Z toho, co zde zatim padlo mam tri kandidaty (vse s M42x1):
- Sonnar 135/3.5
- Jupiter 135/3.5
- Pentacon 100/2.8
Neporadil byste mi nekdo jeste jine typy, se kterymi mate nejake zkusenosti ? A jak jsem psal - uz mi ani tak nejde o rozlisovacku, ale spis o minimalni barevnou vadu toho objektivu !
To pesvo:
S Pentaconem jsem neměl tu čest, s ostatníma dvěma ano.
Minulý týden se mi dostal do ruky objektív PETRI 135/2,8, a tak jsem využil noční oblohy bez veřejného osvětlení.
Co se týká kvality obrazu, jeví se mi zatím z těch výše dvou uvedených jako nejlepší.[td][/td]
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
Abych pravdu řekl, trochu se v této diskusi ztrácím.
Mám doma objektiv - označovaný za dobrý pro klasickou fotografii - Xenar f : 4,5 F = 18 cm, Schneider-Göttingen, No. 36182. Na dolní straně má ještě napsáno "Schneider - Gelbfilter B".
Prodává se i dnes, podrobné informace na http://www.leicashop.at/cgi-bin/leicash ... 8100184202
Stojí 280 EUR.
Na první pohled má parametry podobné jako 3 kandidáti, které zmiňoval pesvo:
- Sonnar 135/3.5
- Jupiter 135/3.5
- Pentacon 100/2.8
Mám jen objektiv, musel by se k němu vyrobit tubus a upevnění ke kameře. Pokud by vyhovoval potřebám, hlavně rozlišením, bylo by to dobré - tedy: pro mě, protože ho mám.
V. K.
Mám doma objektiv - označovaný za dobrý pro klasickou fotografii - Xenar f : 4,5 F = 18 cm, Schneider-Göttingen, No. 36182. Na dolní straně má ještě napsáno "Schneider - Gelbfilter B".
Prodává se i dnes, podrobné informace na http://www.leicashop.at/cgi-bin/leicash ... 8100184202
Stojí 280 EUR.
Na první pohled má parametry podobné jako 3 kandidáti, které zmiňoval pesvo:
- Sonnar 135/3.5
- Jupiter 135/3.5
- Pentacon 100/2.8
Mám jen objektiv, musel by se k němu vyrobit tubus a upevnění ke kameře. Pokud by vyhovoval potřebám, hlavně rozlišením, bylo by to dobré - tedy: pro mě, protože ho mám.
V. K.
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
Sám nejlépe víš, že se jedná o již historický, dávno nevyráběný objektiv a seš schopen si zjistit, z které je doby.
Nemohu souhlasit s tím , že jde o podobný objektiv jako jsou např. Sonnary. To je přece naprosto odlišná konstrukce a kvalita. Xenar a Tessar byly dobré objektivy pro černobílou fotografii. To však skončilo v době, kdy se začala používat panchromatická a superpanchromatická senzibilizace ČB materiálů a rozšířila se výroba kvalitních barevných materiálů. Barevná vada těchto objektivů je v tomto případě již příliš velká.
Při fotografování hvězd je propastný rozdíl ve velikosti kotoučků hvězd focených Xenary a Sonnary. V digitální fotografii je situace kritičtější, u CCD kamer ještě daleko větší, vzhledem k většímu rozsahu spektrální citlivosti.
V digitální fotogrfii je potřeba přejít k objektivům s apochromatickou korekcí, nebo alespoň s korekcí, která se jí velmi blíží. Za cenu ztráty světelnosti a tím i zisku lze použít i poměrně razantní clonění starších objektivů, jako jsou právě Sonnary(minimálně o 2 clonová čísla.) U Xenaru si míru clonění již nedovedu představit.
Nemohu souhlasit s tím , že jde o podobný objektiv jako jsou např. Sonnary. To je přece naprosto odlišná konstrukce a kvalita. Xenar a Tessar byly dobré objektivy pro černobílou fotografii. To však skončilo v době, kdy se začala používat panchromatická a superpanchromatická senzibilizace ČB materiálů a rozšířila se výroba kvalitních barevných materiálů. Barevná vada těchto objektivů je v tomto případě již příliš velká.
Při fotografování hvězd je propastný rozdíl ve velikosti kotoučků hvězd focených Xenary a Sonnary. V digitální fotografii je situace kritičtější, u CCD kamer ještě daleko větší, vzhledem k většímu rozsahu spektrální citlivosti.
V digitální fotogrfii je potřeba přejít k objektivům s apochromatickou korekcí, nebo alespoň s korekcí, která se jí velmi blíží. Za cenu ztráty světelnosti a tím i zisku lze použít i poměrně razantní clonění starších objektivů, jako jsou právě Sonnary(minimálně o 2 clonová čísla.) U Xenaru si míru clonění již nedovedu představit.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
Podle toho, jak ten objektiv vypadá, soudím, že je z meziválečného období. Jeho optické charakteristiky ale neznám. Proto jsem tady vznesl dotaz. Velmi podobný objektiv se navíc stále prodává.
V. K.
V. K.
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
VK napsal: Velmi podobný objektiv se navíc stále prodává.
V. K.
Prodává se ale jako bazarový nebo v aukcích, ale nevyrábí.To , že jsou historické objektivy prodejné, neznamená, že si je kupující kupuje na focení.
Xenar se vyráběl od roku 1915 , a enhle rozměr byl určen pro formát 10 x 15 cm. Z toho se dá odvodit i jeho vhodnost, či spíše nevhodnost pro současnou digitální fotografii.
V. K.
Prodává se ale jako bazarový nebo v aukcích, ale nevyrábí.To , že jsou historické objektivy prodejné, neznamená, že si je kupující kupuje na focení.
Xenar se vyráběl od roku 1915 , a enhle rozměr byl určen pro formát 10 x 15 cm. Z toho se dá odvodit i jeho vhodnost, či spíše nevhodnost pro současnou digitální fotografii.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
Zdravím všechny,
myslím, že už nastal čas, abych se podělil o první zkušenosti. Dle doporučení MP a MilANa jsem nejprve pořídil Sonnar 180/2.8 s bajonetem, ale na redukci od p. Škody jsem čekal přes dva měsíce a to ještě s velkými problémy... Takže jsem to nevydržel a v mezičase zakoupil u téže firmy (nikde jinde jej totiž neměli) Sonnar 135/3.5 s M42x1, se kterým měřím už skoro dva měsíce. Vše dál se bude týkat tohoto objektivu:
První věc je ta, že mi to nedalo a po poradě s p. Maštalířem (www.fotoskoda.cz) jsem ten objektiv kuchnul a v ostření jej usadil do co nejnižší polohy (směrem ke kameře), takže nyní mi sice nesedí stupnice vzdálenosti (dle ní je nejvzdálenější poloha, kam mohu zaostřit nějaké 4m), ale důležité je, že mohu zaostřit na čip i při použití std. redukce mezi M42x1 / T2 (www.celestron.cz) a mám ještě asi 2 mm rezervu (a samozřejmě plně f-ční clonu, což je taky důležité !).
Druhá věc, která se už váže k probíranému tématu, je ta, že potvrzuji slova MP o kvalitě tohoto objektivu, protože to je nesrovnatelně lepší než původně testovaný Helios 58/2. Ono totiž ani tak nejde o to, jaké rozlišení má daný objektiv, spíš o to, jak dovede rozložit energii bodového zdroje při rozostření ! Chápu, že to zní divně a nesrozumitelně, ale pro fotometrii potřebuji snímek, který není úplně zaostřen (při FWHM pod 1.3 pixlu při pixlech 9x9 um je prakticky nepoužitelný), protože pak není fotometrie dostatečně přesná (chyby až +- 0.1 mag.). Problém je v tom, že i když jsem Helios zaclonil (kvůli lepší kresbě) ale pak úmyslně rozostřil, tak ty hvězdy připomínaly něco jako kometky, takže v jednom směru měly FWHM 3 pixly a v druhém 8 pixlů ! A to se nedalo rozumně zpracovat. Naopak ten Sonnar 135/3.5 i při plné díře (to je nějakých 38 mm) dělá vždy kruhové hvězdy, které pro různé filtry mají před nebo za ohniskem v řezu přes hvězdu 1-3 maxima. Takový typický snímek pro přesnou fotometrii vypadá asi takto (fotografové ať se na to raději ani nedívají ;)):
(pole o rozměru 175'x117' s V2388 Oph filtr R Bessel, Sonnar 135/3.5 cloněný na 1:4, nejjasnější "knedla" uprostřed má V= 6.33 mag., exp. 240s, FWHM 5-6 pixlů, dosažitelná přesnost 3 sigma +- 0.01 mag., tedy přesnost měření kolem +- 0.003 mag.)
3. věc je ta, že tento objektiv je velmi dobře korigován na barevnou vadu a tudíž lze při dané poloze (resp. při zvolené FWHM) měřit současně ve filtrech BVR (opět Bessel 1990). Filtr I je přeci jen už hodně mimo (viz. graf výše) a ten by už vyžadoval přeostřování.
Závěrem tedy můžu říct, že se daný objektiv ve spojení se CCD SBIG ST-7XME a fotometrickými filtry velmi dobře osvědčil pro měření jasných hvězd od 5 do 8 mag. s přesností do +- 0.003 mag. (střední kvadratická odchylka), mezi 8 - 11 mag. přesnost klesá na nějakých +- 0.010 mag. Na druhou stranu se asi nedá jednoznačně říct, že je nějaký objektiv nevhodný pro CCD fotometrii rovnou a že VELMI závisí na rozložení energie v obrazu hvězdy, i když je pravděpodobné, že kvalitní objektiv s vysokým rozlišením dovede i kvalitně a homogenně "rozostřit". Pokud by někoho zajímaly bližší údaje, tak bude-li prostor, čas a zájem, chtěl bych o tomto tématu mluvit na CCD workshopu v Peci pod Sněžkou (viz. http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1157577405)
PS: A taky chci poděkovat všem, obzvláště MP a MilANovi, za pomoc a rady při výběru vhodného objektivu...
myslím, že už nastal čas, abych se podělil o první zkušenosti. Dle doporučení MP a MilANa jsem nejprve pořídil Sonnar 180/2.8 s bajonetem, ale na redukci od p. Škody jsem čekal přes dva měsíce a to ještě s velkými problémy... Takže jsem to nevydržel a v mezičase zakoupil u téže firmy (nikde jinde jej totiž neměli) Sonnar 135/3.5 s M42x1, se kterým měřím už skoro dva měsíce. Vše dál se bude týkat tohoto objektivu:
První věc je ta, že mi to nedalo a po poradě s p. Maštalířem (www.fotoskoda.cz) jsem ten objektiv kuchnul a v ostření jej usadil do co nejnižší polohy (směrem ke kameře), takže nyní mi sice nesedí stupnice vzdálenosti (dle ní je nejvzdálenější poloha, kam mohu zaostřit nějaké 4m), ale důležité je, že mohu zaostřit na čip i při použití std. redukce mezi M42x1 / T2 (www.celestron.cz) a mám ještě asi 2 mm rezervu (a samozřejmě plně f-ční clonu, což je taky důležité !).
Druhá věc, která se už váže k probíranému tématu, je ta, že potvrzuji slova MP o kvalitě tohoto objektivu, protože to je nesrovnatelně lepší než původně testovaný Helios 58/2. Ono totiž ani tak nejde o to, jaké rozlišení má daný objektiv, spíš o to, jak dovede rozložit energii bodového zdroje při rozostření ! Chápu, že to zní divně a nesrozumitelně, ale pro fotometrii potřebuji snímek, který není úplně zaostřen (při FWHM pod 1.3 pixlu při pixlech 9x9 um je prakticky nepoužitelný), protože pak není fotometrie dostatečně přesná (chyby až +- 0.1 mag.). Problém je v tom, že i když jsem Helios zaclonil (kvůli lepší kresbě) ale pak úmyslně rozostřil, tak ty hvězdy připomínaly něco jako kometky, takže v jednom směru měly FWHM 3 pixly a v druhém 8 pixlů ! A to se nedalo rozumně zpracovat. Naopak ten Sonnar 135/3.5 i při plné díře (to je nějakých 38 mm) dělá vždy kruhové hvězdy, které pro různé filtry mají před nebo za ohniskem v řezu přes hvězdu 1-3 maxima. Takový typický snímek pro přesnou fotometrii vypadá asi takto (fotografové ať se na to raději ani nedívají ;)):
(pole o rozměru 175'x117' s V2388 Oph filtr R Bessel, Sonnar 135/3.5 cloněný na 1:4, nejjasnější "knedla" uprostřed má V= 6.33 mag., exp. 240s, FWHM 5-6 pixlů, dosažitelná přesnost 3 sigma +- 0.01 mag., tedy přesnost měření kolem +- 0.003 mag.)
3. věc je ta, že tento objektiv je velmi dobře korigován na barevnou vadu a tudíž lze při dané poloze (resp. při zvolené FWHM) měřit současně ve filtrech BVR (opět Bessel 1990). Filtr I je přeci jen už hodně mimo (viz. graf výše) a ten by už vyžadoval přeostřování.
Závěrem tedy můžu říct, že se daný objektiv ve spojení se CCD SBIG ST-7XME a fotometrickými filtry velmi dobře osvědčil pro měření jasných hvězd od 5 do 8 mag. s přesností do +- 0.003 mag. (střední kvadratická odchylka), mezi 8 - 11 mag. přesnost klesá na nějakých +- 0.010 mag. Na druhou stranu se asi nedá jednoznačně říct, že je nějaký objektiv nevhodný pro CCD fotometrii rovnou a že VELMI závisí na rozložení energie v obrazu hvězdy, i když je pravděpodobné, že kvalitní objektiv s vysokým rozlišením dovede i kvalitně a homogenně "rozostřit". Pokud by někoho zajímaly bližší údaje, tak bude-li prostor, čas a zájem, chtěl bych o tomto tématu mluvit na CCD workshopu v Peci pod Sněžkou (viz. http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1157577405)
PS: A taky chci poděkovat všem, obzvláště MP a MilANovi, za pomoc a rady při výběru vhodného objektivu...
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
Konzultoval jsem objektiv Xenar f : 4,5 F = 18 cm, Schneider-Göttingen, No. 36182. "Schneider - Gelbfilter B" s panem Melichem z Vývojové optické dílny v Turnově. Na rozdíl od MilANa nevidí problém v CCD-fotometrii. Prohlásil, že tento objektiv je vlastně zdokonalený Tessar, že vykreslí bez problémů zorné pole 13 X 18 cm, takže by měl vykreslit i čip CCD-kamery. A že u těchto objektivů záleží také trochu kus od kusu, on že měl s podobným objektivem na desce bodové hvězdy velké 1/50 mm. Řekl také totéž, co pesvo, což ostatně také vím, že na fotometrii je potřeba hvězda trochu rozostřená.
Potíž by podle mě mohla nastat při rychlé vícebarevné fotometrii a to díky barevné vadě.
A že se to musí zkusit, tak se to zjistí definitivně. Což je zřejmé i mně, prostou "selskou úvahou".
V. K.
Potíž by podle mě mohla nastat při rychlé vícebarevné fotometrii a to díky barevné vadě.
A že se to musí zkusit, tak se to zjistí definitivně. Což je zřejmé i mně, prostou "selskou úvahou".
V. K.
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
Celou dobu se bavíme o vícebarevné fotometrii..A svorně tvrdíme,že Xenar má značnou barevnou vadu. V tom nevidíš problém ?
To, že objektiv vykreslí formát 13x 18, neznamená, že vykreslí formát čipu, to přeci jako optik víš Požadavky před 80 lety byly trochu jiné , než dnes. Velký formát je i velký kompromis mezi rovinou, ostrostí a rozlišovací schopností. Tenhle objektiv byl dávno před barvou, určitě nebyl korigován k červené.
Vyfotil jsem Xenarem desítky snímků, Sonnary jsou ovšem o třídu výše ! Pevso zkoušel Sonnar, a to dokonce ten, který má neklepší barevnou korekci , tj. 2,8/135.
Vím, jak vznikají malé obrazy hvězd u Xenaru - je to právě pro onu velkou barevnou vadu - u slabých hvězd se zaznamená jen ta vlnová délka, na kterou je zaostřeno a velká barevná vada způsobí, že ostatní vlnové délky již nic nezaznamená. A jasné hvězdy jsou velmi velké.
To, že objektiv vykreslí formát 13x 18, neznamená, že vykreslí formát čipu, to přeci jako optik víš Požadavky před 80 lety byly trochu jiné , než dnes. Velký formát je i velký kompromis mezi rovinou, ostrostí a rozlišovací schopností. Tenhle objektiv byl dávno před barvou, určitě nebyl korigován k červené.
Vyfotil jsem Xenarem desítky snímků, Sonnary jsou ovšem o třídu výše ! Pevso zkoušel Sonnar, a to dokonce ten, který má neklepší barevnou korekci , tj. 2,8/135.
Vím, jak vznikají malé obrazy hvězd u Xenaru - je to právě pro onu velkou barevnou vadu - u slabých hvězd se zaznamená jen ta vlnová délka, na kterou je zaostřeno a velká barevná vada způsobí, že ostatní vlnové délky již nic nezaznamená. A jasné hvězdy jsou velmi velké.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
MilAN napsal: Celou dobu se bavíme o vícebarevné fotometrii..A svorně tvrdíme,že Xenar má značnou barevnou vadu. V tom nevidíš problém ?
To, že objektiv vykreslí formát 13x 18, neznamená, že vykreslí formát čipu, to přeci jako optik víš Požadavky před 80 lety byly trochu jiné , než dnes. Velký formát je i velký kompromis mezi rovinou, ostrostí a rozlišovací schopností. Tenhle objektiv byl dávno před barvou, určitě nebyl korigován k červené.
Vyfotil jsem Xenarem desítky snímků, Sonnary jsou ovšem o třídu výše ! Pevso zkoušel Sonnar, a to dokonce ten, který má neklepší barevnou korekci , tj. 2,8/135.
Vím, jak vznikají malé obrazy hvězd u Xenaru - je to právě pro onu velkou barevnou vadu - u slabých hvězd se zaznamená jen ta vlnová délka, na kterou je zaostřeno a velká barevná vada způsobí, že ostatní vlnové délky již nic nezaznamená. A jasné hvězdy jsou velmi velké.
To opakuje3, co u6 jsi jednou napsal. A já to samozřejmě jako optik také vím. Ale nejspíš to skonční hodně brzo tak, že to prostě zkusím a uvidím.
V každém případě děkuji za odpověď.
V. K.
To, že objektiv vykreslí formát 13x 18, neznamená, že vykreslí formát čipu, to přeci jako optik víš Požadavky před 80 lety byly trochu jiné , než dnes. Velký formát je i velký kompromis mezi rovinou, ostrostí a rozlišovací schopností. Tenhle objektiv byl dávno před barvou, určitě nebyl korigován k červené.
Vyfotil jsem Xenarem desítky snímků, Sonnary jsou ovšem o třídu výše ! Pevso zkoušel Sonnar, a to dokonce ten, který má neklepší barevnou korekci , tj. 2,8/135.
Vím, jak vznikají malé obrazy hvězd u Xenaru - je to právě pro onu velkou barevnou vadu - u slabých hvězd se zaznamená jen ta vlnová délka, na kterou je zaostřeno a velká barevná vada způsobí, že ostatní vlnové délky již nic nezaznamená. A jasné hvězdy jsou velmi velké.
To opakuje3, co u6 jsi jednou napsal. A já to samozřejmě jako optik také vím. Ale nejspíš to skonční hodně brzo tak, že to prostě zkusím a uvidím.
V každém případě děkuji za odpověď.
V. K.
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
MilAN napsal: Pevso zkoušel Sonnar, a to dokonce ten, který má neklepší barevnou korekci , tj. 2,8/135.Dovolím si jen malou korekci, která vznikla evidentně překlepem - testovaný objektiv byl "praktikácký" Sonnar 135/3.5 s M42x1 a ne 135/2,8. Používám jej při cloně 1:4, protože s mým čipem mi při plné díře (tedy cloně 1:3.5) už vinětuje a to ne díky objektivu, ale kvůli filtrům v karuselu - konečně jsme přišel na to, proč SBIG tvrdí, že jejich filtry jsou pro světelneosti od 1:4 a menší ! Co se týká barevné vady, tak jen pro zajímavost při nejlepším zaostření dosahuji FWHM pro BVR filtr kolem 1.3-1.6 pixlu (což sice pro svoje potřeby nevyužiju), ale při této poloze je ve filtru I FWHM 9 pixlů ! Naopak, zaostřím-li v I filtru (FWHM 1.5), pak ve filtru B a V mám FWHM 10-12 a v R 6 pixlů. Z toho je patrné, že I filtr je již zcela mimo korekce tohoto objektivu, což je pochopitelné. Zajímavé ale je, že nejvíce citlivý je objektiv na zaostření ve filtru V a nikoliv v B, jak bych očekával...
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
pesvo napsal:
(pole o rozměru 175'x117' s V2388 Oph filtr R Bessel, Sonnar 135/3.5 cloněný na 1:4, nejjasnější "knedla" uprostřed má V= 6.33 mag., exp. 240s, FWHM 5-6 pixlů, dosažitelná přesnost 3 sigma +- 0.01 mag., tedy přesnost měření kolem +- 0.003 mag.)
Gratuluju k pěknému snímku! Jasné hvězdy jsou opomíjeny CCD, což je obzvláště nemilé třeba u epsilon Aur, která má za tři roky zákryt.
Ale chtěl jsem se zeptat, zachovávají si hvězdy i při takovémto rozostření aspoň přibližně profil Gaussova rozdělení? Bez něj mohou selhat algoritmy detekce hvězd (to by zas tak nevadilo) a centrování clonky (to už je horší).
(pole o rozměru 175'x117' s V2388 Oph filtr R Bessel, Sonnar 135/3.5 cloněný na 1:4, nejjasnější "knedla" uprostřed má V= 6.33 mag., exp. 240s, FWHM 5-6 pixlů, dosažitelná přesnost 3 sigma +- 0.01 mag., tedy přesnost měření kolem +- 0.003 mag.)
Gratuluju k pěknému snímku! Jasné hvězdy jsou opomíjeny CCD, což je obzvláště nemilé třeba u epsilon Aur, která má za tři roky zákryt.
Ale chtěl jsem se zeptat, zachovávají si hvězdy i při takovémto rozostření aspoň přibližně profil Gaussova rozdělení? Bez něj mohou selhat algoritmy detekce hvězd (to by zas tak nevadilo) a centrování clonky (to už je horší).
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
To opejcha (předně děkuju za uznání):
Bohužel to právě ne (myslím ten Gaussův profil). Já snímky zpracovávám MuniWinem od Davida Motla (http://integral.sci.muni.cz/cmunipack/) a poslední dobou (pokud to tak mohu říct) jsem byl takovým doplňkovým motorem k jeho dalšímu rozvoji, takže jsem si ho pořádně ošahal a otestoval. Musím ale říct, že je to velmi robustní SW, který je hlavně úžasně parametrizovatelný, takže jej mohu donutit zpracovat jak "téměř" zaostřené snímky, tak tyhle knedle. A právě díky tomuto hraní při zpracování jsem dosáhl uvedené přesnosti.
Tvar řezů středem hvězdy vypadá od klasické Gaussovky s jedním maximem až po tři maxima (v podstatě něco jako kráter s centrálním navýšením) - typicky u B a R filtru. Naopak u V filtru se vyskytuje jen Gaussovka a pak dvě maxima - tedy kráter bez centrálního navýšení. Následnou vhodnou volbou clonky a hranic oblohy ale donutím MuniWin, aby i tohle zpracoval velmi přesně. Dle mě tam jde totiž o to, že tyto krátkoohniskové objektivy při zaostření dají podstatnou část energie do velmi malého bodu (dle rozlišení co uváděl MP v řádu jednotek um) a i když mám čip s mikročočkama, tak velmi záleží kam to maximum padne - jestli doprostřed čočky nebo na hranu mezi pixly. Tím rozostřením vlastně přinutím CCD čip aby se choval jako fotokatoda fotonásobiče, na kterou je promítán "rozplizlý" obraz hvězdy, čímž se jednak ztratí přechody mezi pixly (nebo alespoň nemají takový vliv) a druhak se zvýší účinnost tvorby eletron-děrových párů, neboť při silném lokálním ozáření jediného pixlu začne hrát roli mrtvá doba detektoru (v podstatě lokální časový nedostatek elektron-děrových párů v daném místě čipu).
Bohužel to právě ne (myslím ten Gaussův profil). Já snímky zpracovávám MuniWinem od Davida Motla (http://integral.sci.muni.cz/cmunipack/) a poslední dobou (pokud to tak mohu říct) jsem byl takovým doplňkovým motorem k jeho dalšímu rozvoji, takže jsem si ho pořádně ošahal a otestoval. Musím ale říct, že je to velmi robustní SW, který je hlavně úžasně parametrizovatelný, takže jej mohu donutit zpracovat jak "téměř" zaostřené snímky, tak tyhle knedle. A právě díky tomuto hraní při zpracování jsem dosáhl uvedené přesnosti.
Tvar řezů středem hvězdy vypadá od klasické Gaussovky s jedním maximem až po tři maxima (v podstatě něco jako kráter s centrálním navýšením) - typicky u B a R filtru. Naopak u V filtru se vyskytuje jen Gaussovka a pak dvě maxima - tedy kráter bez centrálního navýšení. Následnou vhodnou volbou clonky a hranic oblohy ale donutím MuniWin, aby i tohle zpracoval velmi přesně. Dle mě tam jde totiž o to, že tyto krátkoohniskové objektivy při zaostření dají podstatnou část energie do velmi malého bodu (dle rozlišení co uváděl MP v řádu jednotek um) a i když mám čip s mikročočkama, tak velmi záleží kam to maximum padne - jestli doprostřed čočky nebo na hranu mezi pixly. Tím rozostřením vlastně přinutím CCD čip aby se choval jako fotokatoda fotonásobiče, na kterou je promítán "rozplizlý" obraz hvězdy, čímž se jednak ztratí přechody mezi pixly (nebo alespoň nemají takový vliv) a druhak se zvýší účinnost tvorby eletron-děrových párů, neboť při silném lokálním ozáření jediného pixlu začne hrát roli mrtvá doba detektoru (v podstatě lokální časový nedostatek elektron-děrových párů v daném místě čipu).
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
pesvo napsal:
Dovolím si jen malou korekci, která vznikla evidentně překlepem - testovaný objektiv byl "praktikácký" Sonnar 135/3.5 s M42x1 a ne 135/2,8.135mm Sonnar se delal pouze s M42 a pouze se svetelnosti 3.5. 135/2.8 je Pentacon, ktery, ac podobne konstrukce, je o tridu horsi.
opejcha napsal: zachovávají si hvězdy i při takovémto rozostření aspoň přibližně profil Gaussova rozdělení? Rozostreni z principu proste rozsiruje rozptyl Gaussova rozdeleni, krivka tedy zustane Gaussovska. Tedy pokud v ostreni neni nejaky nestandardni "figl", dany konstrukci objektivu. To ale u Sonnaru ( aspon v ose ) moc nehrozi, tam se cely objektiv proste posouva. U novych zoomu s nekolika nezavisle pohyblivymi skupinami cocek vzajemne si korigujicich vady v tom nejaka zrada byt muze.
VK napsal: Konzultoval jsem objektiv Xenar f : 4,5 F = 18 cm, Schneider-Göttingen, No. 36182. "Schneider - Gelbfilter B" s panem Melichem z Vývojové optické dílny v Turnově. Na rozdíl od MilANa nevidí problém v CCD-fotometrii. Prohlásil, že tento objektiv je vlastně zdokonalený Tessar, že vykreslí bez problémů zorné pole 13 X 18 cm, takže by měl vykreslit i čip CCD-kamery.Nic, co je urcene k vykresleni pole 13x18cm neni vhodne pro chip bezne CCD kamery ( s pixely do 10um ), ani kdyby to byla optika od RCOS za miliony USD. Ucelem takoveho objektivu je kreslit stejne dobre 100mm od osy, jako v ose. A tim padem kresli v ose stejne spatne, jako 100mm od osy. A to u stareho objektivu se dvema skupinami cocek bez asferickych clenu znamena hodne spatne.
To, co jsem napsal, ovsem neplati pro Schneider-Kreuznach Tele-Xenar f/4.5 18 cm. Ten byl vyraben pro Wehrmacht jako teleobjektiv pro Leicy a v zadnem pripade nevykresli pole 13x18cm. Pokud tedy mas tento typ, muzes ho vyzkouset. Podle mne bude viditelne horsi, nez Sonnary, ale nebude to tak zle, jako u velkoformatovych objektivu.
Ale podle toho, co pises vyse, asi pujde o jiny typ, byt se stejnym ohniskem i svetelnosti.
Dovolím si jen malou korekci, která vznikla evidentně překlepem - testovaný objektiv byl "praktikácký" Sonnar 135/3.5 s M42x1 a ne 135/2,8.135mm Sonnar se delal pouze s M42 a pouze se svetelnosti 3.5. 135/2.8 je Pentacon, ktery, ac podobne konstrukce, je o tridu horsi.
opejcha napsal: zachovávají si hvězdy i při takovémto rozostření aspoň přibližně profil Gaussova rozdělení? Rozostreni z principu proste rozsiruje rozptyl Gaussova rozdeleni, krivka tedy zustane Gaussovska. Tedy pokud v ostreni neni nejaky nestandardni "figl", dany konstrukci objektivu. To ale u Sonnaru ( aspon v ose ) moc nehrozi, tam se cely objektiv proste posouva. U novych zoomu s nekolika nezavisle pohyblivymi skupinami cocek vzajemne si korigujicich vady v tom nejaka zrada byt muze.
VK napsal: Konzultoval jsem objektiv Xenar f : 4,5 F = 18 cm, Schneider-Göttingen, No. 36182. "Schneider - Gelbfilter B" s panem Melichem z Vývojové optické dílny v Turnově. Na rozdíl od MilANa nevidí problém v CCD-fotometrii. Prohlásil, že tento objektiv je vlastně zdokonalený Tessar, že vykreslí bez problémů zorné pole 13 X 18 cm, takže by měl vykreslit i čip CCD-kamery.Nic, co je urcene k vykresleni pole 13x18cm neni vhodne pro chip bezne CCD kamery ( s pixely do 10um ), ani kdyby to byla optika od RCOS za miliony USD. Ucelem takoveho objektivu je kreslit stejne dobre 100mm od osy, jako v ose. A tim padem kresli v ose stejne spatne, jako 100mm od osy. A to u stareho objektivu se dvema skupinami cocek bez asferickych clenu znamena hodne spatne.
To, co jsem napsal, ovsem neplati pro Schneider-Kreuznach Tele-Xenar f/4.5 18 cm. Ten byl vyraben pro Wehrmacht jako teleobjektiv pro Leicy a v zadnem pripade nevykresli pole 13x18cm. Pokud tedy mas tento typ, muzes ho vyzkouset. Podle mne bude viditelne horsi, nez Sonnary, ale nebude to tak zle, jako u velkoformatovych objektivu.
Ale podle toho, co pises vyse, asi pujde o jiny typ, byt se stejnym ohniskem i svetelnosti.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
pesvo napsal:
Dovolím si jen malou korekci, která vznikla evidentně překlepem - testovaný objektiv byl "praktikácký" Sonnar 135/3.5 s M42x1 a ne 135/2,8. Myslel jsem 3,5/135, omlouvám se
Dovolím si jen malou korekci, která vznikla evidentně překlepem - testovaný objektiv byl "praktikácký" Sonnar 135/3.5 s M42x1 a ne 135/2,8. Myslel jsem 3,5/135, omlouvám se
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Fotoobjektiv pro CCD fotometrii
pesvo napsal:
Tvar řezů středem hvězdy vypadá od klasické Gaussovky s jedním maximem až po tři maxima (v podstatě něco jako kráter s centrálním navýšením) - typicky u B a R filtru. Naopak u V filtru se vyskytuje jen Gaussovka a pak dvě maxima - tedy kráter bez centrálního navýšení. Následnou vhodnou volbou clonky a hranic oblohy ale donutím MuniWin, aby i tohle zpracoval velmi přesně. Dle mě tam jde totiž o to, že tyto krátkoohniskové objektivy při zaostření dají podstatnou část energie do velmi malého bodu (dle rozlišení co uváděl MP v řádu jednotek um) a i když mám čip s mikročočkama, tak velmi záleží kam to maximum padne - jestli doprostřed čočky nebo na hranu mezi pixly. Tím rozostřením vlastně přinutím CCD čip aby se choval jako fotokatoda fotonásobiče, na kterou je promítán "rozplizlý" obraz hvězdy, čímž se jednak ztratí přechody mezi pixly (nebo alespoň nemají takový vliv) a druhak se zvýší účinnost tvorby eletron-děrových párů, neboť při silném lokálním ozáření jediného pixlu začne hrát roli mrtvá doba detektoru (v podstatě lokální časový nedostatek elektron-děrových párů v daném místě čipu).
Rozostreni z principu proste rozsiruje rozptyl Gaussova rozdeleni, krivka tedy zustane Gaussovska. Tedy pokud v ostreni neni nejaky nestandardni "figl", dany konstrukci objektivu. To ale u Sonnaru ( aspon v ose ) moc nehrozi, tam se cely objektiv proste posouva.
Dvě protichůdná tvrzení
, také jeden z důvodů proč jsem se na to ptal.
Muniwin vychází z daophotu prověřeného čtvrtstoletím používání a z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že fotometrii udělá i ze snímků připomínajících spíš flat field
. U takových profilů, které popisuješ, se ale může stát, že těžiště hvězdy se detekuje ne v "centrálním navýšení", ale někde na "okrajovém valu". Pak se kus hvězdy nevleze do clonky, což se u fotometrie projeví zvýšením šumu. Docela často se to stává u těsných dvojhvězd. Ale věřím tomu, že v tomhle případě se při hledání hvězd snímek rozmaže tak, že k tomuhle nakonec nedojde.
Já u toho rozmazání měl vždycky spíš pocit, že se dělá také proto, že do více pixelů se může uložit více fotonů a zmenší se tak Poissonovský šum. Ale chtěl jsem se zeptat na tu mrtvou dobu detektoru, máš o tom někde něco bližšího? Ve škole jsme změřili mrtvou dobu Geigerova-Mullerova počítače na půl milisekundy, ale to je dané spíš velikostí té ionizační trubice. Pokud by se ten proces tvorby děr děl na ryze kvantové úrovni, tak by charakteristická časová škála byla daná princip neurčitosti a z toho mi vychází asi 10-15 s, což by při maximálním rozumném toku 105 s-1 mělo být zanedbatelné...
Tvar řezů středem hvězdy vypadá od klasické Gaussovky s jedním maximem až po tři maxima (v podstatě něco jako kráter s centrálním navýšením) - typicky u B a R filtru. Naopak u V filtru se vyskytuje jen Gaussovka a pak dvě maxima - tedy kráter bez centrálního navýšení. Následnou vhodnou volbou clonky a hranic oblohy ale donutím MuniWin, aby i tohle zpracoval velmi přesně. Dle mě tam jde totiž o to, že tyto krátkoohniskové objektivy při zaostření dají podstatnou část energie do velmi malého bodu (dle rozlišení co uváděl MP v řádu jednotek um) a i když mám čip s mikročočkama, tak velmi záleží kam to maximum padne - jestli doprostřed čočky nebo na hranu mezi pixly. Tím rozostřením vlastně přinutím CCD čip aby se choval jako fotokatoda fotonásobiče, na kterou je promítán "rozplizlý" obraz hvězdy, čímž se jednak ztratí přechody mezi pixly (nebo alespoň nemají takový vliv) a druhak se zvýší účinnost tvorby eletron-děrových párů, neboť při silném lokálním ozáření jediného pixlu začne hrát roli mrtvá doba detektoru (v podstatě lokální časový nedostatek elektron-děrových párů v daném místě čipu).
Rozostreni z principu proste rozsiruje rozptyl Gaussova rozdeleni, krivka tedy zustane Gaussovska. Tedy pokud v ostreni neni nejaky nestandardni "figl", dany konstrukci objektivu. To ale u Sonnaru ( aspon v ose ) moc nehrozi, tam se cely objektiv proste posouva.
Dvě protichůdná tvrzení
, také jeden z důvodů proč jsem se na to ptal. Muniwin vychází z daophotu prověřeného čtvrtstoletím používání a z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že fotometrii udělá i ze snímků připomínajících spíš flat field
. U takových profilů, které popisuješ, se ale může stát, že těžiště hvězdy se detekuje ne v "centrálním navýšení", ale někde na "okrajovém valu". Pak se kus hvězdy nevleze do clonky, což se u fotometrie projeví zvýšením šumu. Docela často se to stává u těsných dvojhvězd. Ale věřím tomu, že v tomhle případě se při hledání hvězd snímek rozmaže tak, že k tomuhle nakonec nedojde.Já u toho rozmazání měl vždycky spíš pocit, že se dělá také proto, že do více pixelů se může uložit více fotonů a zmenší se tak Poissonovský šum. Ale chtěl jsem se zeptat na tu mrtvou dobu detektoru, máš o tom někde něco bližšího? Ve škole jsme změřili mrtvou dobu Geigerova-Mullerova počítače na půl milisekundy, ale to je dané spíš velikostí té ionizační trubice. Pokud by se ten proces tvorby děr děl na ryze kvantové úrovni, tak by charakteristická časová škála byla daná princip neurčitosti a z toho mi vychází asi 10-15 s, což by při maximálním rozumném toku 105 s-1 mělo být zanedbatelné...