Nováčci se představují
Nováčci se představují
To ano,toto forum mě taky mile překvapilo. Je na profesionální úrovni a jak píšeš,lidi se tu neuráží..Jsou to seriozní stránky..Mám také mnoho jiných zájmů..např.:rybolov,muzika,trochu fitness..ale astronomie to bez pochyby vyhrála na prvním místě..Hlavně to není jen chvilkové poblouznění..Včera jsem po předchozí domluvě navštívil observatoř v Úpici a konzultoval případnou spolupráci..Tzn.: zdokonalování se jak v teorii,tak i po praktické stránce. Případně do budoucna i užší spolupráce..Tak uvidíme,samozřejmě nechci předbíhat..Chci se věnovat samozřejmě jak pozorování,tak astrofotografii - více do hloubky.Vím však,že je to běh na delší trať..
EQ6 SynScan,Astrograf 200/800 Carbon,Canon EOS 400D, Canon EOS 1000D modifikovaný + CLS CCD
Nováčci se představují
Pokud jde o rozhodování mezi průměrem 200 a 254 mm, absolvoval jsem totéž. Nakonec jsem se rozhodnul pro větší průměr s tím, že dalekohled je věc trvanlivá a při pohledu mimo sluneční soustavu bude větší plocha plus. Volba padla na skywatcher plnotubus na dobsonově montáži. V tomto provedení je 254 mm asi maximum, co je v silách průměrného člověka někam přenést. Celá sestava váží čtvrt metráku. Rovněž není problém jej po vyjmutí z montáže autem odvézt mimo město.
Důležitým krokem je otázka, co se bude dalekohledem pozorovat. Pro převážně planetární pozorování bych preferoval průměr 200 mm. Oba dalekohledy mají stejnou ohniskovou vzdálenost a tím pádem se liší světelností. U světelnejšího průměru 254 mm výrazné planety – především jupiter a částečně i saturn – trpí tím, že obraz je příliš jasný a oslňuje. Na jupiteru se mi tím ztrácí téměř veškeré detaily a musím objektiv částečně clonit. Méně světelný průměr 200 mm by měl na planetách nabídnout kontrastnější obraz, navíc méně zatížený optickými vadami.
Pro DSO je ale jasně lepší větší průměr, pouze kulové hvězdokupy nejsou tak náročné na plochu zrcadla.
Důležitým krokem je otázka, co se bude dalekohledem pozorovat. Pro převážně planetární pozorování bych preferoval průměr 200 mm. Oba dalekohledy mají stejnou ohniskovou vzdálenost a tím pádem se liší světelností. U světelnejšího průměru 254 mm výrazné planety – především jupiter a částečně i saturn – trpí tím, že obraz je příliš jasný a oslňuje. Na jupiteru se mi tím ztrácí téměř veškeré detaily a musím objektiv částečně clonit. Méně světelný průměr 200 mm by měl na planetách nabídnout kontrastnější obraz, navíc méně zatížený optickými vadami.
Pro DSO je ale jasně lepší větší průměr, pouze kulové hvězdokupy nejsou tak náročné na plochu zrcadla.
dobson 250/1200, plossl 25 a 10 mm, SW planetary 6 a 4 mm, rusky triedr 20x60
Nováčci se představují
Pro DSO je ale jasně lepší větší průměr, pouze kulové hvězdokupy nejsou tak náročné na plochu zrcadla.
Naopak kulové hvězdokupy jsou jedny z mála objektů, na kterých poznáš každý centimetr navíc, rozdíl mezi 200 a 250mm je značný, ještě o dost větší je rozdíl mezi 250 a 350mm. Zatímco galaxie hltaj naše průměry po decimetrech, tak kulovky každým centimetrem navíc prokouknou.
Naopak kulové hvězdokupy jsou jedny z mála objektů, na kterých poznáš každý centimetr navíc, rozdíl mezi 200 a 250mm je značný, ještě o dost větší je rozdíl mezi 250 a 350mm. Zatímco galaxie hltaj naše průměry po decimetrech, tak kulovky každým centimetrem navíc prokouknou.
Dobsony (16",10"), malokuky (3",4",5", 6"), SC 6" ,a nějaká drobotina.
Nováčci se představují
to foton:teda vítej mezi námi. 
Z tvého příspěvku úplně jasně nevím,jestli se nám tímto představuješ,nebo oznamuješ co je pro pozorování lepší.Jen nechápu toho průměrného člověka ve vztahu k váze sestavy co uvádíš?
Že se ti ztrácí takřka všechny detaily na Jupiteru, Saturnu a musíš clonit?Tu bude něco špatně,ne?A proč by měla být méně světelnější N200 kontrastnější oproti N250?Kontrast přece ovlivňuje trochu víc věcí než jen průměr a ohnisková vzdálenost.
Z tvého příspěvku úplně jasně nevím,jestli se nám tímto představuješ,nebo oznamuješ co je pro pozorování lepší.Jen nechápu toho průměrného člověka ve vztahu k váze sestavy co uvádíš?
Že se ti ztrácí takřka všechny detaily na Jupiteru, Saturnu a musíš clonit?Tu bude něco špatně,ne?A proč by měla být méně světelnější N200 kontrastnější oproti N250?Kontrast přece ovlivňuje trochu víc věcí než jen průměr a ohnisková vzdálenost.
-
MMys
- Příspěvky: 18367
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Nováčci se představují
Co je to zase za snůšku nesmyslů 
Důležitým krokem je otázka, co se bude dalekohledem pozorovat. Pro převážně planetární pozorování bych preferoval průměr 200 mm. Oba dalekohledy mají stejnou ohniskovou vzdálenost a tím pádem se liší světelností. U světelnejšího průměru 254 mm výrazné planety – především jupiter a částečně i saturn – trpí tím, že obraz je příliš jasný a oslňuje. Na jupiteru se mi tím ztrácí téměř veškeré detaily a musím objektiv částečně clonit.
Pokud je obraz ve větším dalekohledu příliš jasný, tak:
1) použiju větší zvětšení, on ztmavne, a hlavně se zvětší a je vidět více detailů (pokud se to se zvětšení nepřežene. Slušná optika zvládne zvětšení v rozmezí 1D až 2D) tedy pokud se u 250-ky budeš pohybovat zvětšením v rozmezí 250x-500x (což už ti většinou nedovolí seeing) bude obraz vpořádku, a určitě nebude přepálený.
2) pokud seeing zvětšení nedovolí, tak se jas tlumí pomocí filtrů.
Zaclonit newtona je s prominutím největší blbost, protože si zmenšíš rozlišení, jak zmenšením průměru, tak ještě zvětšením centrálního stínění.
Méně světelný průměr200 mm by měl na planetách nabídnout kontrastnější obraz, navíc méně zatížený optickými vadami.
To sice ano, ale to platí pro mimoosé paprsky. Obraz v blízkosti optické osy (kde se většinou planety pozorují) je bezvadný. Jen se vzrůstající světelností klesá velikost oblasti, kde se vady neprojevují. Mezi 250 a 200/1200 ale ten rozdíl bude minimální.
Pro DSO je ale jasně lepší větší průměr, pouze kulové hvězdokupy nejsou tak náročné na plochu zrcadla.
Tak zrovna kulové hvězdokupy jsou na kresbu náročné dost. Pokud je optika mizerná, hvězdy v hustších hvězdokupách se slijí, nehledě an to, že nevím, proč by měla nějak souviset kvalita zrcadla s tím, co pozoruju. Mizerná optika bude mizerná vždycky. Spousta DSO objektů se pozoruje při velkém zvětšení.
Důležitým krokem je otázka, co se bude dalekohledem pozorovat. Pro převážně planetární pozorování bych preferoval průměr 200 mm. Oba dalekohledy mají stejnou ohniskovou vzdálenost a tím pádem se liší světelností. U světelnejšího průměru 254 mm výrazné planety – především jupiter a částečně i saturn – trpí tím, že obraz je příliš jasný a oslňuje. Na jupiteru se mi tím ztrácí téměř veškeré detaily a musím objektiv částečně clonit.
Pokud je obraz ve větším dalekohledu příliš jasný, tak:
1) použiju větší zvětšení, on ztmavne, a hlavně se zvětší a je vidět více detailů (pokud se to se zvětšení nepřežene. Slušná optika zvládne zvětšení v rozmezí 1D až 2D) tedy pokud se u 250-ky budeš pohybovat zvětšením v rozmezí 250x-500x (což už ti většinou nedovolí seeing) bude obraz vpořádku, a určitě nebude přepálený.
2) pokud seeing zvětšení nedovolí, tak se jas tlumí pomocí filtrů.
Zaclonit newtona je s prominutím největší blbost, protože si zmenšíš rozlišení, jak zmenšením průměru, tak ještě zvětšením centrálního stínění.
Méně světelný průměr200 mm by měl na planetách nabídnout kontrastnější obraz, navíc méně zatížený optickými vadami.
To sice ano, ale to platí pro mimoosé paprsky. Obraz v blízkosti optické osy (kde se většinou planety pozorují) je bezvadný. Jen se vzrůstající světelností klesá velikost oblasti, kde se vady neprojevují. Mezi 250 a 200/1200 ale ten rozdíl bude minimální.
Pro DSO je ale jasně lepší větší průměr, pouze kulové hvězdokupy nejsou tak náročné na plochu zrcadla.
Tak zrovna kulové hvězdokupy jsou na kresbu náročné dost. Pokud je optika mizerná, hvězdy v hustších hvězdokupách se slijí, nehledě an to, že nevím, proč by měla nějak souviset kvalita zrcadla s tím, co pozoruju. Mizerná optika bude mizerná vždycky. Spousta DSO objektů se pozoruje při velkém zvětšení.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Nováčci se představují
to seminko3 - díky za uvítání. Příspěvek reagoval na rozhodování JirkaF ohledně volby průměru objektivu a byl poněkud nešťastný ...
Ačkoli jsem vykročil "levou nohou" -
noční obloha mě táhla už od dětství. V té době jsem měl triedr 6x30, poté stavěl "brýlák" 10x50 a snil o zrcadle. Později v polovině 80-let se mi šťastnou náhodou dostal do rukou ruský triedr 20x60 "tento". Pohled s ním byl úžasný, poprvé jsem viděl jupiter jako kotouček, od M42 v orionu jsem nemohl odtrhnout oči … Za časů studií jsem rád navštěvoval přednášky P. Příhody v planetáriu v Praze. Pak mě na dlouhá léta zcela pohltily počítače a na oblohu jsem kouknul jen občas.
Před několika lety jsem si všimnul, že se u nás objevují cenově dostupné teleskopy a začalo to ve mně hlodat. Informací bylo díky internetu dostatek, především poté, co jsem narazil na astro-forum. Nakonec jsem na stará kolena nedlouho po 40 letech pořídil 10 palcového dobsona SkyWatcher, krom seťáků 10 a 25 mm dokoupil SW planetary 6 a 4 mm. Pořízení UHC filtru a nějakého širokoúhlého okuláru na střední světšení jsem odložil až po opadnutí prvotního nadšení. Pozoruji na okraji českomoravské vysočiny a tak mám na tuzemské poměry relativně ucházející oblohu, zejména když vyjedu někam do polí. Bohužel i tam po půlhodině na rozkoukání bych si za pomoci světel z okolních vesnic přečetl noviny - tma vypadá jinak a ačkoli jsem projezdil snad 200 km po okolí, lepší to nebylo nikde. Zatím pozoruji něco přes rok a drží mě to ...
Pohled na oblohu přes newtona překonal moje očekávání, především objekty mimo sluneční soustavu.
Ačkoli jsem vykročil "levou nohou" -
noční obloha mě táhla už od dětství. V té době jsem měl triedr 6x30, poté stavěl "brýlák" 10x50 a snil o zrcadle. Později v polovině 80-let se mi šťastnou náhodou dostal do rukou ruský triedr 20x60 "tento". Pohled s ním byl úžasný, poprvé jsem viděl jupiter jako kotouček, od M42 v orionu jsem nemohl odtrhnout oči … Za časů studií jsem rád navštěvoval přednášky P. Příhody v planetáriu v Praze. Pak mě na dlouhá léta zcela pohltily počítače a na oblohu jsem kouknul jen občas.
Před několika lety jsem si všimnul, že se u nás objevují cenově dostupné teleskopy a začalo to ve mně hlodat. Informací bylo díky internetu dostatek, především poté, co jsem narazil na astro-forum. Nakonec jsem na stará kolena nedlouho po 40 letech pořídil 10 palcového dobsona SkyWatcher, krom seťáků 10 a 25 mm dokoupil SW planetary 6 a 4 mm. Pořízení UHC filtru a nějakého širokoúhlého okuláru na střední světšení jsem odložil až po opadnutí prvotního nadšení. Pozoruji na okraji českomoravské vysočiny a tak mám na tuzemské poměry relativně ucházející oblohu, zejména když vyjedu někam do polí. Bohužel i tam po půlhodině na rozkoukání bych si za pomoci světel z okolních vesnic přečetl noviny - tma vypadá jinak a ačkoli jsem projezdil snad 200 km po okolí, lepší to nebylo nikde. Zatím pozoruji něco přes rok a drží mě to ...
Pohled na oblohu přes newtona překonal moje očekávání, především objekty mimo sluneční soustavu.
dobson 250/1200, plossl 25 a 10 mm, SW planetary 6 a 4 mm, rusky triedr 20x60
Nováčci se představují
No,to už je lepší. ;DAť se ti daří
Nováčci se představují
Asi by to patřilo do dotazů k technice, ale když už jsem to zde "načnul". Jde o pozorování jasných objektů.
Vědom si základní poučky že na planety nejsou světelné newtony příliš vhodné (jas, koma, kontrast) jsem byl mile překvapen slušným výsledkem u saturnu - šlo dát i 300x a jas nebyl až tak vysoký, detaily pěkné.
Pak přisel na řadu jupiter, ale první pohled byl opravdu studená sprcha. Zvětšení 300x mi nedávalo dobrý obraz a na 200x to byl pohled do světlometu, na planetě jsem viděl v nejlepších momentech slabonké náznaky pásů. Zkoušel jsem měsíční filtr celestron s propustnosti 18%. Jas shodil, ale planeta byla totálně bez jakýchkoli detailů - ještě horší než bez filtru. Náhodou ale přisel oblak a kresba jupiteru se mi neskutečně zlepšila.
Že clonění shodí rozlišení je jasné. Někde na webu jsem před časem narazil na clonu pro jasné planety - clona s otvory po obvodu. Protože nemám jiný typ použitelného filtru, používám to jako znouzecnost, abych viděl aspoň něco.
Proto bych se chtěl optat zkušenějších pozorovatelů a optiků, zda by jiný typ filtru pomohl (napadá mě např. polarizák nebo speciální planetary filtry), nebo zda je zrada jinde ?
Diky
PS: ty kulovky - myslel jsem na to, že jsou z množiny DSO objektů nejjasnější. Hned po prvním re mi docvaklo rozlišení na hvězdy.
Vědom si základní poučky že na planety nejsou světelné newtony příliš vhodné (jas, koma, kontrast) jsem byl mile překvapen slušným výsledkem u saturnu - šlo dát i 300x a jas nebyl až tak vysoký, detaily pěkné.
Pak přisel na řadu jupiter, ale první pohled byl opravdu studená sprcha. Zvětšení 300x mi nedávalo dobrý obraz a na 200x to byl pohled do světlometu, na planetě jsem viděl v nejlepších momentech slabonké náznaky pásů. Zkoušel jsem měsíční filtr celestron s propustnosti 18%. Jas shodil, ale planeta byla totálně bez jakýchkoli detailů - ještě horší než bez filtru. Náhodou ale přisel oblak a kresba jupiteru se mi neskutečně zlepšila.
Že clonění shodí rozlišení je jasné. Někde na webu jsem před časem narazil na clonu pro jasné planety - clona s otvory po obvodu. Protože nemám jiný typ použitelného filtru, používám to jako znouzecnost, abych viděl aspoň něco.
Proto bych se chtěl optat zkušenějších pozorovatelů a optiků, zda by jiný typ filtru pomohl (napadá mě např. polarizák nebo speciální planetary filtry), nebo zda je zrada jinde ?
Diky
PS: ty kulovky - myslel jsem na to, že jsou z množiny DSO objektů nejjasnější. Hned po prvním re mi docvaklo rozlišení na hvězdy.
dobson 250/1200, plossl 25 a 10 mm, SW planetary 6 a 4 mm, rusky triedr 20x60
Nováčci se představují
Zrada je v seeingu (neklid zemské atmosféry), při pozorování Saturnu si asi trefil dobrý seeing (atmosféra byla klidná).
Tady jsme se shodli, že barevné filtry na Jupitera moc nefungují, pokud se ti to zdálo přepálené doporučil bych spíše polarizační filtry.
Na ty clony zapomen.
By se to mělo přesunout...
Tady jsme se shodli, že barevné filtry na Jupitera moc nefungují, pokud se ti to zdálo přepálené doporučil bych spíše polarizační filtry.
Na ty clony zapomen.
By se to mělo přesunout...
Dobson SW 250/1200, N 150/750, ED80/600 na AZ-4, TELE VUE Paracorr, Panoptic 24mm 68°, Nagler 13,9,7,5, 3.5mm 82°, SW Planetary 8,7,6,5,4mm UWA-58°, 2"SW/SWA 38mm 70°, Celestron 15x70, UHC Lumicon, UHC-S BDP, CLS Astronomik, 2x Polarizační BDP
Nováčci se představují
dobrý večer, už jsem tady z vás tahal rozumy včera a bez představení,tak to musím napravit. Bydlím pár kilometrů na jih od Plzně a dosud jsem vystačil s triedry 10*50 , 12*70 a s Lidlskopem. Nedám na ně dopustit,má to své kouzlo.Další koníček byla rybařina,ale od toho mně odradili kormoráni.Pak jsem dostal od přátel k padesátce 8"Dobsna a už se vezu!! Budu rád za každou radu jak toho krasavce využít, a rád bych poznal nějakého praktika z mého okolí. Vyčíst se dá hodně,ale pokecat pod oblohou, to je něco jiného.Tak ať se vám daří a těším se. Pavel Čermák Chválenice
Nováčci se představují
Zdravim,
hlasim se do sluzby, ale jsem trochu nemluva. Forum procitam neco pres dva roky a koukam na nocni oblohu toto jaro to budou dva roky.dalekohled klasika dobson 8. Zatim nejsvetsi zazitky jsem mel podzim 2011 (datum nevim zatim lenora delat si poznamky) s jupiterem. Konecne se mi zjevil po roce a pul pozorovani krasne v barvach s detalily prakticky totoznymi co jsem do te doby znal z fotek. Seeing kolisal ale byly jasne kristalicke momenty..bylo to nezapomenutelny a na vlastni oci.Nicmene jen Vam chci rict ze se pokusim byt platnym prispevatelem do tohoto fora abych aspon castecne kompenzoval to co mi forum do ted dalo.Diky Vam vsem.
hlasim se do sluzby, ale jsem trochu nemluva. Forum procitam neco pres dva roky a koukam na nocni oblohu toto jaro to budou dva roky.dalekohled klasika dobson 8. Zatim nejsvetsi zazitky jsem mel podzim 2011 (datum nevim zatim lenora delat si poznamky) s jupiterem. Konecne se mi zjevil po roce a pul pozorovani krasne v barvach s detalily prakticky totoznymi co jsem do te doby znal z fotek. Seeing kolisal ale byly jasne kristalicke momenty..bylo to nezapomenutelny a na vlastni oci.Nicmene jen Vam chci rict ze se pokusim byt platnym prispevatelem do tohoto fora abych aspon castecne kompenzoval to co mi forum do ted dalo.Diky Vam vsem.
Nováčci se představují
ale jsem trochu nemluva.
Tak to jsme dva
Vítej ve službě na AF a jestli jseš Jupiterovej, tak určitě víš, kam nám o Jupiteru napsat
Tak to jsme dva
Vítej ve službě na AF a jestli jseš Jupiterovej, tak určitě víš, kam nám o Jupiteru napsat
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar achro 120/1000
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
Nováčci se představují
Caute,
tiez sa kratko predstavim. Som astrozaciatocnik, mam bez mala 35, patrim k jemnejsiemu pohlaviu a mam tri male deti na krku. No a kedze ma z tych troch drobcov uz boli v krcnej chrbtici, pretoze mam hlavu stale smerom dolu, povedala som si, ze je najvyssi cas pozerat hore a ze si zacnem konecne plnit svoje sny.
Po precitani xy rad od mudrejsich som ozelela moje rozhodnutie kupit si Celestron 76 a pred tyzdnom mi doniesli Dobsona 6´´ . Viem, ze to nie je 8-cka, ale uznajte, zo 76 riadny skok. Prve dni snezilo a dnes je moj treti pozorovaci den. Ako tak som si uz okukla Venusu, Jupiter, Saturn, velke hviezdy v Orione a jednu z jeho hmlovin. Vidim zvacsa sice len male rozmazane skvrny, ale uz i tak som z toho cela stastna.
Naucila som sa celkom pekne a rychle orientovat, len ta ostrost zaostava, slovo detail nemozem ani pouzit. Ale zatial sa sama sebe vyhovorim na pozorovanie: z tepla domova, za oknom, bez filtrov, v podstate s nijakou vybavou. No a v kazdom pripade som to ulahcila manzelovi, ktory odo dneska uz nemusi premyslat, co mi kupit k sviatku. Vzdy sa nejaky ten filter/ okular najde
Tak mi drzte palce, nech sa lepsim.
A vsetkym Vam dik, pretoze som sa ca za mesiac naucila toho straaaasne vela - len z fora.
Dik
Petra
tiez sa kratko predstavim. Som astrozaciatocnik, mam bez mala 35, patrim k jemnejsiemu pohlaviu a mam tri male deti na krku. No a kedze ma z tych troch drobcov uz boli v krcnej chrbtici, pretoze mam hlavu stale smerom dolu, povedala som si, ze je najvyssi cas pozerat hore a ze si zacnem konecne plnit svoje sny.
Po precitani xy rad od mudrejsich som ozelela moje rozhodnutie kupit si Celestron 76 a pred tyzdnom mi doniesli Dobsona 6´´ . Viem, ze to nie je 8-cka, ale uznajte, zo 76 riadny skok. Prve dni snezilo a dnes je moj treti pozorovaci den. Ako tak som si uz okukla Venusu, Jupiter, Saturn, velke hviezdy v Orione a jednu z jeho hmlovin. Vidim zvacsa sice len male rozmazane skvrny, ale uz i tak som z toho cela stastna.
Naucila som sa celkom pekne a rychle orientovat, len ta ostrost zaostava, slovo detail nemozem ani pouzit. Ale zatial sa sama sebe vyhovorim na pozorovanie: z tepla domova, za oknom, bez filtrov, v podstate s nijakou vybavou. No a v kazdom pripade som to ulahcila manzelovi, ktory odo dneska uz nemusi premyslat, co mi kupit k sviatku. Vzdy sa nejaky ten filter/ okular najde
Tak mi drzte palce, nech sa lepsim.
A vsetkym Vam dik, pretoze som sa ca za mesiac naucila toho straaaasne vela - len z fora.
Dik
Petra
Nováčci se představují
Až budeš pozorovat z venku a ne přes okno, bude to úplně o něčem jiném ::).
EQ 6R na pilíři + achromát Bresser 127/1200 na hvězdárně, ASI 224 barevná
Nováčci se představují
Ahoj Petro,
mám též dcerku a dobře vím, že potřebuje též tak trochu vypnout. A to přijde ten zázračný dědeček, aby pomohl. Vnučka je pro něj hned to nejvzácnější sluníčko.
Mám tu výhodu, že dalekohled mám přikrytý na lodžii a přes okno se nedívám i v zimě. To nejde vůbec dalekohled zaostřit. Takže dalekohledem se dívej jen mimo teplo domova.
Habl
mám též dcerku a dobře vím, že potřebuje též tak trochu vypnout. A to přijde ten zázračný dědeček, aby pomohl. Vnučka je pro něj hned to nejvzácnější sluníčko.
Mám tu výhodu, že dalekohled mám přikrytý na lodžii a přes okno se nedívám i v zimě. To nejde vůbec dalekohled zaostřit. Takže dalekohledem se dívej jen mimo teplo domova.
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC