Astronomické fórum

Otoron píše:mas nejake doporuceni?

stačí si na http://astrofotky.cz/ přes pokročilé vyhledávání vyfiltrovat jméno fotky "Rosette" a do položky kamera/foťák zadat "Canon". Snadno zjistíš, že většina těch fotek je na ISO800 nebo ISO1600, pár na 3200. Vyšší ISO = kratší čas, ale potřeba víc expozic, aby se ztratil šum. Pětiminutovky ti guidovaná CG-5 utáhne s přehledem (když se nic nepokazí, ehm...). ISO 1600 by tvému foťáku mělo vyhovovat taky dobře, při vyšším už je blbý poměr signál/šum. 102/500 achromát doporučuju alespoň trochu přiclonit (objímka na sluneční filtr nebo samo-domo rámeček na zastínění), zmírníš tím chromatickou aberaci a barvičky kolem hvězd (ale nezbavíš se jich nikdy, to bys potřeboval jinou a mnohem dražší optiku).

Diky moc,
kez by bylo vice tak vstricnych uzivatelu fora. (mysleno v dobrem, opravdu)
Urcite vyzkousim, clonu mam z "nepovedeneho" slunecniho filtru, rad testnu.
Nova optika je v ocekavani, chtel jsem SW ed80, ale nakonec setrim na nejakou zakladni 100-ku triplet asi urcite ES (mam uz jejich flattener).
Kdyz jsem naposledy dostal radu, tak byla max ISO 200-400 a delsi cas... no asi to nebylo to prave orechove.
Tentokrate jsem to na ISO 400 spise zkousel, no vzdyt to je teprve moje treti foceni s pointaci..
Oto

Vstřícnost uživatelů AF je nepřímo úměrná počtu odpovědí, které už byly na stejné téma stejnými slovy vyřčeny a dají se jednodušše najít ve vyhledávání. (taky jsem k tomu svou měrou blbých dotazů přispěl... )
Na focení mlhoviny v Orionu by ti nižší ISO stačit mohlo, protože ten objekt svítí jak halogenový reflektor a je vidět i v hledáčku foťáku, Rosetta má proti němu nižší plošnou jasnost. To, jak moc můžeš tlačit na ISO a délku expozice, poznáš podle histogramu v náhledu ve foťáku. Dokud se drží něco mezi půlkou a dvěma třetinami (záleží hodně na zabordelenosti oblohy), tak dobrý, víc už bys to přepálil a těžce lovil při zpracování. Proti tomu když máš histogram jen jako úzký kopeček někde úplně vlevo, tak zas víš že můžeš přidat čas nebo citlivost (obecně je lepší přidat čas spíš než ISO, ale záleží na tom, kolik minut expozice ti bezpečně utáhne montáž. Mně třeba blbne, tak to honím víc přes iso)

Tomu rozumim,
sam to vidim a vzhledem k tomu, ze jsem uz tady nejake ty stovky prispevku cetl, tak chapu, ze znaly clovek musi obcas pocitat do dvaceti..
Nicmene dik a abych tu neplevelil vlakno tak se jdu pripravit na akci rosetta II a doufam, ze se mi tentokrate povede lip.. te rady s clonou si cenim, to jsem jeste nikde necetl, doufam, ze to bude trochu fungovat.

Můžeš přiclonit 3cm na průměru, ale budeš muset celkovou expozici prodloužit 2x, aby byl podobný výsledek.

Otoron píše:Kdyz jsem naposledy dostal radu, tak byla max ISO 200-400 a delsi cas... no asi to nebylo to prave orechove.

Ten kdo poradil, patrně věděl, o čem mluví.
Statistická měření charakteristik a poměrů S/N k zachování co nejlepšího dynamického rozsahu, vesměs v tomto doporučení a používání ISO vychází. V praxi se tyto doporučené hodnoty velmi často nadsazují - v ještě snesitelné a rozumné míře.

Více podrobnosti možno zjistit na odkazu - je tam uvedeno i 1200D -
http://dslr-astrophotography.com/iso-va ... n-cameras/

Aletel píše:Ten kdo poradil, patrně věděl, o čem mluví.
Statistická měření charakteristik a poměrů S/N k zachování co nejlepšího dynamického rozsahu, vesměs v tomto doporučení a používání ISO vychází. V praxi se tyto doporučené hodnoty velmi často nadsazují - v ještě snesitelné a rozumné míře.

Jenže to je ono... ukaž někoho, kdo V PRAXI opravdu fotí 20min expozice zrcadlovkou na iso 200. S/N na papíře pro tuhle citlivost vypadaji krásně, ale zároveň šum stoupá s časem expozice a kvuli nároku na montáž a pod. se v realitě stejně radši dostaneš zpět k vyššímu "rozumnému a snesitelnému" ISO 800-1600. Přijde mi, že být dnes náročný astrofotograf a zároveň fotit DSLR je trochu protiklad. Samozřejmě, že fotit novým fullframe zrcadlem v ceně CCD kamery, tak je to něco jinýho

Právě. Ono to chce někdy trochu odlišit teorii od praxe. Nebudu tvrdit že 30 x 10 minut je totéž jako 150 x 2 minuty, ale ten rozdíl bude po zpracování jen trochu vidět v šumu, pokud se budu snažit dosáhnout podobné úrovně objektu. Navíc nebudu muset vyhazovat žádné dlouhé expozice , z různých důvodů poničené. Krom toho, snímky z DSLR bývají vesměs publikovány ve 30% velikosti, což bohatě šum zakryje. Takže je otázkou, jestli kratší expozice není ve výsledku nakonec lepší - a to zvláště pro začátečníky.

MilAN píše:Ono to chce někdy trochu odlišit teorii od praxe. .

Diky za reakci, asi je treba "keep balance"

Takze jestli si to shrnu, tak na objekt typu Rosetta by asi bylo nejlepsi v "mem pripade"..
1) vzhledem k 100-vemu achromatu priclonit teleskop (ponechat 3-6cm kotoucek - vyzkousim oboji, nuzky mam)
2) nafotit kratsi expozice 2-4 minuty na ISO 1600 (mozna testnout 3200)
3) nafotit delsi expozice 4-6 minut na ISO 800
4) dlouhe expozice na ISO x-400 pouze pokud nebudu mit narazovy vitr jako posledne a spise jako test

na ostreni jsem si objednal SW motor-focus + USB od Hitecastro (no doufam, ze to bude alespon slusne chodit, vzhledem k nizke cene).
Snad doufam, ze uvazuji alespon trochu spravne... (omluva za trochu zacatecnicke shrnuti)

Netuším, proč na to jde z počátku tak složitě, proč hned utrácíš za motorové ostření ( netuším, proč si myslíš, že povede k lepším výsledkům moto ostření než ruční). K tomu by spíš vedla Bahtinova maska . Pokud jsem psal o přiclonění, uváděl jsem ti max. 3 cm na průměru odclonit. To je na průměr 7 cm. I tak budeš muset celkovou expoziční dobu protáhnout na dvojnásobek, abys dostal podobný výsledek. Barevná vada se trošku sníží. Ale průměr 3 cm je z hlediska focení mlhovin naprostý nesmysl - představuje nutnost prodloužení jednotlivých expozic i celkové doby minimálně 10 x . Nepsal jsi, čím a jak pointuješ, ale zbytečně dlouhé expozice mohou být z hledisky výsledku někdy spíš kontraproduktivní. ( vítr, seeing, letadla, chod montáže, pointace)

Asi je to tady už trochu zaplevelené na téma ke snímku Roseta. Tahle diskuse by se měla přesunout do začátečnické sekce astrofoto.

Nyní k věci:
1) Roseta není úplně vhodný začátečnický objekt na DSLR (začal bych sousední M42)
2) Achromat 100/1000 není vhodný na astrofoto (ani s přicloněním, které trochu sníží barevnou vadu, za cenu prodloužení expozice), IMHO je ohnisko 1000mm na začátečníka příliš dlouhé. Pokud můžeš začít se solidním 200-400mm teleobjektivem, budeš od začátku produkovat lepší výsledky. Další možností je ED 70/420, 80/600 s vhodným reduktorem/rovnačem nebo Newton 150/750mm s komakorektorem
3) Motorové ostření nijak nepomůže, co pomůže je pointace o které nemluvíš...
4) úvahy o ISO jsou v této fázi focení celkem bezpředmětné (klidně bych ti doporučil začít s 3200, a expozicemi do 60s, až později snižovat ISO a prodlužovat expozice, jak se budeš zlepšovat a zkoušet méně jasné objekty)...

Tož tak,

Pavel

Ahoj MilAN
Predtim jsem uz nechtel reagovat, ale jsem rad ze, jsem to sesumiroval.
To odcloneni jsem tim padem zprvu nepochopil, ale ted je mi to jasne.
Bahtinovu masku mam.
To moje motorove ostreni je take casti planu kdy zvazuji BackyardEOS a tudiz by bylo fajn ostrit taky z PC(to se snad muze).
Ono tobe urcite nemusim vysvetlovat, ze fokuser (bez 1:10) se na F5(102/500) dost spatne ostri v minus 9, kdyz jediny zdroj je display na fotaku...
Pointuji 60/240 Guide scope 1.25 "Double Helical Focuser" a kamerou iNOVA(ST4) (musel jsem vsak pouzit 2x Barlow, jinak nezaostrim)
Co se tyce pointace, tak pointacni hvezdy jsou ostre a celkem pekne videt. Spis bojuji z tim jak ustavit montaz, aby byla optimalni .
Jinak klasika PHD2.
Na casy do 1.5 minutu ani pointaci nepotrebuji, pak uz je to horsi...
No, urcite mas pravdu s delkou, nebot me ty 10 minutove expozice taky hodne zklamaly...

Pro Vabra, klidne presunte.. budu si to pamatovat

Já si myslím, že dost zásadní problém je i místo focení. Ta blízkost Ostravské aglomerace. Díval jsem se kde to je, a ta obloha tam bude myslím ještě o dost horší než zde u mne.

Můžeš vystavit jediný snímek v RAWu ?

Roseta není nijak extra jasná. Jediné kloudné řešení v té lokalitě je úzkopásmové snímání na mono kameru. U DSLR se tomu dá trochu přiblížit použitím UHC filtru od Astronomiku (takový pseudo-bicolor). Jenže to bohužel moc nejde na achromátu, kde to ve spektrální čáře H-alfa ostří jinam než v H-beta+OIII. To chce minimálně ED refraktor nebo zrcadlový přístroj, nebo kvalitní teleobjektiv.

Jen upozorňuji na astrofotky. Před chvílí se tam vyskytla tato kráska. Nadchla mě. Netuším, jestli je autor i na AF (přecijen už nějakou dobu nejsem úplně stoprocentně aktivní člen).

Jsem moc rád, že se snímek líbí. Je to jen pracovní verze. Zatím mám jen necelé 3 hodiny v Ha a 75 minut v O3. Tak doufám, že mi počasí bude ještě přát.