Astronomické fórum

No upřímně (nejsem žádnej honimír ega, takže se s klidem "přiznám") do teď jsem nikdy neřešil žádné jednotky adu, natož snr nebo měření či antiblooming, takže Vám upřímně řeknu, že přibližně vím co to všechno v astrofotgrafii znamená, ale v praxi nevím co a jak použít. Prostě jsem fotil citem. DSO fotím okrajově - spíš vůbec. Neaspiruji na astrofotky roku.

Stáhnul jsem si proto nějaké tabulky a tam jsou výpočty abych si to dokázal alespoň přibližně vyvodit.

Takže se ptám upřímně, mě i mému kolegovi, kterému jednou budu vysvětlovat jak to všechno funguje, existuje nějaké pojednání jak tomu lépe porozumět? Nemám pocit, že ikdyž to je jednoduché, že to každý musí stoprocentně znát. Třeba to může pomoct nejen mě...

Bohužel moje povaha není zbrklá, ale jsem někdy takovej, "že se učím odmocniny, ale nevím základ, jak se násobí "

Takže bez emocí a ukvapených závěrů. Díky

Jsem na tom podobně, taky nic neměřím... Ale s přechodem na chlazenou kameru si uvědomuji, že s tím budu muset začít. A při příštím focení jsem si řekl, že po expozici prvního testovacího snímku (třeba 5 minut) si v Kstars zobrazím výsledný FITS soubor a projedu hodnoty pixelů objektu, který fotím. Jakmile najdu maximální hodnotu, tak jí podělím číslo 65536 (2^16) a tím dostanu poměr, kterým následně vynásobím původní čas expozice. Tím bych se měl dostat k full-well hodnotě. Ale raději si tam nechám rezervu, abych to nepřepálil. Je tato úvaha správná?

Pokud ten objekt nebudou hvězdy, tak se ti asi nepodaří dělat tak dlouhou expozicí, aby byl objekt plně saturován. Navíc nemáš 16 bitovou kameru, jde o to , jak to ten prohlížeč bude hodnotit. - jestli v přepočítanách 16 bitech nebo skutečných

Přepočítává to, při posledním focení jsem měl některé hvězdy saturované na 65536. Kamera ma 14bit

Pozor, to není pravidlem, záleží jak je napsaný driver kamery, a jak je napsaná interpretace FITSu či RAWu v tom konkrétním SW. Některý to vrací nepřepočítané, tedy 12 nebo 14 bitů v 16-bitovém čísle, někdy se plný rozsah převodníku přenásobí do plného rozsahu 16-bit, takže pak je kvantováno po 2 nebo 4 bitech. A někdy to do těch 16 bitů znormalizuje až SW, ve kterém to otvíráš.

Ale to je fuk. Saturovaná místa jsou na snímku jasně vidět, není celkem co počítat. Ani se nějak moc nedokážu představit, jak bys to chtěl počítat. Do toho vstupuje spousta faktorů, včetně seeingu (při horším seeingu dojde k přepalu až po delší expozici, protože se obraz hvězdy rozprostře na více pixelů).

A z DSO objektů, u kterých hrozí přepal za reálné expoziční doby, je to tam M42 a M31 A tam je to vidět na první pohled.

Cztwerec, ale veď klídek, nikto nevraví, že si honimír . Len ma tá otázka prekvapila. Nič také sa veď nestalo. Videl som, že už nejaké tie deepsky pofotil, tak som myslel, že máš predstavu ako to chodí z praxe. Ale pravda je, že tá M4 bola fotená klasickou 16bit CCD zo starej školy. Pozerám, že ty fotíš CMOSkami od ZWO. Tak to skôr chápem, že pri tej guľovke by si pri 5 minútovej expozícií ten prepal zrejme mal ... U CMOS je to fotenie iné, ako u CCD (aj ten dynamický rozsah je iný) a k prepalom vie dôjsť oveľa skôr, to je pravda. Keď to zjednoduším, s CCDkami sa expozície pohybujú väčšinou okolo 5-10 minút pre LRGB, s CMOSkami je to okolo jednej minúty (kľudne aj 4 sekundy ). Ja som vždy spravil testovaciu expozíciu podľa odhadu (či žívého náhľadu) a podľa nej sa zariadil. Inak to nebolo ani tu. Tiež fotím skôr s citom, pri prepočtoch je to aj tak skôr odhad, aj tak nikdy nerátaš úplne so všetkým (napr. seeing, prašný vzduch, zlá viditeľnosť, ktorá sa môže meniť v priebehu noci atp.).

Nemyslím si, že QE nebo Full Well u CMOS a CCD je zásadně jiný, už se to hodně srovnalo a hlavně CMOS Sony nepotřebuje zdaleka takové chlazení jako CCD Kodak.

Zásadní rozdíl je podle mne v tom, že CMOS umožňují použít vyšší zisk/gain - tím se dá přepálit při nevhodmém nastavení něco mnohem dříve...

Jasně, ale pokud fotím kulovou, nebo obecně jakoukoli hvězdokupu, prostě jasný objekt kde horzí přepal, je žádoucí nastavit nejnižší možný zisk, aby se digitalizoval celý dynamický rozsah senzoru.

Trochu som oprášil rozrobený detail M4. Cestou z práce sa mi nafotili dáta, teraz som sa dostal k spracovaniu. Je to krásna hviezdokopa, pre mňa krajšia, než M13. Škoda, že u nás je tak nízko nad obzorom. Ako je už zvykom, fotil som prenajatým 43cm ďalekohľadom v Austrálii . Čo sa expozícií týka, je to len 4x5 minút ... Viac info a rozlíšenia na klik:

Pekne ti to fotí
Inak rozlíšenie bolo 0.64"x0.64" na pixel?

Ďakujem, áno, to rozlíšenie sedí .

Nie viem si to vysvetliť, ale zrejme to nebude chyba v mojom monitore. To čo vidím , je vysledkom nejakeho zlého postupu použitého pri uprave .
Dosť by ma zaujimalo čo si s tou fotkou robil . Bolo by to dobre uverejniť , aby sme sa mohli vyvarovať podobnej chyby!
Tiež by ma zaujimaly kriteria na zaklade ktorých napísal svoje hodnotenie Lukáš.

kolec

Focení a úpravy mají být zábava. Mi se to líbí jak to je.

Ale no
Pekne ti to fotí, znamenalo že sa mi ľúbi ako fotí technika pri daných podmienkach a stave oblohy.
Viem že je to trošku "šumienka" , tak ale sto ľudí sto chutí. Podľa mňa je Roman natoľko skúsený, že by to vedel spracovať podľa tunajších predstáv, ale jednoducho sa mu to tak páči, tak to akceptujem.
Popravde mne sa mi trochu viacej páči tunajšia tvorba profíkov, ale aspoň vidím skoro reálne zábery aké lezú z profi zostavy. Také zábery potrebujem vidieť ako začiatočník, aby som to porovnal s tým čo lezie mne z kamery.
Navyše verím tomu že každého poteší, ak mu niekto aspoň niečo na fotke pochváli "na Astrobine som dostal 6 like a hneď som mal krajší deň .
Samozrejme rád prijímam aj kritiku, ale najlepšie v rozumnom pomere k pochvale.