Astronomické fórum

Zkrátka ten dalekohled precizně zkolimovat opravdu jde, ale na hvězdu jenom ve dvou a jenom s někým opravdu šikovným, jako je například Cassi Smiley (a opravdu dobře jenom při dobrém seeingu)Jak probíhá kolimace na hvězdu ve dvou?

Honza Ebr : mohl bys , prosím Tě, napsat, kde dochází k rozkolimování - zda na primáru či sekundáru ? Nedoveu si dost dobře představit, že se povolí matice zajištěná kontramaticí. Pokud tam ovšem výrobce nedává kontramatky nebo samojistící matky, pak se mu podaří ušetřit na dalekohledu asi tak 3 Kč a doporučuji je tam dát a nekolimovat víckrát než 1x za rok.
......
dobson se dá samozřejmě kolimovat v jednom člověku a je to otázka chvilky. Nedělejme zase hlavu nováčkům, kteří z toho mají panický strach.

Rozkolimovává se primár. Já moc nechápu, o jakých maticích a kontramaticích tady mluvíš - ale vždyť jsi tu objímku určitě musel vidět! Jsou tam 3xdva šrouby. Jeden je vždycky kolimační, je spojený s tou pohyblivou částí, druhej je aretační, není s ní spojený. Kolimačními šrouby se nastaví poloha, pak se dotáhnou aretační. Žádnou matku tam skutečně ale nevidím!

Když to povozím v autě, tak většinou zjistím, že je to celé povolené, aretační šrouby nedosedají na tu pohyblivou část, někdy se dokonce některý kolimační šroub úplně vyšroubuje a zrcadlo se prostě viklá.

Já toho Dobsona pořádně zkolimovat sám neumím. Na obraze jsou velice dobře vidět i jemné odchylky od kolimace, která jsou vidět jen při velmi malém rozostření hvězdy. Procedura, kdy se musím podívat do okuláru, dojít k zrcadlu, pohnout šroubem a opakovat, u mě prostě příliš nekonverguje. Ve dvou, když na druhého křičím tam, tam ne, to jde o několik řádů rychleji.

Tak si tam dej 3 matice - (na ty šrouby, co na nich podložka leží) - mají to tak asi všechny amatérské konstrukce a k ničemu nedochází

Takhle do terénu je asi opravdu k nezaplacení laserový kolimátor. Pro to, aby se totálně rozhodil offset sekundáru není podle mě ani u skládací konstrukce důvod, a pak je s laserem kolimace otázka tak 10 sekund... No a i kdyby se sekundár nějak skutečně pohnul, pro vizuální užití řešit offset je skoro až zbytečné...

Já mám třeba primár v samotné objímce poměrně volný (má tam tak 0.5mm možnost pohybu), a to proto, protože na něj nechci vyvíjet trvale žádný tlak. Při transportu se taky často pohne (sic miniaturně), ale stačí jej doladit laserem. Rychlé, jednoduché, funkční.

No a jednou za uherák, když mám pocit, že lehce ujel i sekundár, seřídím si za dne i ten.

Nojo, laser je samozřejmě řešení, to sem asi měl napsat - já jsem přece nikdy neříkal "nekupujte si to, špatně se to kolimuje", jen jsem popisoval úskalí kolimace na hvězdu a projevoval radost z toho, že to jde udělat.

S těma matkama jak řiká Milan, by se to dalo zkusit, jenže to znáte, já sem kutil na baterky, takže budu muset sehnta správnou velikost matice, což je pro mě program na několik měsíců

Ono taky zavisi na tom, jak presne to chces skolimovat. V jedny knizce, co mam doma, autor docela autoritativne tvrdi, ze samotny laser na dokonale skolimovani Newtona f/5 nestaci a je potreba jemne doladovat pomoci hvezd. Osobne jsem si udelal zatim tento nazor - kolimace laserem u takto svetelneho Newtona staci pro vetsinu nasich atmosferickych podminek a holt, kdyz se naskytne vyjmecna noc, tak je potreba pro dokonaly obraz jeste dokolimovat na hvezde. Hlavne pri pozorovani planet aspon pred pozorovanim skontroluji difrakcni obrazec rozostrene hvezdy.

S těma matkama jak řiká Milan, by se to dalo zkusit, jenže to znáte, já sem kutil na baterky, takže budu muset sehnta správnou velikost matice, což je pro mě program na několik měsíců Když dáš manželce 1000Kč na útratu , ona ti ty 3 matice k tomu svému ráda přikoupí.

V jedny knizce, co mam doma, autor docela autoritativne tvrdi, ze samotny laser na dokonale skolimovani Newtona f/5 nestaci a je potreba jemne doladovat pomoci hvezd.To je velmi zajímavá informace. O kterou knihu a autora se jedná, smím-li se zeptat?

Pod takové tvrzení bych se totiž osobně asi nepodepsal (nicméně opravdu nejsem žádná autorita, jsem jen řadový pozorovatel). Přijde mi, že laserem se dá dalekohled zkolimovat velmi přesně. Osobně mi laser slouží jako velmi užitečný pomocník v terénu (přijde mi, že rychleji a pohodlněji lze kolimovat jen stěží, a to je něco, co po tmě „na kopci“ oceňuji) a pro vizuální použití, kdy se až tak nehraje na symetrickou vinětaci, mi přijde takováto metoda kolimace jako dostatečná.

Máte někdo osobní zkušenost, že by po kolimaci laserem nebyly difrakční kroužky symetrické?

Já trochu dolaďovat na hvězdě po klolimaci laserem musel, na druhou stranu při opačném postupu byl laser skoro ve středu terčíku, takže bych řekl že rozdíl tam byl ale hodně malý. Ale berte to s rezervou páč jsem zrcadlový začátečník .

Upraveno-přesun byl proveden.
Moderátor

Záleží jaký máte laserový kolimátor, jak jste precizní atd. Takové ty nejlevnější co má většina z nás asi zcela přesné nebudou, nemají jasně definovaný bod, paprsek se vrací do jakési díry a když v ní zmizí už ho dál necentrujeme, mají mnohdy vůli v uložení ve výtahu atd. Krátké dalekohledy se dobře kolimují na hvězdu, koukám do okuláru a ještě dosáhnu na kolimační šrouby primáru. Dlouhé velké dalekohledy kolimuji laserem, jinak to sám zvládám docela mizerně, dojít pootočit kolim. šroubkem promáru jít se podívat co to udělalo atd. je aspoň pro mě zdlouhavé a nepraktické. A nemohu si odpustit drobnou poznámku, tady se z kolimace dělá věda a většina pozorovatelů, kteříse objeví na pozorování u Prahy newtony zkolimované nemá a to zásadně. Přesto jsou spokojeni, ví o tom a nevadí jim to. Z těchto všech důvodů se domnívám, že kolimace alespoň laserem je pro většinu uživatelů dostatečná, byť s lasery, které používáme není zcela ideální.

vláďo, ja byl v tý neznalosti taky. přikládal jsem kvalitu zobrazení planet seeingu. pak jsem se postupně naučil tu kolimaci dělat pořádně a nestačil jsem se divit.

při pozorování DSO to "mírné" rozkolimování (pokdu třeba člověk kolimuje jenom ve dne na oblohu) nemá většinou moc velký vliv, nedovedu to posoudit. ale na planetách se prostě pozná rozdíl mezi tím, jestli někdo kolimoval ledabyle nebo skutečně pečlivě, na "první" pohled. (velkou odměnou pro mě bylo, když jsem krátce po tom, co jsem se to konečně dostatečně naučil, prezentoval za poměrně dobrého seeingu Saturn jednomu váženému kolegovi, který pak říkal, že nikdy neviděl tak krásný obraz v žádném SCT a že si jde koupit Newtona )

jinak Regulus má pravdu s tím OT, ale já jsem navazoval na svůj starší příběh o problémech s kolimací tohot daného dalekohledu (a třeba MiLANova rada o matkách k tomuhel dalekohledu dost dobře patří), takže to bude mít moderátor těžký

To je velmi zajímavá informace. O kterou knihu a autora se jedná, smím-li se zeptat?

Pod takové tvrzení bych se totiž osobně asi nepodepsal (nicméně opravdu nejsem žádná autorita, jsem jen řadový pozorovatel). Přijde mi, že laserem se dá dalekohled zkolimovat velmi přesně. Osobně mi laser slouží jako velmi užitečný pomocník v terénu (přijde mi, že rychleji a pohodlněji lze kolimovat jen stěží, a to je něco, co po tmě „na kopci“ oceňuji) a pro vizuální použití, kdy se až tak nehraje na symetrickou vinětaci, mi přijde takováto metoda kolimace jako dostatečná.

Máte někdo osobní zkušenost, že by po kolimaci laserem nebyly difrakční kroužky symetrické?
Je to tahle kniha:

http://www.amazon.com/Setting-Up-Small- ... 0387345213

Autor v ni tvrdi, ze zna jedinou konsistentni metodu, jak precizne skolimovat svetelny Newton (f/5 a svetelnejsi), tedy mimo pouziti hvezd. Samotny laser nestaci. Je pry potreba kombinace laseru s barlowem  + clona s malym stredovym otvorem vlozena do konce okularoveho vytahu. Jmeno te metody jsem zapomel.

Ja na laser taky nedam dopustit. Pravidelne pouzivam ten od Baadera. S novym Newtonem 250/1600 (f/6.4) mi prijde presnost kolimace dostatecna (ofset neresim) a difrakcni obrazy hvezd se mi zatim po kolimaci laserem zdali vzdy docela symetricke. Jenze je jen malo noci, kdy jsou ty obrazce tak stabilni, aby slo z nich nejake drobne odchylky od idealu vycist. To ale neni pripad meho starsiho Newtonu 150/750. Nejen, ze se rozkolimovava pri kazdem presunu (to bych pricital chabe mechanicke konstrukci dalekohledu), ale pri testech na hvezde slo nekdy poznat, ze to neni uplne ono. Nejsem schopen rozhodnout, jestli je to nejakou dalsi mechanickou vadou, jak pise vla, nebo opravdu limit presnosti kolimace laserem.

S kolimace se nesnazim delat strasaka. Jak jsem psal, myslim si, ze duvod proc kolimace laserem ve vetsine pripadu vyhovuje je ten, ze nase atmosfericke podminky nedovoluji plne vyuzit potencialu tech velkych +250mm dobsonu. Podle me je to horsi u tech malych svetelnych Newtonu pod 150mm. Kde zvetseni 300x znamena jit na difrakcni limit optiky.

Honza Ebr: Jak jsi spokojen s obrazen hvězd zkolimované flexy, když to sklopíš nízko nad obzor? My máme dojem, že se to trochu prohýbá a není to ideální, ale nepozoruji s tím tak pečlivě a třeba sis toho tedy lépe všiml...

Toho jsem si nikdy nevšiml, ale nízko nad obzorem je obvykle špatný seeing, takže se to těžko pozná. I na Edelweissu bylo dobře vidět jenom na Arktura, co byl dost vysoko a níž byly planety rozmázlé. Ale je to zajímavé připomínka, zkusím se na to někdy za dobrého seeingu zaměřit.