Mně se akce vydařila (ačkoli si prvotně ostatní asi mysleli, že je nás na Kumburku z KaLu víc )
Vyrazil jsem s manželkou(!) na Novopacko. Plán nasbírat houby, dojít si do příjemné hospůdky na večeři, udělat si procházku a pak pozorovat Drakonidy vyšel dokonale, ovšem čím by to bylo oproti zážitku z před desáté večer...
Nejprve jsme tedy kdesi za Lomnicí nad Popelkou koukali na vývoj oblak pomalu se snažících dostat k nám (ačkoli bylo právě polojasno). Bohužel to za soumraku zvládly, tak jsme vyrazili k Nové pace a když se ukázalo, že dál jak na Kumburk už stejně nemá cenu jet, protože se jasná díra příliš odsunula, pozorovali jsme po 19:10 na Kumruku.
A měli jsme štěstí, v jedné poměrně malé díře a přímo u Měsíce nám padl jasný pomalý meteor a my věděli, že i kdyby byl poslední stálo to za to. Jasnost někde mezi 0 a -1 mag.
V následujících desítkách minut se obloha střídavě otvírala a zavírala, ale i tak to stačilo na spatření dalších drakonid, byť přes mraky. Jeden kousek byl tak jasný a s pohasínající stopou, že opodál sedící myslivci, či kdo to navečer přijel, museli mít z mého užaslého řevu radost.
A pak už přišly dva vrcholy expedice.
První mezi 20:40 a 21:10. To se postupně udělalo skorojasno a MHV na průzračné obloze (i přes výrazný svit Měsíce) dosáhla úctyhodných 5 mag. Hvězdy 3,5 mag byly ještě nedaleko obzoru světlého od měsíčního svitu a ve větších výškách byly snadno viditelné i 4,5-ky (a to prosím s mýma očima s brýlemi). No a drakonidy? Pěkný. Jasné i slabé kousky, rozptyl od -2 do +4 mag. Počty v pětiminutových intervalech byly 1,0,2,2,3. To je na uvedenou dobu slušná frekvence. Sem tam padl i nějaký sporadický či jinorojový, těch bylo v půlhodině vidět další tři. Tyto údaje bych zkusil vložit do nějaké databáze meteorářům, pokusil jsem se seriózně pozorovat i fotit. Pozor, za celou dobu ač obloha dokonalá, nemám zřejmě jediné foto! Podle všeho jsem vždy mířil kousek mimo místo, kde zrovna padly ty nejhezčí kusy! Kdo má foto, byť neměl hezky, měl ještě větší štěstí
Ale pozor, to co přišlo poté, co se zatáhlo, to byla pecka. Na obloze jen beránky, Měsíc přes ně dobře viditelný a já zrovna bloumal okolo auta, když cosi přijelo na odbočku k louce, na níž jsme stáli. Nechali puštěný motor na volnoběh a bouchali chvíli dveřmi. Zprvu jsem myslel, že je to Ladis, protože jsem předtím psal na AF, tak třeba.. no ale nikdo těch 50 metrů k nám nešel a já neměl potřebu se taky prozrazovat cizím. Před desátou ale dorazila další dvě auta a osádky se evidentně daly do řeči. Jedno auto bylo nasvícený tak, že jsem ho tipl na Karlovu Oktávii, ale když ani tentokrát nikdo nedorazil, sedl jsem do auta a četl AF. Když jsem dočetl příspěvek, že Ladis možná přijede, začlo se cosi přeci jen dít, auto s předními reflektory a snad i mlhovkami na plný výkon najelo asi 20 metrů směrem k nám. V záři reflektorů se vykolébala postava a evidentně nám chtěla něco naznačit. Otevřu okénko a slyším řev, který by nevydal ani herec na velkém divadle. Plynnou němčinou na nás někdo řve, že je to jeho pozemek a ať vypadneme, jinak začne střílet. První dvě věty jsem díky své znalosti NJ bez obtíží akceptoval jako srandičku Ladinovu, jenže Ladin by to neměl být, ten je prý v podještědí. Věta "Ich wurde schiesen!" mně tedy přiměla k akci. Poprosil jsem Janu, ať raději vyjedeme na cestu. Setkání s Karlem v takové situaci bylo kouzelné.
A tento kouzelný chlapík, který nejde pro špetku humoru daleko, ještě pokračoval zmíněnou nabídkou čaje, kávy, pizzy (té bylo tolik, protože myslel, že je tu celý Klub astronomů Liberecka). A byla sranda. A byly nakonec i drakonidy pro zmíněné osazenstvo. A byla to parádní akce, No ne?
Napočítáno bylo za tuto polozataženou i polojasnou noc 25 meteorů z nichž podle jejich typického chování usuzujeme na 20 drakonid.
Když se znovu před jedenáctou zatáhlo a družice netvrdila, že se to má změnit, vydali jsme se každý svou cestou s pěknými zážitky v srdci. Tyto zážitky po návratu domů umocnil básnický počin Ladisův, který vstoupí do dějin pozorovací astronomie na Jičínsku, Jablonecku, Jilemnicku jakož i Jizersku a Ještědsku.
).
