Astronomické fórum

futislav píše:

janek950 píše: ↑24. 02. 2023, 20:18 Až na to, že to nebyla žádná konjunkce ...

Dovolím si ocitovat Wikipedii: "Konjunkce je termín užívaný v poziční astronomii a astrologii. Označuje maximální přiblížení dvou nebeských těles z pohledu pozorovatele (obvykle ze Země)." Co to tedy je, když ne konjunkce ?

Myslím, že to mají na Wikipedii špatně. Josip Kleczek velká encyklopedie vesmíru:
Konjunkce, okamžik kdy dvě tělesa mají stejnou délku (konjunkce v délce) nebo rektascenzi (konjunkce v rektascenzi). U vnitřních planet rozeznáváme dolní konjunkci, je-li planeta mezi Zemí a Sluncem, a horní konjunkci, je-li Slunce mezi Zemí a planetou.... Takže nejde o přiblížení ale o polohu.

Ale tohle přeci přesně vysvětluje a píše Honza v předcházejícim příspěvku. Proč to opakuješ ? Konjunkce jseu přesně definované už od doby, co s nimi pracuje astrologie

Zdravím, necht administrátor změní název tematu na "Polohy planet i jejich konjukce" a mohou se tam prezentovat fotky na toto téma a nebudou různě rozstrkané 1.3. bude opět Jupiter a Venuše /40min./ na jednom snímku.Děkuji .

Ale tohle je právě sekce o pozorování!
Focení má na AF zcela jinou sekci…

Venuša s Jupiterom 1.3.2023 o 18:45. Pekný netradičný pohľad na dve planéty v zornom poli. Pozorované cez refraktor 90/900 okulár Morpheus 12,5mm.

Opravdu moc hezká kresba!

Včera 1.3.jsem pozoroval konjukci Jupitera a Venuše a zde doku foto.Dne 2.3. bude opět v obrácené poloze.

Venuša a Jupiter na dennej oblohe dnes 2.3.2023 o 13:50 cez refraktor 90/900 s okulárom BCO 18mm.
Venuša bola prekvapivo jasná a bola rozoznateľná fáza. Jupiter bol iba slabučké koliesko bez detailov.

Zdravím včera jsem opět sledoval Konjukci a zde doku foto.

V uplynulém týdnu jsem opakovaně pozoroval kromě velkých planet i Uran s Neptunem…
Neptun, stejně jako Saturn, již v první polovině noci a Uran až cca od 01:30. Seeing byl proměnlivý a když byl lepší, tak v binohlavě při 143x zvětšení byly kotoučky i barvy pěkně patrné.

Na dnešním https://spaceweather.com/archive.php?vi ... &year=2023
je odkaz na článek ze 17. srpna v časopise Icarus, který nabízí důkaz, že sluneční aktivita může ovlivnit planetární počasí. Překvapivé ale je, že tou planetou je Neptun, vzdálený 2,5 miliardy mil od Slunce. Snímky pořízené během 26.let Hubble vesmírným dalekohledem ukazují jasné mraky, které se tvoří synchronizovaně s 11letým slunečním cyklem! Údajně mají také amatéři šanci tuto oblačnost v příštích létech pozorovat .
Ovšem ke zjištění, jak to s počasím vypadá u nás na Zemi, netřeba ani HST !

Zdravím Karle .
Snad jsem nespletl jméno. Četl jsi můj vstup v " dalekohledy? " Epsilon 1 a 2. Rozlišení cca 0,35" - Epsilon 1 Lyrae a Epsilon1 Lyrae A/ 0,35" ?
Otázkou ovšem je, nakolik je změřený údaj ze Stellaria spolehlivý.
Věř nebo nevěř, při 738x s SW 120/900 to opravdu za dobrých, (nikoliv vynikajících ), podmínek šlo. Smekám před tím "prckem" před jeho kvalitou!
Nevěřil bych, že už ED skla ve srovnání s normálními achro dají takový rozdíll! A to proti 130 tripletu APO 130/910 od TS je ten SW 120/90 jen
přížtipkář!!!

Dnes ráno som sa pozrel na konjunkciu Jupitera a Venuše. Výrez z fotky s 150mm objektívom.

Pokus vidět den před maximálním přiblížením Venuše a Uranu proběhl úspěšně, obě planety krásně v jednom zorném poli. Vzdálenost 1°40´. Vixen SD81S II s Ethosem 21 mm. Dnes 23. 4. 2026 bude Uran od Venuše zválen jen 49´!

Obdobný záměr proběl s Měsícem a Jupiterem. Vzdálenost byla větší, z Měsíce byl vidět jen okraj a Jupiter byl zcela na okraji 50 mm TV Plösslu ve stejném Vixenu.

Dnešek byl ideální den pro pozorování planet na denní obloze. Přesvědčil jsem se o tom už včera. Dneska jsem nejprve najel od Slunce na Merkur, což bylo snadné. Pak od Mekruru na Mars a k mému překvapení tam byl. Myslím, že jsem jej už v minulosti ve dne pozoroval, ale jistý si nejsem. Pak jsem překlopil dalekohled a najel na Venuši, kterou stačí hledat v přibližné pozici i zametáním, protože montáž po překlopení nenajede úplně přesně. Nakonec jsem zkusil od Venuše k Jupiteru a k mému překvapení byl velmi zřetelný a naštěstí zametáním jen těsně vedle najetého pole.

Ke snímkům Venuše a Merkuru mobilem za okulárem 1. 5. jsem tedy dnes přidal ještě Jupiter. Na Mars jsem prostě nebyl schopen mobil zaostřit. Zkoušel jsem naslepo různá zaostření, ale zatímco okem jsem se vždy chytl aspoň po pár sekundách a pak byl zřetelně i když celkem slabě vidět, tak mobilem to prostě naslepo moc nejde. Nicméně fotil jsem postupně přes celou rovinu ostření a krásně je vidět na jednom snímku chmýří blíže teleskopu a potom na jiném už chmýří není a naopak je tam právě uprostřed snímku něco, co vypadá přesně jak slabě a kulatě vypadal Mars. Okem se mi zdál i mírně načervenalý. Viděl jej se mnou Martin Kukla s klukama, co mě přišli navštívit a pak kluci z astrokroužku, co mi pomáhali, takže super.

Do vlákna přispívám spíš ze zvědavosti, jak jste na tom vy s planetami ve dne. Protože z Marsu jsem najel ještě na Saturn a předokládal, že jej neuvidím, což se potvrdilo. Má extrémně malý plošný ja oproti Marsu. Saturn jsem ve dne nedal ani z Kleti kdysi třicítkou. Kdo z vás ho za plného dne ulovil?

K pozorování a focení jsem používal WO FL98/618, okulár na vyhledávání Aero ED30, na koukání na Merkur a Mars Pentax 14 mm, na Venuši a Jupiter i Morpheus 6,5 mm.

Merkur (13:28) a Venuše (14:06 SELČ) 1. 5. 2026 za okulárem SkyWatcher 3,2 mm mobilem Google Pixel 8 Pro, zpracováno v Autostakkert a Registaxu 6 z videa.
Jupiter 2. 5. v 15:10 SELČ za okulárem Morpheus 6,5 mm, tentokrát jeden snímek, po zazoomování a ručním zaostření a ručním ztlumení jasu.
Pravděpodobné foto Marsu 2. 5. 2026 ve 14:36 (odpovídá poloha uprostřed pole, vzhled - to jak matný byl i okem - i tvar. Navíc létající chmýří mělo jinou rovinu ostření a nebylo na snímcích takto kulaté).