Astronomické fórum

iooo píše:Zajímal by mě názor zdejších zkušených borců: dává to smysl pro astrofoto posadit na EQ6 Newton 300/1500 nebo je pro montáž EQ6 vhodnější jen Newton 200/1000 ?

Díky

Karell mel 300/1500 na EQ6tce (jestli si dobre pamatuji). Vysledky se dostavily, ale za cenu totalniho bezvetri a pod. Podle mne je max 250/1000 aby ses moc netrapil. A pokud chces fotit i v necem mezi vankem a silnejsim vankem (nic lepsiho mne nenapadlo jak to popsat), tak 200/800.

Rdši bych zůstal u té 200/1000 než u světelnější s F800mm. Jsou to zbytečné problémy navíc. A zrob´vna tak s akmerou bych se oprostil od těch nejmenších pixelů . Rozlišení vrazně pod 1" opět přináší jen řadu problémů jak s technikou, tak s podmínkami ( vítr , seeing)

To můžu jenom potvrdit. Ona ani ta EQ6 není pro ta vysoká rozlišení nic extra. Chod se musí neustále kontrolovat autoguiderem v relativně krátkých intervalech, sekunda, maximálně dvě. A autoguider to stále honí tam a zpět. Vlastní zkušenost. Po přestěhování dalekohledu z EQ6 v terénu na robustní montáž s chybou okolo +/-1 arcsec. za 5-10minut, umístěnou v kopuli, ostrost snímků znatelně vzrostla, aniž jsem cokoli dělal s optikou.

Držel bych se s pixely někde kolem 5-6um, to dává s metrovým ohniskem 1.24 arcsec/pixel, a i s tím budeš mít co dělat.

MMys píše:TPo přestěhování dalekohledu z EQ6 v terénu na robustní montáž s chybou okolo +/-1 arcsec. za 5-10minut, umístěnou v kopuli, ostrost snímků znatelně vzrostla, aniž jsem cokoli dělal s optikou.

A čo podľa Teba malo hlavný vplyv na zlepšenie? Montáž? Kupola?

Díky všem za odpovědi, jsou to neocenitelné dílky informací do skládačky

Nicméně:

1. Proč raději 200/1000 než 200/800? Resp. o jakých problémech se světelnějším dalekohledem je řeč?
2. Proč rozlišení (kamery) pod 1" "přináší jen řadu problémů jak s technikou, tak s podmínkami" ?
3. Jak spočítám, že "pixely někde kolem 5-6um, to dává s metrovým ohniskem 1.24 arcsec/pixel" ?

Díky

Takže postupně :

1. Čím větší světelnost (menší F) tím větší problémy se seřízenim dalekohledu a vlastně cele optické soustavy .. v tomto případě kolimace, kolmost vytahu, reduktoru ve vytahu atp. Samozřejmě větší světelnost je vždy pro astrofoto žádoucí, ale vždy to jde ruku v ruce s náročností na přesnost a serizeni celé optické cesty.. a to je pokud to chceš mít dokonalé také velmi drahé a chce to velkou zkušenost


2. Vyšší rozlišení (méně arcsec na pixel) je samozřejmě žádoucí,ale jen do určité míry .. například při rozlišení pod 1arcsec mohou nastat problémy se seeingem, stává se to pak velmi náročné na přesné ustavení, autoguiding, kvalitní montáž atd..hvězdy mohou vypadat jakoby ,,chlupaté ,, a jiné laskominy

2. Vzorec pro výpočet rozlišení je : velikost pixelu kamery /ohnisko dalekohledu * 206,3 =

Vše najdeš třeba na této stránce Atiku.. včetně pěkné tabulky pro rozlišení u různých kamer a ohnisek dalekohledu a také příkladu oversamplingu a undersamplingu optické soustavy :

https://www.atik-cameras.com/news/rules ... reak-them/

ad1/
a) světelnější optika je náročnější na výrobu a v téhle cenové úrovni je vevýsledku méně světelná optika méně zatížena optickými vadami.
b) Světelnější parabolické zrcadlo má větší pole zatížené komou = vlastnost paraboly
c) světelnější soustava je více závislá na přesnosti zaostření a kolimaci soustavy i na tepelných změnách jak optiky, tak tubusu

ad2/
a) seeing běžně dosahuje hodnot, které neumožňují dostatt bodový obraz a body při větším měřítku jsou již zobrazeny jako "fleky"
b) požadavky na přesnou pointaci mají někde na téhle úovni své rozumné technické meze. Souvisí opět jak se seeingem, tak s mechanickými vlastnostmi montáže, tubusu, uložením optiky, mechanikou převodů, chvěním, průhyby, odolností vůči větru .....

ad3/
obyčejný pravoúhlý trojúhelník,.... funkce tangens = 0,006/1000 ~ 1.24"/pix

Takto jasné a srozumitelné shrnutí jsem snad ani nečekal, díky pánové

Ono taky je dost plošně rozsáhlých objektů, kde je kratší ohnisko výhodou...
Takový menší refraktor (nebo špičkový teleobjektiv) umožní dosáhnout nějakých koukatelných výsledků dříve, než velká "roura"...

A to mě přivedlo na další myšlenku: je reálné větší objekty s tou velkou rourou nasnímat jako mozaiku? Jde mi o stacking jednotlivých snímků - nebude po stackingu mít každý snímek do mozaiky tak rozdílné parametry, že jejich složení bude prakticky nemožné? Používá se reálně něco takového?

Rekl by jsem ze nez se trapit s mozajkou, radeji kratsi ohnisko.

Já bych na mozaiku taky raději zapomněl .. člověk(speciálně nováček ) se dost při zpracování natrápí i se single snímkem Používají to spíš tady místní planetárníci (na měsíc )a tam je to možná trochu jednodušší ..možná díky kratším expozicím nevím .
Jak píše kolega .. v tom případě pořídit raději ještě nějakou rouru s kratším ohniskem (nejspíše refraktor) .. málo kdo zde ze seriózních astrofotičů má proto jen jeden dalekohled .. proste objekty jsou kolikrát dost odlišné velikosti a mozaikovat se nikomu moc nechce .. mimo jiné je to samo náročné na čas, kterého není nikdy dost

Tak je mi jasné, že ideální je mít několik dalekohledů, několik kamer a spoustu dalších věcí, ale já jsem sotva začal a už mě někdy napadá, jestli nevykrást banku

Banku nechej bankou a misto abys byl za mrizemi ( ), ten cas venuj focenim tim co mas. A cas ti ukaze co budes chtit mit za dalsi hracky.
Kamera = 1 (neni nutne vetsi cislo), spise ten pocet dalekohledu (objektivu) bude > 1 v budoucnu.

Zdravim, poprosil by som skusenejsich o radu: chcel by som sa zacat venovat astrofotografii (primarne DSO) a potrebujem poradit so zostavou.
Zatial som uvazoval nad 350-400 Newtonom na Celestrone CGX, popripade CGX-L, alebo TS RC 14" na EQ8R. Cely setup bude umiestneny na zahrade rodinneho domu, pravdepodobne pod zatahovacim pristreskom.
Rozpocet na komplet zostavu (vratane pointeru, kamier, redukcii, atd.) je 10 tis.€.
Vdaka za kazdu radu.