Astronomické fórum

Nemohu si pomoci, ale kolega sám píše, že je začátečník. Možná si myslí, že bez těhlě výpočtů a podobných návodů se nedá nic vyfotit a nedopracuje se ke kloudné fotce. Radši bych mu doporučil, ať si vybere nějaký pěkný objekt a na něm udělá snímek expozicí 1minuta, 3 minuta a 6 minut, prohlédne si výsledek a podle toho se orientuje. Protože i jinak jsem přesvědčen, že většina lidí se tu neřídí podobnými výpočty, ale řídí se získanou zkušeností a podmínkami při focení.

Milan má pravdu. sice nemám fotky kdoví jaké. Ale abych něco počítal to ne.

A hlavně ten vypočtený čas je minimální, kdy už je ovlivnění výsledku vyčítacím šumem dle zvoleného kritéria z 1/10. Ale zrovna tak se dá zvolit kritérium jinak, a jinak pak vyjdou expoziční časy. Pokud ale ten čas nevyjde moc dlouhý, lze ho v klidu několikanásobně prodloužit. Bude pak méně snímků na zpracování, lepší proexponování objektu. Akorát je potřeb asi pohlídat, jak jasné hvězdy už jsou přeexponované. Ale to se pozná na první pohled.

Podla vzorca C*R^2 / P mi vyjde minimalny expozicny cas?

Za predpokladu:
C je pri 5% tolerancie 9,75.
R je pri 400 ISO 2.412DN, pri 800 ISO 4.438DN
P je 0.59

Priklad:
ISO 400 _ 9.75x2.412^2 / 0.59 = 96,1
ISO 800 _ 9.75x4.438^2 / 0.59 = 325,5

Otazka: Ak dosadim za R udaj z grafu hodnotu DN tak pri nizsom ISO mi vyjde nakoniec nizsi expozicny cas a vyssom ISO vyssi cas. Nemalo by to byt opacne ci rozmyslam ako denny fotograf..?

Pozor v grafe je uvedená hodnota v ADU teda po prevode AD prevodníkom ale 0,59 je v e/s. Treba teda prerátať ten read noise na e ale na to potrebujeme vedieť gain teda pomer e/ADU. Dvojnásobné ISO ale znamená dvojnásobný gain takže read noise pri ISO800 môžeme vydeliť dvoma a dostaneme 2,219 čo je len o kúsok menej než 2,412. To znamená že read noise sa už neznižuje a ideálne bude fotiť práve na tom ISO400 kedy sa prepne snímač do low noise režimu. Bez e/ADU gain ale nevieme vyrátať minimálnu expozíciu.

EDIT: a teraz pozerám že unity ISO je 233 takže pri ISO400 to vychádza na okolo 0,5e/ADU. Takže read noise potom bude okolo 1,3e.

nou píše: ↑19. 12. 2022, 22:26 Dvojnásobné ISO ale znamená dvojnásobný gain takže read noise pri ISO800 môžeme vydeliť dvoma

znamena to toto?

" Namiesto toho, aby sme poznali samostatné čísla pre e-/uV a uV/ ADU, pracujeme len s produktom e-/ADU, ktorý jednoducho nazývame „zisk“ (ale správne povedané, v skutočnosti je to inverzný zisk). Potom sa zmení inverzne s nastavením ISO. Všetky výsledky šumu zvyčajne vyjadrujeme v e- (ktoré označujeme ako „odkaz na vstup“) aj v ADU (ktoré označujeme ako „odkaz na výstup“), pretože každý z nich poskytuje užitočné perspektívy. "
https://www.dpreview.com/forums/post/40324197

Áno. e-/ADU by mal byť 1 pri ISO233 takže pre ISO400 by mal byť okolo 1,7e-/ADU. Teda 10 elektrónov vyprodukuje 17ADU. Takže read noise 2,412ADU bude 1,4e-.

Takže nakoniec 9,75x1,4e-^2 = 19,11e- = 32.4ADU
Ak to vydelíme 19,11e- / 0,59e/s = 32,3s.

No a jsme u toho. K čemu tohle je ? To není přeci žádná optimální hodnota, to je spíš minimální rozumná hodnota, kdy už moc nevadí vyčítací šum. Proč by měl dělat tak krátké expozice ? Reálné vyjdou daleko delší, minimálně v řádu jednotek minut.

Tak pravda pri fotení RGB je to prakticky bezpredmetné.
Majme hypotetickú zostavu:
read noise 2e-
22mag/asec obloha
3.75 um pixely, 85% QE
F/5.0 teleskop

Tempo elektrónov bude 0,25e/s . Takže z nášho vzorčeka nám vypadne 10x2^2 / 0.25 = 160s čo je pod tri minúty. Takže pri fotení broadband je nepravdepodobné že by sme boli limitovaný read noise.

Situácia sa ale zmení pri narrow band. S 7nm filtrom dostaneme len 0.02e-/s a minimálny čas nám zrazu vyskočí na 2000s čo je vyše pol hodiny. Samozrejme takú tmavú oblohu tu nemáme ale aj pri 20.5mag/asec^2 oblohe čo mám doma to vychádza na 571s. Takže pri narrow band to považujem za užitočnú kontrolu.

Jenže to jsou hodnoty, které tu intuitivně používáme i bez sofistikovaných výpočtů. Navíc, při běžné obloze může být i značný rozdíl jasů pozadí oblohy už i mezi jednotlivými snímky. Takže stačí se podívat na oblohu nebo udělat jeden snímek a dle okolností zvolit expozici. A výpočet z odhadnutých parametrů má stejnou váhu, jako přímo odhadnutá expozice . Jen ta odhadnutá nevypadá dostatečně vědecky a nelze z toho dělat YT návody ani psát "odborná" pojednání.

Úzkopásmo je naprosto jiná liga, tam o oblohu skoro nejde, u úzkých filtrů dominuje vyčítací šum kamery a od toho se odvíjí vše.

Ale vycházím z toho, že tazatel se ptal na DSLR, a tam prostě platí kritérium co nejdelší expozice, na které ještě v saturaci to, co nechci aby v saturaci bylo, a nebo kterou spolehlivě ustojí montáž nebo neznehodnotí stáčení pole. A to bývá okolo 5-10min.

Žiadalo by sa ešte dodať, že čím dlhšia expozícia, tým viac sa prejavia nepresnosti montáže a pointácie. Tiež bude viac stôp lietadiel, družíc, muskodružíc a podobne.

Potom je pri skladaní k dispozícii menej snímkov. V praxi to znamená (aspoň pre mňa) že i pre úzkopásmo je vhodné voliť expozície rádu minúty a nie desiatky minút.

Smysl toho mi nějak uniká. Naopak, na úzkopásmo klidně 10-20minut, aby se minimalizoval počet vyčítání. Přesaturování hvězd ani objektu (s vyjímkou M42) nehrozí. Co se družic týká, i kdyby jich bylo v každém snímku deset, je to úplně jedno. V každém snímku jsou jinde, a statistika to při zpracování vyhází. Takže jestli je expozice 2 minuty nebo 15 minut je úplně jedno.

Ohledně pointace - pokud montáž ustojí s pointací 2 minuty, tak ustojí i jakoukoli delší. Snad jediné omezení je stáčení pole, když je montáž blbě ustavená.

Z hlediska rychlosti zpracování a minimalizace šumu je vždy lepší preferovat na úzkopásmo co nejdelší expozice.

Já bych Martina doplnil trochou matematiky pro to úzkopásmo , ale vlastně i pro barvu.

Podle svých zjištění mám u své kamerky ASI294 MM tyto hodnoty
Vyčítací šum převedený na ADU je cca 100 .
Za 5min mám pozadí cca 40 ADU ( snímek - dark) filtr Ha 3.5 nm
Za 10 min je pozadí 80 ADU
Pak pro celkový šum vyjde
5min 100+40=140 +140 =280
10mim 100+80=180
Pro srovnání signálů se musí sečíst dva 5min snímky, tak dostane hodnotu 280.
Z toho vychází poměr potřebného celkového času snímání 280:180 a to pro stejný výsledný šum. Je tedy nutné exponovat 280min při 5min expozicích proti 180min s 10min expozicemi .
Pokud by expozice byla 20nin tak poměr vychází 560:260.
Není uvažován termální proud, ten trochu sníží ten poměr.

Pro snímání v L kanálu jsem měl pozadí cca 1600 5 min a 3200 10min
Pak vyčítací šum vůči signálu je zanedbatelný.
1600+100=1700 *2 =3400
3200+100=3300  
tedy poměr 3400: 3300 =1.03

Zaujimava debata z oboch koncov nazorov.. Mam v tom jasnejsie
Dakujem vsetkym zucastnenym za fajn rady.

Montaz s pointaciou mi znesie bez problemov 180s.
2mmys: Martin vies odporucit prosim uzitocne info o "stacani pola"? Je to o nastaveni montaze na polarku?