Astronomické fórum

Jasně z toho vyplývá , že ta poloha f je kratší. Proto si prvně zjisti kde leží to f . Šlo by to Sluncem , ale nedoporučuji , tak raději na Měsíci. Namiř dalekohled na Měsíc, vem papírek a dej jej za výtah pak vzdaluj až obraz na něm bude ostrý. Tu vzdálenost změř od konce zasunutého výtahu. Jak jsem napsal, foťák+ kroužek má 55mm . Pak ta změřená poloha f musí být větší .

Zdravím vás.
Spravil som nejaké testovacie fotky bez pointácie(azeq6,ed80,rovnač x0.85,eos600d mod.) 10x9s+10x9s dark, iso1600 na polárku a na ngc7000. Register, stack v dss. V dss posunutý histogram.Tu zmenšené v irfanWiew na 25%. Dá sa z toho zistiť či je sústava cca v poriadku?
Hviezdy sa mi zdajú byť všade poriadku.

No při zmenšení na 1/4 už to moc nejde. Chtělo by to jeden surový nezpracovaný RAW. Tam se dá něco poznat. Ideální by bylo mírné rozostření k soustavě , tak na velikost 10 pixelů . Snímek nesmí být hnutý chodem montáže.

Zatial mám len toto : ulož to

Tak jsem se nato podíval a fakt to vypadá velmi slušně. Důležité je, aby to bylo takhle vždy.
Jedině je malinko patrná barevná vada v pravém horním rohu - červená je blíže středu. I zaostření je dobré, FWHM ve středu pole kolem 2 pixelů. Tak první předpoklad dobrých výsledků. Teď jen fotit .

Ďakujem veľmi pekne .
Skúšal som 60 sekúnd expozície a v ľavo dole mám veľkú šmuhu ktorá je aj na dark frame. Plus nejaké ďalšie v ľavo hore napr. Keď som v dss zaregistroval s a stackol 10x60s + 10x60s dark tak to vo výslednom obraze ostalo: uloz to

To ti tam ve foťáku asi musí něco svítit - vyzařovat. Jak jsi děla dark ? Pokud s dalekohledem, tak to zkus jen z krytkou na těle, někde ve tmě a ještě v krabici, aby se vyloučilo světlo z venku. Pokud to bude dál, tak je to uvnitř foťáku. To je pak větší problém. Možná poradí, odpoví někdo kdo to zná.
Mě se kdysi dělo něco podobného u 450D, když byl nasazen objektiv (zoom 18-55mm), na dalekohledu už ne.

Problém bol v tom čo popisuje MMys v inom vlákne: Vysvětlení vzniku různých světlých obvykle červených "šmouh" v obraze u některých těl po modifikaci:
Po modifikaci je zvýšena citlivost na blízké IR záření. U těl, která mají funkci Live-view (živý náhled na displeji) je nutné po zaostření před započetím snímání tuto funkci DEAKTIVOVAT (tedy nikoli pouze vypnou táhled na displeji). Pokud je funkce aktivována, jsou zřejmě zahřáté a v IR oblasti vyzařují nějaké struktury u okraje senzoru, a v obraze vznikají různé "šmouhy" od okraje snímku. že je to způsobeno Live-view funkcí bylo jednoznačně potvrzeno u těl 40D, 550D, 650D a modifikace tento efekt mnohonásobně zvýrazní (bez modifikce je nedetekovatelný, IR blok + absorpční filtr to spolehlivě zablokují).

Tak uz sem se dopracoval toho ze mam hw vybaveni. Heq5, SW150PDS, pointacni kamerku s hledackem + notas. Guiding pres PHD2. V obyvaku se to tvari ze je to vsechno ok. Mam to hlavne na foceni a to DSLR (nikon). A tak me napadlo co vsechno za programy by se mi mohlo hodit do toho notasu? Napr. APT tady bylo zmineno na ovladani zrcadlovky.

Pokud k SCT C6 připojím reduktor ohniska 0,63 a planetární kameru QHY 5III465c je jasné, jaký backfocus je nutné dodržet. Pokud bych vložil před kameru ještě Barlow 2x, jaký bude nutný backfocus od zadní čočky v Barlowu ? Díky za radu, nebo nasměrování - kde to lze zjistit, nebo jak to spočítat.

A jaký důvod / význam má dávat za sebe reduktor a Barlow ?

Pokud chci dosáhnout větších detailů třeba na měsíci - analogie jako před okulár. Nebo lze v případě planet reduktor vynechat a dát rovnou Barlow a kameru ? Otázka backfocusu by ale zůstala.

Tady ti každý řekne, abys reduktor odšrouboval a použil pro focení planet jen barlow. Praktičnost celého úkonu když chceš skákat z objektu na objekt uprostřed noční session není podstatná, je to sklo navíc a teoreticky to může zhoršit obraz. Obdobně jako dát kameru přes zrcátko.

Dej tam barlow a normálně zaostři a backfocus neřeš, u planet nejde o korekci pole v rozích, takže to vadí máločemu. Zaostřit to půjde, rozsah je u SCT velký. Čistě teoreticky, reduktor ideální backfocus zmenšuje, barlow ho zas prodlouží, barlow sám má nějakou optickou délku, třeba to vyjde šul nul a u planet je korekce pole v rozích nepodstatná. Já to budu dělat úplně stejně, uprostřed noci vše přešroubovávat nechci a i se mi líbí trvalá prachotěsnost tubusu. V plánu mám teď zkusit projekci přes Morpheus okulár, když ještě není doma barlow. Co jsem teď testoval, rozdíl mezi kamerou přes můj hranol a napřímo je u mě nulový, takže pár čoček navíc mě netrápí, seeing to vše přebije. Jsem nadšený, že můžu přehazovat kameru a okulár podle libosti a nálady.

Nicholas píše: Čistě teoreticky, reduktor ideální backfocus zmenšuje, barlow ho zas prodlouží,

Napíšu ti jen, že tohle, takhle napsané, nedává smysl . Co to je ideální backfocus.? Reduktor má dán backfocus- čím ho zmenšíš ? Obecný barlow nemá
definován backfocus, záleží jen na tom. kterou polohu za ním použiješ jako ohniskovou rovinu a pak po zaostření vyjde poměr zvětšení. Pokud budu chtít za reduktor umístit Barlow, měl by být v přesné vzdálenosti od reduktoru, jinak dojde k porušení korekce. A jen mi uniká důvod, proč dát reduktor a za něj Barlow. Proč a co tím tazatel získá. Proč si nejdříve zkrátím ohniskovou délku a pak ji zase prodlužuji, při čemž výsledná ohnisková délka je 1,26 x větší než před použitím soustavy reduktoru + Barlow. ?
P.S.: pokud použiješ jen Barlow, tak žádný backfocus jako nějakou kritickou hodnotu ( na rozdíl od korektorů/reduktorů) neřešíš. Podle toho, jak daleko za Barlow umístíš čip, tak se bude měnit i výsledný poměr zvětšení původní ohniskové vzdálenosti

Občas s kombinací barlow a reduktor dovádím. Důvodem je možnost úpravy délky ohniska. Například tady jsem fotil Eskymáka:
v kombinaci Powermate 2x + ASA 0,73x. Výsledná světelnost byla F/14,6 oproti F/10 při použití bez obou nebo jen s Powermate F/20. Setup je ASA vložená do Powermata a u ASy standardní backfocus 63/65 mm. Častěji jsem tohle zvěrstvo dělal u newtona 16”, kde jsem se dostával na F/7, ale za cenu boje se souosostí systému v důsledku hromady “železa” čouhajícího z “vrklavého” OV, což u Meada není až takový problém. Přikladem je NGC 5985:


Takže bych řekl, že taková kombinace je možná a že z mého pohledu je i užitečná.