Saturn

[Psion]

Celé roky říkáme, že na focení planet rozhoduje průměr a zrcadlo ke ideální. Zajímavé jednou při mém pozorování bylo, že v SCT byl Saturn oproti 140 mm celkem mizerný, ale fotka vyšla lépe. Na MHV to máme celkem dobře ověřené. Když je průměrný seeing, nejlepší planety jsou v refraktorech. Mě ty diskuze přijdou zábavné, je to stejné jako říkat, že pravá ruka je daleko lepší, že se bez levé klidně obejdeme. Každý astronom si může koupit refraktor i zrcadlo a nemusí řešit co je lepší.

[Cztwerec]

Refraktor podává skutečně vynikající výsledky na většině aplikacích při už průměrných podmínkách. Já s ním pozoruji a fotím teď kvůli tomu,že jinou možnost nemám skoro pořád.

Oproti tomu zrcadlo je náchylnější na seeing. Na druhou stranu, průměr opravdu neobejdeš a to je při opravdu dobrých podmínkách vidět právě tak, jako na předešlých dvou snímcích, samozřejmě i s ohledem na rozlišení. To, že je špatný seeing za to nemůže optika, ale atmosféra. Ani sebelepší zrcadlo, ani apo to potom určitě nezachrání. Statistika při snímání kamerou udělá hodně, ale špatný/dobrý seeing poznáme na fotografii hned. Je to fyzika a žádná kouzla.

[Dobsonaut]

Ahoj všichni,

podle mého názoru neexistuje náhrada za průměr zrcadla. Problém je jen v tom, že velké optiky potřebují odpovídající dobré místo nebo dobrou oblohu. Mohu říci pouze ze svého místa, že noci, kdy se blížím k rozlišovací hranici optiky, jsou VELMI vzácné. Většinou je vždy seeing omezujícím faktorem při rozlišení.
U slabě osvětlených objektů, jako jsou plynové mlhoviny nebo galaxie, má větší průměr zrcadla VŽDY výhodu, i když seeing není zrovna nejlepší. Ale jasnost u planet vlastně není problém.
Poté, co jsem dlouhou dobu pozoroval a fotografoval s 14,5" Dobsonem od stejného výrobce, mohu říci, že jak při vizuálním pozorování, tak při fotografování nemohu s mojí 20" optikou automaticky zachytit více detailů. Jen přibližně každá pátá vyžitá noc je seeing dostatečně dobrý, že si na planetách jasně uvědomuji rozdíl oproti většímu průměru. V praxi je seeing téměř všechno...

Jedno z mých nejpůsobivějších pozorování planet (vizuálně) jsem skutečně zažil s 6" refraktorem Takahashi u Jupiteru. Musím však říct, že to bylo v horách ve výšce přes 1000 m a za opravdu velmi dobrého seeingu. S Dobsonem jsem se tam bohužel zatím nedostal.

Důvod, proč většina amatérských astronomů používá zrcadla, je pravděpodobně taky ten, že zrcadla jsou prostě jednoznačně levnější než stejně dobré a stejně velké čočky. Kdo si může dovolit refraktor větší než 6"?

Krátce řečeno: Největší zrcadlo má malou hodnotu, když je špatné počasí, a nejdražší pánve ještě dlouho nezaručují dobrého kuchaře.

clear skies,
Peter

[Psion]

On je dnes 20" dobson cenově na úrovni 200 mm APO z Číny a nebude dlouho trvat, kdy to bude velmi kvalitní APO. Dnes je řada firem, které je na ceně 19-20 tis. USD s průměrem 180 mm za velmi kvalitní APO se dvěma ED prvky (např. Stellarvue, William Optics) nebo 180 mm s jedním členem FC100 (TS) za 13 tis. EUR. Kupodivu s obecným růstem cen se tyto velké apochromáty zlevňují.

[Dobsonaut]

Je těžké stanovit paušální cenu Dobsonových zrcadel. Stejně jako u všeho, vždycky hodně záleží na výrobci a kvalitě. Mezi levným, sériově vyráběným zrcadlem a zrcadlem vyrobeným na zakázku, které bylo ručně leštěno renomovaným brusičem, jako je ten můj, po mnoho hodin, je obrovský rozdíl v kvalitě. V závislosti na případu může takové zrcadlo stát 1 000 nebo 10 000 eur – velmi zhruba řečeno. Vždycky rád přirovnávám zrcadlové dalekohledy k hudebním nástrojům – housle si můžete koupit za 100 eur nebo za 1 milion eur. Zda se ten rozdíl vyplatí, si musí každý uživatel rozhodnout sám. To samozřejmě hodně závisí na zkušenostech, vášni a bohužel i na rozpočtu.

[Psion]

Jasně, já bral cenu běžného dobsona 250 tis. Kč, 20"/F4 Zambuto = cca 11 tis. USD.

[BH]

...tiež som zahájil Saturn sezónu..no seeing zo soboty na nedelu nic moc...
A ešte treba popracovať na kolimácii..
C 9.25, ASI 678 MC, ZWO ADC, derot 5 snímkov, 150% snímanej veľkosti...

[Psion]

Konečně jsem měl množnost využít ADK Great Star, rok ležel v šuplíku. Pracuje se s tím skvěle a jeho předností je, že se nepohne obraz v ohnisku Fotím ve výšce kolem 25° takže to je potřeba. Sice jsem fotil barevnou kamerou ale měla mizerný FPS a navíc barvy jsou nějaký divný, tak jsem to nechat takto. Dělal jsem jen 1500 snímků a složeno 750, foceno opět v CFF160.

[Artaban]

Saturn & Tethys
09.08.2025, 04:42 MESZ
Peter Maier
Když se sejde seeing s průměrem a se zpracováním, je to paráda!
A všechny ty diskuse v nekonmečných vláknech -zrcadlo vs. refraktor- jsou jen ke smíchu.

Tak ono taky půlmetr APO tady nikdo nemá.

[Rikky]

Já včera konečně po dlouhé době něco nafotil a Saturn i s Titanem dopadl takto. Výsledky z jednoho videa.

[astrolama]

Planetárníci, fotíte převážně z nějakého balkonu nebo terasy a nebo jsou mezi vámi tací co jedou normálně na zemi a není to problém? Já prakticky nejsem schopný dosáhnout lepšího výsledku než je tohleto. Balkon nemám. Je to focené přes SCT8, ASI224MC a barlow celestron 2x.

[Psion]

Je to hodně o seeingu a pak hoooooodně o zpracování. Barvy jsou hold mizerný. No a nakonec to chce výšku ideálně ve 3 ráno

Tady je tvůj upravený.

[astrolama]

Hádám, že tomu nepomůže fakt, že jsem snímal bez jakéhokoliv filtru UV/IR či alespoň UV blokačního?

[Psion]

U barevné kamery je základní předpoklad mít UV/IR filtr.

[Dobsonaut]

Saturn 14.08.2025, 04:00 CEST
Horní Bavorsko

Přesně v maximální výšce kolem 04:00 hodin na jihu nastal velmi dobrý "seeing moment", který jsem mohl využít.

Dione: Stínový transit (planetární střed, nad prstencovým systémem)
vlevo Enceladus, vpravo Mimas

Setup:
- 20” f/4 ICS Dobson + 4x Televue Powermate Barlow (= f/16)
- ZWO ADC
- ZWO ASI 462 MM + Baader R-RGB filtr
- Playerone Uranus-C + IR-/UV-Blockfiltr