Astronomické fórum

SpX dnes umiestnil ďalších 60 satelitov na obežnú dráhu Zeme, čím dosiahol aktuálny počet 240 satelitov na obežnej dráhe (ak do toho nepočítame Tintiny).

... According to Seitzer, approximately 200 objects currently orbiting the Earth are visible to the unaided eye. ... The Starlink satellites could be brighter than ninety-nine percent of all objects currently in Earth’s orbit. ... (Zdroj: darksky.org)

... Observations by professional and amateur astronomers of the first two "tranches" of 60 SpaceX Starlink satellites indicate that after reaching final orbiting altitude of 550 km, the satellites appear to have visual brightness around apparent magnitude 5, i.e., visible to the naked eye under non-light-polluted clear dark skies. ... (Zdroj: aas.org)

Podľa vyššie uvedených odkazov sa týmto počinom SpX s určitosťou zaradil na čelo pomyselného rebríčka "najväčších znečisťovateľov oblohy pohybujúcimi sa malými bodkami", ktoré sú viditeľné voľným okom a dokonca pokoril aj doterajší celkový počet takýchto objektov pohybujúcich sa na obežnej dráhe Zeme. Týmto zasielam "blohoželanie" SpX k dosiahnutiu ďalšieho "výnimočného prvenstva" ...

nikdy v životě jsem nikomu nepřál nic špatného, ale tomuhle megalomanovi přeji brzký krach ! I když výroba elektroaut Tesla je v rekordní ztrátě a akcie se propadají:
https://www.auto.cz/tesla-vykazala-dals ... -10-130292
tak zdroje zřejmě jsou

Beda píše:I když výroba elektroaut Tesla je v rekordní ztrátě a akcie se propadají:

Je to sice totální OT - ale úplné blbosti by tady být asi neměly. Pravdou je, že akcie Tesla na tom ještě nikdy nebyly lépe a hodnota Tesly přesáhla hodnotu VW: https://www.auto.cz/trzni-hodnota-tesly ... -vw-133021

Beda píše:nikdy v životě jsem nikomu nepřál nic špatného, ale tomuhle megalomanovi přeji brzký krach ! I když výroba elektroaut Tesla je v rekordní ztrátě a akcie se propadají:
https://www.auto.cz/tesla-vykazala-dals ... -10-130292
tak zdroje zřejmě jsou

Tesla ve ztrate, LOL.
Tesla roste uz asi pul roku.

Nechápu že to nevadí různým organizacím které investovali miliardy do teleskopů které stojí vysoko v horách mimo rušivé vlivy civilizace. A co přehlídkové dalekohledy tam musí být problém ještě větší. Říká se že Hubble je poslední vesmírný dalekohled pro viditelný obor. Že díky adaptivní optice to již nemá smysl. Kvůli tomuto člověku to asi zase smysl mít bude.
Existuje nějaká simulace jak bude vypadat obloha se všemi 42000 satelity? Docela by mě to zajímalo.

A ještě jedna věc. Čím více satelitů tím větší pravděpodobnost že se srazí s meteoroidem. Bude tak více narůstat počet částic kolem Země které budou dále narážet do satelitů. Nemůže se stát že to spustí "lavinu" masivních kolizi satelitů?

za tu starou, dnes již neplatnou zprávu, ohledně akcií Tesly, se samozřejmě omlouvám.
I když tuším, že je to přání nereálné, přeji projektu SpX-Starlink brzký konec, nebo alespoň omezení zamýšleného počtu družic.
Už kvůli tomu, jak pochybně je celý projekt zdůvodňován. O tom, co to bude znamenat pro pozemní astronomická pozorování, jsme doufám zde na AF všichni zajedno.

V dnešnej dobe je ťažké predpovedať, aký smer to nakoniec naberie.

Znepokujúce je, že aj keď sa v tlači prezentuje, že SpX spolupracuje s astronómami, aktuálny stav je asi taký, že si len "pozorne" vypočuje astronómov a len ich oboznamuje so svojou ďalšou činnosťou. Napríklad jedno z posledných vyhlásení SpX je, že prvú etapu satelitov v počte 1584 vynesie na obežnú dráhu bez ohľadu na to, ako dopadnú testy s DarkSatom. Zmieňuje to napríklad článok Astronomers' Concerns Intensify With SpaceX's Latest Starlink Launch

Iný dokument, ktorý môže byť ešte o niečo viac znepokojúcejší, je štúdia vplyvu na pozemskú astronómiu Concerns about ground based astronomical observations: a step to safeguard the astronomical sky v ktorej sa okrem iného píše, že pri počte 50000 satelitov na LEO bude v priemere pripadať jeden satelit na každý štvorcový stupeň oblohy (odkaz je len abstrakt, je tam aj link na stiahnutie celého dokumentu).

Podľa aktuálneho diania to vyzerá, že ak by tu nebol SpX, tak by sa na jeho miesto časom natlačil niekto iný (tým samozrejme nechcem obhajovať SpX a dianie okolo neho).

stana85 wrote
Existuje nějaká simulace jak bude vypadat obloha se všemi 42000 satelity? Docela by mě to zajímalo.

na youtube je pár videi autora VlasovMichael:
https://www.youtube.com/channel/UC2lt9B ... j-c4TEAMgA

napr. toto
https://www.youtube.com/watch?v=0BfB7TQF4cs

Pod videom je aj autorov bližší popis. Simuluje to však "len" tých plánovaných 12000 od starlinku. Ale aj z toho sa mi dělá špatně!

juh píše:... píše, že pri počte 50000 satelitov na LEO bude v priemere pripadať jeden satelit na každý štvorcový stupeň oblohy

Takhle to vypadá hrozivěji, než to bude ve skutečnosti -( ten 1° odpovídá pohledu ze středu Země ) . Pro pozorovatele v zenitu to znamená rozestup zhruba 15° , v čase tedy rozestup cca 20s

Áno, vychádza to z jednoduchého prepočtu, kde vydelili plohu v šrvorcových stupňoch počtom satelitov na LEO. Rozostup 15° stupňov v zenite je celkom ukľudňujúci. Na druhej strane si treba uvedomiť, že tie satelitné systémy budú budované takým spôsobom, že v miernych zemepisných šírkach bude priemerná hustota satelitov niekoľkonásobne vyššia, ako je priemerná hodnota vychádzajúca prepočtom na celú oblohu. Po vybudovaní satelitných sietí tu budeme mať nakoniec bonus v podobe 3-4 krát vyššej hustoty satelitov, ako bude priemerná hustota. Vplyvom persektívy bude ich hustota smerom k horizontu súpať. Myslím, že nakoniec nebude ten priemerný výsledný rozostup v našich zemepisných šírkach až taký ukľudňujúci.

Beda píše:za tu starou, dnes již neplatnou zprávu, ohledně akcií Tesly, se samozřejmě omlouvám.
I když tuším, že je to přání nereálné, přeji projektu SpX-Starlink brzký konec, nebo alespoň omezení zamýšleného počtu družic.
Už kvůli tomu, jak pochybně je celý projekt zdůvodňován. O tom, co to bude znamenat pro pozemní astronomická pozorování, jsme doufám zde na AF všichni zajedno.

To teda nejsme. Neni to zdaleka taková katastrofa, jak se tady spousta lidí tváří. Jednak všichni úporně zapomínají na to, že ty satelity nejsou osvětlený celou noc (což platí ještě víc blízko rovníku, kde je většina velkých dalekohledů), druhak je mezi nima spousta místa. Ve skutečnosti jediný, co to bude skutečně ovlivňovat, je estetická astrofotografie. Pokud to bude mít 5. velikost, tak i vizuálně to bude jenom zajímavý, určitě to nebude "světelný znečištění".

Tak proč je z toho znepokojena i mezinárodní astronomická unie?

Já si myslím, že fatální to není. Přinese to komplikace, to je jasné. Vědecké aplikace budou zasažené méně, většinou se tam jedná o řady záběrů stejného pole, kde to statistické metody elegantně smáznou (přehlídky budou vyjímkou, ale holt se to asi pořeší více snímky, klidně i kratšími, aby to šlo stejně rychle, případně ještě s větším překryvem, a opět statisticky eliminovat).

Trochu blbé to bude u takových záběrů jako třeba pohyb a vývoj komet v čase, prostě animace ze single shot snímků. Tam holt bude něco každou chvíli lítat.

U estetického astrofocení bude dost záležet na velikosti pole. Pokud to budou zlomky až pár stupňů, bude to sice protivné, ale ne neřešitelné. Jen to holt bude vyžadovat precizní kalibraci a konzistentní dobře znormalizovaná data. Z blbě zkalibrované a špatně znormalizované sady záběrů už nezmizí družice ani nyní. Ani nemohou, protože se vlezou do +/- nastaveného sigma limitu, když je například nějaký roh v každém snímku sady jinak světlý. Použitelné algoritmy na eliminaci jsou již nyní, dokonce i na data, která trpí různými jasovými gradienty, proměnnými snímek od snímku. Byť to při výpočtu trochu (dost) trvá. S narůstajícím výpočetním výkonem se to ale bude zlepšovat. Tedy nepochybuji, že i tady to řešení má.

Další možností je i dodání přesných aktuálních elementů a krátkodobé zavření závěrky kamery po dobu přeletu. Nebo monitorování širšího pole okolo záběru za tímtéž účelem. Každopádně to bude technický výzva, ale řešitelná

Co ale bude mizérie, tak to bude počmáraná obloha na nočních krajinkách, širokoúhlých mozaikách, které se často fotí jako single shot, pak zmenší a skládají do panoramat. Tady to bude vadit fakt dost, a vyžádá si to nejspíš zvednutí počtu snímků na 3 kusy od každého pole, aby s tím šlo vůbec něco matematicky dělat. Představa, že to dokáže nějaký SW eliminovat ze záplavy hvězd v širokoúhlém záběru na single snímcích, je asi nereálná.

No, a nejhorší budou star-trails. Ty se asi budou moci rovnou přejmenovat na StarLink Trails Tam mě žádné rozumné řešení nenapadá. Snad kromě nějakých hodně pokročilých algoritmů které dokáží poznat, co je nepatřičná rovná (nebo jinak než star-trails zahnutá) čára a nějak ji dointerpolovat z okolí.

Tedy myslím si, že naše astrosnímky to až zase tak neohrozí. Začátečníky to dokonce paradoxně donutí k tomu, aby neflákali kalibraci a preprocessing celkově, protože jinak to ze snímku nezmizí.

Na druhou stranu, většina asi zná můj názor na tenhle megalomanský projekt. Už jsem ho tu jednou ventiloval. I přes to, že jsem technický typ, celkově otevřený spíš pokroku a novým technologiím, než nějakému zpátečnictví a starým pořádkům. Ale tohle mi pod nos nějak nejde. Prostě řešení masivní konektivity do oblastí, kde nyní není, by mělo být řešené jinak, společně s celkovým rozvojem těch oblastí. A ne způsobem, který nějaké skupině oborů přinese další komplikace. Ale to už zase začínáme utíkat k ekonomice a politice. A to sem nepatří.

Honza Ebr (honza42) píše:... Jednak všichni úporně zapomínají na to, že ty satelity nejsou osvětlený celou noc (což platí ještě víc blízko rovníku, kde je většina velkých dalekohledů)...

Stačí si poriadne prečítať celé vlákno. Nemyslím si, že je to potrebné nejak extra zdôrazňovať v každom príspevku. Ak vás to uspokojí, okrem vášho príspevku je to na tejto stránke naposledy zmienené v obidvoch odkazoch, čo som sem linkoval v príspevku #383 a je to znázornené aj na animácii, ktorá je tu linkovaná v príspevku #384.

Honza Ebr (honza42) píše:... Pokud to bude mít 5. velikost, tak i vizuálně to bude jenom zajímavý, určitě to nebude "světelný znečištění".

Navrhujem, dajme si tu stretnutie niekedy v lete 2028, teda ak sa SpX podarí naplniť aktuálne plány a vyniesť zamýšľané satelity na dráhy vo výške 340 km (cca 7500 satelitov) a môžeme sa pobaviť o vizuálnej zaujímavosti celého projektu SpX.

MMys píše:... Další možností je i dodání přesných aktuálních elementů a krátkodobé zavření závěrky kamery po dobu přeletu. Nebo monitorování širšího pole okolo záběru za tímtéž účelem. Každopádně to bude technický výzva, ale řešitelná ...

Obávam sa, že ak sa zrealizujú zámery spoločností, ktoré plánujú prevádzkovať telekomunikačné satelity na LEO, tak to bude len krátkodobé riešenie. Jediné dlhodobé riešenie bude fotiť výlučne na určitých miestach oblohy alebo v čase, kde / kedy satelity nebudú viditeľné. Bude to platiť zvlášt pre naše zemepisné šírky.

MMys píše:...Prostě řešení masivní konektivity do oblastí, kde nyní není, by mělo být řešené jinak, společně s celkovým rozvojem těch oblastí. A ne způsobem, který nějaké skupině oborů přinese další komplikace. Ale to už zase začínáme utíkat k ekonomice a politice. A to sem nepatří.

Zo zverejnených vyhlásení SpX a z aktuálneho naprojektovania Starlinku mi vychádza, že hlavným cieľom Starlinku nie je pripojenie užívateľov odľahlých oblastí. Chcú na tom hlavne odštartovať celý projekt. Dokonca SpX ani neplánuje priamo predávať pripojenia koncovým užívateľom. Chce na to ísť sprostredkovane cez existujúcich, alebo nových providerov, s ktorými bude len spolupracovať (bude im hlavne predávať konektivitu resp. prenosové pásma). Vybudovať chcú hlavne chrbticové sieťe, ktorými budú prenášať dáta pre iných (zmluvných) telekomunikačných operátorov medzi jednotlivými kontinentami. Preto sú obežné dáhy naprojektované tak, ako sú (zahustené v oblastiach, kde je najvyššie pokrytie terestriálnymi sieťami).