Stavěl jsem hvězdárnu, domeček

[Stanislavxyz]

Tak pořádný pilíř je samozřejmě fundament každé slušné hvězdárny, o tom není pochyb! A obšťastňuje-li svou přítomností alespoň dvě podlaží pod observatoří, tím lépe. Úplně ideální pak je, když prochází i sklepem.

[Homer]

Svatá pravda - rozumná řeč!!!

[vicky79]

Mě se omlouvat nemusíte, nic se mi nestalo. Vaše řešení tam skutečně není, avšak jedná se pouze o variaci na téma "zabetonované závitovky". Že je ohýbáte do "U" je sice originální, nicméně z mého pohledu horší- no budeme rádi, když v betonu bude slabých 40 cm. Bude-li to, jak píšete, "masivnější" řešení, než mnou navrhovaných > 80 cm závitové tyče v betonu (na konci zahnuté o cca 90°) bychom mohli docela dobře polemizovat.

Na rovinu: mé řešení se vyučuje po celém světě na všech stavebních školách a splňuje i pevnostní normy na rozdíl od té vaší - nejspíše domácího původu. Je to stoletími prověřená metoda a dlouhodobě neměnná. Jsou to základní košové výztuže základových patek a tahle je asi ze všech nejjednodušší. Nemusí se řezat, abyste je pak následně zase nelogicky svařoval jak jste navrhoval jako cituji: ,,pro sichr". Kopyta netřeba, ohýbáme je totiž v prostřední části - stačí to často jen prostě ohnout přes své koleno v místě které si označíme podle rozteče otvorů v přírubě. Vy naopak ohýbáte až na koncích a tedy potřebujete vyvinout větší sílu. Když je někomu 40 cm málo jsou k dostání i delší závitovky. K hloubce základu už jsem se vyjádřil takže 40-50 cm na toto stačí. 80 cm základ se hodí spíše už pro dálniční bilboardy (tam bych ale zvolil už rovnou nějaké příčné základové pásy). Polemizovat můžete, ale se stavebními projektanty, kteří tuto metodu vynalezly. Se mnou je to zbytečné já jí totiž nevymyslel, já se jí učil.
Rekapitulace:
Standartní košová výztuž - splňuje normy, je pevnější a rychleji provedená. (do 30 sekund času a bez řezání, sváření apod..)
Vaše ,,výztuž" - nesplňuje normy, je slabší , časové provedení delší - řezání - popřípadě ještě opětovné sváření. + proud, svářečku, flexu....
Než vy budete mít hotovo, já už jsem doma.

[vicky79]

Tak pořádný pilíř je samozřejmě fundament každé slušné hvězdárny, o tom není pochyb! A obšťastňuje-li svou přítomností alespoň dvě podlaží pod observatoří, tím lépe. Úplně ideální pak je, když prochází i sklepem.

V Praze ve Štefanikově Hvězdárně to tak třeba je, a nejen tam, zajděte se tam podívat. Betonový sloup od kopule až do základů budovy. Je to jen další standartní stavební metoda. Zrovna předminulé léto jsem to tam celé procházel a zkoumal.
Si tam cinkněte: +420 257 320 540
Přesně takto se to má projektovat pakliže to má být k užitku.

[MilAN]

Jasně , pilíř pod tunocou montáž musí vypadat jinak něž pro montáž, která má 25kg.
Pokud budu stavět samostatnou hvězdárnu, budu to dělat podobně / tradičně.. Ale pokud na něčem starém, hotovém, je potřeba vždy improvizovat. Ve výsledku by to mělo být vždy lepší, než trojnožka postavená v trávě na zahradě.

[vicky79]

Svatá pravda - rozumná řeč!!!

Existuje jednoduchá metoda jak se vyhnout pilíři přes patra pod teleskopem. V domácím prostředí by mělo postačit, když umístění teleskopu bude vyprojektováno tak, aby pod ním byla nosná či obvodová zeď. Řešení jak toho docílit je nespočet. Přes rozdělení spodních prostor až po budování stropního přesahu z venkovními pilíři. Druhá varianta je ale komplikovanější a hlavně dražší.

[Homer]

Nemusí to být nutně nosná zeď. V mém případě to je žel.bet litý strop zhotovený zároveň se ztužujícím věncem na rodinném domě. Limituje mne seeing, nic jiného.
Dalším řešením je zde mnohokrát zmíněný průvlak, ať už skrytý jako součást stropu, tak přiznaný pod podlahou hvězdárny. Dobrým doplňkem je vždy samostatná lehká pochůzí podlaha nad stropem nebo průvlakem. Přiznaný průvlak je vhodné řešení u rekonstrukcí.
Pro běžné domácí hvězdárny s malými rozpony a lehkými přístroji to jsou zcela vyhovující řešení a pilířů netřeba.
Ale je to na vkusu každého soudruha, jak praví klasik v Tankovém praporu .

Ještě k výše diskutovanému pilířku. Já bych to opravdu dál nehrotil a neřešil, která varianta je v čem o něco lepší či horší. Vzhledem k danému použití a zatížení vyhoví ledasco. Jediné síly, které tam budou působit budou vítr a občasné žďuchnutí rukou, to je vše. Důležitější než patka bude vždy kovová trubka pilíře a její dimenzování. Počítám, že stavebníci to nedělají v úkole pro někoho jiného, ale pro sebe a tudíž jim bude jedno, zda na tom stráví o jedno odpoledne navíc. Maximálně holt u toho vypijí víc piva a tím to skončí

[Stanislavxyz]

Na rovinu: mé řešení se vyučuje po celém světě na všech stavebních školách a splňuje i pevnostní normy na rozdíl od té vaší - nejspíše domácího původu. Je to stoletími prověřená metoda a dlouhodobě neměnná. Jsou to základní košové výztuže základových patek a tahle je asi ze všech nejjednodušší. Nemusí se řezat, abyste je pak následně zase nelogicky svařoval jak jste navrhoval jako cituji: ,,pro sichr". Kopyta netřeba, ohýbáme je totiž v prostřední části - stačí to často jen prostě ohnout přes své koleno v místě které si označíme podle rozteče otvorů v přírubě. Vy naopak ohýbáte až na koncích a tedy potřebujete vyvinout větší sílu. Když je někomu 40 cm málo jsou k dostání i delší závitovky. K hloubce základu už jsem se vyjádřil takže 40-50 cm na toto stačí. 80 cm základ se hodí spíše už pro dálniční bilboardy (tam bych ale zvolil už rovnou nějaké příčné základové pásy). Polemizovat můžete, ale se stavebními projektanty, kteří tuto metodu vynalezly. Se mnou je to zbytečné já jí totiž nevymyslel, já se jí učil.
Rekapitulace:
Standartní košová výztuž - splňuje normy, je pevnější a rychleji provedená. (do 30 sekund času a bez řezání, sváření apod..)
Vaše ,,výztuž" - nesplňuje normy, je slabší , časové provedení delší - řezání - popřípadě ještě opětovné sváření. + proud, svářečku, flexu....
Než vy budete mít hotovo, já už jsem doma.

Za zabetonované závitové tyče (na konci kouskem zahnuté o 90) ten beton (tak jak jsme ho uvažovali) vytáhnu ze zemně. Osobně vyzkoušeno. Nedává smysl chtít více. Nikde nemluvím o řezání, navaření příčky jsem zmínil jako krajní možnost (ano, tato varianta potřebu řezání implikuje), a ano, to už jsem se opravdu nechal unést. Je to zbytečné. (Na druhou stranu jsou to pro mě operace, které řeším v řádu desítek vteřin- úhlové brusky jsou vždy po ruce, svařování znamená zmáčknout jeden knoflík, nasadit a zapnout kuklu...)

Nevím, odkud citujete, poněvadž slovní spojení "pro sichr" jsem v žádném svém příspěvku nenašel (avšak je možné, že jsem ho přehlédl). Pokud má někdo potíž ohnout "12ku závitovku", ať zváží, zdali se do budování čehokoliv pouštět. Oháníte se tím, co vyučují stavební školy, ale kde se učí zakládat stavbu 40 cm hluboko?! Navíc kotvení přírub na zahnuté závitové tyče (jak jsem ho popsal) se běžně používá, nejedná se o tedy o nějaký výplod mé svérázné mysli. Například se tak usazuje dopravní značení, tzn. asi na to bude i norma... (Ne, nebudu ji hledat.)

Ad Štefánikova hvězdárna- ale vždyť to píšu- není nad pořádný pilíř! Třeba jako mají na hvězdárně v Praze! Hurá stavět! (Jen je lépe budovat ho na kopci, jelikož jinak při kopání 7,5 m hlubokého základu hrozí nechtěný vznik studny...)

K potěšení snad všech slibuji, že už o základu pro pilířek nenapíšu ani slovo. Pravdu má totiž kolega Homer- vše již bylo (i několikrát) řečeno a o tak banální záležitosti se tady dohadujeme už příliš dlouho. Patrně by totiž pilíř dostatečně udrželo i několik delší "turbošroubů"...

[vicky79]

Za zabetonované závitové tyče (na konci kouskem zahnuté o 90) ten beton (tak jak jsme ho uvažovali) vytáhnu ze zemně. Osobně vyzkoušeno. Nedává smysl chtít více. Nikde nemluvím o řezání, navaření příčky jsem zmínil jako krajní možnost (ano, tato varianta potřebu řezání implikuje), a ano, to už jsem se opravdu nechal unést. Je to zbytečné. (Na druhou stranu jsou to pro mě operace, které řeším v řádu desítek vteřin- úhlové brusky jsou vždy po ruce, svařování znamená zmáčknout jeden knoflík, nasadit a zapnout kuklu...)

Nevím, odkud citujete, poněvadž slovní spojení "pro sichr" jsem v žádném svém příspěvku nenašel (avšak je možné, že jsem ho přehlédl). Pokud má někdo potíž ohnout "12ku závitovku", ať zváží, zdali se do budování čehokoliv pouštět. Oháníte se tím, co vyučují stavební školy, ale kde se učí zakládat stavbu 40 cm hluboko?! Navíc kotvení přírub na zahnuté závitové tyče (jak jsem ho popsal) se běžně používá, nejedná se o tedy o nějaký výplod mé svérázné mysli. Například se tak usazuje dopravní značení, tzn. asi na to bude i norma... (Ne, nebudu ji hledat.)

K potěšení snad všech slibuji, že už o základu pro pilířek nenapíšu ani slovo. Pravdu má totiž kolega Homer- vše již bylo (i několikrát) řečeno a o tak banální záležitosti se tady dohadujeme už příliš dlouho. Patrně by totiž pilíř dostatečně udrželo i několik delší "turbošroubů"...

Já vám rozumím že vám to funguje. Chápu i argument, že to i nějak drží. Proč by nedrželo - má to rezervy. Pokračujte ve své metodě klidně dál. Ale tento návrh košové výztuže tady ještě nebyl, takže mi přišlo užitečné ho zde uvést. A tady tvrzení, že zde bylo řečeno už vše, dost pokulhává. Fakt nic ve zlým. Všimněte si, že jsem sem nepřišel ,,napadnout" vaší metodu, ale poradit jinému uživateli, který měl šrouby až o kraje betonu (viz výše). Kdyby měl aspoň ty košovky. Ale on nemá ani to. Celá moje rada náležela jen a jen jemu a ne vám. Vy sám od sebe jste přišel první a košovou metodu srovnával s tou vaší s tím, že je jaksi stejná.
Kde se učí 40 cm? Nikde...
U základů plotových sloupků je ale někdy tolerováno i těch 40-50cm.
Poprvé jsem psal 50-60cm a podruhé jsem napsal 40-50cm. Proto raději znovu říkám tu první variantu 50-60cm.
S košovou výztuží se z prostého betonu totiž rázem stává železobeton s nějakými tahovými vlastnostmi což váš obyčejný prostý beton nemá a nikdy mít nebude. A to je ten můj hlavní argument.
Naše ,,malé" teleskopy jsou vyvážené, a žádný snad nevyvíjí 100 kg páku na jednu či druhou stranu, aby byl důvod to hnát do 80 cm hloubky a ještě bez plánu tu tuhost betonu zadarmo podpořit těmi tahovými vlastnostmi základní výztuže.
80 cm - prostého betonu bez tahových vlastností je spíše bojem s třeskutými mrazy než víceúčelové řešení.
Poslední věc: píšete: ,,Pokud má někdo potíž ohnout "12ku závitovku", ať zváží, zdali se do budování čehokoliv pouštět"
Jsem toho názoru, že bychom měly zkusit pomoci i těmto lidem a proto je mé řešení i v tomto lepší - zvládnou ho i lidé kteří mají problémy s pohybovým aparátem.

[vla]

Nechcete si jít zakecat do parlamentu?

[midars]

Co založit speciální téma pilířek

[vicky79]

Jedna z dalších mnoha možností stavby levného pilíře. Mé druhé pozorovací stanoviště cca 700 metrů od domu. (celkem mám 3 stanoviště)
První betonová tvárnice je utopená v betonu a není vidět. Všechny 3 jsou jen šroubované k sobě. Hloubka výkopu 60 cm. Brzdový kotouč zdarma z vrakoviště. Dva pytle betonu. Celková cena - do 30 Euro.
Ano je to ošklivé, ale je to skvělé.
PS: Sloupek není křivý- fotka je nakřivo.

Umístění Durynský les, kreis Hilburghausen

Parametry dle lightpollutionmap.info
SQM 21.58 mag/arcsec2
Brightness 0.252 mcd/m2
Artif. bright. 80.8 μcd/m2
Ratio 0.472
Bortle class 4
Elevation 472 meters

[Homer]

Vida - a jde to i bez drátů ( armovacího koše ), že milý Marconi? Nic ve zlém, jen pokus o žert . Někde v terénu použitelné řešení, ze kterého nelze nic hodnotnějšího ukrást. Doma na zahradě bych to tak nedělal, ale jinde proč ne - fajn příklad.

[vicky79]

Vida - a jde to i bez drátů ( armovacího koše ), že milý Marconi? Nic ve zlém, jen pokus o žert . Někde v terénu použitelné řešení, ze kterého nelze nic hodnotnějšího ukrást. Doma na zahradě bych to tak nedělal, ale jinde proč ne - fajn příklad.

Jasně, jinak to ani neberu. Bydlím v zeleném srdci Německa, kraji Karla Zeisse. Každý takový sloupek je zde brán, skoro za posvátný sloup. Tady si kdejaká základní škola staví svojí malou hvězdárnu a model sluneční soustavy jako naučnou stezku po lesích.
Třeba zde 6 km ode mě: https://www.tourenportal-thueringer-wal ... g/39327660
Když vyjedu z domova pouhých 7 km do hor mám toto: (mé třetí stanoviště)

SQM 21.70 mag/arcsec2
Brightness 0.225 mcd/m2
Artif. bright. 54.2 μcd/m2
Ratio 0.317
Bortle class 3
Elevation 821 meters

Mé první stanoviště je přímo na střeše mého panelového domu. Bydlím v posledním čtvrtém patře a na střechu to mám jen 18 schodů. Po 23 hodině o víkendu tma jak v pytli a nikomu to nevadí. Tady musí pejskaři chodit s baterkami.