávat)
To řekl už Luboš: sedlová střecha se sklonem 45°, aby sníh sám sjížděl ...
To MMys: podle mě se Drbohlavovy montáže také nehodí jako základ k montážím skutečně robotickým.
K robotisaci jako takové: v AVE jsou lidé, kteří s tím mají zkušenosti (robotický dalekohled BART, http://lascaux.asu.cas.cz), takže je možné je oslovit už jenom z tohoto důvodu. Budu s nimi mluvit začátkem ledna. Takže pokud mi Duk a dr. Vyskočil dají nějaké další stanovisko, můžu o tom rovnou tam promluvit. Už jsem psal Dukovi soukromou zprávu, že bude vhodné ustavit nějakou koordinační osobu celého projektu a že by to mohl být právě dr. Vyskočil.
V. K.
Čekal bych, že napíšeš, že víš co s tím...
( a ne, že si nás tu zase budeš podávat)
To řekl už Luboš: sedlová střecha se sklonem 45°, aby sníh sám sjížděl ...
To MMys: podle mě se Drbohlavovy montáže také nehodí jako základ k montážím skutečně robotickým.
K robotisaci jako takové: v AVE jsou lidé, kteří s tím mají zkušenosti (robotický dalekohled BART, http://lascaux.asu.cas.cz), takže je možné je oslovit už jenom z tohoto důvodu. Budu s nimi mluvit začátkem ledna. Takže pokud mi Duk a dr. Vyskočil dají nějaké další stanovisko, můžu o tom rovnou tam promluvit. Už jsem psal Dukovi soukromou zprávu, že bude vhodné ustavit nějakou koordinační osobu celého projektu a že by to mohl být právě dr. Vyskočil.
V. K.
-
MMys
- Příspěvky: 18669
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 53
- Kontaktovat uživatele:
Orlická observatoř
Vláďo,
BART je ale relativně malý dalekohled na špičkové komerční a léty prověřené montáži s elektronikou, stojící v areálu Ondřejovské observatoře, s veškerým zázemím a odborným servisem.
To co plánujete, je diametrálně odlišné, několiknásobně větší, v podstatně nehostinnější lokalitě.
Robotizace BART-a bylo vpodstatě "pouze" (vím, že i to je ohromný kus práce) napsání systému komunikujícího s již existujícím systémem řízení montáže a kamer. Nikdo tedy nekonstruoval a neladil pohony a elektroniku řízení montáže, to vše již bylo koupeno. Ale tadych jdete do něčeho podstatně komplikovanějšího, a hned v hraničních podmínkách. Já Vám to nechci nějak kazit a pomlouvat, ale tohle vyžaduje opravdu velmi důkladné zvážení možností. Tedy ne těch softwarových záležitostí, které budou pro lidi, co dělali BART-a, celkem snadné. Ale těch, co jsme tady už rozebírali (energie, krutým atmosférickým vlivům odolná mechanika všeho, internetová konektivita, dopravní obslužnost v zimě...) Musíte začít řešením těchto problémů. Bez vyřešení této základní podmínky to nemá šanci na úspěch.
Nejvíc mě chybí ta elektřina. Nedokážu si představit nějaký prakticky permanentní provoz dieselagregátu v té oblasti. Také zkuste zjistit jeho dostupnost a cenu, to musí být profesionální výrobek pro trvalé použití v nehostinných podmínkách, ne nějaký dieselagregát na chatu... Pak akumulátory, regulace, měniče nezanedbatelného výkonu... BART je proti tomu procházka růžovou zahradou.
Jako první bych tedy zkoumal zda:
1) tam lze zavést elektřinu kabelem (-> povolení pro položení kabelu)
2) Zda tam lze (je to CHKO) dlouhodobě provozovat dieselagregát, a jaké budou náklady na zřízení a provoz takové "elektrárny", to nebude zanedbatelná položka.
3) Zda lze do dané lokality mít internetovou konektivitu s kapacitou v řádu alespoň megabitu. S veřejnou IP adresou. Většina bezdrátových techologií s akceptovatelnou cenou vyžaduje přímou viditelnost a vzdálenost do jednotek kilometrů. Vrchol je ale dost plochý, je otázkou, zda je to vůbec schůdné a za jakou cenu.
4) Jak se tam bude jezdit v zimě. Kdo prohrne metrové závěje, nebo snad sněžným skůtrem ? Evidentně tam nevede veřejná komunikace jen nějaká cesta lesem a klečí.
BART je ale relativně malý dalekohled na špičkové komerční a léty prověřené montáži s elektronikou, stojící v areálu Ondřejovské observatoře, s veškerým zázemím a odborným servisem.
To co plánujete, je diametrálně odlišné, několiknásobně větší, v podstatně nehostinnější lokalitě.
Robotizace BART-a bylo vpodstatě "pouze" (vím, že i to je ohromný kus práce) napsání systému komunikujícího s již existujícím systémem řízení montáže a kamer. Nikdo tedy nekonstruoval a neladil pohony a elektroniku řízení montáže, to vše již bylo koupeno. Ale tadych jdete do něčeho podstatně komplikovanějšího, a hned v hraničních podmínkách. Já Vám to nechci nějak kazit a pomlouvat, ale tohle vyžaduje opravdu velmi důkladné zvážení možností. Tedy ne těch softwarových záležitostí, které budou pro lidi, co dělali BART-a, celkem snadné. Ale těch, co jsme tady už rozebírali (energie, krutým atmosférickým vlivům odolná mechanika všeho, internetová konektivita, dopravní obslužnost v zimě...) Musíte začít řešením těchto problémů. Bez vyřešení této základní podmínky to nemá šanci na úspěch.
Nejvíc mě chybí ta elektřina. Nedokážu si představit nějaký prakticky permanentní provoz dieselagregátu v té oblasti. Také zkuste zjistit jeho dostupnost a cenu, to musí být profesionální výrobek pro trvalé použití v nehostinných podmínkách, ne nějaký dieselagregát na chatu... Pak akumulátory, regulace, měniče nezanedbatelného výkonu... BART je proti tomu procházka růžovou zahradou.
Jako první bych tedy zkoumal zda:
1) tam lze zavést elektřinu kabelem (-> povolení pro položení kabelu)
2) Zda tam lze (je to CHKO) dlouhodobě provozovat dieselagregát, a jaké budou náklady na zřízení a provoz takové "elektrárny", to nebude zanedbatelná položka.
3) Zda lze do dané lokality mít internetovou konektivitu s kapacitou v řádu alespoň megabitu. S veřejnou IP adresou. Většina bezdrátových techologií s akceptovatelnou cenou vyžaduje přímou viditelnost a vzdálenost do jednotek kilometrů. Vrchol je ale dost plochý, je otázkou, zda je to vůbec schůdné a za jakou cenu.
4) Jak se tam bude jezdit v zimě. Kdo prohrne metrové závěje, nebo snad sněžným skůtrem ? Evidentně tam nevede veřejná komunikace jen nějaká cesta lesem a klečí.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Orlická observatoř
BART má průměr 25 cm, nový dalekohled bude mít 50 cm. Takže ne několikrát, ale "jen" dvakrát.
Bude to sice v nehostinnějších podmínkách, ale ne zase tak krutých, aby nebyly vůbec srovnatelné s podmínkami BARTa. Zima je jen jedno roční období, pak je tady ještě teplé období roku.
Lidé z AVE skutečně mají zkušenost - aspoň s tím BARTem.
Pochopitelně pokud Ty bys byl ochoten přispět svým know-how, a nějak to dál rozvinout, budeš jedině vítán.
Když k tomu dr. Vyskočil, který zná Orlické hory a tamní podmínky, přistupuje jako k řešitelnému úkolu, tak myslím, že to opravdu řešitelný úkol je. A dr. Vyskočil není žádný "začátečník" který by to nedovedl odhadnout. Kromě toho Koruna není zase tak daleko od Úpice, takže dr. Vyskočil bude mít určitou možnost se tam dostat.
V. K.
Bude to sice v nehostinnějších podmínkách, ale ne zase tak krutých, aby nebyly vůbec srovnatelné s podmínkami BARTa. Zima je jen jedno roční období, pak je tady ještě teplé období roku.
Lidé z AVE skutečně mají zkušenost - aspoň s tím BARTem.
Pochopitelně pokud Ty bys byl ochoten přispět svým know-how, a nějak to dál rozvinout, budeš jedině vítán.
Když k tomu dr. Vyskočil, který zná Orlické hory a tamní podmínky, přistupuje jako k řešitelnému úkolu, tak myslím, že to opravdu řešitelný úkol je. A dr. Vyskočil není žádný "začátečník" který by to nedovedl odhadnout. Kromě toho Koruna není zase tak daleko od Úpice, takže dr. Vyskočil bude mít určitou možnost se tam dostat.
V. K.
Orlická observatoř
Tys přidal do svého příspěvku další odstavec ... ;)
Tyto věci se také řeší. O tom vědí víc Duk a dr. Vyskočil. Já bych mohl maximálně opakovat, co jsem se od nich dověděl.
Vede tam silnice.
V. K.
Tyto věci se také řeší. O tom vědí víc Duk a dr. Vyskočil. Já bych mohl maximálně opakovat, co jsem se od nich dověděl.
Vede tam silnice.
V. K.
Orlická observatoř
Myslím, že realizovatelné je všechno za určité "zanedbatelné" podmínky. A to finance.
Pokud budu mít dostatek financí, je možné udělat cokoliv. Nevidím do struktury SPRA-PV, ale čím si můžeme být jisti je, že pěněz není nikdy dostatek a i to, že je toto téma v kolonce "ATM andeb udělej si sám" naznačuje, že se spoléhá hlavně na svépomoc - čili financí moc není.
MMYs má pravdu, že naprostým základem je ta elektřina. Jak jsem tak koukal na diskutovanou lokalitu, tak nejbližší nějaký objekt, u nějž by se dala předpokládat dovedená elektřina je cca 1km a dál. Pokládat kabel na takovou vzdálenost + elektrocentrála atp. to jsou finanční náklady v řádkách statisíců a víc. Pokud nevede nějaký zakopaný kabel přímo kolem bnukru, je podle mne celý projekt odsouzen k nezdaru - alespoň v této lokalitě. Na elektrocentrálu uprostřed CHKO můžete zapomenout.
Všechny ostatní věci bych řešil až bude zajištěna "šťáva".
Jinak s dopravní obslužností v zimě bych si hlavu nelámal - sněžný skůtr je na horách běžný dopravní prostředek. Ojetý lze pořídit již za 50 tisíc Kč.
Až bude ta "šťáva", tak bych navrhoval nejprve se zabývat zprovozněním hvězdárny v běžném režimu (avšak s přihlédnutím k budoucí robotizaci). Po roce či po delší době lze dělat další kroky - zavedení internetu (WiFi by snad neměl být problém - tady v Peci pod Sněžkou jej máme taky a je to tu samý kopec), následně robotizace montáže na místě a až na závěr vzdálená robotizace...
Ale vše je to jen v rovině "hospodských" povídaček, pokud nevíme kolik je k dispozici financí, kolik lidí a jak je to s tou elektřinou.
Pokud budu mít dostatek financí, je možné udělat cokoliv. Nevidím do struktury SPRA-PV, ale čím si můžeme být jisti je, že pěněz není nikdy dostatek a i to, že je toto téma v kolonce "ATM andeb udělej si sám" naznačuje, že se spoléhá hlavně na svépomoc - čili financí moc není.
MMYs má pravdu, že naprostým základem je ta elektřina. Jak jsem tak koukal na diskutovanou lokalitu, tak nejbližší nějaký objekt, u nějž by se dala předpokládat dovedená elektřina je cca 1km a dál. Pokládat kabel na takovou vzdálenost + elektrocentrála atp. to jsou finanční náklady v řádkách statisíců a víc. Pokud nevede nějaký zakopaný kabel přímo kolem bnukru, je podle mne celý projekt odsouzen k nezdaru - alespoň v této lokalitě. Na elektrocentrálu uprostřed CHKO můžete zapomenout.
Všechny ostatní věci bych řešil až bude zajištěna "šťáva".
Jinak s dopravní obslužností v zimě bych si hlavu nelámal - sněžný skůtr je na horách běžný dopravní prostředek. Ojetý lze pořídit již za 50 tisíc Kč.
Až bude ta "šťáva", tak bych navrhoval nejprve se zabývat zprovozněním hvězdárny v běžném režimu (avšak s přihlédnutím k budoucí robotizaci). Po roce či po delší době lze dělat další kroky - zavedení internetu (WiFi by snad neměl být problém - tady v Peci pod Sněžkou jej máme taky a je to tu samý kopec), následně robotizace montáže na místě a až na závěr vzdálená robotizace...
Ale vše je to jen v rovině "hospodských" povídaček, pokud nevíme kolik je k dispozici financí, kolik lidí a jak je to s tou elektřinou.
Bc. Luboš Brát
Orlická observatoř
To Brat: naprostý souhlas. Hlavně s tou poslední větou.
Ono se to má takto. AVE má na svůj dalekohled (včetně všeho doprovodného) grant. To vím určitě. Další podrobnosti nevím, a možnosti taky ne. Ale budu víc vědět v lednu.
A protože SPRA-PV o tom píše, jako o čemsi reálném, beru to tak, že to taky reálné je.
Neboli v tuto chvíli žiju v domnění, že kdyby ta spolupráce s AVE vyšla, tak AVE bude mít peníze z grantu a SPRA-PV asi nějaké svoje také. Všechno se to upřesní.
O zdroji elektřiny se mluvilo tak, že buď se udělá přívod od vysílače (1 km) nebo o solárních panelech (v kombinaci s akumulátory). Jestli je jedna z těchto variant reálná v tuto chvíli nevím, ale protože toho nevím víc, tak se to nesnažím "řešit" a hledat v tom problémy.
Vláďa
Ono se to má takto. AVE má na svůj dalekohled (včetně všeho doprovodného) grant. To vím určitě. Další podrobnosti nevím, a možnosti taky ne. Ale budu víc vědět v lednu.
A protože SPRA-PV o tom píše, jako o čemsi reálném, beru to tak, že to taky reálné je.
Neboli v tuto chvíli žiju v domnění, že kdyby ta spolupráce s AVE vyšla, tak AVE bude mít peníze z grantu a SPRA-PV asi nějaké svoje také. Všechno se to upřesní.
O zdroji elektřiny se mluvilo tak, že buď se udělá přívod od vysílače (1 km) nebo o solárních panelech (v kombinaci s akumulátory). Jestli je jedna z těchto variant reálná v tuto chvíli nevím, ale protože toho nevím víc, tak se to nesnažím "řešit" a hledat v tom problémy.
Vláďa
-
MMys
- Příspěvky: 18669
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 53
- Kontaktovat uživatele:
Orlická observatoř
Zapomeňte v našich podmínkách na solární panely + akumulátory pro takto velký projekt. To je myslím dost nereálné (pokud pominu opravdu pořádné pole solárních článků - na jejich ceny se podívejte). Podotýkám, že můj nejnižší odhad ohledně potřebného příkonu pro zázemí takového dalekohledu v uvedených podmínkách je minimálně kolem 1-2kW.
Mimochodem, kdo bude z těch panelů v zimě odhazovat ten sníh ???
Vyhledem k absenci energie pro vytápění budou akumulátory v zimě pěkně vymrzlé. To se také podepíše na kapacitě.
Nechci to odsuuzovat k nezdaru, ale jen hledám zdroje potenciálních problémů... A to je teprve začátek.
Vzhledem k tomu, že hodláte automatizovat (resop. vybavit pohony) renovovanou montáž, tak bych ji nejprve instaloval v provizorní třeba dřevěné stavbě v místě, kde je možno to vše odladit, a teprve funkční to přestěhoval nahoru. Jinak to tam budete ladit neustále.
Mimochodem, kdo bude z těch panelů v zimě odhazovat ten sníh ???
Vyhledem k absenci energie pro vytápění budou akumulátory v zimě pěkně vymrzlé. To se také podepíše na kapacitě.
Nechci to odsuuzovat k nezdaru, ale jen hledám zdroje potenciálních problémů... A to je teprve začátek.
Vzhledem k tomu, že hodláte automatizovat (resop. vybavit pohony) renovovanou montáž, tak bych ji nejprve instaloval v provizorní třeba dřevěné stavbě v místě, kde je možno to vše odladit, a teprve funkční to přestěhoval nahoru. Jinak to tam budete ladit neustále.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
-
MaG
- Příspěvky: 11996
- Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Kontaktovat uživatele:
Orlická observatoř
S těmi solárními zdroji je u nás opravdu problém. Pouze v případě, že by se zavedení elektřiny kabelem ukázalo jako nereálné, budete o tom muset začít uvažovat. Pro představu - MMys myslím uvádí potřebu solárního pole v řádu téměř 10 m2. Našel jsem něco u fy Solarmax, tak to můžou ostatní posoudit - jestli už to je dostačující, nebo by bylo třeba něco většího:
solartec masterdeluxe
http://www.solartec.cz/clanek.php?CLANEK=107
Cena té hračky je 250 000,-
Jinak v zimě je výkon panelů cca 6x menší než v létě, je otázkou, zda by to nebyl problém v létě, kam s elektřinou, kdyby jí to vyrábělo nadbytek, asi by se musela ohřívat nějaká voda..
Osobně si toto řešení neumím představit v tak krutých podmínkách a za takové ceny. Hledejte sponzora, třeba ČEZ, ten má peněz dost, třeba by tam mohli udělat zkušební elektrárnu (pouze vtip, prosím)
Dále k tomu sněhu, mám "trochu" obavu, že ani sklon 45° nemusí nic řešit. Jistě předpokládáte hned pod střechou přepad někam do třeba dvoumetrové hloubky (to raději minimálně. I tak se bez pravidelné "služby", která tam nejméně 1x týdně zajede, neobejdete. Už teď lituju toho chudáka, co tam bude muset v zimě odhazovat sníh - jak se na střechu dostane aby nespadl?
Jo a zima tam netrvá 1/4 roku, jak si někteří možná stále myslí, to je bohužel fakt. Teplá část roku tam bude cca od května do října. Když budete mít jó smůlu, napadne vám občas sníh i v květnu, červnu, září a říjnu. To je realita. Jistotu, že snad nebude sníh máte tedy max. 6 měsíců, spíše však jen 2.
I přes všechny obtíže vám fandím, divím se ale, že neuvažujete o něčem, kam prostě přijedete a pozorujete, proč hned uvažujete robotizovanou verzi.
Já bych tam nejdřív realizoval něco, kam když přijedu, mohu pozorovat a později zde začal řešit zázemí pro robotizovanou verzi.
solartec masterdeluxe
http://www.solartec.cz/clanek.php?CLANEK=107
Cena té hračky je 250 000,-
Jinak v zimě je výkon panelů cca 6x menší než v létě, je otázkou, zda by to nebyl problém v létě, kam s elektřinou, kdyby jí to vyrábělo nadbytek, asi by se musela ohřívat nějaká voda..
Osobně si toto řešení neumím představit v tak krutých podmínkách a za takové ceny. Hledejte sponzora, třeba ČEZ, ten má peněz dost, třeba by tam mohli udělat zkušební elektrárnu (pouze vtip, prosím)
Dále k tomu sněhu, mám "trochu" obavu, že ani sklon 45° nemusí nic řešit. Jistě předpokládáte hned pod střechou přepad někam do třeba dvoumetrové hloubky (to raději minimálně. I tak se bez pravidelné "služby", která tam nejméně 1x týdně zajede, neobejdete. Už teď lituju toho chudáka, co tam bude muset v zimě odhazovat sníh - jak se na střechu dostane aby nespadl?
Jo a zima tam netrvá 1/4 roku, jak si někteří možná stále myslí, to je bohužel fakt. Teplá část roku tam bude cca od května do října. Když budete mít jó smůlu, napadne vám občas sníh i v květnu, červnu, září a říjnu. To je realita. Jistotu, že snad nebude sníh máte tedy max. 6 měsíců, spíše však jen 2.
I přes všechny obtíže vám fandím, divím se ale, že neuvažujete o něčem, kam prostě přijedete a pozorujete, proč hned uvažujete robotizovanou verzi.
Já bych tam nejdřív realizoval něco, kam když přijedu, mohu pozorovat a později zde začal řešit zázemí pro robotizovanou verzi.
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Omegon RC8 203/1624, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Omegon RC8 203/1624, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod
Orlická observatoř
Pokud už uvažujete o alternativním samostatném zdroji elektřiny, tak bych nesázel na solární články, ale na větrnou elektrárničku. Tím nemyslím velké vrtule, které stojí miliony, ale několik měnších - amatérských. Pokud někdo znáte Jaroměř, tak na výpadovce k HK je čerpačka LPG a tam mají malý sloup s větrníkem, který jim podle obsluhy (kterou jsem zpovídal) utáhne i rychlovarnou konvici. Čili cca 2kW. A to je v placce kolem Jaroměře. Na vrcholku Orlických hor musí fučet jako blázen - dvě tři vrtulky a máte zdroj pro celý objekt. Ale zadarmo to taky nebude. A nemůžete počítat s moc vysokým sloupem - to by se v CHKO přeskočili...
Bc. Luboš Brát