Astronomické fórum

Horečná diskuze v tomto vlákně se už uklidnila, tak by to mohlo být pěkné, místo, kam bysme posílali, kam až jsme "dokoukli", co se hvězd týče.

Mě to nikdy nenapadlo soustavně zkoušet, ale dneska jsem pozoroval Stephaův kvintet a během toho mě napadlo, že tááámhleta hvězda je hodně slabá a odbře se pomatuje...

.. je to GSC 2743-1008 s 14.36 mag, což mi přijde docela dobré:) (s 10" Dobsonem, 200x zvětšení).

203mm newton při 125*-14,2m, zanedbatelná zenitová vzdálenost. Zatím víc pozoruju, než aby jsem testoval mm, takže tohle bylo zatím maximum, ale v Boskovicích to vidím při vynikajícím počasí a kondici až na zhruba 14,4, možná 14,5.

Ruský 10*50- absolutní rekord 10,4m blízko zenitu a kvůli omezené rozlišovací schopnosti jsem si dával vždycky pozor, aby v blízkosti této hvězdy nebylo více dalších, slabších- pak by se hvězda jevila jasnější. Průměr mám s triedrem asi 10,0m.

Nedržím se striktně definice, mezní magnituda je pro mě to, co dokážu zaregistrovat a s určitostí říct, že tam ta hvězda je.

A ještě poznámka: Každý tady (a nejen v tomto tématu) píše, jak moc závisí mezní magnituda na zvětšení, ale nikdo pořádně nenapsal, proč. Dá se tady jen dočíst, že se zvyšováním zvětšení klesá plošný jas pozorovaného obrazu v okuláru, ale hvězdy zůstávají bodové. Chtěl jsem se tomuto problému trochu víc věnovat, ale nějak nezbyla energie a čas. Tak snad jen musím napsat následující: Při skotopickém vidění se se zmenšováním plošného jasu pozorované plochy zvyšuje citlivost oka na kontrast. Navíc má oko ve tmě docela mizernou rozlišovací schopnost, proto rozkládá hvězdu na mnohem větší plochu, než by odpovídala skutečnému obrazu v okuláru, i při velkých zvětšeních proto jakoby zůstává ploška pozorované hvězdy stejně velká, popřípadě se u větších dalekohledů zvětšuje vlivem seeingu. Pokud takovou hvězdu pozorujeme na různě nasvícených "pozadích", bude se samozřejmě jevit jasnější na tmavším pozadí. Na druhé straně, při obrovských zvětšeních se kontrast již nezvyšuje, nebo naopak klesá vlivem rozložení hvězdy v plošku určité velikosti vlivem (především) chvění vzduchu- tohle pak zápasí s dalším nárůstem citlivosti oka na kontrast, až nakonec zvítězí. Někde na cloudynights jsem k tomu našel i grafy závislosti citlivosti oka na kontrast při různých osvětleních a velikostech pozorovaného objektu. Dá se z nich vyčíst, že oko je na kontrast při běžných zářích oblohy tím citlivější, čím větší je tma a čím menší je pozorovaný objekt. Trochu proti předpokladům, ale je to tak... No, přechodem z triedru k dalekohledu s měnitelným zvětšením jsem se něco málo novýho naučil. ;D

K pokusum na hranici viditelnosti pouzivam tuto specialni mapku okoli M57. Na jarni SumavaStarParty jsem videl 250kou (zv. 300x) 15.6mag hvezdu. Byla to teda maximalni ducharina, jeji viditelnost jsem odhadoval tak na 10% casu (alias obcasne probliknuti z temnot). To ovsem bylo za velmi dobrych podminek - tmava obloha v kombinaci se slunym seeingem. Navic jsem do te oblasti cucel asi 15 minut.
Tuto nedeli jsem pak z Primdy za excelentnich podminek (zv. 200x, drobne problemy s proudenim vzduchu skrz muj otevreny tubus) videl sem tam probliknout 15.3mag hvezdu, 14.7mag byla viditelna bez problemu po vetsinu casu.

To michal.b:
Tomu se říká stručný ale výstižný příspěvek! Z toho by si někteří předchozí diskutující v tomto vláknu měli vzít příklad a nepsat sem sáhodlouhé bláboly...
BTW, zkoušel jsi Michale ten kvasar v Draku?

dvader napsal:
BTW, zkoušel jsi Michale ten kvasar v Draku?
Bohuzel ne, chtel jsem ho zkusit prave kolem tohoto novu , ale vyhledavaci mapu jsem mel ulozenou na mobilu, ktery mi umrel :'( takze jsem nemel podle ceho hledat. Ale mam to pripravene jako bonbonek na plzenskou pozorovaci akci koncem srpna, tak doufam ze se zadari.

dvader napsal: Z toho by si někteří předchozí diskutující v tomto vláknu měli vzít příklad a nepsat sem sáhodlouhé bláboly...Co jsem napsal špatně?

Já jen vím, že tohle mě tady nikdo nevysvětlil, jen každej psal o tmavnutí zp okuláru. Tak mě přišlo jako dobrej nápad sem hodit informaci, s tím se tady každej ohání. Pokud jsem napsal něco nesmyslnýho, pak by jsem rád věděl, co to je. :-/

Myslím, že dvader měl spíše na mysli nepsat tak dlouhé příspěvky, ale psát krátce a výstižně.

Zkusil jsem s dobsonem 200/1200 hvězdy u severního pólu a našel jsem tam přímým viděním hvězdy 13,5 - 14 mag přímým viděním 100% času při zvětšení 80x. Okem byla MHV někde mezi 6,5-6,8.

Mně se za dobrých podmínek u prstence v Lyře "rozsvěcují" kromě té hvězdy 13 mag. i tři další...Ta jedna z nich je ten slepenec dvou, co u nich není popis ohledně magnitudy, ale dvě zbývající jsou snad 14.7 a ta druhá něco dle té fotky přes 15 mag.
Ale Lyra byla přímo nad hlavou a byla "vyfoukaná-vyčištěná" obloha i v "Hanáckém důlku"..
/Ručník přes hlavu a zvětšení 214 x je ale povinnost, jináč nevyduchařím ani H.../ ::)

kde
mhvd = mezní hvězdná velikost dalekohledu
mhvo = mezní hvězdná velikost oka
D = průměr objektivu v mm

Tady je přesnější výpočet
http://www.go.ednet.ns.ca/~larry/astro/ ... htmlObávám se že tento odkaz je nefunkční, a proto by mě zajímalo jak mohu vypočítat tu konstantu z průměru oční zorničky.

Pokud lze zahrnout do pozorování i quasistelární objekty identifikoval jsem objekt 3C 273 (Cambridžský katalog) v souhvězdí Panny. Použil jsem k tomu 10" dobson s zvětšením 240x. Udaná magnituda objetu je cca 12,9m. Presentuje to 2,5 miliard ly.. Velikost posunu ve spektru z= 0,158 což odpovídá 1/6 rychlosti světla. Jeho zářivost je 30x větší než zářivost naší galaxie Mléčné dráhy.

Habl

Obávám se že tento odkaz je nefunkční, a proto by mě zajímalo jak mohu vypočítat tu konstantu z průměru oční zorničky.  ;)
Stránky byly přesunuty sem  ;)

Pánové, tohle jsou sice náramně sofistikované výpočty. Ale pokud mi z nich vyjde, že týmž dalekohledem, při stejném zvětšení a všech ostatních parametrech stejných, uvidím v 70 letech o 0,2 mag VÍCE než ve 30 letech, tak ty výpočty patří do koše a ne do odkazů pro amatéry
Pokud tedy znáte Pogsonovu rovnici, tak si se stejnou přesností spočítáte dosah sami z hlavy.

Pokud lze zahrnout do pozorování i quasistelární objekty identifikoval jsem objekt 3C 273 (Cambridžský katalog) v souhvězdí Panny. Použil jsem k tomu 10" dobson s zvětšením 240x. Udaná magnituda objetu je cca 12,9m. Presentuje to 2,5 miliard ly.. Velikost posunu ve spektru z= 0,158 což odpovídá 1/6 rychlosti světla. Jeho zářivost je 30x větší než zářivost naší galaxie Mléčné dráhy.


Habl
To je sice pěkné pozorování, ale rozhodně to není nijak mezní. 10" Dobsonem lze za dobrých podmínek vidět hvězdy minimálně o dvě magnitudy slabší!

Hvězdy lze vidět přes 15 mag s 10" dalekohledem, ale co se týče vzdálenosti, je tento objekt pro takový dalekohled nejvzdálenější. Když si představím, že světlo odtud vyletělo v době, kdy po suché zemi nechodílo ani nerostlo nic, běhá z toho mráz po zádech...