Astronomické fórum

MilAN napsal:
Možná to netušíš, ale je to celkem běžná metoda likvidace některých odpadů při kosmických letech.  Z této dráhy  takový odpad zmizí během jednoho roku, takže je "uklizeno"
Likvidacia odpadu je urcite potrebna a aj nevyhnutna a tak isto je pravda, ze sa ten odpad z obeznej drahy strati ale sposob akym to vykonavaju je podla mna dost primitivny a asi aj dost drahy. Ved vystup kozmonauta do kozmickeho priestoru musi, okrem ineho, stat sialene peniaze. Ja osobne som si myslel, ze popri technologiach, ktore NASA a americania prezentuju na ISS bude ten sposob likvidacie aspon trochu sofistikovanejsi. No vyhodit chladnicku, len tak von oknom... ???

Já bych řekl, že ten způsob je nejlevnější. Jakýkoli jiný, spočívající v transportu zpět na zem bude dražší. Tenhle nestojí nic (shoří nejspíš beze zbytku). A astronauti na ISS stejně ven chodí a vybavení tam na to je. Netuším, co by na tom mělo být tak drahé. Drahé je tam ty astronauty dostat, a udržet naživu. Ale proč by měl být drahý jejich výstup ven ? Maximálně uteče trochu atmosféry ven přechodovou komoru. Nebo se mýlím ? Vysvětlete mi, co by mělo být na tom drahé.

Vobec sa tej problematike nerozumiem. Len som si myslel, ze sa to robi nejakym inym sposobom. Napriklad, ze to vypustia v nejakom kontajnery , presne urcenym smerom. Tak ako sa vypusta napriklad torpedo z ponorky. Ale vyhodit to len tak. Ved mohol, pri troche nestastia trafit nejaku antenu alebo solarny panel.

Rudy napsal: Vobec sa tej problematike nerozumiem. Len som si myslel, ze sa to robi nejakym inym sposobom. Napriklad, ze to vypustia v nejakom kontajnery , presne urcenym smerom. Tak ako sa vypusta napriklad torpedo z ponorky. Ale vyhodit to len tak. Ved mohol, pri troche nestastia trafit nejaku antenu alebo solarny panel. ;)Tady si dovolím malé upřesnění. Každé těleso na oběžné dráze podléhá přírodním zákonům. Pokud tedy vypustíte např. z kosmické stanice nějaký kontejner, chvíli bude pokračovat v letu v tom směru, kterým byl postrčen do vyčerpání prvotní energie ( strčení rukou a podobně). Potom ale začnou v plné míře platit přírodní zákony a ten kontejner se dostane na vlastní oběžnou dráhu, (která se ale liší od oběžné dráhy mateřské kosmické stanice), kde setrvá dokud postupně nedojde k poklesu této oběžné dráhy a následnému zničení v atmosféře. O nějakém poletování těles kolem kosmické stanice, která by mohla něco poškodit nemůže být řeč. Všechno je tam „nahoře“ nalajnované….

Nautikus napsal:
Tady si dovolím malé upřesnění. Každé těleso na oběžné dráze podléhá přírodním zákonům. Pokud tedy vypustíte např. z kosmické stanice nějaký kontejner, chvíli bude pokračovat v letu v tom směru, kterým byl postrčen do vyčerpání prvotní energie ( strčení rukou a podobně). Potom ale začnou v plné míře platit přírodní zákony a ten kontejner se dostane na vlastní oběžnou dráhu, (která se ale liší od oběžné dráhy mateřské kosmické stanice), kde setrvá dokud postupně nedojde k poklesu této oběžné dráhy a následnému zničení v atmosféře. O nějakém poletování těles kolem kosmické stanice, která by mohla něco poškodit nemůže být řeč. Všechno je tam „nahoře“ nalajnované….

Takhe to asi nebude Pokud jsem nechyběl na hodinách fyziky, tak je jasné, že přírodní zákony platí pořád, ne až po nějakém vyčerpání energie dodané kosmonautem.

Prostě těleso má kinetickou energii která mu byla udělena společně s ISS, daná rychlostí oběhu kolem země. Na tom se nic nezmění. Astronaut jí dodá navíc další, ve směru odhozu (stejnou, jen působením v opačného směru, dodá i ISS, ale tam se to prakticky neprojeví). Takže odpad letí vůči ISS relativně rychlostí, která mu byla udělena odhozem, a to stále, nikoli do nějakého vyčerpání. Nemá se přeci jak vyčerpat (tedy pominu-li její vyčerpání po zabrždění v atmosféře). Ale dokud je v kosmickém prostoru, letí stále směrem, který je výsledkem vektorového součtu rychlosti ISS, rychlosti a rychlosti vyvolané gravitačním zrychlením Létá tedy po spirále klesající k povrchu země, pokud to astronaut vyhodil směrem k zemi. A to do doby, než začne být atmodférou bržděn, pak se setup zrychlí v důsledku brždění a dojde k zániku v atmosféře.

Nautikus možná tím vyčerpáním myslel vliv pozvolného brždění, protože ve výšce, o kterou se zde jedná, existuje jakás-takás zbytková "atmosféra".
Svoji roli proto bude hrát  poměr hybnosti tělesa a čelní plocha kterou těleso interaguje s okolím při svém letu. Proto se u družic, u kterých byla vyžadována maximální stabilita letu, volil kulový tvar a vysoká hmotnost. Stanice si svoji dráhu koriguje motory, odpad má jen svoji setrvačnost, Homer

To já vím, ale myslím, že těleso dřív doletí do hustší atmosféry, než by se složka ve směru odhozu odbrzdila. Vlastně ona žádná hranice není. Vliv atmosféry je, a postupně bude sílit. Výpočet dráhy by asi byl matematicky zajímavý

Myslím, že mluvíme asi o tom stejném, jen jde o to správně to podat  ;) Nicméně si musíme ujasnit jednu věc - když by se například kosmonaut, který není připoutaný, silně odrazil od kosmické stanice směrem do volného kosmu, tak stejně po nějaké době skončí na oběžné dráze kolem matičky Země, nebude pokračovat do volného vesmíru. A podobné je to i odhozeným tělesem, snad si rozumíme, ono je to na delší popis
P.S: Nesmíme zapomínat na gravitační sílu i když jsme ve stavu bez tíže.

O znalostech vůbec nepochybuji:-) Byla to jen snaha porozumět Nautikovi...
Obávám se, že matematický model by byl díky nutnost zavedení řady vstupních předpokladů spíš jen zajímavým cvičením pro toho, kdo to umí ( já ne ) než nějakým přiblížením k realitě. Ale koho by to bavilo, proč ne...Zdraví Homer
P.S. Teď čtu další příspěvek Nautika a vidím, že by to vysvětlování bylo opravdu delší...

Když známe v nějakém okamžiku elementy dráhy pasivního tělesa (mění se pomalu a proto mají smysl), můžeme určit jeho polohu a rychlost (šest čísel). Známe-li naopak polohu a rychlost takového tělesa, můžeme najít elementy jeho dráhy.

A nyní k odhozenému odpadu. V počátečním okamžiku má polohu stejnou jako ISS a je mu relativně vůči ISS udělena určitá rychlost nějakým směrem. Je tedy v tomto okamžiku známa jak poloha tak i rychlost odpadu vůči Zemi, je na své oběžné dráze (trochu odlišné od ISS), jsou známy její elementy. Ty se začnou díky tření pomalu měnit a to předvídatelným způsobem. Směr odhozu jistě nebyl vybrán náhodně.

Směr odhozu samozřejmě náhodný nebyl, stejně jako čas odhozu. Dráha ISS není přesně kruhová a museli to tedy na té elipse propočítat správně pro budoucí dráhu odpadu.
Jinak to samozřejmě drahé není, posádka stejně musí montážní práce venku občas dělat.
Ostatní odpad se vyhazuje s Progressy...

Pokud někuho ty odpadky opravdu zajímají, něco najdete i zde.
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006050421

Dnes jsem si počíhal na ISS, protože letěla přes hlavu.
Po předchozích zkušenostech jsem provedl následující úpravu vybavení. Newton 200/1000 na paralaktice jsem doplnil o mimoosou clonu 8 cm v průměru. Montáž jsem "ustavil" opačně než to běžně dělám. Tím jsem dosáhl toho, že po část přeletu byla ISS přibližně v ose rektascenze a tudíž jsem ji snadno sledoval. Použil jsem okulár 25 mm.

Již v zenitu se mi ji povedlo zaměřit a sledování nebyl problém. Jak již uváděl Milan, nejlépe se osvědčila metoda nechat ji přeletět zorným polema nehýbat s dalekohledem. To co jsem uviděl mi vyrazilo dech. Samotné tělo stanice připomínalo neforemný víceméně kruhový, či mírně protáhlý flek. Ten byl ale na obou stranách doprovázen solárními panely a to tak, že to celé tvořilo písmeno H. Navíc panely nebyly jako souvislé obdélníčky, ale jevily i ono přerušení a měly červenavý odstín.

Přibližně tento tvar měla stanice po celou dobu přeletu, takže jsem ji poměrně pohodlně sledoval více než dvě minuty, kdy zapadla do stínu Země. Detaily byly viditelné ještě když byla nejméně třikrát menší a úhlově asi 20 stupňů nad obzorem. V té době již letěla pomalu, takže nebyl problém ji sledovat několik sekund v zorném poli.

Vřele doporučuji clonit, nebo filtrovat, a použít malé zvětšení kvůli velkému zornému poli. I těch 40x co jsem tam měl se jevila jako nadstandardně moc.

Toto byl můj nej zážitek z pozorování ISS, úplně jsem se nabažil

Sledoval jsem také, letěla mi krásně nad hlavou. Než zalétla do Pastýře snažil jsem se ji honit 10 mm okulárem. To ale nemělo moc cenu, nestíhal jsem ani ostřit. Potom mi chvíli překážel strom tak jsem vyměnil okulár za 25mm SP. Viděl jsem prakticky to samé. Pohled to byl excelentní, ale nechápal jsem v tu chvíli jak to v té rychlosti někteří dokáží vyfotit .

Při včerejším přeletu (14.8., 22:17) ISS jsem viděl hodně divnou věc, kterou jsem ještě nikdy před tím nepozoroval.
Před ISS byl osvícený zhruba oválný mlhavý oblak velikosti asi 10°x3°, protažený ve směru dráhy. Pohyboval se spolu s ISS a byl viditelný po celou dobu. Vypadalo to podobně, jako když má letadlo rozsvícená přistávací světla a svítí s nimi do mlhy.
Napadají mě 2 vysvětlení:
1) Buď to byly osvětlené zbytky spalin od manévrujícího raketoplánu, který je teď u ISS.
2) Nebo nade mnou byla nějaká vrstva jemné oblačnosti, na kterou vrhala ISS odraz ze Slunce. Ale to se mi nezdá. To by ten světlý flek byl kolem celé ISS alespoň trochu symetricky.

Pozoroval to někdo také?
Má někdo vysvětlení, o co se jednalo?