Astronomické fórum

Potíž je ta, že pach velkého dravce ze srsti rychle vyvane a zvířata nejsou hloupá - zjistí, že se nic neděje, že kolem nejsou jiné známky pobytu zvířete co cítí ( trus, stromy, kde by se drbaly atd. ), tedy že nebezpečí nehrozí a vše se vrátí na začátek.
O problému takovou srst získat ani nemluvě.

Vidím to na psa, který bude aktivně značkovat své území, trousit bobky a který i v noci bude obcházet rajón.

Homere, říká se, že kočky a kuny se vzájemně nesnáší. Nemám to ověřeno, ale zdá se, že skutečně na půdách a stodolách vládne vždy jen jeden z těchto predátorů. Též se traduje, že kuny nemají rády morčata, respektive jejich pach, ale přiznám se, že ani já puch morčat zrovna nemusím a tak snad raději kuny na půdě, než morčata v bytě... (Navíc se mi vždy vybaví geniální povídka od Jaroslava Haška- Aféra s křečkem, velmi poučná to četba.)

Háde, medvěda jsem nezkoušel, ale lidské vlasy a psí chlupy nevyvolaly patřičný efekt (tedy ne-li smrt, pak alespoň migraci kun), myslím, že by to musel být alespoň celý a živý medvěd, nebo přinejmenším ten pes a ještě, jak píše Homer, takový, který před kunou neprchne.

Ovšem myšlenka, že je jich ve městě snad méně jest velký omyl- pokud někdo bude procházet v noci městem a pozorně se dívat, zažije patrně šok, protože je zde silně "překunováno".

Ještě jeden praktický poznatek- kuny nemají rády hluk. Permanentně puštěný "tranzistorák" je sice nezahubí, ba nejspíš ani nevyžene, ale poněkud omezí jejich aktivitu a zhruba definuje nějaký perimetr, kde se nebudou často vyskytovat. Však nastává podobný problém jako s morčaty- v podkroví se nevyspím ne kvůli dupotu kun, ale kvůli hluku z rádia...

Tak pes na kuny a mačky určite pomôže. Odkedy máme psa tak sme kuny nevideli pričom predtým si okolo behali. Raz sme vyšli von že prečo tak šteká. Bola to kuna ktorú zahnal do kúta a kým sme stihli niečo urobiť tak po nej chňapol a kuna už nebola.

Díky všem za komentáře a doporučení.
Asi tedy ty ultrazvukové plašiče vynechám...

Stanislavxyz:

ano, souhlasím - myslím, že ve městech je kun víc než v lese. Je to stejné jako s potkany, holuby atd. Ve městě je pro některé druhy jednoduše snadnější živobytí.

Priatelia, ako som už tu písal, plánujem spraviť okolo piliera minimalistickú kadibudku, 1,2x1,2m výška 2m, bude na 4 nohách demontovateľne kotvených k betónovej pätke. V budúcnosti to možno upgradujem na 1,7x1,7m, ale v pláne je to tak, že by to bolo na tých istých pätkách. (Proste smerom hore by sa búdka rozširovala.) Bude to z drevených latiek na kovovom ráme.

Prosím Vás, ako mám nadimenzovať pätky? Do akej hĺbky a aký priemer? Hlavne, aby mi to neodfúkol vietor. Fúka u nás hodne, 80 km/h je bežné, tak predpokladám, že môže byť niekedy aj 120km/h. Bol by som rád mal istotu, že to vydrží bez poškodenia.

Stanislavxyz píše: ↑11. 09. 2023, 12:51 Homere, říká se, že kočky a kuny se vzájemně nesnáší. Nemám to ověřeno, ale zdá se, že skutečně na půdách a stodolách vládne vždy jen jeden z těchto predátorů.

urban legend - vlastní zkušenost...

Ak som to dobre spočítal, tak pri týchto rozmeroch a pri vetre 100 km/h môže byť na jednu kotvu/skrutku vyvíjaný ťah okolo 300 N (ekvivalent asi 30 kg). To by platilo pri rovnomernom rozložení prúdenia vzduchu, nakoľko je tam aj medzná vrstva, tak to bude menej, možno 2/3. Proti prevráteniu pôsobí ešte aj hmotnosť celej konštrukcie, tak tá to tiež o niečo zníži. Závisí od toho, koľko to celé bude vážiť. Neviem či majú kotvy uvádzaný niekde nejaký údaj, aká sila je potrebná na jej vytiahnutie zo zeme, keďže sú konštruované hlavne na tlak. Možno to niekto niekde nájde. Podľa mňa, ak sa použije kotva, ktorú nevytiahne zo zeme nejaký silnejší chlap, tak si v pohode.

Mirkovacik:

aby pak nenastala situace, že patky v zemi přežijí a boudička odletí k sousedovi nebo z ní zbude dřevo na podpal .
Už nepamatuji předchozí příspěvky a nechce se mi to hledat - má to být rozebírací, dočasná varianta, nebo stálé místo?
V dočasné variantě bych dal do země 4 kamenné nebo betonové sloupky, kolem je v zemině utemoval, v trvalé variantě bych asi volil standardní patky hl. 80cm a půdorysu takového, aby to šlo vykopat a zeminu vy\ndávat, ev. je-li možnos, vyvrtat 30cm vrtákem.

Homer píše: ↑22. 09. 2023, 14:00 aby pak nenastala situace, že patky v zemi přežijí a boudička odletí k sousedovi nebo z ní zbude dřevo na podpal .

áno, táto možnosť tu stále bude.

Malo by to byť trvalejšie až trvalé riešenie. Zároveň - áno, boudička bude rozoberateľná. Taký je zámer. Pri bežnom fotení bude daná preč iba strecha. Pri občasnom záujme o pozorovanie pôjdu všetky steny odmontovať. Rozobratie by malo byť jednoduché. Čiže áno, bude to otázka na správnu konštrukciu, aby bola ľahká, rozoberateľná a súčasne, aby niečo vydržala... Tuším sa dám poistiť na škodu spôsobenú susedom...

@juh: dík.

Čo sa týka toho spojenia so zemou... Pätka by mala byť v úrovni povrchu a kotviaci prvok - nejaké železné oko alebo hák zapustené do pätky tak, aby nevyčnievalo nad terén, aby sa o to nezakopávalo, keď bude búdka preč. Steny konštrukcie budú mať nožičky, ktorými to bude stáť na povrchu na tej pätke a bude to nejakým odopínacím spôsobom fixnuté o to oko v pätke a dotláčané na pätku.

No, toto sa bude riešiť až budúcu jar/leto, teraz riešim terén okolo piliera, tak premýšľam nad tým, čo s tým neskôr budem robiť, aby som teraz nespravil veľkú blbosť.

Menší vítr odsune jen tu střechu, větší to rozebere celé…

Sa mi vidi, ze tato uvaha predbehla samotny navrh konstrukcie a jej ukotvenia.

Odoslané z SM-M526BR pomocou Tapatalku

Este k tej odolnosti na vietor. Zvycajne silne vetry su predpovedane a nespravi mi problem vcas budu rozobrat a astrovybavenie zlozit do bezpecia. Takze vlastne dobre.

Odoslané z SM-M526BR pomocou Tapatalku

Miro, nechcem Ťa nejako zneistiť, ale nespoliehaj sa na predpovede a ani na to, že budeš môcť prísť rozobrať domček. Sprav to poriadne, ako normálnu astrobúdku pevnej konštrukcie.

Souhlasím.