Astronomické fórum

Ahoj minulý rok jsem koupil pro sebe(44let) a syna(14let) Hvězdářský dalekohled Sky-Watcher 10″ 254/1200 EQ-6R PRO (SynScan). Okulary máme BAADER HYPERION. Máme problémy s pozorováním, všude kde se na web podívám, tak by měl být krásně pozorovatelné planety při zvětšení cca 300-400x. Jenže mi tam vidíme jen takové malé blechy, u saturnu jsme s těží rozeznaly kotouč, na marsu nevidíme nic, a na jupiteru nerozeznáváme jednotlivé pásy ani náhodou. Asi děláme něco špatně. Taktéž máme problém s ustanovení na polárku s SynScan. Jsme z Mostu nebyl by tu někdo poblíž kdo by nám to pomohl přímo fyzicky správně zprovoznit? kontakt na mne je 606 473 815, zalud.vaclav@seznam.cz

Zvětšení 300-400x vyžaduje extrémně dobrý seeing a ten bývá jen občas!
Nicméně detaily na Jupiteru a Saturnu už jsou krásně pozorovatelné i při stonásobném zvětšení, které jež použít víceméně kdykoliv - zkuste to nejdříve při tomto nebo podobném zvětšení.

Mars už je teď v nevýhodné pozici pro snadno pozorovatelné detaily.

Máte dalekohled řádně vytemperovaný?
Pokud nemá zrcadlo teplotu srovnanou na teplotu okolí, vlní se nad ním vzduch a nezaostříte.
Dejte ho před pozorováním na hodinu, dvě ven se sundanými krytkami, ať se zrcadlo stihne vychladit.

Na Marsu momentálně vůbec nic neuvidíte, už je hrozně daleko.

Tak este doplnim ze detaily na planetach su tie detaily nie su vobec ocividne. Na prvy pohlad su planety len biele kotucky. Az pozornejsim sledovanim sa da vidiet ze na tom kotuciku su nejake tmavsie oblasti.

S předchozím se dovolím nesouhlasit!

To, že má Jupiter pásy a Saturn prstenec je vidět na první pohled a i laici to bez problémů vidí - moje osobní zkušenosti z mnoha pozorování pro veřejnost. Dále při trošku větším zvětšení velká část veřejnosti registruje i strukturu prstenců a povrchu Saturnu.

zalud.vaclav píše:Jenže mi tam vidíme jen takové malé blechy, u saturnu jsme s těží rozeznaly kotouč, na marsu nevidíme nic, a na jupiteru nerozeznáváme jednotlivé pásy ani náhodou. Asi děláme něco špatně. Taktéž máme problém s ustanovení na polárku s SynScan.

Možná je podstata problému v citovaném. Saturnův prstenec je vidět i při malém zvětšení jako evidentní "protažení" planety do stran. Podle mě nebyla planeta v zorném poli, ale byla to hvězda - při tom zvětšení a ještě dejme tomu-tomu nevytemperování, musela být hvězda viditelná jako "ploška". Vsadil bych na chybně provedený star-alignment a tím pádem nefunkční goto.

M.

Pravda, otázka je, zda opravdu v jednu v noci nízko nad obzorem koukali na Saturn ve 3 ráno by byl alespoň trochu rozumně pozorovatelný.

Pro vizuální pozorování není potřeba nějak přesně ustavovat na Polárku - v podstatě stačí ten nejjednodušší návod. Ručka řekne, na jakou hodinu na pomyslném 12ti hodinovém ciferníku ji máš umístit.
Začni pozorování Měsícem a malým zvětšením ( 120 x 150x) .Zvětšení nad 150x už nemusí jít vždy použít, zvláště nízko nad obzorem .Zvětšení 300-400x je opravdu v našich podmínkách vyjímečně a třeba jen krátkou chvíli.

A co takhle po zakoupení nejdříve dalekohled zkolimovat?

Zacal bych si planety dso hledat sam bez goto to je lov treba podle karkosky katalogu vypalovacky m13, m31,m11, m51 atd zacit nejmensim zvetsenim a zvetsovat postupne 300x je moc pro zacatek na vse

Ahoj Václave,
Planéta sa dá bez problémov zamieriť aj ručne, ale treba začať s najmenším zväčšením - vtedy je to jednoduchšie. (Aké máš okuláre? Hyperiony, ale aké ohniská? Máš aj iné?) Už pri najmenšom zväčšení je jasne vidno, že nejde o hviezdu. Ja som prstenec Saturnu pozoroval svojho času malým refraktorom pri zväčšení púhych 34x, Jupiter aj s mesiacmi je rozpoznateľný v triedri.

ďalej, planétu nikdy neuvidíš veľkú ako Mesiac, to proste nečakaj, vždy to bude taká tá malá blcha, ale určite väčšia než hviezda. Predstav si to ako že držíš v ruke špendlík a pozeráš sa na jeho hlavičku - to je to čo uvidíš malým zväčšením, okolo 50x. Samozrejme to taktiež závisí od konkrétnej planéty, ako je práve ďaleko - teda akú má uhlovú veľkosť. Možno tu kolidujú očakávania a realita, neviem.

Trochu sa obávam, že ste doma zapli Goto, vložili krátkoohniskový okulár a šli na rovno vec. To nerýpem, je to len moja domnienka (nedávno som videl video, kde jeden pán opisoval takúto skúsenosť) a ak sa mýlim, tak sa ospravedlňujem. Napadlo ma to isté, čo Lesáka, že ste takto pozorovali hviezdu v dobrej viere, že goto našlo Saturn.

Vzhledem k předchozím odpovědím doplním:
Saturn bude při 100x zvětšení (u 254/1200 to odpovídá okuláru 12mm) vidět cca takto
http://www.deepskywatch.com/images/arti ... cope-n.jpg

Zvětšení 180x (u 254/1200 to odpovídá okuláru cca 6,5 mm):
http://www.deepskywatch.com/images/arti ... cope-n.jpg

Určitě jsem nebyl sám, kdo využil včerejší/dnešní jasné noci. Seeing si netroufnu označit, ale byl dobrý Vydržel jsem pod hvězdami celou noc, od soumraku do svítání, ten den dovolené za to stojí. V záři zapadajícího Slunce jsem bohužel nedokázal najít Merkur, což mě mrzí, ještě jsem ho na vlastní oko nespatřil.. Beru to jako jediné včerejší mínus, ale zase je to motivace do příštího pozorování! Venuši jako jasnější Večernici jsem po chvíli pátrání v hledáčku našel. Mám největší zvětšení jen 120x,takže nic moc zvláštního jsem neviděl. Stejně jako na Marsu, který se blížil k západnímu obzoru. Nedaleko od něj jsem už velmi dobře rozeznal obě složky Castoru A a B. Hledání DSO je pro mě výzva, bez navádění se to zdá snazší, než to ve skutečnosti je. Měl jsem proto velkou radost z každého nalezeného "obláčku". Poprvé jsem tak rozeznal planetárku M57 v Lyře, dvojitou hvězdokupu v Perseu, kulovku M4 ve Štíru nakonec klasiku M31 v Andromedě. Kolem půl druhé vylezl nad jižním obzorem Saturn, rozeznal jsem u něj dva průvodce, pokud jsem viděl správně Krátce po něm se začal vynořovat nedaleko Měsíc a za okamžik už i Jupiter. Jeho čtyři největší průvodci krásně k rozeznání. Jak planety stoupaly výš nad obzor, byla viditelnost stále lepší, při mém 120x zvětšení jsem rozeznal i oranžové pásy. Vychutnal jsem si i východ Slunce, byl to parádní relax i adrenalin zároveň, celá ta noc:) Ani zvěř opět nezklamala a vytrvale se snažila zastrašit nezvaného vetřelce Teploměr v autě ukazoval 4°C,kafe už bylo dopito(stejně už spíš ledový... ) a tuhnoucí palce u nohou nekompromisně velely k návratu. I tak to neuvěřitelně rychle uteklo! Moje dosud nejlepší pozorovací noc, i když mám Maka zatím jen se dvěma okuláry(dnes by měl dorazit třetí - 8mm), jsem nadšený a už se těším na další výjezd!

Z problémů s hledáním DSO si nedělej těžkou hlavu, to se rychle naučíš. Když jsem před necelým rokem začínal, neměl jsem absolutně cit na posouvání dalekohledu, na rozpoznávání "DSO fleků" v hledáčku, ani na hledání pomocí star hoppingu (skákání po hvězdách), ale poměrně rychle jsem to dostal do ruky

Díky,základem jsou vždycky dobré podmínky,bez toho je každá snaha marná Všechno ostatní časem přijde!