Astronomické fórum

Taky s tím mám dost problém (jsem nováček) a pomáhá mne se hned nedívat přímo přes hledáček, ale mít oko vedle něj souběžně s jeho osou a takhle se dá docela přesně najet na hvězdu kterou chci. Pak ji jen v kříži docentruji na střed.
Ale i tak chci koupit reddot. Přes něj by to mělo být snadnější.

V první řadě seřídit hledáček.
Při použití klasického hledáčku mít otevřené obě oči, ne jen to koukající do hledáčku, lehce pak uvidíte, kam přesně hledáček míří.

A pokud si nejsem při pohledu do okuláru jistý tím, na co koukám (hlavně u DSO), najdu v zorném poli několik charakteristických a nezaměnitelných uskupení hvězd - různé trojúhelníky nebo jiné obrazce - a ty pak vyhledávám u daného objektu v mapě (nebo naopak).
Když tam jsou, je bez pochyb, že se dívám, kam myslím.

A pak si dát ještě pozor, že různé obrazce mohou být např. v Newtonu stranově i výškově obrácené než v hledáčku.

Ahoj, mám za sebou prvních asi osm pozorování (za poslední dva měsíce), mám SkyWatcher N130/650 AltAz, k setovým okulárům 10mm a 23mm jsem si dokoupil SW Planetary 6mm, SW Barlow 2x a ES UHC filtr.

Co jsem tím zatím s nadšením vykoukal:
- v lednu Jupiter + 3 měsíce (ale byla to zářivá kulička, detaily žádné. Nevím, jestli je to mým vybavením, nebo tím, že byl Jupiter moc nízko nad obzorem?)

- Andromedu M31 (ale teď v únoru mi přijde jaksi bledší, než bývala v lednu)

- Orion M42 + lost jewell (fakt paráda a naprosté nadšení, s UHC ještě trochu lepší, dívám se na to úplně pokaždé za odměnu )

- nějaké hvězdokupy, pro mě subjektivně nejlepší: Plejády, Hyades, Christmas Tree, Beehive cluster, Double cluster... Zkoušel jsem swimming alligatora, ale ten moc zřetelný nebyl, nebo jsem se možná díval někam jinam

- Měsíc (přijde mi lepší odpoledne na denní obloze, našel jsem tam takového sněhuláčka, pak jsem to srovnával s mapou, možná kráter Gassendi?)

No a pak tu mám dva cíle, které zkouším skoro pokaždé a zatím nic:

- Uran - přijde mi, že by teď měl být docela dobře postavený, ale nějak ho zaboha nemůžu vykoukat. V té oblasti, kde bych ho čekal, jsou dva jasné objekty, srovnával jsem to se Stellariem a snad by to mohl být ten levý, ale fakt nevím . Jak člověk pozná, že se kouká na Uran a ne na hvězdu? Měl by být s mým vybavením vidět při 100x zvětšení? Anebo na Uran není vhodná doba?

- North American Nebula (NGC 7000) - hledám vlevo od Denebu, nově i se svým "low cost" UHC, ale nevidím vůbec nic. Měla by být vidět? Je teď hodně nízko nad obzorem, možná není vhodná doba...? Poradíte, prosím?

Pokud je dobrý seeing, tak lze při 100x zvětšení již rozeznat, že je Uran kotouček.
Samozřejmě 200x je lepší…

Ahoj.
NGC 7000 je ideální pozorovat v létě až bude vysoko - čili v zenitu.
Objekty nízko nad obzorem se pokud možno nepozorují.
Tato mlhovina je tak velká, že vyžaduje minimální zvětšení a široké zorné pole, jde pozorovat i očima.
Vyžaduje velké zkušenosti, slušnou tmu, min. zvětšení, okulár s co nejdelším ohniskem a širokým zorným polem, pomůže kvalitní UHC filtr.
Píšeš, že máš "low cost", proto bych ze začátku nečekal, že ji uvidíš.
Počkej do léta a sbírej zkušenosti. Než ji uvidíš - nějaký čas to potrvá.
Petr

Uran jsem teď v týdnu zkoušel taky, ale jen ze zahrady, kde se už někdy před půl osmou začne schovávat za strom. Předtím jsem si vyhledání zkusil hledáčkem z ruky (α Cet (Menkar) - λ Cet - μ Cet - 38 Ari - 31 Ari - Uran), hned vedle je pak přibližně stejně jasná 29 Ari, Uran by z těch dvou měl být ten bližší. Hledáčkem to šlo krásně, ale než jsem vykoupal malého a všechno sestavil, tak jednak vyšel Měsíc, jednak už nezbývalo moc času. Myslím, že jsem ho našel, při zvětšení 133x se nedal zaostřit na tak malý bod jako hvězdy a zdálo se mi, že má i trochu nádech do zelena, ale to mohla být jen autosugesce. Na druhou stranu mi subjektivně průměr připadal o dost menší než Mars v pondělí ráno (mělo by to být 3.5" vs 4.2"), ale ten Mars byl hodně nízko nad obzorem a těsně před svítáním, takže se mi ho nedařilo moc dobře zaostřit; možná se kvůli tomu zdál trochu větší než skutečně byl. Chtěl jsem zkusit ještě zvětšení 240x, tam by ten rozdíl oproti hvězdám měl být výraznější, ale bohužel jsem to už nestihl.

Jakožto začínající pozorovatel mám takový asi lamí dotaz. Ohledně Algieby - mám problém ji v Newtonu 150/750 rozlišit jako dvojhvězdu. Jak daleko bych měl od sebe ty složky vidět? Při zvětšení 75x. Nedaří se mi to... Nevím, jestli je to špatným seeingem ve městě, nebo jestli třeba nemám špatně zkolimovaný dalekohled... Přitom detaily na Měsíci kreslí hezky, Jupiter je pruhovanej, u Saturnu je krásně rozeznatelný prstenec (fakt tedy je, že Cassiniho dělení jsem zatím nepozoroval), krásně se dal rozeznat i kotouček Merkuru...
Taky je teda možný, že se dívám na jinou hvězdu
Ale to si nemyslím.
Jsem z toho bezradnej.

Shodou okolností jsem binem HIP 50583 Algiebo 4.7" pozoroval předevčírem 73x a sice malá ale jasná mezírka. A to seeing nebyl pravděpodobně nic moc, protože např. HIP 55642 Tsze Tseang s poloviční separací 2.2" se mi rozlousknout nepovedla ani při 189x a 264x jsem ani nedoostřil.

No, já to zatím zkoušel jen z balkónu ve městě, jak jsem psal a navíc mi naproti baráku postavili parkovací dům, kterej svítí jako blázen, v době pozorování ještě neměli zhasnuto.
Asi může mít vliv i to, že mám flex tube bez rukávu...
Nevím.
Včera jsem chtěl zkusit Izar, tam jsem měl pocit, že to už-už doostřím, byl tam náznak, že je ta hvězda "šisatá", ale pak, jako obvykle, přišly mraky

Dej větší zvětšení klidně víc jak 100x a půjde to. Jinak dvojhvězdy jsou dobré na test dalekohledu.
Když budeš chtít zkusit co dalekohled dokáže, tak budeš potřebovat dobrý seeing, dobrou kolimaci a temperaci. Dvojhvězdu trochu výš na obloze a takovou, co má rozdělení kolem 1,2". Např. 32 Ori. Zvětšení kolem 250x a hurá do toho.
Algieba je snadná dvojhvězda s rozdělením 4,7" a stačí na ní kvalitní asi 5cm dalekohled.

Jo, já vím, že by měl stačit 5cm dalekohled, proto mi je divný, že se mi to se 150/750 nepovedlo.

Parkovací dům by svým světlem neměl v tohle případě vadit. Spíše tím, že nad ním bude proudit a míchat se vzduch. . A jen dotaz, jak dlouho jsi měl dalekohled na balkoně- jak byl vytemperován ? Seeing a temperace budou výrazným prvkem, který vadí.

Tou temperací by to snad mohlo být. Nebyl jsem tam moc dlouho a pak přišly mraky... Zkusím tomu dát víc času.

Čekám na úplné vyjasnění a tak jsem využil čas a podíval se na Algiebu a Kastor refráčkem starou Meoptou AD 800.
Objektiv 56mm zvětšení 80x. Kastor dvě bílé kuličky s malou tmavou mezírkou. Algieba dvě krásné oranžové kuličky s mezírkou.
Trapéz pěkně rozlišený. Zkoušel jsem Alnitak 2,4" ale nepovedlo. Asi díky většímu rozdílu jasu složek. Třeba Epsilon Lyry 2,4" tu vidím jako dvě těsné kuličky.
Důvodů proč to nešlo Newtonem 150/750 je víc a jeden z nich může být malé zvětšení 73x. Teoreticky a iistě i prakticky to stačí, ale jsou to pro 150mm objektiv moc jasné hvězdy a to může rozdělení dělat trochu náročnější. Proto větší zvětšení nad 100x bude jistější.