Jarní a letní pozorování

[Sasa3]

Tady jsou kdyz tak cleny kupy galaxii Abell 1656 ve Vlasech Bereniky, ktere jsem vcera zaznamenal v 110mm refraku z Ondrejova:



Je tam pripsana i indentifikace jednotlivych galaxii. U tech z otaznikem bylo pozorovani bud nejiste (NGC4865) nebo si nejsem jisty identifikaci (NGC4908). Verze bez popisku je zde.

Jen pro predstavu, tohle mi zabralo asi hodinu intenzivniho pozorovani a byl jsem z toho docela vyflusnuty. Myslim, ze kdybych mel vic sil, tak by tam toho k vykoukani bylo jeste vic. Jinak nejslabsi zaznamenana hvezda je opravdu ta s jasnosti V=14.4 (dle CdC, tedy pravdepodobne dle nejake verze GSC katalogu).

[michal.b]

Saso, zkousel si tu hvezdu identifikovat i v nejakem jinem katalogu? GSC ma ve spolehlivosti co se fotometrie tyce preci jen jiste rezervy

[Sasa3]

Ja vim, +- 0.4. Uz jsme to tady rozebirali. Z pozorovani z minuleho roku vim, ze v AS110 bezpecne vidim hvezdu magnitudy 14.1 pobliz M57 (tam by ta presnost mela byt vetsi, tusim nekam k 0.05, jestli si to dobre pamatuji). Tuhle hvezdu vidim i ze zahrady v ED100 (ne kazdou noc, samozrejme).

Tehdy jsem si udelal i maly test, jak moc se lisi hodnoty jasnosti hvezd v CdC (cili onen GSC katalog) a ty presnejsi cisla. Opravdu tam byl systematicky posun pro hvezdy kolem 14 magnitudy a to velikosti asi 0.2 (rozdil v jasnostech byl vetsinou v rozmezi 0.15-0.25; GSC udaval nizsi jasnosti). Zajimave je, ze pro hvezdy slabsi (kolem 15) ten posun zmizel. Samozrejme, ze po jinou cast oblohy, ktera byla snimana v jinem case ten posun muze byt uplne jiny.

Kazdopadne, me nejde o presne urceni mezdne hvezdne. Tohle je proste jenom jedna hvezda, kterou jsem videl. Spis je to takova doplnujici informace.

[Sasa3]

Tak jsem tu hvezdu nasel jeste ve fotometrickem katalogu SDSS:

http://vizier.u-strasbg.fr/viz-bin/Vizi ... 4585594996

V g filtru (400-550nm) ma jasnost 14.683+-0.004, v r filtru (560-710nm) pak jasnost 14.090+-0.004. Visualni jasnost z toho nedovedu odhadnout. Asi by mela byt nekde mezi, zvlast pro nocni videni se maximalni citlivost oka posouva k modremu konci.

[michal.b]

Tak to je pekny ulovek. Akorat mi moc nejde do hlavy, jaktoze si z toho newtona nevyzdimal vic kdyz kdejakou 110kou vidis 14.5mag Na A 1656ku jsem koukal v Liticich, ale v tom mumraji jsem z toho nic moc nemel a ze bych videl vic (250ce) nez to co mas nakresleno, to teda fakt rict nemuzu. Spis min, klid a pohodli delaji fakt hodne.

[Artaban]

Akorat mi moc nejde do hlavy, jaktoze si z toho newtona nevyzdimal vic kdyz kdejakou 110kou vidis 14.5mag
Já obdivuju takovej výkon a to hlavně u DSO. U hvězd to může být možná kvalitní a přísně bodovou kresbou dlouhého refráku. Newton nemusí být (byť to tak třeba vypadá) dokonale vytemperován a to nejslabší hvězdy rozmaže. Taky má Saša ty refráky už pořádně v ruce, což u Newtona asi ještě nebylo.
Náročné pozorování s pěkným výsledkem!

[elon254]

Takové množství galaxií v Abell 1656 se 110mm, je meisterstück Sasa3! A kresba taky. Díval jsem se do svých poznámek, a napočítal jsem jich tam 15, ale s dalekohledem který má o 245mm větší průměr, než si měl Ty ::)
Jak to půjde musím se 1656 ještě pověnovat.

[MilAN]

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 48/129#129][splithere][/link][splithere_end]

[Sasa3]

To s tou kupou byl trochu podvod. Pri pozorovani jsem mel s sebou fotografii dane oblasti (to uz i pri te posledni kresbe pres ED130). Normalne to takhle nedelam (maximalne si pripravim u tezsich objektu, jako jsou treba male planetarky, snimek pro lepsi vyhledani, kdyz nestaci Uranometrie). Jak jsem si ale overil pri predchozich pozorovani, bez poradne fotky je clovek v tehle kupe galaxii v malem refraku ztraceny. Bocnim pohledem tusim hodne veci, ale neda se temer poznat, na co se zamerit, abych nelovil jen ty slabe hvezdy. Je potreba si uvedomit, ze to trva u tech slabsich galaxii klidne i 5-10 minut, nez se ujisitim, ze ji tam opravdu vidim. Tyhle drobotiny tam bocnim pohledem problikuji jenom obcas na relativne kratke okamziky.

[Honza Ebr (honza42)]

On si člověk nevybere - já když pozoruju ve velkym dalekohledu, tak taky potřebuju podrobnou mapu. Je pro mě velmi těžké říci o slabém objektu, jestli je to hvězda nebo galaxie, a to předevšim kvůli seeingu.

Pozorování těhle malých galaxií mě taky přivedlo k pro mě překvapivému zjištění, že i na rozplizlá DSO může být významné, jak má člověk "krásné" zobrazení - s lepšími okuláry se mi lépe rozeznávají hvězdy a galaxie, takže se kupy pozorují líp. Pořízení Nagleru 9mm pro mě byl v tomhle docela krok kupředu.

[Sasa3]

S temi okulary mi to radeji ani nepripominej. Na tohle posledni pozorovani jsem si chtel s sebou vzit TMB monocentricky 16mm okular, ktery jsem kupoval prave kvuli takhle (pro me) extremnim pozorovanim. Nechal jsem ho na stole... Takhle jsem vetsinu clenu odpozoroval ve starem dobrem CZJ O-16.

[Rekmarik]

tohle budu muset nekdy zkusit nakreslit, teda pokud je vubec neco takoveho mozne).

Toto je přesně i můj cíl - (M13) - velmi zajímavý objekt na zakreslení,
Včera/dneska jsem se s M13kou kochal - v triedru mlžinka a zajímavé to začalo být od zvětšení 60x v 250ce. a při zvětšení 255x perfektní hvězdný rozklad s mnoha detaily.
Opravdu to k tomu kreslení láká hodně, ale bude to asi oříšek

[elon254]

Po delší době, zaplať přírodo za noční pozorování! Seing nic moc Pinck. 6/10, stanoviště Beskydy, newton 14". Začal jsem 12.6. ve 22hodin SELČ pozorováním Saturnu, za daných podmínek bez větších detailů, patrné Cassiniho dělení, ztmavený pás v SEB, měsíce Enceladus, Dione (doma jsem podle skicy zjistil, že jsem viděl i Tethys), Titan jsem hledal na opačné straně planety...
Dále jsem se nechal inspirovat Sasa3 a pustil jsem se do Hadonoše. V Hadonoši jsem nejdříve pozoroval kulové hvězdokupy M 10 a M 12-obě rozložitelné při zv. 200x do centra na hvězdy, pak jsem pokračoval na M 14 a M 107-ty se nacházejí dále od nás něž předchozí dvě, a na hvězdy se mi je nepodařilo rozložit. Ohledně M 107 jsem se dočetl, že je snadno viditelná i v malých dalekohledech-no nevím, kdybych neměl podrobnou mapu. Potom jsem pozoroval a zakreslil planetární mlhovinu NGC 6309 zvanou Box Nebula. Při menších zvětšeních(123x, 200x) byla patrná ne stelární struktura, při 200x už bylo viditelné protažení objektu, dále při zvětšení 400x jsem viděl jasněji severní část. Zkoušel jsem jí i s UHC a OIII, ale bez filtrů to bylo lepší.

Následně jsem pozoroval otevřenou hvězdokupu IC 4665, a pokračoval jsem východním směrem planetární mlhovinou NGC 6572, která byla při zvětšení 80x nápadná stelární strukturou modro-zelené barvy, zabarvení patrné i při 123x, při větších zvětšeních se již modrozelená vytratila, pokračoval jsem do největšího zvětšení které mám 400x, ale i to bylo za daných podmínek na jakékoliv detaily málo. Zkoušel jsem jí opět s UHC a OIII, bez viditelného přínosu. Dále jsem východním směrem pozoroval otevřené hvězdokupy NGC 6633 a IC 4756, a pokračoval jsem ještě s testováním filtrů na M 27, tam byl patrný nárůst kontrastu stejně jako u M 57, ale že bych viděl více, zase říci nemohu. Největší přínos jsem podle očekávání  zaznamenal s O III filtrem na řasové mlhovině v Labuti. Pozorování jsem zakončil kometou C/2012 F6 (Lemmon), která je teď v Andromedě, severně od M 31 bez mapky jsem se trochu trápil, v triedru jsem jí neviděl, ani v hledáčku N76/300. Nakonec jsem jí objevil v 14" při nejmenším zv. 53x.

[Sasa3]

Tak to jsme vcera pozorovali nektere stejne objekty (obloha byla spis horsi, tak se ani moc nebudu rozepisovat, zapisky z pozorovani mam pro zajemce kdyz tak na obligatnim miste tady).

Pokud jde o viditelnost M107, tak mam u ni jenom jedno pozorovani. Z Rican v 100mm dalekohledu navic ve smeru lamp. Mam u ni poznamku, ze to byl dobre patrny oblacek.

Kresba planetarky NGC6309 je hezka. Tuhle mlhovinu jsem zatim pozoroval jenom jednou pred 2 lety prave z Rican. Uz pri 110x pripominala v 100mm refraku s UHC filtrem mlhavou carku. Urcite se k ni chci jeste vratit a zkusit, co na ni pujde videt pri vetsim zvetseni.

No a k tem UHC filtrum. Ja jsem je prakticky na male planetarni mlhoviny prestal pouzivat a to i z mesta. Prislo mi, ze pri tech velkych zvetsenich je jejich prinos nulovy (spis zaporny, protoze hodne casto nevim, jestli se vubec divam do okularu...). Ale obcas se to UHCcko hodi na ty rozsahlejsi plosne slabsi.

[elon254]

Včerejší společné pozorování na Švarné Hance v Beskydech(1000m.n.m, dalekohledy: triedry, 70/700,10",12",14", okuláry: Meopta:-), Zeiss, ES, TV Ethos+TV Paracorr, filtry: UHC, OIII od Bader a Astronomik, pozorovatelé: biker.fm, Rekmarik, RomanKn, Petr, elon254), jsme zahájili přibližně za podmínek Pick. 7/10, v asi 22.30 SELČ Saturnem.
Kromě jiných detailů, se mi podařilo na Saturnu pozorovat při zvětšeních 250-400x (od 10" výše), krepový prstenec. Krepový prstenec byl patrný různými průměry, ohnisky i značkami okulárů. Poté jsme kukry zaměřili na M13, tam(i na dalších kulových hvězdokupách) byla vidět síla průměru, "nejsytěji" se mi jevila ve 14"(i když s nejlevnějšími okuláry), ale rozdíl mezi 12" a 14" nebyl nijak dramatický. Pak jsme se přesunuli do Honících psů, kde jsme už za podmínek Pick.5/10 pozorovali M51-vírovou galaxii, kde byly pozorovatelné spirální struktury, rameno do NGC 5195. Díky horším podmínkám jsem detailů na tomto stanovišti viděl v M51 už více, tak jsem byl trošku zklamaný. Za další spirálou jsme pokračovali do Velké medvědice, kde jsme pozorovali M101-zvanou větrník-velmi plošná a slabá galaxie bez pozorovaných detailů. Poté jsme v medvědici shlédli M 97(s použitím filtrů UHC Baader patrný nárůst kontrastu bez nárůstu detailů), dále M 108, M81 a M82, u galaxií byly pozorovatelné pouze náznaky struktur. Po výletu mino naši galaxii jsme se dostali na komety. Pozorovali jsme C/2012 F6 (Lemmon) v Andromedě a taky ve 14" stále velmi dobře pozorovatelnou C/2011 L4 (PanSTARRS), která se nyní nachází severně pod Malým Medvědem. PanSTARRS se mi zdála mnohem lépe pozorovatelná než C/2012 F6. Už dnes ráno začal pomalu vycházet Střelec. Tam jsem se soustředili na kulové a otevřené hvězdokupy-zmíním se jen o mohutné M 22, opět nezklamala, přes to, že není tak koncentrická jako M 13.
Poté jsme se věnovali mlhovinám M 8 (Laguna), M 20 (Trifid) a M 17 (Labuť-mlhovina Omega, kterou jsem při pozorování kamarádům omylem prezentoval jako Plameňáka-promiňte kolegové!). U mlhovin nebyl tak patrný průměrový skok z 10" na 14" a taky jsem získal osobní zkušenost, kterou jsem měl nastudovánu ze zdejších vláken, a sice, že UHC filtr Lumicon byl lepší než UHC Baader. UHC jako takový byl na všech uvedených mlhovinách přínosem, jak v lepším kontrastu, tak v zobrazovaných detailech, jen v Lumicinu bylo těch detailů více, než v Baaderu. Použití OIII(měli jsme jen Astrnomik) bylo přínosem v kontrastu výše uvedených tří mlhovin bez přínosu na detailech. Potom jsme ještě testovali filtry na NGC 6992-5 a NGC 6960=řasy v souhvězdí Labutě. Tam byl nejlepší výsledek dosažen použitím OIII Astronomik, ale UHC Lumicon, co se detailů i kontrastu řas týče, držel zdatně krok, jen OIII se mi zdál kontrastnější než UHC. Celé pozorování jsme zakončili těsně před svítáním, pohledem na M31 se satelity. V M 31 byly patrny Bondovy kanály(ztmavení prachových pásů v disku galaxie), ale jak jsem uváděl, podmínky nebyly moc dobré-už sem je viděl lépe.
Celkově akce výborná!
Pro Sasa3- včerejší report jsem psal ráno a byl sem už unavený, ani jsem tam neuvedl, že se mi ta M107 podařila rozlišit jen okrajově, do centra vůbec...