Astronomické fórum

MilAN píše:...Ale, pokud bys trval na tom, že chceš mít v okuláru reálný obraz, nikoliv displej, tak stačí do optické cesty vložit 1/2 propustné zrcadlo a přes něj pustit obraz displeje z takovýchto zařízení. Opět nic, co by nešlo hned realizovat.

Aby to takto fungovalo, ešte mi tam chýba nejaké zariadenie (CCD/CMOS), ktoré bude analyzovať ten zobrazovaný obraz v okulári, aby ten displej vedel, čo má kde zobrazovať.

Já jsem neměl na mysli toto. Šlo mi o trošku jiný přístup (byť tam je technických problémů dost)

1) Z navigačního systému montáže si brát polohu (a nebo mít krátký dalekohled s vysoce světelným objektivem jako hledáček, a dělat v reálném čase astrometrii)

2) Na malém nejlépe červeném grafickém OLED displeji (ten má 100% černé pozadí) kreslit mapu s objekty, a dalšími údaji (třeba směr kterým dalekohled strkat k danému objektu), a přes polopropustné zrcadlo velmi slabě promítat do zorného pole. Druhá možnost optické projekce je displej projektovat malým objektivem do nekonečna, do rovnoběžného svazku, a poslat na okraj zrcadla, a zobrazit ho do fokální roviny prostě primárním zrcadlem. To funguje, zkoušel jsem to s maličkým 7-sementovým displejem. Normálně to lze projektovat přes primár do fokální roviny a krásně zaostřit.

3) Mít možnost si to pomocí dvou ovládacích tlačítek někde při okulárové šachtě napozicovat tak, aby to pasovalo na obraz (nakalibrovat na nějaké hvězdě). Další tlačítko po ruce by umožňovalo zapnut/vypnutí toho obrazu.

4) mít tam přednastavené konfigurace (promítané velikosti zorných polí) pro různé okuláry.

No, ale má to několik technických úskalí. Jelikož je to myšleno jako doplněk k dobsonu na vizuální pozorování, a tuhosti některých dobsonů, halvně těch skládacích trubkových, nebývají mnohdy velké.

1) Přesnost navigačních systémů pro dobsona je pro tenhle účel nízká, obraz by asi na reálný obraz nepasoval
2) dělat astrometrii na plném ohnisku, přes hlavní zrcadlo, navíc s odkloněným svazkem jen o velmi malém procentu je nerálné.
3) Největší šanci má astrometrie v reálném čase pomocí světelného pomocného objektivu. Kdo znáte v SharpCapu utilitku na polární ustavení, tak tam je názorná ukázka, jde to rychlostí mnoho FPS, byť je tam katalo pouze pro malý úsek oblohy kolem pólu. Problém rozhození obou sosutav by řešila kalibrace posunu, nebo by se ten pomocný dalekohled msuel zjustovat.
4) zbývá potencionální problém vzájemného průhyby soustavy snímací vs. vizuální dalekohled. To by opět způsobilo rozhození obrazu skutečného a promítaného obrazu.

Pokud píšu hloupost, tak mne, prosím, nekamenujte.
Nešlo by identifikaci objektu provést porovnáním obrazu v ohnisku s obrazem v databázi?

No samozřejmě že šlo, tak se to běžně dělá v palikacích, kdy se fotografuje a chci najet pole velmi přesně, nebo synchronizovat montáž, ale:
1) když se tím přeci chci koukat, nemůžu tam mít senzor, leda použot dělič svazku.
2) Ale když nechci ztratit moc světla, musím použít dělič svazku s velkým poměrem, max. tak 1:10. Tedy pro kameru pro identifikaci je málo světla.

Má-li to fungovat v reálním čase, tak musí být expoziční časy v řádu desetin sec. A to jde i se současnými vysoce citlivými kamerami pouze se světelnými objektivy, tak f/1.4-2 Odzkoušeno s malou QHY 5III 178. Na tom už astrometrie funguje hezky. Tedy pokud aspoň přibližne ví, kam to míří. To je nutnost, ale tahle identifikace se dá buď po nastartování sdělit, a nebo převzít z navigačního systému.

Proto by asi byla lepší varianta typu "elektronický hledáček" která by nevyužívala hlavní dalekohled, ale světelný objektiv s kratším ohniskem. A z toho by padala poloha s přesností pár arcsec. To už by asi použitelné bylo, pokud by to mechnicky šlo stabilně sesouhlasit.

Myslel jsem na možnost se sklopným zrcátkem. Něco jako u DSLR. Plné světlo na senzor či do okuláru. To by mělo být technicky řešitelné.

Ten elektronický hľadáčik by sa dal zrealizovať aj tak, že by sa použili dva ďalekohľady, ktoré by mali tubus rovnakej konštrukcie s tým, že jeden by mal kvalitnú optiku na vizuálne pozorovanie a druhý nejakú lacnú na identifikáciu hviezdneho poľa (napr. apochromát a achromát). Z tej kamery by nebolo treba nejaký super kvalitný výstup, stačil by taký, aby sa na záberoch dalo identifikovať hviezdne pole. Deformácia a aj nepresnosti v pohybe by boli rovnaké, takže by to ukazovalo ± to isté.

Ale bylo by to dvakrát těžší.

Chlapi, buďte realisti - dokážete si představit ten business model jak to vyrobit za nějakou rozumnou cenu a prodat?

Všichni velcí výrobci foťáku začali dělat bezzrcadlovky, takže na čistě digitální řešení by se nějaké díly našly, ale pro pár našenců nebude nikdo něco takového vyvíjet/vyrábět se dvěmi tubusy nebo nějaká polopropustná zrcadla...

kavka píše:Ale bylo by to dvakrát těžší.

Každá lenivosť niečo stojí a každé riešenie bude mať nejakú "muchu". Nezmysel je už to, nechávať si zobrazovať údaje o objektoch v okulári ďalekohľadu. Každé planetárium má okulárovú projekciu a tam si môžem pozrieť, na čo sa pozerám ...

Bill píše:Chlapi, buďte realisti - dokážete si představit ten business model jak to vyrobit za nějakou rozumnou cenu a prodat?

Jo bylo by to drahý, ale tak to v astronomii je, viz eVscope. Mimochodem autoři poskytnuli info, že v expert modu lze nastavit parametry pořízení snímků (tedy nikoliv jenom automaticky).

Nějak si nedovedu představit, že bych patřil mezi cílovou skupinu pro takové výrobky
Bylo by to, jako když si chci zaběhat v přírodě, že bych si k tomu koupil auto.

Neboj za 25 let budou vidět hvězdy max 3 magnitudy a to v nejtmavějších oblastech, takže pozorování se přesune domů k monitorum

Odpovídám na otázku v názvu. Ne přijde mi to jako hrozná blbost. To si raději zapnu třeba stellarium a budu brouzdat po obloze.

Vypadá to že už eVscope dotáhli do konečné fáze (dodání únor 2020) cena šílená - 3000 EUR. Pokud by někdo něco takového chtěl, řešení je jednoduché. Koupit dalekohled, reduktor, kameru WATEC a okulár V780 no a za polovinu je to samé

No trošku si myslím, že za polovinu ceny by jsi se nedostal ani zdaleka na polovinu funkcionality...