Stavěl jsem hvězdárnu, domeček

[Homer]

Asi vymaže, jsme mimo. Vrátím se k Milanem zmíněné hlavní podstatě - dub vydrží dlouhodobě jen pod vodou, ideálně zaražený jako pilota v podloží bez přístupu vzduchu. Tam vlastně zkamení a staletí kolem něj jen běží, aniž na něj mají vliv. Ovšem nesmí opět na vzduch, to je s ním potom rychlý konec. To staří stavitelé dobře věděli.
No a v našem případě se o trvale ponořené dřevěné konstrukce bez přístupu vzduchu nejedná, takže bych se dubu nedržel.

[Stanislavxyz]

Snad nebude můj dotaz považován za "neslušný", jako onehdy, ale vrtá mi to v hlavě a tak se zeptám- MilANe, proč není dub vhodný na podobné konstrukce? O buku se nebavím, ten je pro tyto účely passé, ale z dubu se vcelku běžně konstrukce zhotovovaly, např. nejedna zvonová stolice je z něj vyrobená a pokud se nezazdí konce trámů do stěny (což by patrně "zabilo" i modřín), fungují staletí. Též na překlady se dříve běžně používal. A dosti jsem jich vyboural a mnohé byly v naprostém pořádku. (Dub ve vodě je něco jiného, jak píše Homer, nesmí se z vody vytahovat.)

[MilAN]

Tak byla to mojeo dpověď na konstatování _ No neviem či použitie dreveného materiálu je dobrá voľba.Keď tak dub
Takže proč bych preferoval právě ten modřín :
1 objemové změny na vliv vlhkosti : u DB 1,5x větší než u MO
2/ trepelná vodivost opět u BD 1,5 x větší
3/ bodu nasysení vláken dosashuje MO na hodnotě 23-28% , u DB to je na 32-35%

Všechno tohle má vliv v místech, kde dochází k přímému styku vnitřního a venkovního prostředí-
V neposlední řadě - a to už nesouvisí s vlastnostmi, je jednak o cca 40 % větší cena BK a v Čechách takřka nedostupnost tohoto řeziva

[Stanislavxyz]

MilANe, díky za odpověď. Ad 1 a 3- souhlasím, zde to může mít význam. Tepelná vodivost by v tomto případě nemusela vadit. Ovšem rozdílná cena je asi jasná, hovoří také pro modřín, jak správně konstatujete. Já proti modřínu na konstrukce nic nemám a pro tento účel by dubu bylo skoro škoda, jen jsem v tom chtěl mít jasno.

[PetrŠ]

Letos v zimě začnu přípravné práce na malou půdní observatoř. Bude to vlastně lehce vyvýšená část hřebene na sedlové střeše rodinného domku, dvě poloviny odsuvné do stran. Rozměr odsuvné části bude 2,7m na délku, to je dané roztečí mezi krokvemi a cca 2,5 na šířku. To znamená že každá polovina střechy bude mít zhruba 135cm délku.
Původní myšlenka byla, že to bude odjíždět do stran klasicky po kolejnici, jako máte dělané odsuvné střechy u domečků. Jenže čím dál víc se mi hnusí představa zprznit novou střechu s taškami montáží nějakých kolejnic.
Pak jsem si někde ve velkoskladu všiml regálů s paletami, co se daly úplně vysunout ven a udržely paletu na které byly třeba tři metráky zboží. Napadlo mě, že to přece musí existovat i větší a našel jsem teleskopická vedení, která v délce co potřebuju udrží plně vysunutá 900kg při průhybu maximálně 1mm/1m.
https://mnsystems.cz/teleskopicka-veden ... mx-dtp-100
Nemáte s podobným systémem někdo zkušenosti?
Napsal jsem si o cenovou nabídku, protože dva páry by krásně vyřešily odsuv střechy a mohl bych tam nechat jako krytinu tašky, kdy by odhadem měla jedna ta půlka lehce přes 300kg, takže v zavřeném stavu by to krásně ladilo k zbytku střechy.

[Homer]

Osobně s tímto zkušenost nemám, ale vzpomínám, že takové dvoukřídlové řešení měl kdysi Hamr. Potom to z nějakých důvodů předělal na jednokřídlo - asi bych doporučil mu napsat SZ a poptat se na jeho tehdejší řešení, zkušenosti i důvody předělávky.

Nebude podle mého jednoduché vykoumat řešení tak, aby to bylo odolné proti šikmému dešti nebo vátí sněhu.

[PetrŠ]

Hamr má normálně kolejnice a předělal to tenkrát z důvodu, že pozoruje planety, takže mu ta půlka střechy na jih stačí. Mě jde spíš o to, jestli se někdo, třeba profesně nepotkal s podobnými výsuvy. Podle videí u toho produktu se to montuje jako ložné výsuvné plochy do aut a náklaďáků pro velkou zátěž, takže tu střechu která bude necelá třetina maximálního povoleného zatížení to musí unést. A v zavřeném stavu pak nebude vidět že to je otevírací.
Ale jsem zvědavý, jak na stavebním úřadě vysvětlím, co vlastně s tou střechou chci udělat.

[Homer]

Nosnost je ale jen jeden z parametrů. Teď jsem se na ty teleskopy podíval a přijde mi, že to jsou jednoduché plechové výlisky vedené vzájemně po kuličkách ve vylisovaných drážkách.
Vyvstávají otázky upevnění, vliv kdejakého prachu, námrazy atd. na pojezdy a z toho vyplývající možnost čištění či údržby. Nehaním nápad, jen uvažuji.
Osobně jsem viděl na střechách několik nízkých nástaveb s kopulkami - což je ovšem jiné řešení a z mé strany jen námět.

[PetrŠ]

Jistě, to jsou všechno věci co je třeba pečlivě zvážit. Ale tohle na výlisky úplně nevypadá. Vyžádám si kompletní specifikace a reálné foto. Asi i hmotnost, která v tom katalogu chybí, napoví.
Jinak kopule, byť ideální řešení, je mimo hru. Na tom starém domě by vypadala jak hrb na koni.

[Homer]

Ano, souhlasím, to je dobrý a obezřetný přístup. Ovšem ten "hrb na koni" mi přijde expresivní. Jako stavař si umím představit řešení, které takhle vypadat nemusí. Například nástavba pro kopuli nemusí být nutně v ose hřebene, ale na jedné straně sedlové střechy
( pokud je k dispozici, tak třeba na závětrné ) a jen vlastní kopule by mohla být nad hřebenem.

Chci naznačit, je je dobré promyslet všechny rozumně realizovatelné varianty a vybrat to nejlepší. Ale je na každém, jakou cestou půjde.
Oceňuji, že se zde ptáte, to je vždy dobrý začátek. Nepostupoval jsem jinak, ba jsem i několik realizací obrazil, fotil a přemýšlel a to všechno s doprovodem kamaráda strojaře.

[ok1in]

Přiznejte se, kdo to máte ve Šlapanicích tu hvězdárnu?
https://mapy.cz/letecka?l=0&x=16.729756 ... 20363&z=20

[PetrŠ]

Ano, souhlasím, to je dobrý a obezřetný přístup. Ovšem ten "hrb na koni" mi přijde expresivní. Jako stavař si umím představit řešení, které takhle vypadat nemusí. Například nástavba pro kopuli nemusí být nutně v ose hřebene, ale na jedné straně sedlové střechy
( pokud je k dispozici, tak třeba na závětrné ) a jen vlastní kopule by mohla být nad hřebenem.

Chápu že kopule je nejlepší řešení. Ale já jí tady na střechu opravdu dávat nechci. Na zahradu jí vzhledem k umístění, velikosti a orientaci pozemku dát nemůžu. Zbývá neobývaná půda. To i ze snahy dostat se výš, protože směrem na jih se terén zvedá a na louce, která je přes silnici od nás a asi dva metry výše, vyrostou nové nejspíše bungalovy. Tím bych se dostal zhruba na úroveň jejich budoucích střech a zároveň nad současné pouliční osvětlení. Takže o tom že budu řešit odsuvnou střechu je z několika důvodů rozhodnuto. Teď hledám nejlepší způsob jak to udělat. Ale nespěchám a mám čas nad tím přemýšlet.

[Homer]

Nezbývá než zopakovat starou pravdu - každý staví dle své hlavy.

[alda]

Mám na Vás kolegové dotaz. Snažím se umístit skleník na pozemek a jediné rozumné místo z hlediska zahrady mi vychází před mou pozorovatelnu s kopulí. Chci se zeptat, jaké máte zkušenosti nebo názor na jeho umístění a jeho působení na astro pozorování a focení.
Skleník by byl před pozorovatelnou v nejhorším možném směru, tedy jižně.
Kopule na střeše pozorovatelny bude samozřejmě nad úrovní skleníku, vzdálenost cca 4m. Nevím ale jak moc dokáže působit teplo, které bude skleník sálat v noci. Možná je to zanedbatelné, možná ne.
Někde jsem četl, že bazén a ta masa teplé vody v noci dokáže udělat celkem paseku před pozorovatelnou, ale nedovedu si předsatvit, co bude dělat skleník.
Bavíme se o běžném zahradním skleníku z polykarbonátu a rozměrech 3x4x2m.
Díky moc za Vaše poznatky a zkušenosti

[dvader]

Nedalo by se někde na netu vyčíst, jaká bývá v noci typická teplota ve skleníku? Z poklesu teploty by se množství disipované energie dalo zhruba odvodit.