Astronomické fórum

Ještě bych tedy měl jendu poznámku  : Není potřeba vůbec nic vztahovat k velikosti čipu.  Ekvivalentní ohnisková vzdálenost  odpovídá  velikosti skutečně vzniiklého obrazu v úrovni čipu. Je tedy jedno, jak velký je formát čipu / filmu,  obraz ,( zde např  té vyílací věže) v úrovni ohniskové roviny , bude měřit stejně mm, jako by jej ozbrazil objektiv o této ohniskové vzdálenosti. Bude-li obraz veliký 2 mm, bude tak na všech formátech čipů či filmů.
Udaj o ekvivalentní velikosti v porovnání s kinofilmem neurčuje, jak velký obraz vznikne, zrovna tak, jako údaj o velikosti zvětšní dalekohledu. Určující je poměr ohniskových vzdáleností objektivu fotoaparátu / okuláru , který určuje kolikrát se afokálním focení znásobí původní ohnisková vzdálenost dalekohledu.

Souhlasím,
avšak v praxi to znamená, že udělám-li fotku formátu např. 10x15cm s tohoto digitálu bude objekt zobrazen tak, jako na fotce stejného formátu z kinofilmu nafocenou přes objektiv f 6684mm. Velikost objektu na takové fotografii odpovídá stejné velikosti objektu viděného vizuálně v okuláru při zvětšení 134x. Možná to přepočítávám složitě, ale jsem v tomto dost staromódní a přepočítávám to přes úhlopříčku kinofilmu.. Samozřejmě, že pravdu má i Milan.

Oo to je trochu zavádějící, protože se porovnává neporovnatelné. Nebude-li tam čip, ale film, jak to dopadne ? V případě, že bude formát velký jako čip, budeš ho muset zvětšit cca 25x , abys dosáhl  pohlednici, z kinofilmu stačí 4x.Takže z toho kinofilmu ta věž bude skutečně 6x menší, ale jen proto, že jsi ji málo zvětšil ( 6x méně ).  A budu-li chtít mít věž stehně velkou, musím zvětšit stejněkrát  a i kvalita bude stejná. Prostě na tom negativu ( snímači)  je stejně velká! A chci -li ji mít i stejně velkou musím i stejně zvětšit. Jinak řečeno, malý čip je pouze výřez z velkého a nemá vliv na velikost zobrazení daného objektu , který nás zajímá

To je samozřejmě správně, ale jenom pokud se oprostíš od toho, že senzor je diskrétní prvek s pixely, a nemá nekonečně velké rozlišení.

Pokud máš například senzor 6Mpix formátu APS z DSLR, a 6Mpix z kompaktu, podstatně menší, s menšími pixely, je sice obraz při stejné ekvivalentní oh. vzdálenosti na senzoru stejný, ale ten ze senzoru s menšími pixely je hustěji vzorkován, a má větší rozlišení (za predpokladu, že ho má i optika ovšem). A stejná zvětšenina takového obrazu pak bude detailnější.

Ovšem v praxi se ty rozdíly ve velikostech pixelů pohybují tak v poměru nejvýše 1:3 u běžných kompaktů až DSLR a ve většině případů navíc rozlišení limituje optika, nikoli senzor. Takže stejně je ve finále nejlepší řešení zvolit soustavu dalekohled-projekční systém tak, aby obraz byl vzorkovaný optimálně, tedy nikoli až do prázdného zvětšení za rozlišovací mez optiky.

A ještě dodám, že z porovnání snímků vysílače přes ED80 a dobsona 250 je vidět, že limitujícím faktorem nebyl ani senzor, ani optika, ale atmosférické podmínky. Na to, jak je to foceno je pěkné, a těžko už by to v přízemních vrstvách atmosféry mohlo být lepší. Vím, jak takové vzdálenosti vypadají v dalekohledu vizálně. Povedené !

MaG napsal: Včera jsme pozorovali objekty ve Střelci, protože byla vynikající dohlednost. Jak vím z dlouhodobých pozorování na svém stanovišti, byly včera mimořádně dobré podmínky. Oblak ve střelci (Mléčné dráhy, ne M24) byl vidět velmi dobře a jevil v triedru pěkné detaily. Také hvězdokupy M6 a M7, které byly 4 resp. 5 st. nad obzorem, jevily se velmi dobře. Prostě super podívaná.

Když jsme náhodou sklopili dalekohled (200/1000) na objekt při obzoru (jasně svítící stelární nehybný objekt), vyklubalo se z něj startující letadlo (dalekohledem byla vidět světla na křídlech a posléze byl i vidět pohyb). No a tak se stalo, že jsme zabloudili i na objekty při obzoru.
Tu nás zaujal jeden, který jsme zprvu považovali za komín, ale čím dál víc se zdálo být jasné, že to je vysílač Praha-Žižkov. Podotýkám, že u nás na Vrkoslavicích (tj. v Jablonci nad Nisou) je to na vzdálenost 87 km. Jeho viditelnost by nebyla ničím extra, nebýt faktu, že jsme na něm pozorovali takové detaily, že jsem si byl po skončení pozorování jist, že to je on.

Vrcholem všeho bylo dnešní focení. Aleš vzal svůj 200/1000 a takto vznikl záběr, který jsem prozatím stihl připravit. Vysílač za pokročilého soumraku ohniskem 1000 mm. Snímky vložené vpravo jsou 1:1, přičemž první je jeden z nejostřejších záběrů, pravý je pak složenina všech 7-mi snímků doostřená v Registaxu.



Tolik naše astronomicky neastronomické pozorování. Lovu vzdálených světel zdar. (Aleš jej viděl okem, jak jinak.. MHV včera byla u nás 6,1 mag).

Ja jsem se kdysi kratce po revoluci ucastnil pozorovani na Lyse hore. Koukali jsme na slunce a to zachazelo za obzor primo za Pradedem. Ocima bychom nevideli nic, ale v dalekohledu byl videt vysilac. Jak jsem zmeril, je to 106 km. Pekny zazitek.

tak čistě jako dneska jsem krkonoše z prahy (brandýsa) ještě neviděl, průzračnost vzduchu je naprosto extrémní! Opradu škoda, toho, že není noc, dnes by to mohlo být skutečně zajímavé.

Potvrzuju úžasnou průzračnost. Dnes celý den ze Smečna krásně viditelné Krkonoše, a to je máme od nás ještě o kus dál než z Prahy. Za posledních pět let jsem je takto viděl ze Smečna celkem třikrát, ale nikdy to nebylo celý den. Tak doufám, že dnes bude i noční obloha stát za to
ahoj
Petr

Dnes to bylo super, dohlednost opět > 80km. Stejmá situace byla minulou neděli, kdy jsme z Hvozu (749m) viděli nejen žižkovský vysílč (85km) ale i Cukrák (101km). Pravda je, že před týdnem se honili mraky.

V So jsem byl na letisti a piloti uplne nadsene mluvili prave o spickove viditelnosti. Dle jejich reakci nebyva takovato viditelnost velmi obvykla...

To je zvláštní, trošku mě ty obecné chvály na průzračnost vzduchu udivují, i když samozřejmě všem věřím. Nebo prostě na jihu Čech tak dobře nebylo. Já jsem byl v sobotu na Boubíně, což je velmi dobře vyčnívající vrchol nad okolí (má asi 1360 m.n.m.) s rozhlednou poskytující 360° výhled a viditelnost byla dobrá, ale ne úplně "neomezená". Směrem do nížin do okolí Písku byla sice omezena horizontem, ale směrem k Praze na sever bylo patrné, že limitem je opar. A hlavně nebyl ani náznak po Alpách (ani v triedru), které jindy za skvělé viditelnosti bývají vidět jako namalované. Churáňov hlásil celý den viditelnost asi 65 km a tak nějak to připadalo i mně...

V noci jsem bohužel nepozoroval, a tak mě mrzí, že o kvalitě oblohy nemám potuchy...

Každopádně vám všem gratuluju ke skvělým pozorováním, o nichž se tu objevují reporty. 8-)

Vojto, to mohlo být lokální místně, protože to bylo lokální i časově - v noci jsem byl potom v Praze na takové venkovní párty a okolo jedné jsem se byl projít a byl všude opar, kužele od světel byly hodně vysoko.

Počasí, obzvlášť pro astronomii, je hrozně nevyzpytatelná věc - taky korelace mezi viditelností ve dne a v noci je zákeřná.

Asi bylo na severu lépe

Snad se HonzaS nebude zlobit, když za něj vložím foto z Ještědu přes EDčko.



Myslím, že podobně dobrou dohlednost do Prahy jsme měli v noci s Alešem, jak je v tématu Vzdálené foto v Pozorování. Ve dne je to ale fakt asi to nejlepší, co jsem kdy zažil.

Já těmhle "wow" obvykle příspěvkům moc nefandím, ale:

MaGu, to si děláš kozy! Takhle možný vidět Prahu z Ještědu? To musí být prostě úzžasný zážitek!

dobrou dohlednost do Prahy
Coze??? Ja vcera okukoval achromatem okolni kopce a rikal jsem si ze je dobre videt (i vecer obloha byla dobra), ale tohle?!!! To je bomba! Vzdyt je to dobrych 65-75 km!!!