Astronomické fórum

Unikátní dvojitý Zeissův refraktor Petřínské hvězdárny, který byl zakoupen počátkem 20.st. od vídeňského selenografa Königa, byl 6. dubna demontován a odvezen na repase do německé Jeny. Renovace potrvá zhruba jeden rok. Více info : https://zpravy.aktualne.cz/domaci/foto- ... 47ab5f122/

Krasny to pristroj, ktory by sa mi ale tiez nezmestil na balkon . Uz sa tesim, ked sa vrati z repasu, bude to fajn dovod znova navstivit Prahu.

Doufám, že to nedopadne jak s Perkovým dvoumetrem.

stana85 píše: ↑06. 04. 2022, 22:37 Doufám, že to nedopadne jak s Perkovým dvoumetrem.

Věřme, že ne ! Neboť renovaci převzala ta samá firma, která v r. 2006 úspěšně opravila 30cm zeissův refraktor a montáž na Urania hvězdárně v Zürichu. Tamní montáž, byť nese jen jeden 5m dlohý tubus, je velmi podobná té petřínské ! Kopule je umístěná na vrcholu 51m věže, která byla projektována a postavená specielně pro hvězdárnu. S okolními budovami nemá spojení a betonový pilíř na kterém stojí montáž má betonový základ podepřený 48 dřevěnými pilíři, které jsou zapuštěné do 12m hloubky až na skalní podloží. Montáž a tubus sejmul a zpět vyzdvihnul obří jeřáb.
https://urania-sternwarte.ch/sternwarte/

ad: "Doufám, že to nedopadne jak s Perkovým dvoumetrem." - chtěl bych vědět víc

g píše: ↑07. 04. 2022, 17:23 ad: "Doufám, že to nedopadne jak s Perkovým dvoumetrem." - chtěl bych vědět víc

Pokud je to pravda, tak došlo ve firmě, která zajišťovala nové pokovení, k okrajovému poškození politury. Od nového vybroušení plochy dvoumetru se po dohodě s viníkem upustilo a vyštípnutý okraj o velikosti cca. 1 dm2 se začermil. Z hlediska zobrazovacího to samozřejmě u 2m aperury nehraje roli, ale malér to bezesporu byl ! Více detailů neznám, třeba mě někdo doplní, nebo dokonce opraví moji informaci.

Předevčírem jsem měl to štěstí koukat se ve florentském museu na originální Galileovy dalekohledy. Povím vám tedy, že jsem na ty dvě papírové roličky koukal s úžasem snad hodinu. Kam jsme za ty roky došli, co všechno už víme, známe, umíme a máme! A na nějaké detaily typu zbytkové barevné vady, jemnosti jemných pohybů či kýho vejra se dívám opravdu jinýma očima. Byl to veliký zážitek.

Koukal jsem tam, že Galileo měl dalekohled papírový, kdežto jeho následovník Toricelli už mosazný. Takže se svými papírovými a mosaznými dalekohledy jdu správným směrem.

Tak on ten papír není špatný nápad. Dobře se s ním pracuje a když se pak něčím napustí, tak je celkem odolný a drží - na zkoušení ideální...
No a pro velké f není přesnost potřeba tak velká a pokud se jeden vyvaruje vlhkosti, tak bude sloužit dobře. I vysouvání menšího tubusku z většího pro zaostření bude stačit.

No právě, funguje to naprosto skvěle. Ty trubky seženeš zadarmo ve spoustě různých průměrů a navíc – na rozdíl od těch Galileových – jsou vyrobené s velkou přesností. Nepotřebuješ k tomu žádné zvláštní náčiní a vybavení, snadno se to natírá a i to vysouvání na tření funguje bezvadně. Kromě snad dvou – jeden byl dřevěný a druhý mosazný – svých dalekohledů jsem tak vyráběl všechny a už u toho zůstanu i propříště.

Odmazal jsem zbytečné příspěvky mimo téma. Pokud se to někomu nelíbí ať mi napíše SZ, jakoukoliv diskuzi mimo téma budu nadále moderovat.

Ještě se vrátím k těm Galileovým dalekohledům. V obsáhlém poznámkovém aparátu k Hvězdnému poslovi – mimochodem správný překlad je poselství a nikoli posel, jak jsem se rovněž dočetl – uvádějí i detaily k těm dochovaným dalekohledům. Ten první je dlouhý 1360 mm při průměru 60 mm. To je ovšem průměr tubusu, nikoli objektivu. Reálné zorné pole je cca 15’ a dalekohled zvětšuje cca 14 x. Skutečná rozlišovací schopnost je asi 20”. Druhý dalekohled je dlouhý 920 mm při stejném průměru tubusu. Objektiv je původní, zatímco okulár je přidaný později, pravděpodobně v 19. století. Tak, jak je nyní, zvětšuje asi 20x s rozlišovací schopností cca 10”. Krom toho dochovaná objektivová čočka, která byla ozdobně zarámovaná s vzletným latinským textem už v 17. století a která údajně pochází z dalekohledu, kterým Galileo učinil většinu svých objevů (to se, pokud moje latina stačí, píše i v tom nápisu), je bikonvexní narozdíl od těch ostatních, které jsou plankonvexní. Když zkoušeli ten objektiv s okulárem z toho druhého původního dalekohledu, dostali asi 18 násobné zvětšení a rozlišovací schopnost 10”, což dobře odpovídá tomu, co popisuje sám Galileo. To jsou zajímavé informace pro představu o tom, co měl Galileo k disposici. Jinak ta čočka má odhadem průměr 4 až 5 cm, přičemž Galileiho ji clonil oválnou clonkou.

Ahoj historický refraktor je také na hvězdárně Dáblice refraktor 190/3000 pochází původně z hvězdárny ve Středozemním moři bude patrně korigovaný pro čáry B a F kvůli pozorování Planet které svítí ve žluté barvě , zjistit se mi nepodařilo komu refraktor patřil mohlo jít o Leo Brennera který měl hvězdárnu na ostrově v Dalmácii na Malém Lošinj tato korekce byla v 19 století preferovaná před dnešní C a F před lety jsem tímto refraktorem Reinfelder& Ertel díval na Jupiter při zvětšení 300 velmi mne překvapila kvalita obrazu , nevšiml jsem si během krátkého pozorování barevné vady u Jupiteru .

Alnitak: O refráku v Ďáblicích se tu psalo víckrát např. tady na od č. 49 příspěvek od kolegy Habl.
viewtopic.php?t=10870&start=45
Já tam pozoroval kdysi dávno několikrát. Na ta zvětšení si už nepamatuju a nebyl to špatný pohled. Dnes už dokážu na mém refráku lepší detaily asi taky díky moderním okulárům a hlavně díky binohlavě.

Možná se pletu, ale pokud je diskutovaný ďáblický refraktor původem z Prahy-Podolí z majetku lékárníka, tak by se mohlo jednat o rodinu Dr. Fischera který následně skončil v emigraci a působil jako vysokoškolský učitel s oblasti astronomie v Británii a Izraeli. Dávno tomu, co jsem si ním psal. Už tenkrát mi psal, že jejich přístroje skončily v Ďáblicícj. Již léta není mezi námi, tak to nepotvrdí.