dobson 250

[astar]

Také  Tě zdravím Jiří .
Položil bych teď otázku .     Jaká odchylka v MTF je vlastně pozorovatelná ?????  

Plně souhlasím s druhou částí Tvého příspěvku . Jistě se najdou i tací, kteří to budou zpochybňovat.

[Jiri_Skalsky]

To Astar : U velkého přístroje a venku těžko říci. Kdysi sám Airy někde napsal,že využil svůj objektiv o průměru 380 mm jen jednou v životě.
U malých přístrojů okolo 150 mm je šance na posouzení kontrastu,hlavně pro střední frekvence MTF křivky,větší. Typuji,že ten propad o 10 procent by měl na některých objektech být vidět. Tím míním stíny Jupiterových měsíčků,mezera v Cassiniho dělení nebo velké útvary na Marsu,detaily na Měsíci. Taky i porovnáním několika dalekohledů mezi sebou na dvojhvězdách. Ale u samotné přístroje jenom měřením v dobře vybavené laboratoři. Daleko těžší by bylo posouzení v oblasti těch nejvyšších frekvencí,tedy v rozměrech poblíž difrakčního kroužku.

Zdraví J.S.

[Regulus]

Všechno je v něm hezky vidět u menších apertur, kde jsou rozdíly opravdu markantní.Mohl bys ten samý obrázek vložit pro 150ku a 250ku?

[michal.b]

Tak jsem si ještě pro maximální objektivitu celou situaci zkusil namodelovat pomocí Aberratoru a zde jsou výstupy:



Je to test na Marsu nezatížený seeingem, špatnou kolimací, temperací a podobně. Naklikal jsem tam 450mm f/4 dalekohled s 90mm sekundárem, kdy v té části vlevo jsem mu udělil nějakou kombinaci sférické aberace, astigmatismu a "utažení" v objímkách tak, aby výsledná plocha odpovídala zhruba 1/4 PV (takže aby tak nějak sotva splňovala požadavky na akceptovatelnou optiku). Vpravo je pak obraz vypočtený pro ideální soustavu daných parametrů.

Jenomze si to naklikal zrovna tak sikovne, kdy PV 1/4 predstavuje Strehl cca 0.95 To je presne ta zaludnost kriteria PV - i spatna hodnota muze predstavovat dobre zrcadlo (protoze velkou cast hodnoty PV dela mala modra oblast na kraji zrcadla, ktera bude mit na celkovy obraz jen maly vliv).
Schvalne si to zkus namodelovat tak, abys krome PV 1/4 mel RMS kolem 0.07.

[astar]

Tady je obrázek pro RMS 0,071 , PV 0,33 a  strehl 0,82. Rozdíl na Marsu je prakticky nepostřehnutelný.



Rozdíl MTF křivek ve středních frekvencích je cca 10% ,  jak nastínil Jiří v příspěvku č 49.

[Jiri_Skalsky]

To astar : Kdybych viděl v dalkohledu Mars s takovými detaily,jako v tom horším případě...
J.S.

[Panda]

No na to treba super seeing,ale hlavne 450mm zrkadlo,s ktorým sa tam počítalo a nie 250mm.

[Jiri_Skalsky]

Pando,pokud Ti seeing dovolí a využiješ plně i obyčejnou dvoustovku,pak se nestačíš divit,co Ti ukáže. U nás  je možné ji využít několikrát do roka. S těmi většími průměry je to horší. Letos ,někdy v březnu, se mi takové pozorování Marsu podařilo. To bylo  krátce po jeho ne zrovna nejvýhodnější opozici. Mars měl už kolem 11-12",ale povrch vypadal s detaily jako u Měsíce v úplňku. A dalekohled měl průměr 190 mm a nepovažuji jej jako extra dotažený kousek.
Na Cloudy Nights najdeš vedle termínu "nemoc z refraktoru" i termín "nemoc z průměru". Ne,že se nemělo jít s průměry dál a používat lepší,dokonalejší,ale docela je kumšt využít naplno to,co je k dispozici.

To astar : Ty obrázky jsou velice pěkné.Když si je ale prohlížím a porovnávám s těmi,které se objevovaly v časopisech a v debatách o vlivu přesnosti optiky a vlivu centrálního stínění, ty Tvoje podle mě ukazují skutečnost mnohem optimističtěji než obrázky staré.
Podle mě starší matematické simulace obrazů různých typů dalekohledů byly vedeny tam, kam je autoři potřebovali dostat.
Prakticky jakékoli centrální stínění je nepřípustné a strašlivě kazit obraz. Proto při výběru dalekohledu připadá jediná možnost a tou jsou...dalekohledy.
Zamyslíš-li se nad tím,podle jakých objektů se posuzuje kvalita dalekohledu, najednou zjistíš, že ty stíny Jupiterových měsíčků, dělení prstenů Saturna, kontrast nejtemnějších oblastí na Marsu nahrávají svou úhlovou velikostí na 100-150mm  Apo.
Pokud chceš jít ale dál, 250-300-400mm, budeš tuto koncepci Apo opustit a použít nějaký, dobře udělaný  dvojzrcadlový systém nebo katadioptr. Tady si nemyslím,že by neexistovali lidé, kteří by si takové Apo nemohli dovolit.
Co si o tom myslíte?

J.S.

[Tharos]

Připojuji ještě pár simulací z Aberratoru pro 150mm aperturu, na které je zhoršování markantnější. Nasimulována je perfektní optika, optika na hranici Rayleighova limitu a optika výrazně pod ním. Myslím, že už na druhém obrázku je zhoršení patrné, na třetím je pak markantní.



Kdybych viděl v dalkohledu Mars s takovými detaily,jako v tom horším případě...Abstrahujme zde od toho Marsu, protože zde vůbec není řečeno, jestli má zdánlivý průměr 25" či 8"... to je prostě jen nějaký obrázek. Ty obrázky lze porovnávat jen relativně mezi sebou.
[hr]
No, svůj postoj bych chtěl zakončit tím, že seeing a další faktory (temperace, uložení, kolimace...) jsou podle mě o několik řádů významnější, než přesnost optické plochy. Přijde mi, že jen za vskutku dokonalých podmínek a dokonalém splnění všech významnějších požadavků by šlo při zvětšení řekněme 2,5 D poznat, že například obraz v dalekohledu l/10 je lepší, než v l/5. A to celé spíše u menších apertur (odhaduji do těch 350 mm).

Jinak zrovna používaný Aberrator umí simulovat i seeing a klidně si vyzkoušejte, jak ten Mars bude vypadat při sebemenších turbulencích - okamžitě je z toho co, na co jsme všichni zvyklí.