Astronomické fórum

Rekord mam -24 někdy zrána v únoru roku 2002.Čekal jsem tehdy na letní souhvězdí,abych si spestřil tu večerní zimní.

Jinak nejméně příjemný byl mráz,který mě zastihl někdy na přelomu října a listopadu loňského roku.
Vyšli jsme si s Jirkou Srbou a Emilem Březinou ze vsetína asi na tři kilometry vzdálenou lokalitu Ježůvka.Jediný Jirka s tímto výletem počítal a vyzbrojen dvojím oblečením byl na tom nejlépe.Já v riflích a tenké větrovce a Emil v letních šusťákách a tenké mikině.Já i Jirka jsme si alespoň vzali rukavice,ale Emil ten ne.I přesto táhl kovový somet holýma rukama při -10 a čerstvém až silném větru statečně.Já jsem táhl mojeho newtona a pěkně se mi pronesl.Než jsem ho vynesl,pěkně jsem se zapotil a to byla právě ta chyba.S mokrou bundou jsem stál tak u dalekohledu mimochodem na hřebeni jednoho z nejvyšších kopců v okolí a plně vystaven působení mrazu a větru.Nakonec i Jirkovi zamrzl úsměv na rtech,protože kromě toho,že jsme nenašli 2P,ani T7.(skrátka moc slabé).Rychle jsme zabalili a odnesli mojeho newtona k jednomu ze zdejších příslušníků a celá trojka se vydala i s ledovým Sometem na hvězdárnu.Následovalo rozsáhlé rozmrazování končetin,nosu uší,brady atd...

PĚKNĚ VYPEČENÉ POZOROVÁNÍ KOMET!!!!

Já mám rekord -25° C, to bylo ráno 3. 2. 1997 při pozorování komety Hale-Bopp. Paradoxně právě přitom se mi podařila moje nejlepší kresba této komety 40-cm dalekohledem při zv. 70x. Zabrala celý formát A4 a byla více lidmi prohlášena za velmi dobrou, protože vypadala přesně tak, jako kometa v dalekohledu. Kreslit se přitom musí bez rukavice alespoň na jedné ruce, jinak v ruce není cit. Nepříjemné to je dost, ale když člověk něco hodně chce, tak to prostě jde.

Musím ji konečně umístit někam na internet, abych se jí mohl pochlubit!

VK

Hmm, tak to já sem na tom hůř, rekord mám jenom -17 a -16, první Leonidy 01 (12 hodin venku) a druhé jsou Geminidy 02 (10 hodin venku), ty Geminidy byly ale na Lysé hoře a docela tam foukalo, odhad cca. 30 km/h..... ;D

Mám jeden tip na odstranění mlžení okuláru co mně poradil kámoš v práci ( ještě jsem to neodskoušel ) stačí prý malej držáček vedle okuláru a na něj namontovat ventilátorek ce se používá na chlazení chipsetu u některých zákl desek ( průměr cca 3 cm ) .

Ad držáček s větrákem. Okulár zamrzá pokud je blízko oka. Běžná vzdálenost oční pupily je kolem 10 mm. S očnicí je oko skoro u polní čočky a aby mi oko ofukoval při -5° větrák... brrrr. Jediný způsob je ohřev malým odporem, ale stejně narušuje obraz nebo přetření polní čočky isopropanolem - trochu vysušuje oko - nepříjemné ale používám (nedoporučuji, IPA patří mezi podezřelé karcinogeny).

Chtělo by to promyslet, jak zkombinovat metodu větráčku s možností hnát přes něj teplý vzduch. Neumím si to v praxi předstvit
Dobré téma teď před zimou, jsem zvědav na zkušenosti ostatních.

Jednou z  osvědčených metod je pozorovat bez očnice a nedýchat. Druhou je vyhřívání okuláru (Supra i Matoušek prodávají,)
Větráček u oka by asi nebyl to nejlepší,

Já prozatím dosud úšpěšně aplikoval pouze MilANem uvedenou metodu - tj. nedýchat, popřípadě (u "kratších" okulárů) bez očnice. Funguje to dostatečně dobře. Pokud se přeci jenom okulár ojíní, chvilinku ho nechám a ono to vysublimuje. Pokud to jde pomalu, stačí okulár vyndat a párkrát s ním zamávat ve vzduchu, ojíněnou plochou dopředu (hlavně neotírat).

Já jsem takto v zimě dříve i manuálně pointoval, což už byla docela síla a byl jsem pak důkladně zmrzlý a přidušený

Zrovna nepoužívané okuláry mám v krabičce ve vnitřní náprsní kapse, kde se udrží předehřáté. Jistou nevýhodou je ale vyluftování tepla z pod bundy při výměně. Ve vnější kapse to samozřejmě nefunguje.

Vyhřívání určitě funguje dobře, ale nevím, jak dlouho by to vydržel zdroj, hlavně v zimě, kdy má AKU výrazně nižší kapacitu. A taky jsou to další dráty, které budou dost překážet.

Právě mi dorazily nové "astronomické papučky". Už se těším, až s tím mrazem zatočím! :nod:

Ještě poznámka k odvodu dýchaného vzduchu. Nemyslím na šnorchl ale - co takhle nepropustná látka před pusu (igelit. typu rouška) odvádějící "spaliny" dolů a zakončená látkou dobře pohlcující vlhkost. K tomu pár takto výměnných kusů té látky když bude již moc vlhká.. To zakončení by asi i mohlo být v podobě nějakého většího váčku
Nebo použít rovnou jako filtr třeba filtrační papír či podobnou hmotu?

Problém č. 2 je holt také v ohřevu vzduchu od přiloženého oka, kdy se sráží pára ve vzduchu obsažená - tady by snad pomohlo to odstranění očnic aby proudil víc vzduch na sklo...

MaG napsal:
Problém č. 2 je holt také v ohřevu vzduchu od přiloženého oka, kdy se sráží pára ve vzduchu obsažená - tady by snad pomohlo to odstranění očnic aby proudil víc vzduch na sklo...Ten problem je hlavne ve vlhkosti oka - po chvili, kdy je ocnice uzavrena okem, sa v ni ustali teplota a vlhkost na rosnem bodu a voda kondenzuje hlavne na nejstudenejsi stene toho uzavreneho prostoru - na cocce okularu. Reseni jsou dve - vetrana ( sundana ) ocnice, nebo vytapeny okular. To druhe zabrani i kondenzaci z okolniho vzduchu. Dalsi teoretickou moznosti by byla chlazena ocnice, aby voda kondenzovala na ni a uvnitr byl suchy vymrazeny vzduch. To by ale asi bylo pekne drasticke. Nejefektivnejsi by byl rozvod sucheho vzduchu do dalekohledu, vcetne ocnice - "susicka" z chladici casti na vymrazeni vlhkosti a zpetnym ohrevem na teplotu okoli a od toho hadice do tubusu i do ocnice. Dneska je to vsude sama klimatizace a poradne klimatizovany dalekohled jsem pritom jeste nevidel

Snižování kapacity aku v zimě by se dalo zabránit jeho ohřevem. Omotat aku topným tělesem (odporovým drátem) rozumného výkonu aby se to nerozteklo a připojit jej na aku (přes vypínač nebo dokonce termostat) - bude ohřívat sám sebe. Jako izolace postačí polystyren. Aku bude tedy větší o izolaci, ale vydrží o dost více.

Paaja napsal: Snižování kapacity aku v zimě by se dalo zabránit jeho ohřevem. Omotat aku topným tělesem (odporovým drátem) rozumného výkonu aby se to nerozteklo a připojit jej na aku (přes vypínač nebo dokonce termostat) - bude ohřívat sám sebe. Jako izolace postačí polystyren. Aku bude tedy větší o izolaci, ale vydrží o dost více.
A to fakt funguje??
Typnul bych si, ze daleko vice energie nez ziskam vetsi kapacitou spotrebuji na ten ohrev akumulatoru.

Můj odhad je že nebude. Nicméně to zkusím spočítat, až budu mít chvilku.

No, na první pohled to až tak zle nevypadá. Ale realita bude asi jiná (horší). Dosti zjednodušený výpočet dopadl takto:

Uvažoval jsem aku 45Ah, pro zjednodušení mPb=12kg olova a mH2O=1kg vody. Dokonale izolované, takže všechno teplo bude ohřívat AKU.

cPb=0,129 kJ.kg-1K-1
cH2O=4.2 kJ.kg-1K-1

Na ohřátí aku o 30oC (uvažoval jsem z nějakých -20 na +10oC) tedy padne
Q=(mPb . cPb + mH2O . cH2O).dT = 172kJ

Budu uvažovat třeba ohřev výkonem P=12W (tj. proud 1A). Jak dlouho to asi potrvá.

t = Q/P = 14333 sec. = 4 hod.

Uff... doufám, že jsem počítal dobře, zkontrolujte to někdo. Ale to nezní špatně, sežere to tedy za ty 4 hodiny 4Ah a aku má 45Ah. Ale plně nabitý při nějakých 20 stupních.
Při -20 může mít klidně jen 5Ah Takže by se asi ani neohřál.

Ale mohl by fungovat jiný přístup - nenechat ho vychladnout - tj. zapnout ohřev, když je ještě teplý, a nejlépe ještě mít termostat, který by to reguloval na nějakou konstatní rozumnou teplotu.

Nevím ovšem, jak dobře by se to dalo v reálu zaizolovat, ale celý AKU v bedně vyložené polystyrenem a ohřev nalepený přímo na plášti by nemusel být z toho hlediska tak zlý. Nechcete to někdo zkusit, já bohužel nemám čas.