Astronomické fórum

SKYMASTER napsal: V ovlasti rychleho vycitani by mohli konkurovat kamery pres USB 2.0. Vubec nechapu, proc je SBIG ci dalsi nevyrabi. Kde je problem? Uz delate FireWire 800 ?
Kratičké expozice s možností rychlého vyčítání a ihned snímání nového snímku vyžadují senzor s elektronickou závěrkou (obvykle interline transfer), s mechanickou závěrkou je dost omezený nejkratší možný čas (většinou desetiny sekundy) a doba do jejího nového otevření po vyčtení, které se musí odehrát po tmě, narozdíl od interline senzoru. Do té doby je kamera "slepá" a nelze s ní tedy natáčet kontinální video. Právě takovéto senzory v SBIG kamerách a ani většině jiných na fotometrii NEJSOU (snad s vyjímkou SBIG STL 11000M). Ale takovýhle obrovský objem dat také není použitelný na přenos v reálném čase.

MMys napsal:

Kratičké expozice s možností rychlého vyčítání a ihned snímání nového snímku vyžadují senzor s elektronickou závěrkou (obvykle interline transfer), s mechanickou závěrkou je dost omezený nejkratší možný čas (většinou desetiny sekundy) a doba do jejího nového otevření po vyčtení, které se musí odehrát po tmě,  narozdíl od interline senzoru. Do té doby je kamera "slepá" a nelze s ní tedy natáčet kontinální video. Právě takovéto senzory v SBIG kamerách a ani většině jiných na fotometrii NEJSOU (snad s vyjímkou SBIG STL 11000M). Ale takovýhle obrovský objem dat také není použitelný na přenos v reálném čase.
No jeste to ma STL-4020M/CM. Kdo po tom touzi pak cena startuje na 7000USD.

brat napsal:

Abych uvěřil tomu, že s 20cm aperturou získáš "rozumný" signál hvězdy 15mag za 1s, tak to bych to musel vidět. Zdá se mi to spíš jako pohádka (ale hezká )
Sice mám starší ST-8 kameru, ale na 20cm RL musím integrovat alespoň 60s, abych ze snímku získal data s chybou menší než 0,1 mag.

Pokud jsou nové CCD čipy tak citlivé, tak nevím, proč se staví 11m dalekohled, aby zachytil s expozicí 0,1s objekty 17mag slabé s přesností ~0,01 mag

(viz
http://www.salt.ac.za/public-info/miles ... -pictures/)

Opravdu prosím o trochu střídmosti.

Ale pokud se pletu a dokážete dělat taková pozorování, tak vám doporučuji k otestování DE CVn. Je to zákrytová dvojhvězda, kde zakrývající objekt je bílý trpaslík. Pokles do minima trvá méně než 60s (i když se zdá, že jak kdy, někdy to může trvat i déle) a hloubka zákrytu je 0,05mag.
Má dvě pozorování jsou zde:
http://pod.snezkou.cz/altan/vysledky.ph ... star=decvn

Na jaře 2007 bude na tuto hvězdu organizována pozorovací kampaň (dle CCD databáze AICU Ondřejov http://nyx.asu.cas.cz/~lenka/dbvar/)

Zdraví LB

PS
DE CVn má 13,7 mag v R oboru.
Diky za namety, ked sa vyjasni (comu uz ani neverim), vyskusame.

Co sa tyka toho dosahu, tak z Modry sme FunTomas-ovym Borgom 77 nasnimali 19,3 mag za 60 s, pri testoch cez Newton 200/800 s typicky 20 s expoziciami sa pohybujeme na 18-19 mag, zalezi od farby. To su vsak, samozrejme, extremy, kde uz je to mimo rozumny odstup signal/sum. Este perlicka - na dennej oblohe (Slnko asi 3° nad obzorom) sme pri snimani Mesiaca expoziciou 18 ms zachytili hviezdu 6,7 mag...

Co sa tyka tej otazky o velkych dalekohladoch, naozaj tomu nerozumiem. Ked sme snimali blizkozemny asteroid cca 15 mag dvojsekundovymi expoziciami, bol to naozaj jasny objekt, kdesi na fore tu su aj obrazky. Niekedy je ta citlivost, samozrejme, zvysena vyssou urovnou zisku (gain), pri maximalnej hodnote su za 1 s hviezdy 8 mag uz presaturovane... Pri minimalnom zisku ta citlivost je mensia, sum je vsak naozaj minimalny. Teda zelezi na nastaveni. Treba vsak povedat, ze tie Sony cipy su naozaj dobre, aj ked kamera je koncipovana ako multifunkcna a preto ma niekolko obmedzeni pre specializovane ulohy. Ale o tom uz pisal ivanmsk...

Tak len aby sa uz konecne vyjasnilo.

Este poznamka - filtre pre LRGB snimanie budu riesene cez manualny karusel Atik a sadu CCD filtrov od BP, na testy fotometrie este doplnime o BVRI filtre Schüler — Astrodon a uzkopasmove Astrodon H-alpha (656,3 nm) 6 nm, OIII (495,9 nm a 500,7 nm) a SII (671,9 nm a 673,0 nm).

MMys napsal:

Kratičké expozice s možností rychlého vyčítání a ihned snímání nového snímku vyžadují senzor s elektronickou závěrkou (obvykle interline transfer), s mechanickou závěrkou je dost omezený nejkratší možný čas (většinou desetiny sekundy) a doba do jejího nového otevření po vyčtení, které se musí odehrát po tmě, narozdíl od interline senzoru. Do té doby je kamera "slepá" a nelze s ní tedy natáčet kontinální video. Právě takovéto senzory v SBIG kamerách a ani většině jiných na fotometrii NEJSOU (snad s vyjímkou SBIG STL 11000M). Ale takovýhle obrovský objem dat také není použitelný na přenos v reálném čase.
S tym prenosom velkych dat som optimistickejsi. Prototyp astropix 4.0 ma rovnako ako 1.4 rychlost vycitania 12,5 fps (doraba sa chladenie) a prototyp astropix 11.0 by mal mat podla prvych testov nejakych 2,5 fps, tu vsak este treba trochu popracovat...

Mne nejak pripada, ze jeden tu mluvi o dosahu kamery a druhy o pouzitelne fotometrii s nejakou presnosti u promennych hvezd vetsinou rozhodne na urovni setin mag Vim co Lubos mysli a nemyslim si, ze by jsi dokazal jit o nekolik magnitud vyse, pokud se nejedna o chybu napr. hvezda ma velky barevny posun vyhovujici krivce kamery.

Mas nekde nejakou krivku zname promenne hvezdy s ASTROPIXem?

SKYMASTER napsal: V ovlasti rychleho vycitani by mohli konkurovat kamery pres USB 2.0. Vubec nechapu, proc je SBIG ci dalsi nevyrabi. Kde je problem? Uz delate FireWire 800 ?
astropix ma FireWire 400, prechod na novsi standard 800 je zatial zbytocny, pretoze samotny princip vycitavania cipu by to neurychlilo a data tecu aj tak dost rychlo (80 ms/frame).

SKYMASTER napsal: Mne nejak pripada, ze jeden tu mluvi o dosahu kamery a druhy o pouzitelne fotometrii s nejakou presnosti Vim co Lubos mysli a nemyslim si, ze by jsi dokazal jit o nekolik magnitud vyse, pokud se nejedna o chybu napr. hvezda ma velky barevny posun vyhovujici krivce kamery.

Mas nekde nejakou krivku zname promenne hvezdy s ASTROPIXem?
Jasne, ze tu uz pletieme hrusky s jablkami a ze celkovy dosah kamery nic nehovori o tom, aky je dosah fotometricky. Lubos nam poslal nejake namety na testovacie hviezdy, vyskusame a uvidime. Chcel som len naznacit, ze citlivost kamery nie je limitujucim faktorom, tie budu v pripade fotometrie inde a uz sme tu o nich pisali. Tu je pre zaujimavost spektralna citlivost pouziteho cipu:

To nic nerika o QE. To je zrejme jen relativni, protoze 100% QE jim nesezeru  ;)

Pro srovani napr. ST8, takovy maly ethalon:



ci ST2000XM



Pokud uvadis nejakou magnitudu u kamery je treba take uvadet o jakou hvezdu se jedna a o jakou magnitudu se jedna, u nekterych muze byt rozdil treba i 3 magnitudy v ruznych oborech UVBRI, ci muze byt spatne promerena a tim hodnota znacne posunuta.

Muzes pripadne nejaky snimek poslat s identifikaci nejake hvezdy a nebo nafotit nejake standardni promerene pole, ale to by nekdo musel definovat jake pole ma nekde tyhle silene magnitudy promerene presne  ;) tomu nerozumim natolik abych se k tomu vyjadroval.

SKYMASTER napsal: To nic nerika o QE. To je zrejme jen relativni, protoze 100% QE jim nesezeru

Pro srovani napr. ST8, takovy maly ethalon:



ci ST2000XM



Pokud uvadis nejakou magnitudu u kamery je treba take uvadet o jakou hvezdu se jedna a o jakou magnitudu se jedna, u nekterych muze byt rozdil treba i 3 magnitudy v ruznych oborech UVBRI, ci muze byt spatne promerena a tim hodnota znacne posunuta.

Muzes pripadne nejaky snimek poslat s identifikaci nejake hvezdy a nebo nafotit nejake standardni promerene pole, ale to by nekdo musel definovat jake pole ma nekde tyhle silene magnitudy promerene presne tomu nerozumim natolik abych se k tomu vyjadroval.
Ten graf bol o spektralnej citlivosti, tu je graf QE:

Tzn. ze QE ma jeste horsi nez nektere SBIGy, takze bych predpokladal, ze dosah SBIGu bude ve stejnych podminkach stejny  ;)

Pak tedy asi neni technicky duvod proc by mela kamera zachycovat slabsi hvezdy nez jina, nebo ano?

Nebo je to v nejakem nizsim sumu? Ci cem?

SKYMASTER napsal: Nebo je to v nejakem nizsim sumu? Ci cem?Ano, u dnesnich CCD je to hlavne v tom sumu a rusivych signalech obvodu kolem. Prakticky vsechno ma QE nad 50%, takze rozdil mezi ruznymi chipy nemuze byt vetsi, nez 1:2, v praxi spis 3:4. Nam jde ale o pomer signal/sum pro slabe signaly. A ten sum a ruseni se muze lisit klidne 1:10, zalezi na chlazeni a peclivem reseni analogove casti kamery i na sumovych vlastnostech chipu. V tom jsou CCD od Sony dost dobre, takze proti Kodaku mivaji vyssi dynamicky rozsah i pri nizsi full-well kapacite a nizsi QE. Proste se to mensi mnozstvi akumulovanych elektronu utapi v mensim mnozstvi nezadoucich elektronu sumu a ruseni.

Takze nejde urcit mezni hvezdnou velikost jen podle QE a optiky. Vliv ma rada jinych veci. Nezbyva, nez vzit kameru, optiku, kvalitni oblohu a otestovat to.

Ještě jedna do sbírky
http://www.myastroshop.com.au/guides/gstar/index.htm
pro porovnání cena - vlastnosti se StellaCam nebo WAT902H

robert napsal: Ještě jedna do sbírky
http://www.myastroshop.com.au/guides/gstar/index.htm
pro porovnání cena - vlastnosti se StellaCam nebo WAT902H

Ta kamerka se mi líbí, i když určité preference, které uvádějí je asi nejlépe brát s rezervou.

Princip je prakticky shodný se StellaCam. Digitalizace a Integrace dílčích snímků ve vnitřní RAM kamery, následně převod D/A převodníkem zpět na regulérní videosignál, a jeho opětovná digitalizace v PC. Platí vše výše, co jsem psal o StellaCam