ČAM - Česká astrofotografie měsíce
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
No s tím bodováním a případnýma komentářema to nepřehánět, aby to nedopadlo jako fotoaparat.cz nebo photopost.cz, kde se boduje spíš podle jména a vznikají tam někdy nechutné pře ...
-
MMys
- Příspěvky: 18058
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce Listopad 2006 - M33 (Zbyněk Vraštil)
Autor: Zbyněk Vraštil
Dalekohled: SkyWatcher Newton 200/1000
Montáž: EQ-6 SynTrek
Fotoaparát: Praktica
Film: Fuji Provia RHP III 400
Pointace: Autopointer z webkamery by Martin Myslivec
Snímek: Kombinace pěti samostatných expozic po 45 minutách, pořízených během dvou nocí v říjnu 2006. Snímky byly automaticky zregistrovány a sečteny pomocí malé aplikace, napsané nad open source toolkitem eLynx SDK, na jehož vývoji se podílím). Odstranění pozadí, šumu a zvýraznění slabých partií bylo provedeno v programu Pleiades PixInsight LE, finální úpravy ve Photoshopu.
Podzimní obloha nám nabízí pohled na tři největší členy Místní skupiny galaxií. Od Labutě, která se již kloní k západu, přes Kassiopeu a Persea až vycházejícího Malého Psa se táhnou dvě ramena naší vlastní Galaxie, rameno Střelce a Oriona. V Andromedě září pouhýma očima viditelná galaxie M31. A v nevýrazném souhvězdí Trojúhelníka se nachází galaxie M33, galaxie z celého trojlístku nejmenší. A právě tento hvězdný ostrov se stal cílem fotografa Zbyňka Vraštila, cílem, který v listopadu získal ocenění „Česká astrofotografie měsíce“.
Tato galaxie s průměrem téměř 60 000 světelných let je domovem mnoha miliard hvězd různého stáří i vývojového stupně, mnoha vodíkových i prachových mlhovin i tajemné temné hmoty. My máme to štěstí, že se na ni díváme téměř ze shora a můžeme tak obdivovat celou krásu vyvinutých spirálních ramen, obklopujících jádro galaxie, ve kterém se pravděpodobně ukrývá černá díra.
Galaxii objevil již před rokem 1654 patrně Giovanni Batista Hodierna, své označení M33 však získala díky slavnému katalogu francouzského astronoma a lovce komet Charlese Messiera. Ten ji do svého seznamu zanesl 25. srpna 1764. Tato galaxie byla také mezi prvními, které Lord Ross, irský astronom a velký pozorovatel vesmíru, identifikoval jako galaxie spirální.
Zbyněk Vraštil nám přinesl krásný obrázek tohoto hvězdného ostrova, abychom se i my mohli obdivovat této krásné galaxii. Vzhledem ke své jasnosti na hranici pozorovatelnosti pouhým okem a úhlové velikosti dvou měsíčních úplňků bývá často jedním z prvních objektů, které adept astronomie může na obloze pozorovat pozorovat a tak v nás může vzbuzovat trochu nostalgie. A nostalgii v nás vzbuzuje i technika, kterou Zbyněk Vraštil použil na její vyfotografování - fotografie na klasický „celuloidový“ film. Zejména ti z nás, kteří na tomto médiu vyrostli, oceňují kvalitu a krásu získaného snímku. Ale myslím, že se bude líbit i všem ostatním.
Zbyňku, díky za něj.
Autor: Zbyněk Vraštil
Dalekohled: SkyWatcher Newton 200/1000
Montáž: EQ-6 SynTrek
Fotoaparát: Praktica
Film: Fuji Provia RHP III 400
Pointace: Autopointer z webkamery by Martin Myslivec
Snímek: Kombinace pěti samostatných expozic po 45 minutách, pořízených během dvou nocí v říjnu 2006. Snímky byly automaticky zregistrovány a sečteny pomocí malé aplikace, napsané nad open source toolkitem eLynx SDK, na jehož vývoji se podílím). Odstranění pozadí, šumu a zvýraznění slabých partií bylo provedeno v programu Pleiades PixInsight LE, finální úpravy ve Photoshopu.
Podzimní obloha nám nabízí pohled na tři největší členy Místní skupiny galaxií. Od Labutě, která se již kloní k západu, přes Kassiopeu a Persea až vycházejícího Malého Psa se táhnou dvě ramena naší vlastní Galaxie, rameno Střelce a Oriona. V Andromedě září pouhýma očima viditelná galaxie M31. A v nevýrazném souhvězdí Trojúhelníka se nachází galaxie M33, galaxie z celého trojlístku nejmenší. A právě tento hvězdný ostrov se stal cílem fotografa Zbyňka Vraštila, cílem, který v listopadu získal ocenění „Česká astrofotografie měsíce“.
Tato galaxie s průměrem téměř 60 000 světelných let je domovem mnoha miliard hvězd různého stáří i vývojového stupně, mnoha vodíkových i prachových mlhovin i tajemné temné hmoty. My máme to štěstí, že se na ni díváme téměř ze shora a můžeme tak obdivovat celou krásu vyvinutých spirálních ramen, obklopujících jádro galaxie, ve kterém se pravděpodobně ukrývá černá díra.
Galaxii objevil již před rokem 1654 patrně Giovanni Batista Hodierna, své označení M33 však získala díky slavnému katalogu francouzského astronoma a lovce komet Charlese Messiera. Ten ji do svého seznamu zanesl 25. srpna 1764. Tato galaxie byla také mezi prvními, které Lord Ross, irský astronom a velký pozorovatel vesmíru, identifikoval jako galaxie spirální.
Zbyněk Vraštil nám přinesl krásný obrázek tohoto hvězdného ostrova, abychom se i my mohli obdivovat této krásné galaxii. Vzhledem ke své jasnosti na hranici pozorovatelnosti pouhým okem a úhlové velikosti dvou měsíčních úplňků bývá často jedním z prvních objektů, které adept astronomie může na obloze pozorovat pozorovat a tak v nás může vzbuzovat trochu nostalgie. A nostalgii v nás vzbuzuje i technika, kterou Zbyněk Vraštil použil na její vyfotografování - fotografie na klasický „celuloidový“ film. Zejména ti z nás, kteří na tomto médiu vyrostli, oceňují kvalitu a krásu získaného snímku. Ale myslím, že se bude líbit i všem ostatním.
Zbyňku, díky za něj.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
-
MMys
- Příspěvky: 18058
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce
Prosinec 2006 - Slunce (Martin Adamovský)
Autor: Martin Adamovský
Datum: 7.12. 2006 11:00 UT Plzeň
Pristroj: Telecentrický systém, H-alfa filtr 0.56A
Fotoaparát: Canon EOS 20D, ISO 200
Expozice: 1x 1/8 sec.
Zpracování: Photoshop a doostřeno v Pixinsight LE
Zasílám fotografii sluneční chromosféry, kterou se mi podařilo pořidit 7.12. 2006 v Plzni. Na snímku je zachycena oblast okolo velké skvrny, která se objevila na slunečním kotouči na začátku prosince. V okolí si je možné všimnout výrazneho flokulového pole a i několika protuberancí.
Slunce v prosinci svítilo sice poskrovnu, ale přesto díky Martinu Adamovskému stačilo prozářit oči porotců ČAM a nyní snad i Vám.
Snímek nám navíc přinesl pohled na Slunce, jaký pouhým okem či dalekohledem bez speciálního filtru nikdy nespatříme. Nedíváme se totiž na důvěrně známou žlutavou fotosféru, nýbrž na vrstvu ležící těsně nad ní – chromosféru. Je to vrstva sice velmi tenká, pouze asi 10 000 km, ale pro nás velmi zajímavá. Pozorujeme v ní velmi významné a energetické události, jako například chromosferické erupce, které mají velký vliv na celou zemskou biosféru včetně člověka. Na slunečním disku ji můžeme pozorovat pouze pomocí úzkopásmových filtrů, které z celého slunečního světla propustí pouze světlo vodíkové čáry H-alfa.
Na snímku můžeme pozorovat několik zajímavých útvarů. Tmavá sluneční skvrna ležící v aktivní oblasti AR930 je obklopena poněkud světlejšími flokulovými poli. Jejich teplota dosahuje přibližně 8 000 K, zatímco teplota slunečních skvrn je asi o 3 000 K nižší. Proto se nám skvrny jeví na Slunci tmavé.
Na okraji Slunce můžeme na snímku vidět krásně prokreslené protuberance. Jsou to oblaka plynu vystupujícího nad sluneční povrch, které jsou na slunečním okraji viditelné díky tomu, že jsou chladnější a hustší než sluneční koróna, ve které se vznášejí držené magnetickým polem Slunce.
Na závěr bychom chtěli Martinovi Adamovskému poděkovat za hezký snímek a popřát mu, aby se mu v nastávajícím období rostoucí sluneční aktivity podařilo zachytit i hezkou erupci, o kterou by se s námi všemi podělil.
Prosinec 2006 - Slunce (Martin Adamovský)
Autor: Martin Adamovský
Datum: 7.12. 2006 11:00 UT Plzeň
Pristroj: Telecentrický systém, H-alfa filtr 0.56A
Fotoaparát: Canon EOS 20D, ISO 200
Expozice: 1x 1/8 sec.
Zpracování: Photoshop a doostřeno v Pixinsight LE
Zasílám fotografii sluneční chromosféry, kterou se mi podařilo pořidit 7.12. 2006 v Plzni. Na snímku je zachycena oblast okolo velké skvrny, která se objevila na slunečním kotouči na začátku prosince. V okolí si je možné všimnout výrazneho flokulového pole a i několika protuberancí.
Slunce v prosinci svítilo sice poskrovnu, ale přesto díky Martinu Adamovskému stačilo prozářit oči porotců ČAM a nyní snad i Vám.
Snímek nám navíc přinesl pohled na Slunce, jaký pouhým okem či dalekohledem bez speciálního filtru nikdy nespatříme. Nedíváme se totiž na důvěrně známou žlutavou fotosféru, nýbrž na vrstvu ležící těsně nad ní – chromosféru. Je to vrstva sice velmi tenká, pouze asi 10 000 km, ale pro nás velmi zajímavá. Pozorujeme v ní velmi významné a energetické události, jako například chromosferické erupce, které mají velký vliv na celou zemskou biosféru včetně člověka. Na slunečním disku ji můžeme pozorovat pouze pomocí úzkopásmových filtrů, které z celého slunečního světla propustí pouze světlo vodíkové čáry H-alfa.
Na snímku můžeme pozorovat několik zajímavých útvarů. Tmavá sluneční skvrna ležící v aktivní oblasti AR930 je obklopena poněkud světlejšími flokulovými poli. Jejich teplota dosahuje přibližně 8 000 K, zatímco teplota slunečních skvrn je asi o 3 000 K nižší. Proto se nám skvrny jeví na Slunci tmavé.
Na okraji Slunce můžeme na snímku vidět krásně prokreslené protuberance. Jsou to oblaka plynu vystupujícího nad sluneční povrch, které jsou na slunečním okraji viditelné díky tomu, že jsou chladnější a hustší než sluneční koróna, ve které se vznášejí držené magnetickým polem Slunce.
Na závěr bychom chtěli Martinovi Adamovskému poděkovat za hezký snímek a popřát mu, aby se mu v nastávajícím období rostoucí sluneční aktivity podařilo zachytit i hezkou erupci, o kterou by se s námi všemi podělil.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
-
MMys
- Příspěvky: 18058
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
Astrofotograf roku 2006
V soutěži „Česká astrofotografie měsíce“, která slaví své první výročí a probíhá v rámci aktivit České astronomické společnosti, se porota shodla na ocenění „Astrofotograf roku 2006“. Vybírala ze snímků, předložených do soutěže v uplynulém kalendářním roce.
Volba padla na prof. RNDr. Miloslava Druckműllera, DrSc. z Brna, který do soutěže přispěl dvěma snímky jemné struktury sluneční koróny ze zatmění Slunce v březnu 2006, pozorovaného jeho týmem v Libyi. Jedná se o pozoruhodné dílo, jehož kvality v mezinárodním kontextu jsou vynikající a bude velmi nesnadné je překonat.
Kompletní zprávu si můžete přečíst na serveru České astronomické společnosti.
V soutěži „Česká astrofotografie měsíce“, která slaví své první výročí a probíhá v rámci aktivit České astronomické společnosti, se porota shodla na ocenění „Astrofotograf roku 2006“. Vybírala ze snímků, předložených do soutěže v uplynulém kalendářním roce.
Volba padla na prof. RNDr. Miloslava Druckműllera, DrSc. z Brna, který do soutěže přispěl dvěma snímky jemné struktury sluneční koróny ze zatmění Slunce v březnu 2006, pozorovaného jeho týmem v Libyi. Jedná se o pozoruhodné dílo, jehož kvality v mezinárodním kontextu jsou vynikající a bude velmi nesnadné je překonat.
Kompletní zprávu si můžete přečíst na serveru České astronomické společnosti.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
-
MMys
- Příspěvky: 18058
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce Leden 2007 - Kometa McNaught nad Sydney (Jan Šafář)
Jméno: Jan Šafář
Věk: 40 let
Datum, čas a místo pořízení snímku: 20. 1. 2007 ve 20:19:32, Sydney, Austrálie
Expozice: 13 s, f7.1, F45 mm, ISO 400
Přístroj: Canon EOS 20D + setový objektiv Canon 28-80/1:3.5-5.6, pevný stativ.
Úpravy: gradační křivka - zvýšení jasu a kontrastu, úprava barevného podání změnou vyvážení bílé, doostření při zmenšování snímku.
Málokdo asi předpokládal, jaké divadlo obyvatelům Země připraví kometa McNaught C/2006 P1 na počátku letošního ledna. Tehdy dosáhla její jasnost takové hodnoty, že začala být velmi výrazným objektem oblohy i v době, kdy se „normální“ kometa cudně halí do závoje slunečního světla. Na počátku ledna byla viditelná těsně po západu Slunce a před jeho východem a na několik dní se stala pozorovatelná i ve dne. Nás může pouze mrzet, že naši oblohu většinou zakrývaly mraky a kometu našim zrakům schovávaly. 12. ledna vstoupila do zorného pole koronografu kosmické sondy SOHO, která se specializuje na pozorování Slunce. Velký jas komety sice poněkud zahltil CCD detektory dalekohledu, ale přesto bylo možno její průchod kolem Slunce pěkně pozorovat. Ale to se již přesunula na jižní oblohu a zde zazářila v plné kráse.
Z mnoha snímků této vlasatice, které dorazily do soutěže ČAM, porota vybrala obrázek poněkud netradiční svým pojetím, avšak vzbuzující v nás představu velkých komet středověku, jak je známe ze starých tisků.
Fotografie Jana Šafáře, kterou nám poslal z daleké Austrálie, ukazuje kometu s rozervaným ohonem, soupeřící svým jasem s milióny světel města Sydney. I z tohoto obrázku si snad můžeme udělat představu o úžasné jasnosti této komety. Stále znovu a znovu nás udivuje fakt, že původcem tohoto krásného nebeského divadla, schopného konkurovat zářícímu velkoměstu, je malá, možná padesátikilometrová špinavá hrouda černých kamenů a prachu, poslepovaných k sobě zmrzlými plyny a ledem, která odráží méně slunečního světla než asfalt. Z tohoto kometárního jádra se díky přiblížení ke Slunci a silného zahřátí uvolňují plyny a prach, které pak vytvářejí tzv. komu a ohon, jež my pozemšťané nazýváme kometou.
Jas vlasatice pomalu slábne a nakonec se postupně ztratí z dosahu našich pozemských dalekohledů. Jan Šafář nám - obyvatelům severní polokoule - trochu prodloužil potěšení kochat se z její krásy a my bychom mu chtěli za tuto krásnou fotografii poděkovat a těšit se nejen na nové jasné komety, ale také na nové krásné snímky krás noční i denní oblohy.
Jméno: Jan Šafář
Věk: 40 let
Datum, čas a místo pořízení snímku: 20. 1. 2007 ve 20:19:32, Sydney, Austrálie
Expozice: 13 s, f7.1, F45 mm, ISO 400
Přístroj: Canon EOS 20D + setový objektiv Canon 28-80/1:3.5-5.6, pevný stativ.
Úpravy: gradační křivka - zvýšení jasu a kontrastu, úprava barevného podání změnou vyvážení bílé, doostření při zmenšování snímku.
Málokdo asi předpokládal, jaké divadlo obyvatelům Země připraví kometa McNaught C/2006 P1 na počátku letošního ledna. Tehdy dosáhla její jasnost takové hodnoty, že začala být velmi výrazným objektem oblohy i v době, kdy se „normální“ kometa cudně halí do závoje slunečního světla. Na počátku ledna byla viditelná těsně po západu Slunce a před jeho východem a na několik dní se stala pozorovatelná i ve dne. Nás může pouze mrzet, že naši oblohu většinou zakrývaly mraky a kometu našim zrakům schovávaly. 12. ledna vstoupila do zorného pole koronografu kosmické sondy SOHO, která se specializuje na pozorování Slunce. Velký jas komety sice poněkud zahltil CCD detektory dalekohledu, ale přesto bylo možno její průchod kolem Slunce pěkně pozorovat. Ale to se již přesunula na jižní oblohu a zde zazářila v plné kráse.
Z mnoha snímků této vlasatice, které dorazily do soutěže ČAM, porota vybrala obrázek poněkud netradiční svým pojetím, avšak vzbuzující v nás představu velkých komet středověku, jak je známe ze starých tisků.
Fotografie Jana Šafáře, kterou nám poslal z daleké Austrálie, ukazuje kometu s rozervaným ohonem, soupeřící svým jasem s milióny světel města Sydney. I z tohoto obrázku si snad můžeme udělat představu o úžasné jasnosti této komety. Stále znovu a znovu nás udivuje fakt, že původcem tohoto krásného nebeského divadla, schopného konkurovat zářícímu velkoměstu, je malá, možná padesátikilometrová špinavá hrouda černých kamenů a prachu, poslepovaných k sobě zmrzlými plyny a ledem, která odráží méně slunečního světla než asfalt. Z tohoto kometárního jádra se díky přiblížení ke Slunci a silného zahřátí uvolňují plyny a prach, které pak vytvářejí tzv. komu a ohon, jež my pozemšťané nazýváme kometou.
Jas vlasatice pomalu slábne a nakonec se postupně ztratí z dosahu našich pozemských dalekohledů. Jan Šafář nám - obyvatelům severní polokoule - trochu prodloužil potěšení kochat se z její krásy a my bychom mu chtěli za tuto krásnou fotografii poděkovat a těšit se nejen na nové jasné komety, ale také na nové krásné snímky krás noční i denní oblohy.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
-
MMys
- Příspěvky: 18058
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce Únor 2007 - NGC 2264 (Zdeněk Bardon)
Jméno: Zdeněk Bardon, 46let, www.bardon.cz
Datum: 3.2.2007 a 18.2.2007
Expozice: 4 hodiny (součet všech použitých expozic)
Místo: Rasošky
Refraktor : 106/f5 FSQ-106N
CCD: ST-2000XM
Montáž: G-11 L4
Navigace: ST-7XM + 76ED Borg
Snímek je vytvořen v tzv. nepravých barvách, protože byl nasnímán pomocí úzkopásmovách filtrů H-alfa - 656,3nm, OIII - 500,7nm a SII - 672,4nm s propustností 4,5nm. CFW-8A: H-alpha, OIII, SII ( filtry CS 4,5nm)
SW pro zpracování: MaxIm DL ( kalibrace a skládání subexpozic ) + Photoshop CE (finální doladění křivek a úrovní vč. textu).
Snímek je výsledek teprve druhého pokusu o fotografii velmi slabých mlhovin na silně přezářeném jižním obzoru, kde se nachází město Hradec Králové.
Měsíc únor máme spojen s horkým čajem popíjeným za kvílení meluzíny a sypajícího se sněhu u kamen horské chalupy. Záplava fotografií v únorovém kole ČAM svědčí ale o tom, že tato představa je na hony vzdálena českým astrofotografům. Ti se vypravili do svých kopulí k dalekohledům nebo je vyvezli daleko za město do tmy a chladné noci strávili pod noční oblohou, aby zachytili slabé světlo hvězd do fotonových pastí svých fotoaparátů. A že se jim to dařilo, svědčí mimořádná kvalita většiny z nich. Po dlouhých internetových debatách porotců zvítězila nakonec fotografie mlhoviny NGC 2264, kterou pořídil Zdeněk Bardon nedaleko Hradce Králové.
Tato hvězdokupa spojená s mlhovinou, obklopující hvězdu S Mon v souhvězdí Jednorožce, je vyplněna zářícím plynem a temnými prachovými mračny. Zářivá smršť fotonů a horkých plynů vyvrhovaných mladými hvězdami v této oblasti způsobuje pozorovanou překrásnou směsici tvarů. Asi nejznámější částí je kuželovitý útvar v levé části snímku. Ten obsahuje velké množství temného prachu, který zastiňuje světlo objektů ležících za ním. Velkou neznámou je však zatím stále jeho pravidelný tvar. Jedna z teorií předpokládá, že kuželovitý útvar je formován tokem částic z energetického zdroje ležícího v rodišti hvězdy či hvězd na jeho vrcholu.
Autor snímku zvolil poněkud netradiční pohled na tuto pestrou směsici prachu, plynu a hvězd, když pro získání jejího portrétu využil kombinaci hned několika filtrů: H-alfa - 656,3 nm, OIII - 500,7 nm a SII - 672,4 nm s propustností 4,5nm. Jejich použití umožnilo zvýšit kontrast jednotlivých částí mlhoviny podle typu záření, které z ní vychází a zároveň pomohlo snížit jas oblohy přezářené nedaleko ležícím městem. Neotřelý až mystický pohled je zvýrazněn nepravými barvami jako důsledek působení zmíněných filtrů. Jejich použití však přináší fotografovi jednu potíž. I přes použití citlivého snímače CCD kamery se díky úzkopásmové propustnosti filtrů prodlužují výrazně expoziční doby. I zmíněný snímek se z obvyklých 5 či 10 minut potřebných k důkladnému naexponování vzpíral celé 4 hodiny.
Rádi bychom Zdeňkovi Bardonovi poblahopřáli k pěknému a zajímavému snímku vymykajícímu se běžnému pohledu na oblohu, ale chtěli bychom mu zároveň poděkovat za ukázku, že některé slabé objekty hvězdné oblohy lze fotografovat i poblíž velkých měst. Díky.
Jméno: Zdeněk Bardon, 46let, www.bardon.cz
Datum: 3.2.2007 a 18.2.2007
Expozice: 4 hodiny (součet všech použitých expozic)
Místo: Rasošky
Refraktor : 106/f5 FSQ-106N
CCD: ST-2000XM
Montáž: G-11 L4
Navigace: ST-7XM + 76ED Borg
Snímek je vytvořen v tzv. nepravých barvách, protože byl nasnímán pomocí úzkopásmovách filtrů H-alfa - 656,3nm, OIII - 500,7nm a SII - 672,4nm s propustností 4,5nm. CFW-8A: H-alpha, OIII, SII ( filtry CS 4,5nm)
SW pro zpracování: MaxIm DL ( kalibrace a skládání subexpozic ) + Photoshop CE (finální doladění křivek a úrovní vč. textu).
Snímek je výsledek teprve druhého pokusu o fotografii velmi slabých mlhovin na silně přezářeném jižním obzoru, kde se nachází město Hradec Králové.
Měsíc únor máme spojen s horkým čajem popíjeným za kvílení meluzíny a sypajícího se sněhu u kamen horské chalupy. Záplava fotografií v únorovém kole ČAM svědčí ale o tom, že tato představa je na hony vzdálena českým astrofotografům. Ti se vypravili do svých kopulí k dalekohledům nebo je vyvezli daleko za město do tmy a chladné noci strávili pod noční oblohou, aby zachytili slabé světlo hvězd do fotonových pastí svých fotoaparátů. A že se jim to dařilo, svědčí mimořádná kvalita většiny z nich. Po dlouhých internetových debatách porotců zvítězila nakonec fotografie mlhoviny NGC 2264, kterou pořídil Zdeněk Bardon nedaleko Hradce Králové.
Tato hvězdokupa spojená s mlhovinou, obklopující hvězdu S Mon v souhvězdí Jednorožce, je vyplněna zářícím plynem a temnými prachovými mračny. Zářivá smršť fotonů a horkých plynů vyvrhovaných mladými hvězdami v této oblasti způsobuje pozorovanou překrásnou směsici tvarů. Asi nejznámější částí je kuželovitý útvar v levé části snímku. Ten obsahuje velké množství temného prachu, který zastiňuje světlo objektů ležících za ním. Velkou neznámou je však zatím stále jeho pravidelný tvar. Jedna z teorií předpokládá, že kuželovitý útvar je formován tokem částic z energetického zdroje ležícího v rodišti hvězdy či hvězd na jeho vrcholu.
Autor snímku zvolil poněkud netradiční pohled na tuto pestrou směsici prachu, plynu a hvězd, když pro získání jejího portrétu využil kombinaci hned několika filtrů: H-alfa - 656,3 nm, OIII - 500,7 nm a SII - 672,4 nm s propustností 4,5nm. Jejich použití umožnilo zvýšit kontrast jednotlivých částí mlhoviny podle typu záření, které z ní vychází a zároveň pomohlo snížit jas oblohy přezářené nedaleko ležícím městem. Neotřelý až mystický pohled je zvýrazněn nepravými barvami jako důsledek působení zmíněných filtrů. Jejich použití však přináší fotografovi jednu potíž. I přes použití citlivého snímače CCD kamery se díky úzkopásmové propustnosti filtrů prodlužují výrazně expoziční doby. I zmíněný snímek se z obvyklých 5 či 10 minut potřebných k důkladnému naexponování vzpíral celé 4 hodiny.
Rádi bychom Zdeňkovi Bardonovi poblahopřáli k pěknému a zajímavému snímku vymykajícímu se běžnému pohledu na oblohu, ale chtěli bychom mu zároveň poděkovat za ukázku, že některé slabé objekty hvězdné oblohy lze fotografovat i poblíž velkých měst. Díky.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
-
MMys
- Příspěvky: 18058
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
ČAM ve zpravodajství na ČT1
15. března 2007 se ČAM dostala do zpravodajství na ČT1, gratuluji !
Záznam můžete shlédnout na tomto odkazu (poslední reportáž začátek asi 2 minuty před koncem zpráv z regionů):
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/15 ... 31001.html
15. března 2007 se ČAM dostala do zpravodajství na ČT1, gratuluji !
Záznam můžete shlédnout na tomto odkazu (poslední reportáž začátek asi 2 minuty před koncem zpráv z regionů):
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/15 ... 31001.html
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
-
MMys
- Příspěvky: 18058
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce Březen 2007 - Tři galaxie a kometa (Miloslav Druckmüller)
autor: Miloslav Druckmüller (52 let)
Web: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Index.htm
Web ke kometě: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Astr ... 0-info.htm
optika: Tamron SP AF 17-35mm F/2.8-4 Di LD ( ohnisko 17mm, clona 2.8 )
fotoaparát: Canon EOS 5D (ISO 3200)
datum: 28.1.2007
čas: 03:52 - 04:02 místního času (07:52 - 08:02 UT)
místo: vrcholek hory v oblasi Nahuel Huapi, Argentina, souřadnice: S 41° 11.34', W 71° 32.95', 2014 m n. m.
zpracování: složenina 13 snímů s expozicí 30s, vrchní část je tvořena 6 snímky, dolní je tvořena 7 snímky, kalibrace užitím černých a bílých snímků, sesazení po částech (obloha-krajina), výsledné zorné pole asi 100x100 stupňů.
Tak jak se nám s přicházejícím jarem postupně vytrácejí z oblohy zimní souhvězdí, začíná se nám vytrácet z mysli i oslnivá kometa McNaugh. Již jen útržkovitě vzpomínáme na kradmé pohledy skrze oblačné pásy probouzejícího se rána s jediným cílem - alespoň na okamžik zahlédnout jasnou kometu dříve, než odlétne provádět své rejdy na oblohu jižní. O jejích divadelních představeních nás přesvědčil nejen Jan Šafář v lednovém kole ČAM, ale i vítěz kola březnového, který se za ní vypravil až na vrcholky argentinských sopek. Tak nás Miloslav Druckmüller, neboť právě on je oním vítězem, ještě na chvíli vrátil do iontově-prachové reality kometárního světa.
Kromě komety samotné nás však na snímku zaujmou ještě další objekty, z našich krajů nepozorovatelné. Tak především dvě Magellanova mračna - Velké a Malé - trpasličí satelitní galaxie obíhající tu naši domovskou. Větší z nich je od nás vzdáleno téměř 180 000 světelných let, to menší je o trošku dále – 210 000 světelných let. Pro nás je objevil Fernando Magellan v roce 1519, ale patrně právě o nich se zmiňoval již o 15 let dříve Amerigo Vespucci. Ten ve svém dopise psaném během své třetí objevné výpravy popisuje na obloze „tři baldachýny – dva jasné a jeden temný“. V těch jasných můžeme spatřovat právě Magellanova mračna, o tmavém se předpokládá, že se jedná o „Uhelný pytel“ - temnou mlhovinu v souhvězdí Jižního kříže. I tento objekt na vítězném snímku snadno nalezneme. Zajímavé je, že mlhovina není ve skutečnosti tak temná, jak se nám díky kontrastu s jasným okolím zdá. Díky rozptýlenému světlu jím zakrývaných hvězd září asi deseti procenty jasu okolní Mléčné dráhy. Ani Vespucci však nebyl první, kdo zaznamenal své pozorování Velkého Magellanova Oblaku. Již roku 964 našeho letopočtu jej popsal perský astronom Al Sufi ve své knize hvězd Al Bakr.
Na snímku by nás mohlo zaujmout ještě mnoho zajímavého – nepopsatelná krása jižní Mléčné dráhy vypínající se nad horskými štíty, emisní mlhoviny v souhvězdí Carina a mnoho dalších. Ale raději si snad nechme zapůsobit nádherný snímek na naše smysly a ponořme se v duchu do mlčenlivé temnoty argentinských hor se zářící oblohou nad hlavou. A neúnavnému fotografovi Miloslavu Druckmüllerovi za krásný snímek z celého srdce děkujeme.
Shodou okolností byl snímek zveřejněn v prestižním APOD a to ve stejný den (30.3.2007) kdy byla vyhlášena ČAM za březen 2007.
autor: Miloslav Druckmüller (52 let)
Web: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Index.htm
Web ke kometě: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Astr ... 0-info.htm
optika: Tamron SP AF 17-35mm F/2.8-4 Di LD ( ohnisko 17mm, clona 2.8 )
fotoaparát: Canon EOS 5D (ISO 3200)
datum: 28.1.2007
čas: 03:52 - 04:02 místního času (07:52 - 08:02 UT)
místo: vrcholek hory v oblasi Nahuel Huapi, Argentina, souřadnice: S 41° 11.34', W 71° 32.95', 2014 m n. m.
zpracování: složenina 13 snímů s expozicí 30s, vrchní část je tvořena 6 snímky, dolní je tvořena 7 snímky, kalibrace užitím černých a bílých snímků, sesazení po částech (obloha-krajina), výsledné zorné pole asi 100x100 stupňů.
Tak jak se nám s přicházejícím jarem postupně vytrácejí z oblohy zimní souhvězdí, začíná se nám vytrácet z mysli i oslnivá kometa McNaugh. Již jen útržkovitě vzpomínáme na kradmé pohledy skrze oblačné pásy probouzejícího se rána s jediným cílem - alespoň na okamžik zahlédnout jasnou kometu dříve, než odlétne provádět své rejdy na oblohu jižní. O jejích divadelních představeních nás přesvědčil nejen Jan Šafář v lednovém kole ČAM, ale i vítěz kola březnového, který se za ní vypravil až na vrcholky argentinských sopek. Tak nás Miloslav Druckmüller, neboť právě on je oním vítězem, ještě na chvíli vrátil do iontově-prachové reality kometárního světa.
Kromě komety samotné nás však na snímku zaujmou ještě další objekty, z našich krajů nepozorovatelné. Tak především dvě Magellanova mračna - Velké a Malé - trpasličí satelitní galaxie obíhající tu naši domovskou. Větší z nich je od nás vzdáleno téměř 180 000 světelných let, to menší je o trošku dále – 210 000 světelných let. Pro nás je objevil Fernando Magellan v roce 1519, ale patrně právě o nich se zmiňoval již o 15 let dříve Amerigo Vespucci. Ten ve svém dopise psaném během své třetí objevné výpravy popisuje na obloze „tři baldachýny – dva jasné a jeden temný“. V těch jasných můžeme spatřovat právě Magellanova mračna, o tmavém se předpokládá, že se jedná o „Uhelný pytel“ - temnou mlhovinu v souhvězdí Jižního kříže. I tento objekt na vítězném snímku snadno nalezneme. Zajímavé je, že mlhovina není ve skutečnosti tak temná, jak se nám díky kontrastu s jasným okolím zdá. Díky rozptýlenému světlu jím zakrývaných hvězd září asi deseti procenty jasu okolní Mléčné dráhy. Ani Vespucci však nebyl první, kdo zaznamenal své pozorování Velkého Magellanova Oblaku. Již roku 964 našeho letopočtu jej popsal perský astronom Al Sufi ve své knize hvězd Al Bakr.
Na snímku by nás mohlo zaujmout ještě mnoho zajímavého – nepopsatelná krása jižní Mléčné dráhy vypínající se nad horskými štíty, emisní mlhoviny v souhvězdí Carina a mnoho dalších. Ale raději si snad nechme zapůsobit nádherný snímek na naše smysly a ponořme se v duchu do mlčenlivé temnoty argentinských hor se zářící oblohou nad hlavou. A neúnavnému fotografovi Miloslavu Druckmüllerovi za krásný snímek z celého srdce děkujeme.
Shodou okolností byl snímek zveřejněn v prestižním APOD a to ve stejný den (30.3.2007) kdy byla vyhlášena ČAM za březen 2007.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
Opravdu mě to nedá a musím po roce vyvolat diskuzi, jestli zveřejňovat došlé snímky ano či ne.
karel.mokry napsal:
O teto moznosti jsme v ramci poroty debatovali pomerne dlouho. V soucasnou chvili byla moznost postupneho zverejnovani zamitnuta s tim, ze za delsi cas (cca rok) zhodnotime prubeh a pripadne "otevreme archivy".
V kazdem pripade doporucuji snimky, ktere povazujete za pekne poslat do souteze. Skoda, aby lezely v supliku.
Rok se s rokem sešel a vydím , že se nestalo vůbec nic >:(, kdyby nepřibylo pár fotek do roka, myslel bych si že už ČAM není. Je mi jasné, že nechcete mít s tímto projektem moc práce, což i tak vypadá,ale opravdu jste se nedohodly na případné změně ohledně publikování více fotek?
Abych řekl pravdu pár fotek jsem taky poslal, ale bohužel nevidím důvod proč posílat další. PROČ je mám vůbec posílat, když stejnak skončí hozené v šuplíku a já si zase jednou za měsíc otevřu stránku ČAM abych se podíval, kdo byl ten vyvolený. :-/
Pro mě to opravdu žádnou inspiraci nemá! A co pro vás ostatní?
karel.mokry napsal:
O teto moznosti jsme v ramci poroty debatovali pomerne dlouho. V soucasnou chvili byla moznost postupneho zverejnovani zamitnuta s tim, ze za delsi cas (cca rok) zhodnotime prubeh a pripadne "otevreme archivy".
V kazdem pripade doporucuji snimky, ktere povazujete za pekne poslat do souteze. Skoda, aby lezely v supliku.
Rok se s rokem sešel a vydím , že se nestalo vůbec nic >:(, kdyby nepřibylo pár fotek do roka, myslel bych si že už ČAM není. Je mi jasné, že nechcete mít s tímto projektem moc práce, což i tak vypadá,ale opravdu jste se nedohodly na případné změně ohledně publikování více fotek?
Abych řekl pravdu pár fotek jsem taky poslal, ale bohužel nevidím důvod proč posílat další. PROČ je mám vůbec posílat, když stejnak skončí hozené v šuplíku a já si zase jednou za měsíc otevřu stránku ČAM abych se podíval, kdo byl ten vyvolený. :-/
Pro mě to opravdu žádnou inspiraci nemá! A co pro vás ostatní?
http://www.astronom.cz/deavi/
EQ-8, Newton AG 300/1140mm, f:3,8, ASA OK3 focuser+ ASA 3'' Wynne 0.95x, ZWO OAG68 + ZWO ASI 174 mini, ZWO ASI 6200MC PRO. Powerbox Pegasus Advance
EQ-8, Newton AG 300/1140mm, f:3,8, ASA OK3 focuser+ ASA 3'' Wynne 0.95x, ZWO OAG68 + ZWO ASI 174 mini, ZWO ASI 6200MC PRO. Powerbox Pegasus Advance
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
To Deavi:
Mas pravdu v tom, ze keby MMys raz do mesiaca nenapisal, ze ten a ten zvitazil s tou a tou snimkou, asi by sme o CAM ani nevedeli... Zasa som si precital cele toto vlakno a musim skonstatovat, ze stale plati to, co som napisal vo svojom prispevku c. 26. Keby som bol "stoural", tak poviem, ze CAM je jedna z aktivit, ktoru sa prezentuje CAS smerom von viac, ako smerom dnu, teda k astronomom (amaterom). Viem vsak, kedze mam pomerne jasnu predstavu o ludoch, ktori CAM organizuju, ze prvotna myslienka takato istotne nebola. Otazkou vsak stale zostava, co brani porote aspon po roku uvolnit cely archiv zaslanych obrazkov. Pokial sa k tomu vsak nevyjadri porota, mozeme sa len dohadovat, a to je zrejme mlatenie prazdnej slamy. Musia sa teda vyjadrit predovsetkym zainteresovani. Ja si pockam ::)
Mas pravdu v tom, ze keby MMys raz do mesiaca nenapisal, ze ten a ten zvitazil s tou a tou snimkou, asi by sme o CAM ani nevedeli... Zasa som si precital cele toto vlakno a musim skonstatovat, ze stale plati to, co som napisal vo svojom prispevku c. 26. Keby som bol "stoural", tak poviem, ze CAM je jedna z aktivit, ktoru sa prezentuje CAS smerom von viac, ako smerom dnu, teda k astronomom (amaterom). Viem vsak, kedze mam pomerne jasnu predstavu o ludoch, ktori CAM organizuju, ze prvotna myslienka takato istotne nebola. Otazkou vsak stale zostava, co brani porote aspon po roku uvolnit cely archiv zaslanych obrazkov. Pokial sa k tomu vsak nevyjadri porota, mozeme sa len dohadovat, a to je zrejme mlatenie prazdnej slamy. Musia sa teda vyjadrit predovsetkym zainteresovani. Ja si pockam ::)
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
Byl jsem to já, kdo tady před rokem tuhle diskusi vyprovokoval. A na svém názoru, který je v podstatě shrnut v příspěvku :
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 2;start=10
bych nezměnil ani čárku.
Vítězná fotka je zveřejněna ( ona je stejně i bez soutěže většinou známá, protože je dobrá) a ostatní jsou zahozeny.
Proto : posílejte, posílejte ... zahazujte , zahazujte...
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 2;start=10
bych nezměnil ani čárku.
Vítězná fotka je zveřejněna ( ona je stejně i bez soutěže většinou známá, protože je dobrá) a ostatní jsou zahozeny.
Proto : posílejte, posílejte ... zahazujte , zahazujte...
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
MilAN napsal: Byl jsem to já, kdo tady před rokem tuhle diskusi vyprovokoval. A na svém názoru, který je v podstatě shrnut v příspěvku :
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 2;start=10
bych nezměnil ani čárku.
Vítězná fotka je zveřejněna ( ona je stejně i bez soutěže většinou známá, protože je dobrá) a ostatní jsou zahozeny.
Proto : posílejte, posílejte ... zahazujte , zahazujte...
Stím příspěvkem cos před rokem napsal se plně schoduji, lépe bych to nenapsal K mému údivu opravdu bylo to že se vůbec nic nestalo. Třeba porota něco vymyslela a v nejbližší době nám to oznámí, možná budeme i překvapeni Ale moc tomu nevěřím, čekám že někdo tu napíše, že na to nemá čas.
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 2;start=10
bych nezměnil ani čárku.
Vítězná fotka je zveřejněna ( ona je stejně i bez soutěže většinou známá, protože je dobrá) a ostatní jsou zahozeny.
Proto : posílejte, posílejte ... zahazujte , zahazujte...
Stím příspěvkem cos před rokem napsal se plně schoduji, lépe bych to nenapsal K mému údivu opravdu bylo to že se vůbec nic nestalo. Třeba porota něco vymyslela a v nejbližší době nám to oznámí, možná budeme i překvapeni Ale moc tomu nevěřím, čekám že někdo tu napíše, že na to nemá čas.
http://www.astronom.cz/deavi/
EQ-8, Newton AG 300/1140mm, f:3,8, ASA OK3 focuser+ ASA 3'' Wynne 0.95x, ZWO OAG68 + ZWO ASI 174 mini, ZWO ASI 6200MC PRO. Powerbox Pegasus Advance
EQ-8, Newton AG 300/1140mm, f:3,8, ASA OK3 focuser+ ASA 3'' Wynne 0.95x, ZWO OAG68 + ZWO ASI 174 mini, ZWO ASI 6200MC PRO. Powerbox Pegasus Advance
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
To MilAn:
Este ma pri opatovnom citani tohto vlakna zaujalo toto:
karel.mokry napsal: V kazdem pripade doporucuji snimky, ktere povazujete za pekne poslat do souteze. Skoda, aby lezely v supliku.
Este ma pri opatovnom citani tohto vlakna zaujalo toto:
karel.mokry napsal: V kazdem pripade doporucuji snimky, ktere povazujete za pekne poslat do souteze. Skoda, aby lezely v supliku.
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
Pozriem sa vsak pre objektivnost na problem z druhej strany. Iste poznate toto: http://galerie.psionfired.com/
Je to "honorovana" galeria, ktora bezi zhruba pol roka. Za ten cas do nej pribudlo 26 (!) obrazkov roznej kvality. Tak teraz neviem, co by malo (astro)fotografov motivovat. Alebo je pravdou to, ze
1. nie su obrazky
2. obrazky su, ale ludia sa ostychaju ich posielat, neveriac vo svoje schopnosti ci kvalitu obrazkov
3. obrazky su, ale ludia si ich davaju na svoje stranky, sem na forum ci inam
???
Co sa tyka technickej stranky galerie, _pavuk by vam vysvetlil, ze je to otazka weboveho priestoru a 3 hodin konfiguracie, s plnym komfortom komentovania, hlasovania, statistik a vsetkeho mozneho...
A teraz slovo do bitky!
Diskoveho priestoru mam habadej a ten jeden den na konfiguraciu by som obetoval. Je zaujem?
Je to "honorovana" galeria, ktora bezi zhruba pol roka. Za ten cas do nej pribudlo 26 (!) obrazkov roznej kvality. Tak teraz neviem, co by malo (astro)fotografov motivovat. Alebo je pravdou to, ze
1. nie su obrazky
2. obrazky su, ale ludia sa ostychaju ich posielat, neveriac vo svoje schopnosti ci kvalitu obrazkov
3. obrazky su, ale ludia si ich davaju na svoje stranky, sem na forum ci inam
???
Co sa tyka technickej stranky galerie, _pavuk by vam vysvetlil, ze je to otazka weboveho priestoru a 3 hodin konfiguracie, s plnym komfortom komentovania, hlasovania, statistik a vsetkeho mozneho...
A teraz slovo do bitky!
Diskoveho priestoru mam habadej a ten jeden den na konfiguraciu by som obetoval. Je zaujem?
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
ČAM - Česká astrofotografie měsíce
Spravil som malu anketu, uzavriem ju, ked tam bude 101 hlasov 8)
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk