Pánové, omlouvám se. Vaše důkazy jsou zdrcující. Beru své předchozí nesmysly zpět.
Optika má své zákony a odrazem světla od zemského povrchu slabou družici spatřit opravdu nelze.
Ale něco tu ještě nezaznělo a já cítím potřebu to zmínit.
To, co vidíme, se odehrává ve slunečním světle, a ne během fáze totality C2–C3. Celá sekvence od Midarse se odehrává těsně před C2. Sluneční svit je tam ještě dostatečně přítomný, a tedy predikce pro samotné zatmění, které jsou jinak platné a nijak se neopovažuji je zpochybňovat zde podle mě nelze uplatnit.
Ta „družice“ musela být normálně osvětlena Sluncem a jde to vidět na záznamu.
Samozřejmě platí, že úhel dopadu se rovná úhlu odrazu. Tedy i zde musel nastat velmi ostrý úhel odrazu světla směrem ke kameře.
Například mnou zmíněná družice NOAA-21 je v podstatě kostka z vysoce odrazivého materiálu s jediným dlouhým solárním panelem do boku.
Prostě mám pocit, že družice přilétá k téměř začínajícím Bailyho korálkům či srpečku Slunce a jedna strana jejího solárního panelu svítí odraženým slunečním světlem.
Pak už při průletu v těsné blízkosti Bailyho korálků jí nevidíme. Světlo na ni v tu chvíli dopadá z opačné strany a pro pozorovatele je prakticky nemožné ji spatřit. Buď je tam příliš přesvětlená okolním světlem, nebo tato část sekvence chybí – nevím.
Potom se družice zase vzdaluje a znovu nám svítí druhá strana jejího panelu. Pozadí jí v tu chvíli tvoří temný Měsíc, ale samotná družice má stále vizuální kontakt se slunečním světlem – ještě není ve stínu Měsíce. Je to podle mě jen hra perspektivy a vzájemné geometrie.
A teprve potom vletí do stínu a definitivně nám mizí ze scény.
Nemůžu si pomoct, ale přesně tohle tam vidím.
Neumím si celý tento průběh vysvětlit jinak než přítomností dostatečně osvětlené družice.
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
- vicky79
- Příspěvky: 259
- Registrován: 27. 02. 2020, 17:22
- Bydliště: Thüringen - Thüringer Wald
- Věk: 46
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
„To že nedohlédneš na konec vesmíru, ještě neznamená že je nekonečný. Náš vesmír je totiž obrovská krabice, a hvězdy jsou dírky ve víku této krabice, abychom mohly dýchat, a až přijde Bůh, tak tu krabici otevře“
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Mam dve zasadne otazky.
- mate nejak potvrdene ze sa v midarsovom casovom intervale nachadzala Vami uvadzana druzica NOAA-21 (alebo akakolvek ina) v zornom poli snimaca?
- preco je letiaci objekt plosny kotucik? (..niekde nizsie sa tusim uvadzalo 20"...zo SER suborov)
- mate nejak potvrdene ze sa v midarsovom casovom intervale nachadzala Vami uvadzana druzica NOAA-21 (alebo akakolvek ina) v zornom poli snimaca?
- preco je letiaci objekt plosny kotucik? (..niekde nizsie sa tusim uvadzalo 20"...zo SER suborov)
- vicky79
- Příspěvky: 259
- Registrován: 27. 02. 2020, 17:22
- Bydliště: Thüringen - Thüringer Wald
- Věk: 46
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
- Ano, mám. A navíc kdykoliv se podívám do okuláru a počkám jen pár sekund, téměř vždy tam nějaká proletí. Je jich tolik, že považuji téměř za vyloučené, že by se jednalo o něco jiného než družici – Occamova břitva.
Například:
Kolik jste za svůj život viděl na obloze družic a kolik dronů?
To je rozdíl co?
- Čtvercový nebo obdélníkový reflektor z takové dálky vytvoří na kameře „kotouček“ světla vždycky, bez rozdílu. To jsou zákony rozlišení optiky.
Příklad:
I kdyby byl ten podlouhlý solární panel jakkoliv dlouhý (klidně třeba i 1 km), tak musí být natočený tak, aby odrazil světlo pod správným úhlem k senzoru kamery. Takže už nemusí být vidět jako podlouhlý panel, ale znovu jen jako čtvereček – a na kameře zase jako kotouček.
Opakuji - jen hra geometrie a perspektiv.
Například:
Kolik jste za svůj život viděl na obloze družic a kolik dronů?
To je rozdíl co?
- Čtvercový nebo obdélníkový reflektor z takové dálky vytvoří na kameře „kotouček“ světla vždycky, bez rozdílu. To jsou zákony rozlišení optiky.
Příklad:
I kdyby byl ten podlouhlý solární panel jakkoliv dlouhý (klidně třeba i 1 km), tak musí být natočený tak, aby odrazil světlo pod správným úhlem k senzoru kamery. Takže už nemusí být vidět jako podlouhlý panel, ale znovu jen jako čtvereček – a na kameře zase jako kotouček.
Opakuji - jen hra geometrie a perspektiv.
„To že nedohlédneš na konec vesmíru, ještě neznamená že je nekonečný. Náš vesmír je totiž obrovská krabice, a hvězdy jsou dírky ve víku této krabice, abychom mohly dýchat, a až přijde Bůh, tak tu krabici otevře“
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Mě by jen zajímalo, z čeho jste zjistil, že se jedná o satelit NOAA- 21? Prostě zrovna tento z cca 50.000 sledovaných a katalogizovaných objektů. . To je naprosto jednoduchá otázkla, netřeba to rozvádět, netřeba žádná spekulace ani zdůvodňování. Prostě jen : spočítal jsem si to, bylo to někde publikováno......
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
- vicky79
- Příspěvky: 259
- Registrován: 27. 02. 2020, 17:22
- Bydliště: Thüringen - Thüringer Wald
- Věk: 46
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
U vás se vždy, Milane, zapotím a znejistím, než odpovím.
Odpověď je: nikde netrvám na 100 % na NOAA-21. Vzal jsem ho jako modelový příklad pro takový typický meteorologický satelit této dráhy a výšky. Je jich hodně, jak píšete, a mohl to být kterýkoliv jiný v té oblasti.
Asi jsem neměl tolikrát opakovat jeho název (dost jsem o něm nedávno četl, protože je nový).
Vím ale jednu věc: jejich přelety jsou tak časté, že šance, že chvíli koukáme a zrovna něco přeletí přes půl úhlového stupně na obloze, není zase tak nepatrná, ale spíše dost pravděpodobná.
Peto napsal: „Máte nějak potvrzené, že se v Midarsově časovém intervalu nacházela Vámi uváděná družice NOAA-21 (nebo jakákoliv jiná) v zorném poli snímače?“
Ta moje odpověď byla i na to, co má v závorce.
Tedy mám potvrzené, že to lítá tak často.
Ačkoliv se považuji a budu považovat celý život stále mezi vámi zde za úplného začátečníka, tak v jednom mám jasno – létá to bez přehánění tak strašně často, že mě to při pozorování neustále vyrušuje.
O té obrovské kadenci přeletů víte sám nejlépe. Videí, kde pořád něco letí, je teď na YouTube tolik, že je automaticky už přiřazuji k satelitům.
Nikomu to nechci nutit.
Asi budu končit - k tématu víc nemám a co si z toho tady Midars vezme je na něm.
Za mě je ta nejpravděpodobnější varianta ta správná - jednalo se o družici.
Odpověď je: nikde netrvám na 100 % na NOAA-21. Vzal jsem ho jako modelový příklad pro takový typický meteorologický satelit této dráhy a výšky. Je jich hodně, jak píšete, a mohl to být kterýkoliv jiný v té oblasti.
Asi jsem neměl tolikrát opakovat jeho název (dost jsem o něm nedávno četl, protože je nový).
Vím ale jednu věc: jejich přelety jsou tak časté, že šance, že chvíli koukáme a zrovna něco přeletí přes půl úhlového stupně na obloze, není zase tak nepatrná, ale spíše dost pravděpodobná.
Peto napsal: „Máte nějak potvrzené, že se v Midarsově časovém intervalu nacházela Vámi uváděná družice NOAA-21 (nebo jakákoliv jiná) v zorném poli snímače?“
Ta moje odpověď byla i na to, co má v závorce.
Tedy mám potvrzené, že to lítá tak často.
Ačkoliv se považuji a budu považovat celý život stále mezi vámi zde za úplného začátečníka, tak v jednom mám jasno – létá to bez přehánění tak strašně často, že mě to při pozorování neustále vyrušuje.
O té obrovské kadenci přeletů víte sám nejlépe. Videí, kde pořád něco letí, je teď na YouTube tolik, že je automaticky už přiřazuji k satelitům.
Nikomu to nechci nutit.
Asi budu končit - k tématu víc nemám a co si z toho tady Midars vezme je na něm.
Za mě je ta nejpravděpodobnější varianta ta správná - jednalo se o družici.
„To že nedohlédneš na konec vesmíru, ještě neznamená že je nekonečný. Náš vesmír je totiž obrovská krabice, a hvězdy jsou dírky ve víku této krabice, abychom mohly dýchat, a až přijde Bůh, tak tu krabici otevře“