František:
Jo já vím že ty hvězdy nejsou "dosotřovaný", špatně jsem se vyjádřil. Já jen že ten přechod středu do halo kolem se mi moc nelíbí. Ale jak jsem psal mlhovinu máš pěknou a to je to podstatný.
Barevné podání jsem neřešil z fyzikálního hlediska, ale mrkl jsem na astrofotky a tam na první stránce převládá červená a modrá tak jsem to udělal taky tak.
Filtry jsem nepoužil žádný (modifikace je odstraněním všeho před čipem)
No ale, vzhledem že tu mou fotku teď vidím na mém monitoru doma, budu to muset předělat
Nikdo tu nemluví o tom, jak to vnímá oko, a je celkem jasné, že H- alfa nepatří do RGB. Ale na druhou stranu, v RGB prostoru je celkem přesně dané, jak vypadá složení barev na vlnové délce H-beta i O III. Čili, chci -li to zobrazit v RGB, nemělo by to být nějak sporné.Zrovna tak je to přece u úzkopásmových fitrů- výsledná hodnota v RGB prostoru je exaktně definována. H- alfa je mimo tento prosto, dejte si ji, kam chcete. Ale , když vidím tutéž galaxie jednou modrou, jednou zelenou, jednou fialovou a jednou oranžovou - a přitom se všichni zaklínají exaktními postupy zpracování, tak se mi to nelíbí.
...............
to : Hnza Ebr. : určitě tedy dokážeš odpovědět na jednodouchou otázku, kterou zde položil Franišek :
Ale zajímalo by mě, proč máme ty barvy tak rozdílný a jak by to mělo být správně.
Samozřejmě že dokážu - žádný univerzální "správně" neexistuje, každýmu se to bude líbit jinak a proto to taky různí autoři budou mít různý.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Tak do třetice, (to je tak když to upravuje na různém HW)
Trochu jsem poladil barevné kanály (zdálo se mi to do modra, navíc to ukazoval i histogram) a ztmavil jsem pozadí (trochu to hodilo lepší kontrast)
Nikdo tu nemluví o tom, jak to vnímá oko, a je celkem jasné, že H- alfa nepatří do RGB. Ale na druhou stranu, v RGB prostoru je celkem přesně dané, jak vypadá složení barev na vlnové délce H-beta i O III. Čili, chci -li to zobrazit v RGB, nemělo by to být nějak sporné.Zrovna tak je to přece u úzkopásmových fitrů- výsledná hodnota v RGB prostoru je exaktně definována. H- alfa je mimo tento prosto, dejte si ji, kam chcete. Ale , když vidím tutéž galaxie jednou modrou, jednou zelenou, jednou fialovou a jednou oranžovou - a přitom se všichni zaklínají exaktními postupy zpracování, tak se mi to nelíbí.
...............
to : Hnza Ebr. : určitě tedy dokážeš odpovědět na jednodouchou otázku, kterou zde položil Franišek :
Ale zajímalo by mě, proč máme ty barvy tak rozdílný a jak by to mělo být správně.Sice offtopic jaxfina, ale velmi zaujimava informacia, neodolam a polozim doplnujucu otazku: Kolko presne je teda H-beta a OIII v RGB? Kto o tom rozhodol a preco si o sebe mysli, ze o tom moze rozhodnut?
Aby som nebol uplny neznalec, spytal som sa wikipedie a ta tvrdi, ze RGB nie je priestor. RGB je model miesania farieb a aby sa z neho stal priestor, treba definovat cervenu, zelenu, modru a bielu. Najpouzivanejsie priestory sRGB a Adobe RGB sa lisia od seba hlavne v modrozelenej oblasti (prave tam, kde je OIII a H-beta?), sRGB prisposobeny starym monitorom a Adobe RGB kvalitnej tlaci. Tolko wikipedia.
Je tu na astrofore nejaka dohoda o farebnom priestore?
Je tu na astrofore zvykom, ze farby sa pri spracovani nikdy nesaturuju, aby si zachovali aspon trochu realisticke pomery?
PS: Nemam poriadny vlastny monitor, pouzivam pracovny, ale az raz vyrastiem a budem mat, urcite si ho dam skalibrovat.
Kolik je vlnová délka H beta a kolik OIII je snad dané spektroskopií - nikoliv rozhodnutím někoho. . A kde to je v prostoru Abobe RGB se dá přeci zjistit :
ZDE
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Zajímalo by mě, proč máme ty barvy tak rozdílný.
Pokud tomu dobře rozumím, tak pavelseb má foťák bez UV/IR cut filtru a tudíž citlivý až do IR oblasti (je to tak?).
V takovém případě se nedivím, že má ty barvy "ujeté".
Ale určitě to jde korigovat. Nastavení odstínu může mít tisíce podob, podle toho, jak se to autorovy líbí.
Meade LX90 8"SCT f/10; AZ-EQ6 GT; Vixen VMC110L; TS Photoline 90/600 APO Triplet; Canon EOS 60Dm; Canon EOS 600D; ASI120MC; ASI178MMC
Jestli tam ještě nahraje roli světelné znečištění. Načervenalé pozadí nutí stáhnout červený kanál a pak je ta Ha víc bledá. Nevím, to by musel objasnit pavelseb.
Meade LX90 8"SCT f/10; AZ-EQ6 GT; Vixen VMC110L; TS Photoline 90/600 APO Triplet; Canon EOS 60Dm; Canon EOS 600D; ASI120MC; ASI178MMC
Kolik je vlnová délka H beta a kolik OIII je snad dané spektroskopií - nikoliv rozhodnutím někoho. . A kde to je v prostoru Abobe RGB se dá přeci zjistit :
ZDEJestli to chápu správně, tak OIII je taková zeleno modrá, H-beta je modrá a Ha je červená. Nevím jak moc je tam HBety ale předpokládám že ta modrá/zelená je O III a tudíž je Františkovo podání fyzikálně správnější.
Světelné znečištění hraje svou roli a to velkou. Ale beru co mám. Možná jsem tu červenou trochu zazdil zpracováním (pořád se učím) ale ono jí moc není ani na surových snímcích.
Pokud se bude fotit přes úzkopásmové filtry, tak by to bylo jednoznačnější. Jen z toho ale nevylezou správně hvězdy ( a pokud bude snaha kalibrovat na hvězdy, notně musí ujet barevné podání u mlhoviny). Ale ani výsledná barva mlhoviny nebude taková, jaká by byla, když se bude fotit přes RGB filtry. Mlhoviny totiž nezáří jen v těchto 3 spektrálních pásmech , ale ta spektra jsou složitější a dost individuální , a to nejen podle typu mlhoviny. A zde navíc se nejedná jen o emisní spektrum, ale ještě i o reflexní.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Nu dobrá , Milane. Ale toto je focený pouze základně modifikovaným foťákem, který je možná pouze citlivější na H-alfu a vše ostatní posouvá také do červena, tudíž i pozadí. Když pozadí dorovnám do "neutrální černé" , dopídím se nějakých seriozních barev?
Světelný znečištění mám konstatní-fotím stále z jednoho místa a jsem schopen, pmocí posunu White Balalance dosahnout velmi vyrovnynýho histogramu - úmyslně tam nechávám lehce přesahovat červenou křivku.
No právě Světelné znečištění se přeci nesmí odstraňovat pomocí vyvážení bílé. SZ se k signálu z oblohy přičítá, kdežto vyvážení bílé mění příspěvky barev pomocí násobení jednotlivých RGB kanálů vhodnou konstantou. Důsledky jsou pak už jasné.
správný postup (pro RGB foto, ne pro úzkopásmo):
1) Zjištění spektrální citlivosti senzoru - z toho vzejdou tři koeficienty pro přepočet úrovní v RGB kanálech. Po jejich apliakci může být snímek ještě hnusnější než předtím (ale barvně správný - tak příšerná je ta obloha )
2) vyrobení modelu gradientu v pozadí a jeho ODEČTENÍ. V této fázi už je pozadí neutrální, a snímek má "správné" barvy (úmyslně to píšu do závorky, protože astronomická kamera/foťák má jinou spektrální citlivost, než oko)
3) rozumné zpracování snímků
bod 1 řeší třeba eXcalibrator, nebo ruční nalezení bílé hvězdy spektrální třídy G2.
bod 2 třeba PixInsight, v nouzi i Photoshop, umí to i další různé SW (třeba
gradient exterminator plugin do PS).
bod 3 se musí s citem, a je to o zkušenosti.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
