Astronomické fórum

Nejde mi o velikost ( stejně neznám měřítko) ale o ten tvar. A o kvalitě optiky (a o tom, jak bude  zkažený obraz),  nejvíc vypovídají  ty snímky co nejblíže ohniska.
---------  
Orientace je u všech obrázků stejná ?
Ano orientace u vsech postupnych zaberu je stejna.

Navic jsem vylovil jeden maximalne stretchnuty a pokud mozno dobre zaostreny obrazek s L filtrem (zase 1s expozice, kamera s velikosti pixelu 5,4mikronu, rozdil mezi nejjasnejsi a nejslabsi hvezdou v zaberu >13 magnitud):


Jedna se o vyrez ve 100% rozliseni.

Bez extremniho stretchnuti zmizi ty slaboucke hvezdy okolo 13 magnitudy a obraz Betelgeuze se stane temer kulickou o rozmerech 15x15 pixelu...

presne tak ako radi Jiri, Rohr to tak zaclonil 120 Oriona na 118, nejde teda o ziadny dramaticky ubytok svetla
http://www.astro-foren.de/showthread.ph ... #post40028

Tá podobnosť je náhoda? (Fotka z éry krátkozrakého zrkadla HST - ale to bolo zrkadlo)

presne tak ako radi Jiri, Rohr to tak zaclonil 120 Oriona na 118, nejde teda o ziadny dramaticky ubytok svetla
http://www.astro-foren.de/showthread.ph ... #post40028 Bohuzel Rohrovy stranky se zdaji nad me moznosti. Sem tam neco pochytim , kdyz si nemcinu necham prekladat googlem do anglictiny, ale obecne je to pro mne vzdycky velky boj neco z toho pochopit... :-[

Navic jsem utekl na chvili z postele do pozorovatelny a cvaknul predni cocku sveho FLT132 v ocekavani toho, ze konecne spatrim "spacery" ci jine neradstvo, ktere mi zasahuje do opticke cesty a zpusobuje pro refraktor necekane difrakcni obrazce...

Jenomze nikde nic co by tuto paseku mohlo zpusobovat...

Cela pohadka s hledanim je zatim na mem Blogu:
http://teholagr.blogspot.com/2011/12/wi ... -test.html

Vabro,
možná by stál ten objektiv za prohlédnutí na autokolimátoru.
Zkusit Ronchi mřížku a pozorovat středové partie objektivu, zda na některé ploše nezůstal kříž, který vzniká při frézování plochy a který nebyl dostatečně odbroušen.
Viděl jsem je na několika triedrových objektivech, které byly značně razantně frézovány a pak leštěny.
Pokud při frézování nástroj zavibruje, takový kříž na prostředku plochy snadno vznikne.
Když se připravuje výbrus plochy, vždy tyto defekty je nutné odstranit hrubým broušením. Teprve pak je možné zahájit středními brusivy.
Pokud se toto neudělá, vznikne na středu plochy růžice-hvězda, která reprezentuje narušení materiálu do poměrně značné hloubky - cca desetiny milimetru a může způsobovat vznik oněch paprsků.
Ber i toto jako možnou variantu.
Též by k tomu mohlo dojít při razantní finální figuraci plochy nebo ploch použitím nějakého bodového nástroje.
Na Rohrových stránkách jsou ukázány i pěkně hrubě zmuglované plochy.
Možná, že kdyby ses dalekohledem podíval na nějakou vzdálenou lampu jen okem a použil okulár s Ronchi mřížkou, mohlo by být něco vidět.
Nezapoměň s dalekohledem několikrát pootočit /třeba po 30-45 stupních/ kolem optické osy.
Při vhodném natočení by se defekty mohly ztratit.
Ale pořád mi to je divné.

Zdar J.S.

Nemusí jít jen o to, že by ty podložky pouze clonily  - při dotažení  při montáži mohou i tlačit tak, že deformují -  tomu bych přičítal ty difrakční kroužky u pravé řady snímků a to vlevo dole
Pokud tedy na fotce objektivu zpředu nejsou vidět žádné podložky, jedná se podle mě o projev tlaku na některou čočku při montáži přes kroužek s 6 přítlačnými body, z nichž jeden tlačí ještě výrazněji než zbývající.
Tohle ale už asi nepůjde přesně ohodnotit na hvězdě, chtělo by to opravdu v autokolimaci s umělou hvězdou

JS, MilAn,

panove diky za podnetne postrehy.

Me skromne moznosti konci tou vyrobou dodatecne clonky. Pokud to pomuze prima. Pokud ne, zkusim sehnat nekoho, kdo ma prislusne profesionalni vybaveni a hlavne znalosti na dalsi analyzu a pripadne reseni problemu s difrakcnim obrazcem.

Dalekohled se mi velmi libi, a pokud se pujde zbavit te, pro refraktor netypicke difrakce, tak bych za to nejakou tu dodatecnou tisicovku rad obetoval.

Pokud mate nekdo konkretni tip, kam se obratit, prosim dejte vedet (pripadne pres SZ, pokud je to informace "podpultova").

Tak díky vstřícnosti pana Zahajského ze Supry Praha mám zapůjčen Ronchi okulár 10L/mm.

První testík na reálné hvězdě dopadl následovně:



I jako laik vidím, že je tam překorigovaná sferická vada, ale zdá se mi že jí můj kus trpí podstatně méně než všechny tři kousky testované na astroforen.de: http://www.astro-foren.de/showthread.php?t=10203. Navíc i bez filtru se zdá, že žádná z barev nijak nevybočuje třeba jako na následujícím obrázku SW120 nalezený na netu:
http://www.vibes.co.at/images/120-900-E ... onchi2.jpg

Že by rozdíl oproti Rohrovy byl zpusoben jinou metodou měření (reálná vs. umělá hvězda)?

Nějaké komentáře?

Pavle, napadlo me, zdali to neni tim, ze prosvita svetlo kolem clon v miste jejich prichyceni k tubusu, udelal bych nasledujici pokus, prelep objektiv kruhem o takovem prumeru, aby byl vetsi, nez prvni clona, kdyz se nasledne podivas do vytahu, mela by byt videt pouze tma, jsou mezi clonama umisteny rozperky? v pripade, ze ano, kolik jich je mezi parem?

Vabra: Každopádně ta sférická vada je opravdu dost velká Pavle. Je zajímavé, že tam ty spacery vidět nejsou.

to je mi take dvne, naskyta se otazka, zdali je jiz nekdo nevyndal v dmeni, ze to pomuze a jedine, co tim vzniklo bylo zaneseni sfericke vady

Pokud jsem měl možnost vidět triplety 110mm a 132mm na fotkách u Rohra, tak tam taky žádné spacery jako u 152mm objektivu nejsou. Není možné, že by objektiv byl v těch 6 bodech nějak stlačován v objímce?

Chapu-li to dobre tak takova sfericka vada, kterou jsem zmeril, je potencialne problemem pri vizualnim pozorovani pripadne pri fotografii planet, kde se pouziva velke zvetseni ke 2D, pripadne ruzne techniky prodluzovani ohniska (barlowy, okularove projekce...).
Pri vlastnim pozorovani Jupitera v patek jsem presto nemel pocit nejakeho problemu, ale to muze byt dusledkem me vizualni nezkusenosti, pripade tim, ze to rozmazal seeing.

Pro ucely astrofotografie v primarnim ohnisku (nebo dokonce jeste redukovanem rovnacem/reduktorem) je tato vada zanedbatelna.

Nebo se mylim, a zase si neco namlouvam v zajmu sveho dusevniho zdravi?

v sesti bodech po obvodu u kazdeho clenu jsou cervici ? Potom je mozne, ze narusily zacerneni na obvodu cocky a jsou vpaceny primo do skla, jsem presvedcen, ze to bude Pavle zdroj problemu

Pavle, já myslím, že si odpovíš sám po přečtení jedné definice sférické vady. Samozřejmě to souvisí i s kontrastem. Já myslím že po odstranění těch deformací s tím půjde fotit zrovna tak, jako s jinými objektivy.

Mezi hlavní vady či nedostatky čoček a tedy i objektivů patří kulová (sférická, otvorová) vada. Většinou se vyskytuje u čoček se sférickými (kulovými) nebo rovinnými povrchy. Její příčinou je odlišná ohnisková vzdálenost pro různě vzdálené paprsky od optické osy. Svazek paprsků vycházejících z bodu na optické ose čočky (objektivu) se po průchodu čočkou (optickou soustavou) neprotíná přesně v jednom bodě. Paprsky jdoucí blíže k optické ose (paraxiální paprsky) se po průchodu čočkou protínají v bodě bližším čočce (mají menší ohniskovou vzdálenost a ohnisko blíže ke středu čočky), než paprsky procházející dále od osy blíže k okraji optické soustavy (mají delší ohniskovou vzdálenost a ohnisko dále od středu čočky). Obraz bodu předmětu tak nebude přesně bodový, ale zobrazí se jako neostře ohraničená ploška. Vada se více projevuje u předmětů umístěných dále od osy objektivu. Pokud tedy fotoaparát ostří na střed tak, aby obraz na čipu byl ostrý, tak díky odlišnému ohnisku je obraz z okrajů snímku rozmazaný. Nejvíce se neostrost projeví na v rozích snímku, které jsou nejdále od středu. Čím je svazek paprsků širší, tím je sférická vada větší.