Astronomické fórum

hades píše:Je moje úvaha a navržený postup správný?

Pokud máš chlazenou kameru, tak jich udělej klidně padesát nebo sto, udělej master a zbytek smaž

Jo, to mám, mám ji uvedenou v podpisu A možná víš, jaký má ta kamera problém. Takže musím dělat darky při podobné nebo lépe stejné teplotě, jako lighty. A udělat si takovou knihovnu by zabralo moc času. Mám na to sice postavenou chladničku s regulací, ale i tak, bylo by to na hooodně dlouho. Poslední objekt jsem fotil při třech různých teplotách okolí, takže 50x3x5minut = 15 hodin dělání darků Proto si exaktně zjistím, při jakém počtu už tam ten šum moc neklesá a tolik darků udělám. A třeba se taky dostanu na 50+

hades píše: Poslední objekt jsem fotil při třech různých teplotách okolí,

A co tě nutí fotit po každé na jinou teplotu kamery ?

Jedná se o okolní teplotu, ne teplotu na čipu. Fotil jsem to po dobu čtyř nocí

No dobře, ale DF se nedělají na teplotu okolí, ale na teplotu kamery. A tu lze nastavit přeci v podstatě bez závislosti na venkovní teplotě. Nevím, že by to někdo dělal jinak. Já v létě fotím na -5°C, po většinu roku na -10°C a za mrazu na -15°C. Nic při tom neřeším .
Proto nechápu, proč bys k tomu musel mít 3 sady DF

Milan ta kamerka ASI 294 má problém , už to tady na AF bylo několikrát zmiňováno . Problém je, že darky při různých teplotách okolí jsou trochu různé , to znamená , že i lighty . Podobné jako u DSLR.
Proto potřebuje darky při různé teplotě okolí . Bohužel to tak je . V tom to případě ne moc povedené , ale dá se s tím žít .
Já jsem si zatím , vystačil s darekem při cca 8°C okolí. Dále nepoužít bias a flaty dělat víc jak 2 sec - to platí pro všechny CMOS čipy.

A to opravdu DF pro -10°C čip a 15°C venkovní bude jiný, než při téže teplotě čipu a venkovní teplotě 10°C ?
Bavíme se o chlazené kameře ?,
-------
Edit : chápal jsem příspěvky o problémech chlazení těchto čipů v tom, že nemůže být z konstrukčníco důvodu chlazená celá plocha čipu a že dochází k nerovnoměrnostem . Ne tedy o tom, že při konstantní teplotě čipu závisí něco ještě dál na venkovní teplotě.K digitalizaci dochází přímo na čipu, dál jde digit. signál - jaký vliv na něj má teplota okolí ? Moje neznalost mi neumožňuje tomu uvěřit

astar píše:Milan ta kamerka ASI 294 má problém , už to tady na AF bylo několikrát zmiňováno . Problém je, že darky při různých teplotách okolí jsou trochu různé , to znamená , že i lighty.

To je teda fakt výborná vlastnost. A nedá se to vrátit a koupit kamerku se stejným/podobným čipem od jiného výrobce? Nebo od stejného výrobce s jiným čipem?
Nedá se to kompenzovat trošku jiným nastavením chlazení podle okolní teploty? Třeba při 10st. by jsi chladil na -10 a při 20st. třeba -12st ať máš pořád stejnou teplotu čipu? Nedá se vyčíst přímo teplota čipu?

No cca +-5°C je ještě přijatelné . Když je tmavé pozadí , tak to co zbude, se dá lehce odstranit pomocí DBE. Když je rozdíl větší , tak se to projeví takovými duchy na okraji snímku .

To jsem psal prostě to není povedené . Zatím jsem si vystačil s jednou sadou . Jen v létě kdy bylo cca 20°C tak jsem musel udělat novou sadu .
Bill, je to její vlastnost, píše se o tom u číňana na foru.


Milan , právě to chlazení je problém té okolní teploty . Kraje čipu mají jinou teplotu při delta 10 nebo 20°C v okolí.

Pro představu, tady jsou hodnoty ze statistiky v pixi u darků při různých teplotách okolí. Všechny snímky byly exponovány 5 minut, při nastavení GAIN 120 a teplotě čipu -10°C.
Okolí 1°C: median 544, mean 656.9, minimum 312
Okolí 10°C: median 544, mean 658.1, minimum 328
Okolí 20°C: median 548, mean 660.3, minimum 352

A i vizuálně je vidět, že jsou mezi těmi darky rozdíly
Tady je jeden dark z této kamery:

Lukáši , to není v meanu medianu ikdyž je vidět zmena . To potom dělá takový duchy ve výsledku po zpracování . Dáš li max streč a u snímku galaxie, hodně různé teploty dark a light tak tam budou na kraji, alespoň u mne, takový fialový gradienty . Ty se pak skoro eliminují tou shodnou teplotou okolí při vytváření darku . Zbytek je pak na DBE.
Jen si zkus zkalibrovat snímky darkem při významně rozdílné teplotě a uvidíš . Možná se můžou lišit i jednotlivé kamery .

Tohle je průser značné části současných CMOS senzorů, které jsou určené primárně do foťáků a kamer, kde se to nechaldí. Mají BGA pouzdro, a plošný spoj tedy nemůže mít díru pro chladič/peltier. Musí se tedy chladit přes plošný spoj, a tím pádem je na něm teplotní spád podle teploty okolí a tím i teplného toku ze senzoru. A pak teplota senzoru trochu závisí na okolní teplotě. A navíc je teplota senzoru v ploše nehomogenní, protože části kde je víc topící elektroniky se nestíhají tolik chladit.

Ano, tohle je s prominutím opravdu naprd, a dá se to pouze návrhem kamery omezit na míru, kdy to už nevadí, není poznat. Což bohužel číňan neudělal.

A to co uvádíš jako teplotu čipu, -10°C, nebude skutečná teplota čipu ale teplota studené strany peltiera, která se reguluje.

A otestujte si stabilitu DF testem, kdey zkalibrujete všechny DF master darkem z nich vyrobených. Ze všch DF by se měla stát homogenně zašuměná plocha.

Tak jsem odečetl dark s teplotou okolí 18°C a 8°C a výsledek je na obrázku .



Po změření , jsem zjistil, že rozdíl je cca 7 ADU (stupnice na okraji to skoro nezaznamenala - nevím jak ji zpřesnit proto jen slovně) , není to mnoho , ale například při mém posledním snímku NGC1848 ( http://astrofotky.cz/gallery.php?show=a ... 631745.jpg ) je jas nejjasnějších míst mlhoviny cca 100 ADU . Z toho plyne , že pokud chci trochu proklestil pozadí , tak je to vidět jako barevný gradient a vlastně se to i projeví i na mlhovině . Částečně pomůže DBE .
Proto dělám darky při podobné teplotě jako snímky . Jak jsem psal , zatím jsem si vystačil se dvěmi sadami.
Takové hrůzy jaké se objevily na netu jsem nezaznamenal .

Včera jsem cvičně složil 130 snímků NGC7023, přičemž je to foceno během 4 nocí a 3 různých teplot okolí. Kalibroval jsem pomocí odpovídajících master darků a ve výsledku tam není žádný gradient - kontrolováno vizuálně

To ti celkem nezávidím, vzhledem k tomu, že nedělám prakticky DF a s RASA ani FF