Astronomické fórum

mike: Ona to byla tak trochu řečnická otázka, protože to co píšete, mě též napadlo a je to nejpravděpodobnější vysvětlení, tudíž asi správné.

SW ED 120/900 není špatný dalekohled a nejsem proti uváženému použití zvětšení přes 2D, ale 738 x je opravdu příliš.

Sice jsme již dost odbočili, ale když tu řešíme SW, tak fakt mohu doporučit to SkySafari!
Na počítač je bohužel jen na macOS, ale od stejné firmy je i StarryNight, který je i na Widle a věřím (sám jsem jej nikdy nepoužíval), že bude podobně dobrý jako to SkySafari. Má různé edice s různou cenovou hladinou, takže pokud by chtěl někdo placený kvalitní SW, tak to zkuste.

Já zase mohu doporučit The Cambridge Double Star Atlas.
Petr

No jde o to, že každý software něco umí dobře, něco hůře a něco vůbec. SkySafari opět bude dělat jen něco, takže bude mít zase jiné nedostatky.
A je taky na prd, když někdo vyvíjí software jen pro jednu platformu. V tomto kontextu bych chtěl Stellarium pochválit

Asi by bylo vhodné těchto pár příspěvků přesunout do patřičného tématu

Ale když se to tu probírá - SkaSafari má, minimálně v rámci mobilních planetárií, jednu opravdu dobrou vlastnost - u každého objektu je jeho fotka a u většiny slovní popis. To je za mě naprosto super věc, protože lze i bez dopředné přípravy a tisku fotek objektů kouknout, jak daný objekt vypadá ve skutečnosti a případně vykoukat o nějaký detail navíc - když víte, že to tam je, občas si všimnete něčeho, co byste normálně nezaregistrovali.

A dívat se na objekt, o kterém si přečtu nějaké informace a zajímavosti je také o něčem úplně jiném, než koukat na objekt, o němž vím jen katalogové označení.

Výhod má ale daleko více, například to, že nastavit lze velké množství věcí, že tam lze zapisovat a plánovat pozorování. Nebo třeba také to, že má posuvník na přiblížení, což ze Stellaria v minulosti zmizelo. Pro vývojáře to je možná prkotina, ale pro mě podstatná věc, protože pak nemusím v těch největších mrazech sundávat rukavice z obou rukou, stačí jedna.

Nevýhodou je, že v defaultním nastavení ihned po stažení to vypadá jako cirkus ("nejlepší" je hudba na pozadí) a je potřeba věnovat delší čas, než to člověk dá do nějakého rozumného stavu.

No a nechá mě SkySafari zobrazit vlastní fotku, třeba mezi ostatními, zobrazenou na správném místě na mapě?
Tyto programy jsou většinou dělané tak, abych zobrazil jen to, co je tam věstavěné. Je to uzavřený systém. Já třeba chci sám spoluvytvářet tu hvědnou mapu, neboť objevuji nová zákoutí. Třeba fotím něco nového, nebo mám originální způsob zpracování a chci si to tam zobrazit.

Fotky, o kterých jsem mluvil, se nezobrazují v mapě, ale při rozkliknutí detailu objektu, občas jich tam je i více (např. historické a moderní fotky).
Mapa samotná má samozřejmě také nějakou náhledovou fotku objektu, ale v popisku jsou fotky v mnohem lepší kvalitě.
Jestli tam jde propašovat vlastní fotka nevím, nezkoušel jsem to.

Nečekal jsem, že se to tak rozjede
Dík MilANOVi a také Davidovi "to křížek26 a 30". V prvním případě za vysvětlení záhady tří hvězd, ač by měly být vidět jenom dvě -viz obrázek od Davida
Přesně tak mně to ukazuje při zoomování moje verze Stellaria PLUS.
Pro "hadese, příspěvek křížek 40". Jak může prostý uživatel vůbec vytušit, že se mu při zoomování objeví údaj ze dvou katalogů ?? To by mě ani ve snu
nenapadlo, zvlášť, když je daná hvězda označena jako dvě různé
to : Stanislav xyz křížek 46. S vysvětlením, že při tom více než 6 D zvětšení se hvězda jevila šišatá vlivem nekvalitní optiky, nekoresponduje to, že
její partnerská hvězda byla po celou dobu průchodu zorným polem dalekohledu čistě kulatá a ta nepatrně oválná byla po celou dobu "šišatá" pořád
stejně. Takže pokud by tato šišatost byla způsobena jakoukoliv nehomogenitou pozorovací soustavy, obraz by se musel měnit. Ale byl konstantní
Pozn. konstantní v rámci pohybu obou hvězd zorným polem při daném zvětšení.
Napadlo mě, jestli třeba ta Epsilon 1 lyr nerotuje trochu rychleji než je běžné a není opravdu rozpláclá vizuálně.

fanda55 píše: ↑15. 09. 2023, 17:52 Napadlo mě, jestli třeba ta Epsilon 1 lyr nerotuje trochu rychleji než je běžné a není opravdu rozpláclá vizuálně.

Jenom jedna hvězda je dost blízko na to, aby na to, co vidíme, mohly mít vliv její rozměry.

to. mike Prosím vysvětli. Tomu jsem neporozuměl

fanda55 píše: ↑15. 09. 2023, 17:52 Napadlo mě, jestli třeba ta Epsilon 1 lyr nerotuje trochu rychleji než je běžné a není opravdu rozpláclá vizuálně.

Žádná hvězda epsilon 1 neexistuje. To je snad jasné ze všech příspěvků.
A jestli je hvězda kulatá nebo šišatá, na to rozlišení našich dalekohledů zdaleka nestačí. Pro nás je to vždy jen bod, a jestli se tak nejeví, ja to dáno naší optickou soustavou a okem.

to mike: Asi jsi myslel Slunce a že ostatní hvězdy jsou tak daleko, že změnu tvaru v našich prťavých dalekohledech nelze rozeznat. Což si také myslím.
Ale s vysvětlením oné abnormality v tvaru u jedné z dvojhvězd Epsilon Lyr 1 už se i stébla chytám

MilAN byl rychlejší, než moje předešlá odpověď. No ale myslím, že tady je zřejmé, o které Epsilon Lyr. je řeč . Psal jsem to zž v rychlosti aza nepřesné
označení se omlouvám

Abych zakončil smysluplně debatu, kterou jsem zde rozpoutal.
Osobně považuji za nejpravděpodobnější vysvětlení pozorování oné abnormality v kulatosti, tedy spíše šišatosti, jedné ze dvou hvězd Epsilon1 Lyr,
to, že ji "vyrobil" můj mozek při interpretaci, co bych měl nebo mohl, vidět při tom velkém zvětšení. Když byl ovlivněn chybným zobrazením uvedeným
v mém Stellariu PLUS - viz fotku, kterou zde v této debatě uveřejnil v příspěvku 32, David 1.
Toto vysvětlení bude nejspíš splňovat pravidlo Okamovy břitvy, (snad jsem ten výraz napsal správně), nejjednodušší vysvětlení bývá zpravidla to
správné... Vidím ho - to vysvětlení, mnohem pravděpodobnější, než vadu v optické sestavě dalekohledu při pozorování - viz popis průchodu dvojhvězdy, popsaný v mých příspěvcích.

Môžete prosím urobiť test hviezdou ("star test") ďalekohľadu pri zväčšení 2D, a potom konfiguráciou, ktorou ste pozoroval pri ultra vysokom zväčšení?
Ako hviezdu treba vybrať niečo, čo určite nie je dvojhviezda, napr. Altair.