Astronomické fórum

Určitě zvládne víc, o tom nemám nejmenší pochyby, teoretický limit je někde kolem jedné vteřiny. Pro zajímavost jsem si spočítal, že můj dosavadní nejlepší úlovek v relativních číslech je 118 Tauri, což je 4.7" ale při zvětšení 32x, tj. zdánlivě 2.5' a s dobrým okulárem a podmínkami bych mohl jít ještě o něco dál.

to Boramyr: Jen tak pro inspiraci. Nejtesnejsi dvojhvezda, kterou jsem zatim rozlisil v ED100 byla 32Ori (4.4+5.8, 1.2"). Pri zvetseni 350x to bylo uz bez tmave mezirky, ale porad byla sekundarni slozka dobre definovana.

Jinak kdyz uz jsi zminoval skupinu galaxii ve Lvu kolem M96 a zajimali te detaily, ktere vidim pres ED100 (byt na planetarnich mlhovinach), tak tady je nacrt M95, ktery jsem poridil pri prilezitosti pozorovani supernovy

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www ... 2012aw.jpg

Prekvapilo me, ze jsem vyducharil pricku a i naznak ramene. I v jinych galaxiich vidim nejake ty detaily. Za svuj dosavadni "vrchol" povazuju pozorovani NGC2903

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www ... c2903a.jpg

Tohle pozorovani ale trvalo nekolik hodin (a probihalo ve dvou nocich). Pro pozorovani galaxii ale musim vyjet ven, tohle ze zahrady nedam...

Ze zahrady bylo zatim pro me nejvetsim "vrcholem" pozorovani bezejmennych galaxii v Herkulovi a nekolik clenu vzdalenych kup galaxii Abell 2197 a Abell 2199. Viz., zde:

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 2084/13#13

To byla ale vyjmecna noc.

Jinak jedno z prvnich prekvapeni byl pohled na M13 pri zvetseni 170x. Kulovka byla po celem svem povrchu, i v centru, krasne poseta stovkou (stovkama?) hvezd. Do te doby jsem si myslel, ze takovy pohled na M13 je vysadou jen vetsich dalekohledu.

Samozrejme videt tyhle veci v malem refraktoru vyzaduje mnohem vetsi usili nez v dalekohledu vetsim, kde jsou tyhle detaily (vetsinou) viditelne na prvni pohled. Chapu, ze tohle loveni neni pro kazdeho (porizeni si vetsiho dalekohledu je jistejsi a rychlejsi cestou, jak ony vyse zminene veci pozorovat). Jak uz jsem to parkrat psal, me proste bavi objevovat a posouvat sve pozovatelske limity. To jde samozrejme v kazdem dalekohledu - jen ty vetsi clovek ven tak casto nevytahne ven (aspon ja ne) a casta frekvence pozorovani je dulezita. Po tom temer 5ti mesicnim DSO pozorovatelskem pustu jsem citil, ze jsem ztracel jistotu, jestli tam ty slabe mlzinky opravdu jsou. No a pak mi prijdou zajimave i ty samotne limity. Protoze "obecna moudroust" rika, ze na ne jsou zapotrebi mnohem vetsi prumery. Pro me byl "bodem obratu" O'Mearova kniha "Hidden Treasures". Nastesti jsem zacal touhle 3. knihou serie, ta se mu podle meho nazoru povedla nejvic. Hodne casto totiz zminuje i ruzne triky a pozorovaci postupy, ktere mu umoznily dany detail/jev pozorovat. Zacal jsem nektere postupy aplikovat, zprvu bez nejakych valnych vysledku, ale ono se to casem zacalo zlepsovat a zjistoval jsem, ze to opravdu funguje a nejak me to chytlo. Takze preju taky hodne hezkych zazitku pri objevovani limitu ED100.

Pozorování jsem začal ve 21.30hod., jasno, seeing Pick.5-6/10, Jupiterem a měsícem, které z mého stanoviště začínaly zapadat, tak jen rychlý přehled. Po západu měsíce jsem se věnoval galaxiím. Konkrétně jsem studoval Leo triplet, v něm nejvíce M 65, kde jsem se snažil vypozorovat supernovu SN 2013am -napíšu hned, že bez úspěchu. Vedle novy je na snímcích M 65 parná světlejší oblast(vizuálně mi připadá jako OIII oblasti, které znám z M33), tak tu světlou oblast jsem viděl, ale supernovu vedle, ani bočním pohledem. Když už jsem M 65 studoval, nakreslil jsem si jí, jen škoda průměrného seeingu, jinak by možná ta nova mohla jít vidět.


Po supernově jsem šel pozorovat galaktickou kupu v panně. Objektů které tam jsou vidět mým dalekohledem je mnoho proto jsem se rozhodl spočítat, kolik galaxií uvidím v 14" za (průměrných podmínek)vizuálně. Ačkoli jsem "skenoval" zodpovědně určitě jsem na dobsonu nějaký objekt přehlídnul, nebo naopak spočítal dva krát, každopádně jsem se dostal na konečný počet 119 galaxií, které jsem při zvětšení 123x(Meopta 13mm) viděl a napočítal. Po počítání jsem na ránem využil výhodné polohy téměř v zenitu, pozoroval jsem galaxie na spojnici a okolí hvězd gama Velké Medvědice a beta Honících psů. Zde jsem pozoroval M 109, NGC 3953. 4088, 4217, 4220, mohutná M106, pak i M 94 a M 63, a dále NGC 4449, 4485, a 4490. Stačilo jen strkat dobsona východním směrem.
Kolem 2 hodiny už byl v zenitu i Saturn. Na prstencích bylo patrno Cassiniho dělení, v severní oblasti  atmosféry planety tmavý pás, v rovníkové oblasti pás světle hnědé barvy, z měsíců pak Titan, Dione, Rhea a ještě asi i Enceladus. Celé úspěšné pozorování jsem zakončil dnes ráno v 03.00hodin pozorováním velmi pěkné C/2011 L4(PanStarrs) zvětšení 80x a 123x.

edit: Děkuji Sasa3 za upozornění-Saturn vŕcholil(chybička se vloudila :-X ) Děkuji MilAN, nova vidět nepůjde....

Nova má 16,7 mag

Leone, hezke pozorovani a pekna kresba plna detailu, hlavne ten tmavy pas vypada dobre (mozna je moc tmava, ja vim, ono to tak ve skutecnosti vypada, ale pak se na to spatne diva). Jenom si uprav tu orientaci svetovych stran. Vypada nejak divne.

Jinak Saturn asi v zenitu nebyl, leda ze by byly jeste jedny Beskydy na jizni polokouli.

  Dnes ráno jsem se při pozorování převážně věnoval objektům v souhvězdí Vlasy Bereniky. Podmínky byly proměnlivé, naštěstí jasno, seeing Pick.5-7/10.
  Nejdříve jsem v jižní části souhvězdí shlédnul kulové hvězdokupy. Jednalo se o M 53, NGC 5053 a M3-ta je sice v Honících psech, ale když stačilo pohnout dalekohledem kousek na východ, jsem jí shlédnul taky. M53 okrajové hvězdy rozlišitelné v centrální části patrná zrnitost. M3-mohutná, rozložená na hvězdy, centrální oblat hvězdokupy zrnitá. Stáří M3 se odhaduje na 12-13 miliard let a oběh kolem centra Mléčné dráhy dokončí za přibližně 300 milionů let. NGC 5053 se jevila se jako nevýrazná mlhavá skvrna v "otevřené hvězdokupě".
  Po kulových hvězdokupách sem se soustředil na galaxie. Postupoval jsem z jihu souhvězdí, nejdříve jsem viděl M 64. Celkem masivní jádro ze severu obklopuje do oblouku tvarovaná soustava mračen prachu, v dalekohledu patrná jako ztmavení u jádra galaxie. Poté jsem pokračoval severním směrem na NGC 4725, a když už sem tam byl, "podíval" jsem se i na severní galaktický pól(když to srovnám s výletem na Kokořín....jen se nedalo vyzkoušet, jestli se neochodí, stejně jako ten pozemský).
Poté výše, opět severním směrem na galaktickou kupu ve Vlasech Bereniky. Podle triatlasu Toresse do 13mag jsem si rychle našel hvězdné pozadí a... a zjistil jsem, že galaxie v této kupě jsou velice slabé objekty. Kupa je od nás vzdálená asi 300 milionů světelných let(kupa v panně je asi 60 mil.sv.let). Po intenzivnějším tlaku na oční nerv, ale začaly galaxie vyskakovat. Identifikoval jsem dvě až tři ;D . Největší eliptickou NGC 4889, dále asi NGC 4872 nebo 74(-to koncové číslo NGC objektu mi není jasné ani z mapy-proto nevím) a pak ještě NGC 4911. Slabší galaxie byly viditelné taky ale jak píšu výše, problém bylo už číslování těch nejjasnějších z kupy, proto jsem se do slabších nepouštěl, velice ležérně jsem jich vizuálně napočítal 15.
  Po galaktické kupě jsem shlédnul NGC 4559 a pak otevřenku Meltte 111-i když se jedná o jednu z nejbližších otevřených hvězdokup, tak u otevřených hvězdokup mě trošku nebaví, že se musím stále dívat do mapy, abych se už mohl radovat, že jsem jí našel.
  Východně od Mel 111 se nachází galaxie NGC 4565 zvaná též slaneček. V době pozorování jsem měl štěstí na dobré podmínky a byl jsem velice mile překvapen. Jedná se o mohutnou spirální galaxii, kterou můžeme pozorovat ze strany. Galaxie mě upoutala jak svojí velikostí a jasností, tak přímým pohledem viditelným mohutným prachovým pásem, který jí dělí na téměř stejné poloviny. Kolem prachového pásu byly v jižní části galaxie chvilkově detekovatelné slabé prachové struktury. Vizuálně byla prachovým pásem severní polovina galaxie trošku menší než její jižní část, což sem se snažil zakreslit. Pozoroval jsem při zvětšeních 123, 200 a 246x. Nejlepší dojem jsem měl při pohledu do 8mm okuláru(200x), galaxie byla patrná do krajů okuláru prachový pás velice výrazný. Vizuálně jsem byl unešen, zakreslil jsem si jí a níže přikládám. V kresbě jsem dle doporučení Sasa3 oddělil orientaci světových stran od popisu objektu, a taky jsem na kresbě celou galaxii ponechal trochu světlejší, aby se na obrázek lépe dívalo na monitoru.


editoval jsem vzdálenosti těch kulových hvězdokup, protože jsem našel různé zdroje, raději je nebudu uvádět.

elon254:  Trochu mě nesedí ta M53. Takhle jí asi vidím v R 172. Jinak dobrý report. Já chtěl juknout dnes, ale už se zatáhlo >:(

začínají vylézat letní věci. díval jsem se na vzdálenou kulovou hvězdokupu m13, o které mi kamarád říkal že se dá špatně najít. já ji po půl hodině našel v pohodě. překvapilo mě že i přes takovou dálku (říkal mi 2,3 miliony sv. let) jsem viděl hvězdy. taky jsem se díval na m92 a ta je taky hezká, jen taková trochu jiná. u té m13 jsem pak pomocí mapky našel i nějakou obíhající galaxii kousek od ní, ale byla slabá. není toho moc ale měl jsem radost

S troškou cviku lze najít M13 velmi rychle. Stačí k tomu dostatečně malé zvětšení, řekněme kolem 36x, najít hvězdu éta v souh. Herkula (nad M13): http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... on_map.png a pomalu od ní sjíždět dolů k hvězdě dzéta http://it.pedf.cuni.cz/~proch/program/greek.htm ...
Popsal jsem to velmi laicky, vím, ale jsem (od páté třídy  :)) de facto samouk. Většinou takhle jsem se naučil hledat objekty noční oblohy, žádné AF fórum ani nikoho kdo by mi poradil jsem neznal. Další věci jsem hledal jak se tu říká tzv. zametáním, kdy v určité oblasti postupně a pomalu prohledávám systematicky prostor.
Je to radost, úplně ti rozumím.  ;)


Edit: to s tou obíhající galaxií jsem také nepochopil.

Ale vysvětli mi, co jsi hledal na M13 půl hodiny ? Zrovna ona se hledá velmi dobře, díky jasné dvojic hvězd a poloze vůči hvězdám Herkula, to prostě nejde přehlédout. Ale učený z nebe nespadl

Jaká obíhající galaxie ?  Možná by si to chtělo udělat jasno o struktruře vesmíru. Kulovka je součástí naší galaxie, je vzdálená asi 25 tisíc sv. let, úhlově blízká galaxie je vzdálená cca. 64 milionů sv. let, takže o jakémkoli obíhání M13 nemůže být řeč.

Dokonce M 13 kulovku pro její snadné nalezení používám k posouzení kvality "tmy", teda právě pro úhlovou zdánlivou blízkost galaxie u ní - sotva jedno zorné pole vedle.
Tu když nevidím, tak DSO nemá cenu duchařit..

Galaxie
NGC 6207
Magnituda: 11.60
Jas povrchu: 12.90
Velikost: 3.0 x 1.2 '

Díval jsem se na Google, zajímavé, o téhle galaxii jsem vůbec nevěděl. Je tohle její správná poloha: http://www.hawastsoc.org/deepsky/maps/her/her1.gif ? Začmárám si ji do mapky.

NGC 6207 je těsně u M13

Včera jsem měl původně jiný pozorovací plán, ale nakonec jsem byl rád, že jsem stihl pozorovat některé objekty v Panně , Vlasech Bereniky a Saturn.
Ve Vlasech jsem se vrátil k  M53, ale musím potvrdit pozorování z 16.4.2013, a stejně i včera jsem v M 53 okrajové hvězdy rozlišil, v centrální části hvězdokupy pak byla patrná zrnitost-na hvězdy jsem jí do centrální části nerozlišil. Jednak byl seeing Pick.5-6/10, ale pak jsem se taky o M 53 dočetl, že její nejjasnější hvězdy mají jen 13 mag., tak na rozlišení by to chtělo ještě lepší podmínky, nebo trochu více na průměru objektivu.  Už posledně se mi líbil kontrastní "monokl" v M 64, trochu jsem se jí věnoval i včera, kresbu přikládám. V 01.00hodin SELČ jsem stihl ještě vrcholící Saturn, snažil jsem se vypozorovat podrobnosti v atmosféře, ale při podmínkách a výšce na obzorem to je bída. V severní části atmosféry planety jsem pozoroval pás zelenkavé barvy bez detailů, a dále bylo patrné cassiniho dělení(mimo planetu), měsíce: Titan, Rhea, Enceladus, Tethys a Dione. Následoval příchod nízké oblačnosti, a balil jsem.

Hezka kresba, vcera jsem na M64 mezi mraky taky koukal, ale jen v 63mm refraku. Nic vetsiho se mi do toho pocasi nechtelo tahat. Cerne oko jsem teda nevidel, jenom stelarni jadro a kolem trochu protahle temer kruhove zmolkovate centralni zjasneni a pak ovalne slabe halo. Ale i ten maly refrak nemusi byt na tmave obloze beznadejny. O'Meara ve sve knize (Messier objects) pise, ze John Mallas tento utvar zahlednul v 60mm refraku.

Jinak kdyz jsem hledal M64, vsimnul jsem si pri 21x (ATC 40mm Kellner), ze blizka jasna hvezda 35 Com je pekna trochu sirsi dvojhvezda s velkym rozdilem jasnosti. Doma jsem pak nasel, ze je to dokonce trojhvezda. Hlavni slozka je tesny par (1.2") hvezd o jasnostech 5.2 a 7.1. Na 63mm refrak uz moc tesne, ale ve vetsim dalekohledu to muze vypadat pekne.

Mimochodem, kdyz uz jsme u tech tesnejsich hvezd, tak jsem vcera zkusil pi Cep. V tom malem refraku je potreba jit po jasnejsich dvojhvezdach a tak jsem po pameti lovil nejaka jmena. Uz jsem si nepamatoval, co je to za dvojhvezdu, jen mi jeji jmeno utkvelo v pameti. Pri 120x (TMB Mono) mi pripadala mirne protazena v severo-jiznim smeru. Po chvili koukani, se mi dokonce obcas chvilemi zdalo ze to neni klasicke protazeni, a ze na severni strane Airyho disku hlavni slozky je malinka boulicka pri PA~0deg. Neberu to jako spatreni, protoze u dalekohledu to bylo spis tuseni (a dalekohled zas tak dostatecne neznam, abych vedel, jak moc mam takovym malym protazenim prikladat velkou vahu). Nicmene doma jsem zjistil, ze sekundarni slozka je opravdu v tehle mistech. Pro predstavu, vzdalenost slozek je asi 1.1" a jasnosti 4.6+6.8.