Astronomické fórum

Já vím, že mi to tady bude možná omláceno o hlavu, ale já jsem se rozhodnul pro větší průměr SCT. Začali mě bavit malé planetární mlhoviny a jejich pozorování. Na to je kolikrát potřeba průměr. Ty detaily v často miniaturních planetárkách jsou výzva. Nejraději fotím Měsíc, řekl jsem si, že ikdyž je ten zástin větší, je SCT super volba. Na planety mám 150 triplet. Je mi skoro jedno jestli tady proto mám, nebo nemám na terase seeing. Ale zpracováním a statistikou, by se mohlo obejít hodně. Jsou to všechno výsledky zkušenosti v chování různých přístrojů. Newton bude vždycky pádlo, výhoda u katadioptru je, že člověk čumí dole u tubusu. Nějak se to ve mě zlomilo a vyhrála prostě volba kratšího SCT. I tak to bude bojler jako prase, ale proč jsem kupoval EQ8? Právě proto.

Ale ten Royce byl výborný, o tom žádná.

Opravdu nekomentuji změnu ve výbavě ! Jen naděje na komerční eqivalenty se blíží nule.Opravdu kvalitní dlouhoohniskové stroje ( "dvouplošníky") prostě nejsou. Občas se mihnul v nabídce mimoosový cassegrain Kutter, ale ty požadovali vyvažovat zlatem. To už raději dobrý, odzkoušený SCT. C14 s f11 je samozřejmě s rozlišením někde úplně jinde ( celkem přesně 2x větší plocha), zato bude boj se seeingem

Máš pravdu ve všem co píšeš, bohužel... takže naopak za názor jsem rád

Jen vím, že se pouštím do boje se seeingem ještě větším než teď, ale jako sběrač světla (možná i prachu) to bude u mě dobrý

Upřímně, uvažuji spíš o ACF Meade, nejen kvůli ceně, ale i jednodušší konstrukci.

Tak z mnoha empirických zkušeností se ošklivé aberace ukazují,již při 15% zástinu hlavního zrcadla,takže se usmívám tomu,když si majitel pochvaluje,jak kvalitní obraz vidí při zástinu 20 % ,jenže pokud nepoužívám zvětšení více ,jak 5D ,tak obraz může ukazovat dobře.
Ale v těch mých nahrávkách je světelnost téměř 1:100,takže pokud si někdo myslí,že má skutečně kvalitní dalekohled,tak,ať si nastaví tuto světelnost,dá si do ohniska kamerku s čipem 1/3" a udělá nahrávku čehokoliv ,třeba i blízkých objektů ,budu velice zvědavý ,jak ta nahrávka bude vypadat.Pokud bude obraz podobný,případně i lepší,tak celý mikroskopický dalekohled hážu do sběru.

Já si nedělám iluze, že SCT budu používat max. tak při 1,5D a víc mě seeing nepustí. Ale na pozemních objektech zkusím to 5D, nemyslím si, že by to ten přístroj neuměl zobrazit, nebo zobrazil nějak vyloženě špatně. Pak se zase vrátíme k tomu, kdy pak tohle zvětšení mohu použít. Málokdy. Pamatuji si že jsme s kolegou zkoušeli vyšilhat Triton u Neptunu při zvětšení 1200x. To bylo snad jednou jedinkrát co jsem něco podobného tam nahoře zkoušel, bylo to se "šmitkou" C11. Ale Pepo, ja bych chtěl mít tu tvou hvezdarnu, vždyť to je parádní, pamatuji si jak jsme se tenkrát koukali OMC 200 na x kilaku vzdálenou lampu a tys tam ten vzduch z fleku měl tak klidný, že jsem s připadal jak na pic du midi.

To taky nemá kazdej.

Cztwerec píše:J Ale na pozemních objektech zkusím to 5D, nemyslím si, že by to ten přístroj neuměl zobrazit, nebo zobrazil nějak vyloženě špatně.

Další, který chce zvítězit nad fyzikou

Martine dík za zhodnocení mého místního seeingu,ale nesouhlasím,zpravidla zde mám severozápadní proudění a protože jsem přímo pod Krušnými Horami,tak se vzduchová masa začne po překonání hor kroutit,vířit apod.Je zajímavý,že pokud jsem byl v Čechách na jiných místech,tak seeing byl vždycky lepší.
Jinak ten MAK 200 snesl sotva 4D,pak,již obraz začínal být neostrý ,ale u MT-čka mám obraz bodový za určitých podmínek i při zvětšení 10D !,mám to mnohokrát ozkoušeno ,Těmi podmínkami jsou,sledovat objekt do 200m,čas kolem 6 hodiny večerní a venkovní teplota do deseti stupňů,obraz musí být osvětlený Sluncem a zcela klidný , v tomto případě mohu použít i okulár,ale citlivá kamerka je samozřejmě lepší ,pak se ukáží i jemné podrobnosti a bod je skutečně bodem.
No,nezbývá mi,než udělat videonahrávku při různých ohniscích a nezaujatý pozorovatel si sám udělá svůj soud ,jestli při kratším ohnisku (světelnosti) má nahrávka stejné množství podrobností,jako nahrávka při dvojnásobném ohnisku .Sice jsem zde limitován rozlišením kamerky.Lepší by bylo porovnovnávání v okuláru.jenže to chce se taky do toho okuláru podívat .

MilAN píše:
Cztwerec píše:J Ale na pozemních objektech zkusím to 5D, nemyslím si, že by to ten přístroj neuměl zobrazit, nebo zobrazil nějak vyloženě špatně.
Další, který chce zvítězit nad fyzikou

Tak já vlastně po těch letech nevím jak zhodnotit ty vady v obraze, je jasné, že obraz začíná při vyšších zvětšeních vždy měknout, ale to je to samé jako když jsem zkoušel 5D na newtonu VX12L, také to šlo, ale věřím, že by se našla hromada pozorovatelů, který by řekl, že to už nejde a je to moc. Což tak je

Protože každé oko i dalekohled je individuální "přístroj". Máš pravdu Milane. Fyzika je krásná.

Ona ta hranice od šarlatána po průkopníka je hrozně tenká. Takže já se počítám spíš do té první skupiny

Ono nejde o to,jaké zvětšení si tam dáš a budeš předvádět, podstatné je to, že existuje určitá fyzikální hranice, kdy tam další podrobnosti nepřibudou, a to bez ohledu na to, jaké máš oči nebo jak malé pixely použiješ. A to stále při ideální optice a nulovém seeingu.
Takže jedna věc je mít možnost takové zvětšení vůbec realizovat, druhá věc je , jestli se na to dá vůbec koukat , třetí věc je , kdy se to láme a už tam víc detailů ničím nevydoluješ( což záleží i na podmínkách) a čtvrtá věc je , co ta optika je vůbec schopná , z fyzikální podstaty světla, vůbec rozlišit.

Tak vám pánové ta zvětšení 4D a 10D tiše závidím

. U mne dovolí seeing navečer nebo k ránu na opravdu dobrém Meade 8" ACF max. 1,2D tedy 240x, to otevírám šampus.
Jinak vzpomínám na mého bývalého šéfa Kiepenheuera, který hauzíroval s teleskopy po Evropě a středomoří, hledaje optimální seeing pro plánovanou sluneční observatoř. Kromě Lago Maggiore u Locarna v Tessinu a na Capri ale nic moc. A také na selenografa Johanna Nepomuka Kriegera, který se za dobrým seeingem odstěhoval do Triestu a pochvaloval si, že má na jeho 250 mm refraktoru běžně použitelné zvětšení 4D. Zase ho ale rozčilovaly čoudící parníky, kterých bylo tenkrát v přístavu stále dost

.

9.6.2019 21:46 SELČ

: Capture 2019-06-09T21_46_34_lapl2_ap513_BW+RGB+EDGE.jpg (253.94 KiB) Zobrazeno 2449 x

Theophilus (97 km) + Cyrillus (98 km) + Catharina (99 km)

Dobson 254/1200, Barlow 2x, UVIR cut filtr, ASI 224MC
RGB - 500 snímků z 1000, BW 350 snímků z 1000, AS3 + R6+PaintNet
Snímáno pohybem ROI při 84 fps.
Frýdlant nad Ostravicí
Seeing dobrý (na Beskydy)

11.6.20 19 21:08 SELČ

: Capture 2019-06-11T21_08_48_lapl3_ap557_RGB_EDGE.jpg (215.08 KiB) Zobrazeno 2387 x

Dobson 254/1200 v ohnisku, UVIR cut filtr, ASI 224MC
RGB - 1000 snímků ze 2000, BW 1000 snímků ze 2000, AS3 + R6+PaintNet
Snímáno pohybem ROI při 64 fps.
Frýdlant nad Ostravicí
Seeing beskydský - tj. průměrný

Pokus zo včera. Oblasť krátera Moretus. C11, ASI290MC, R filter. Spracované 300 snímkov z 3000, AS2 a RS6.

11.6.2019 21:07 SELČ

: Capture 2019-06-11T21_07_03_lapl3_ap589_RGB_u_EDGE_BW.jpg (242 KiB) Zobrazeno 2306 x

Mare Fecunditatis (840 km)

Dobson 254/1200 v ohnisku, UVIR cut filtr, ASI 224MC
RGB - 1000 snímků ze 2000, BW 1000 snímků ze 2000, AS3 + R6+PaintNet
Snímáno pohybem ROI při 64 fps.
Frýdlant nad Ostravicí
Bez stolku si na mozaiku celého Měsíce netroufám.

Včerejší měsíc. Proměnlivý seeing. Na Barlow to nebylo, ale ohnisko kolem 3m to bylo akorát.

CGEM-1100, ZWO ADC, ASI224MC, Praha

https://pavelprokop.eu/wp-content/uploa ... 936-SG.png
Obrázek