Planetární speciál

[M_V]

Nejraději pozoruji 400 -kou Dobsonem planety i Měsíc za soumraku, a to v tom kritickém období, kdy se srovnají teploty a je minimální seeing. Obloha je světlá, planety jsou barevné a příjemné pro oči. I při malém zvětšení

Ďakujem za zdieľanie skúseností. A myslíš, že by bol pri tom nižšom zväčšení obraz lepší, keby si namiesto toho Dobsona použil na to zväčšenie menší ďalekohľad, povedzme taký, čo by dal výstupnú pupilu 1 mm?

[M_V]

Skôr som rozmýšľal o nejakom plošnom zdroji aby to napodobilo tie podmienky za súmraku ako píše Milan. Ideálne by bolo trochu zosvetliť celé pole v okulári. "Jediný" problém je to ako to urobiť tak aby to nezmrvilo kvalitu obrazu na samotnej planéte. Ak niečo vymyslím, tak dám vedieť.

Ďakujem za tipy na pozorovanie a aj za odkazy. Máš pravdu, že najdôležitejšie je proste pozorovať. Akurát trochu musím bojovať s podmienkami, pretože panelák v Prahe nie je úplne ideálne stanovište. Ale určite nie som sám, kto je podobnej situácii

[Achernar]

Ano, optická kvalita soustavy (jakékoli) je rozhodujícím faktorem vždy. Jinak pravda je, že existují svým způsobem ideální zvětšení pro každou planetu. Dlouhodobě pozoruji planety svým 140mm refraktorem (v poslední době lenivím a downsizuju, viz výše) a jako optimální pro Jupitera se mi ukazuje 100x-150x (na 140mm refraktoru používám 120x, u 102mm díky dlouhému ohnisku 160x a u newtona 100mm pak 100x), kdežto u Marse (a Saturna) 240x. Člověk musí mít trpělivost, využívat soumraku, kdy se seeing uklidní, vyčkávat na klidné chvilky atd. Je to dost specifická disciplína. Osobně používám často žlutý filtr.

[Beda]

Často moje pozorování sluneční chromosféry narušovala přecházející členitá oblačnost. Pokud byl přechod oblaků dostatečně rychlý a střídaly se při tom jasné a tmavé pasáže, docházelo vždy ke znatelnému navýšení kontrastu sledovaných detailů. Nápadně to připomínalo efekt rotační závěrky, jak ho známe z filmových přístrojů. Zajímavé bylo, že se to nedalo napodobit zařazením nastavitelného polarizačního filtru. Jas šel nastavit, ale kontrast zůstaval neměnný. Evidentně to tedy souviselo s fyziologií vidění ! Chtěl jsem takovou rotační závěrku před okulárem vyzkoušet, ale přišlo současné minimum aktivity a na realizaci jsem zapomněl. Jak by se taková clonka projevila při observaci jasných planet nebo měsíčního povrchu je nejisté, ale s ohledem na zřetelný "přírodní" efekt u chromosférických pozorování, tady jistá šance je .
Podobně zajímavý efekt byl pozorován u lyotova planetárního koronografu u kterého byla jednoduchá polní čočka nahrazena achromátem a kuželová clonka odstraněna. Bylo tak možné pozorovat planety a měsíční povrch s vysokým kontrastem ( princip koronografu zůstal zachovaný), ale, což opět zřejmě spadá do fyziologie vidění, docházelo i k "uklidnění " difrakčních kroužků kolem hvězd.

[dvader]

Já při pozorování planet/Měsíce velkým průměrem při malém zvětšení řeším jas pomocí otočného dvojitého polarizačního filtru...

[Psion]

A to nejdůležitější: APM provádí před každým prodejem skutečný interferometrický test ( ne Ronchi, on není proužek, jako proužek ) objektivu na 532nm. Kvalita je tedy zaručena a test je v ceně !
https://www.apm-telescopes.de/de/telesk ... uszug.html

Ještě se vrátím k tomu testování. Ty měřící protokoly jsou někdy dvojsečné, protože zákazníci pak říkali a proč já nemám Strehl 0.99 když ho kolega má a mám jen 0.98 a já chci čočku vyměnit apod. Istar provádí v nezávislé optické laboratoři testy každé čočky, kde u posledních čoček zaznamenali Strehl až 0.995. Myslím že žádný výrobce v současnosti automaticky k dalekohledu měřící protokol nepřikládá.

[Beda]

Ještě se vrátím k tomu testování. Ty měřící protokoly jsou někdy dvojsečné, protože zákazníci pak říkali a proč já nemám Strehl 0.99 když ho kolega má a mám jen 0.98 a já chci čočku vyměnit apod. Istar provádí v nezávislé optické laboratoři testy každé čočky, kde u posledních čoček zaznamenali Strehl až 0.995. Myslím že žádný výrobce v současnosti automaticky k dalekohledu měřící protokol nepřikládá.

Pepo, pokud by mi, jak píšeš v druhé větě, nějaký výrobce takto argumentoval, tak přiznám se , že bych u něj nekoupil. Dnes se skutečně díky silnému konkurenčnímu tlaku na všech stranách hodně slibuje. Souhlasím s tím, že číselné hrátky ( v oboru desetin, nebo dokonce setin) kolem hodnot Strehl, nebo s přesností optické plochy, postrádají pro amatéry smysl a jsou zcela mimo realitu, ale to lze přeci ošetřit.
Známý výrobce tvrdí : "Um die typische hohe Qualität von ... Teleskopen zu garantieren, durchläuft jede Optik einen interferometrischen Test bei 532nm (grün) vor dem Versand" ,
tedy česky : "Aby byla garantována typicky vysoká kvalita ...teleskopů, projde před odesláním každá optika interferometrickým testem při 532nm (zelená)".
Tolik slib výrobce ! Zájemce by ale potom měl doklad o takovém testu požadovat, zvlášť když se jedná o cenu 70tis. Kč ! Opravdu nemá moc smysl, drahou věc naslepo pořídit a teprve potom bádat, jestli je vše ok, nebo požadovat post scriptum doklad kvality. Jak je zřejmé, já opravdu nefandím žádnému výrobci, (a ani to nemám zapotřebí), ale snažím se pouze odradit od nákupů naslepo, protože vím, kolik špatné optiky projde rukama těch, kteří se měřením zabývají ! Pokud výrobce skutečně testuje, tak dnes není problém pořídit jedním klikem kopii a poslat obrázek zájemci. Tak asi tak ! Jo a nezapomeň prosím na tu achromatickou čočku s antireflexní polevou, mám ji strašně rád !

[Cztwerec]

No někdo (TS) dá taky třeba jen slovní vyjádření o SR, které splňuje nějaký limit a stojí si za svou výstupní kvalitou. Setkal jsem se u toho s nákupem 90/600 tripletu. A potom je realita taková jako když jsem s kolegou zkoušel možnosti většího tripletu 130 LZOS se stejným 130 TS měl v hlavních aspektech (na hvězdě + Ronchi, před a za ohniskem) téměř srovnatelný obraz po všech stránkách a teď do mě ... Buď mám špatné oči, nebo jsem špatně testoval, ale rozdíly téměř nejsou vidět. Upřímně bych řekl že ten triplet od TS byl méně barevný, od LZOS zase více rovný. Vždy to bude kompromis. Ale ten málokdo v praxi opravdu pozná. Leda by měl na testování opravdu podmínky. Zajímalo by mě jaký bude rozdíl mezi 0,95 a 0,99. Na druhou stranu bych psychicky chtěl asi LZOS jako "final option". Pro peněženku je to ale jasné.

[Psion]

Rozdíl mezi 0,98 a 0.95 běžný uživatel očima nepozná, zvláště na obloze za běžného seeingu, v laboratoři samozřejmě se to přesně změří. Pokud výrobce v certifikátu uvede, že objektiv splňuje podmínky, které garantuje, např. Strehl vyšší než 0.95 (např. APM) a vyšší, pak je to v pořádku. Nemyslím si, že APM dodává papírový protokol ke všem prodávaným dalekohledům, jako dává původní protokoly od LZOS.

APM má k objektivům pouze LZOS uvedenou specifikaci, kde se mimo jiné uvádí:

For systems of diameter up to 152mm
Wave front error RMS is no more than 0.035 of wave-length at 532 nm. Wave front error p.t.v. is no more than
0.24 of wavelength at 532 nm.
For systems of more than 152mm up to 254mm diameter
Wave front error RMS is no more than 0.033 of wave-length at 532 nm. Wave front error p.t.v. is no more than
0.166 of wave-length at 532 nm.

Mimochodem ani k lepším montážím se běžně nedává protokol o měřené PE (což je škoda), přitom je to jeden ze základních parametrů kvality a ceny se pohybují podstatně výše než za zmiňované dalekohledy.

[Artaban]

K těm levnějším refrákům APM protokol nedává. Na hvězdárně v Benátkách máme http://www.supra-dalekohledy.cz/dalekoh ... 63275.html kde je čínská optika a protokol o měření k tomu nebyl.

Každý máme asi stejně jinou představu o tom, co je ten henten oný planetární speciál

[vaclavII]

Planetární speciál může být i Kutter mimoosový systém 200/4000 mm nebo Newton 250/2000 mm s centrální překážkou cca 20 procent.
https://www.telescope-optics.net/tilted ... #diameters

[Artaban]

vaclavII: Jistě může a zrovna tak každý dalekohled, který neukazuje špatně. Měl by ukazovat lépe než dalekohledy, které na planety nedoporučujeme. Ať už krátký achromát, nebo levný Newton na levný rozklepaný montáži atd. Však většinou víme, které jsou blíže hračce, než opravdovému hvězdářskému dalekohledu.
Dá se to taky určit podle výkonu jakého jsou schopny a to má přímou souvislost s rozlišovací schopností dalekohledu. Tedy záleží predevším na velikosti dalekohledu a to si asi musí určit každý sám. Přibliže by to mohlo být malé do 150mm, střední 150-300mm a velké 300mm a větší.
Víme, že i ty menší dokážou už planety slušně ukázat, ale dokáže menší dalekohled např. albedový útvar na Ganymadu? Nebo Phobos a Deimos? Asi ne atd. 100mm dalekohled už ale třeba dokáže Ganymed zobrazit jako kuličku a né jen jako hvězdu. Myslím jen vizualně a seeing neřeším a ani to, že né každý je rozený planetář

[vaclavII]

Mě coby studenta za socialismu, kdy byl nedostatek optiky uchvátil pohled na planety a Měsíc klasickým achromátem C. Zeiss AS 150/2250 mm na pevné montáži v kopuli hvězdárny. Při zvětšení 140 a 225 za klidného vzduchu krásné a jemné detaily na Jupiteru, barevná vada nepatrná při zvětšení 225.
Používali jsme okuláry C.Zeiss orthoskopické 16 a 10 mm.

[g]

Při pozorování planet se mi nejvíce osvědčily ED/APO refraktory, velmi dobré byly také newtony 6" F8 a 8" F6 (pokud optka dosáhla dobrý strehl ca 0,91). Příliš dlouhý tubus (150/1600) bývá náročnější na temperaci a v praxi mě nepřesvědčil. Důležitá je i šířka tubusu (temperace, i vizuální vinětace). Uvedu ještě jednou odkaz na dobrou práci Neil English
Kde autor cituje Peek, B.M., The Planet Jupiter:The Observer’s Handbook, zkráceně a volně přeloženo: hlavní rysy lze pozorovat 3" přístrojem, ale vážná práce začíná s dalekohledem 6", se kterým lze mít významné systematické výsledky. 8" dalekohled pravděpodobně postačuje pro všechny účely a 12" postačuje jistě. Převážná část autorovy práce byla provedena 12" reflektorem a ačkoliv neskrývá touhu po větším přístroji, necítil nikdy, že by mu chybělo něco důležitého z důvodu nedostatečnosti vybavení.

Ještě je potřeba zvážit - u refraktoru má výborný objektiv strehl řekněme 0,97. U podobného newtonu s primárem a sekundárem 0,97 je potřeba počítat s násobkem obou hodnot, kde celkový strehl dosáhne 0,96 (u sekundáru s pravoúhlým odrazem je vliv degradace poloviční).
Cassegrainův primár a sekundár po 0,97 strehl dává celkový výsledek 0,94 (0,97x0,97). U mak, sc apod. je potřeba ještě započítat korekční desku, pokud tedy bude primlár, sekundár a korekční deska vše se strehlem 0,97 - celková kvalita dosáhne 0,97x0,97x0,97=0,91, nepočítám zde vliv zenitového zrcátka. Odhlédnu-li od výborných výsledků SC ve fotografii, pro vizuál se více vyplatí jednoduchý optický systém kvalitního ED/APO refraktoru nebo newtonu. Strehl 0,97 je skvělý a u běžných dalekohledů hodně vzácný.

[Psion]

Mě coby studenta za socialismu, kdy byl nedostatek optiky uchvátil pohled na planety a Měsíc klasickým achromátem C. Zeiss AS 150/2250 mm na pevné montáži v kopuli hvězdárny. Při zvětšení 140 a 225 za klidného vzduchu krásné a jemné detaily na Jupiteru, barevná vada nepatrná při zvětšení 225.
Používali jsme okuláry C.Zeiss orthoskopické 16 a 10 mm.

Tenhle Zeiss doublet 150/2250 nebyl špatný, pozdější triplet (Zeiss type B) 150/2250 se v podstatě vyrovnat dnešnímu 150 SD APO F7.