FunTomas napsal:
Vies mi prosimta popisat postup ako zmerat tu hodnotu? Rad by som si premeral svoje zrkadla. DIky.Nejjednoduzsi metedou otestovani zrcadla je velke casti znami ronchi.Je to test pomerne hruby, ael za to velmi jednoduchy a snadno realizovatelny.
Nejznamejsi je asi mereni pomoci Foucolta. Na presnost plochy zde lze usuzovat z hodnoty mikroposuvu ostri a z urovne a rozlozeni jasu a stinu v obrazu. Zaklad je pekne popsano napr. v knize bratri Erhartu, ale i jinde. Pro vyhodnoceni lze pak pouzit nejaky free soft.
Dalsi moznosti (tak to delam u nas v praci) je pouziti interferometru. metoda je presnejsi i jednoduzsi na vyhodnoceni, ale vyzaduje ponekud slozitejsi vybaveni.
Zdenek.
Vada zrcadla
Vada zrcadla
Jeste par linku:
Ronchi - zakl. popis: http://www.users.bigpond.com/pjifl/ronchi_index.html
jednoduchy Foucolt tester (na webu jsou ale i lepsi): http://www.stellafane.com/atm/atm_fouca ... lans_1.htm
Prehled ruznych metod a dalsi linky: http://members.efn.org/~mbartels/tm/ratemirrors.html
Pokud mas zajem o podrobnejsi popis dej vedet bokem (je to trochu vetsi matematika, ale nic sloziteho).
Zdenek.
Ronchi - zakl. popis: http://www.users.bigpond.com/pjifl/ronchi_index.html
jednoduchy Foucolt tester (na webu jsou ale i lepsi): http://www.stellafane.com/atm/atm_fouca ... lans_1.htm
Prehled ruznych metod a dalsi linky: http://members.efn.org/~mbartels/tm/ratemirrors.html
Pokud mas zajem o podrobnejsi popis dej vedet bokem (je to trochu vetsi matematika, ale nic sloziteho).
Zdenek.
-
MMys
- Příspěvky: 18426
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Vada zrcadla
Mimochodem, to že máš zrcadlo, je zlomek celé práce na dalekohledu. Pokud chceš dalekohled těchto rozměrů použitelný na focení, čeká tě ještě ohromná hromada práce, nebo hodně velká investice, nebo obojí každé v trochu menším rozsahu To záleží, jestli se rozhodneš pro stavbu montáže a jaký zvolíš tubus. Tím tě nechci odradit, to je jenom moje vlastní zkušenost. Takže s chutí do toho :hi:
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Vada zrcadla
Taky chci přispět svoji troškou do mlýna.
Ještě za studenských let jsem vlastnoručně vybrousil několik zrcadel (od 80/250, přes 150/1200 v Rokycanech až po 200/600 a 200/2000) všechny měřeny Ronkiho (nebo Ronchiho ?) zkouškou, ale přesnost už nevím. Postavil jsem na nich klasické Newtony, některé na paralaktice (domácí výroba) a některé na solidním dřevěném fotografickém stativu. Koukal jsem se tím po obloze, pokoušel se fotit a pak nakonec pozoroval zákryty hvězd Měsícem a proměnné hvězdy. No, ale když jsem si před asi měsícem koupil od pana Zahajského ze SUPRY tovární Newton SW 200/1000 na EQ-6 včetně dalších 4 okulárů, fólie a antivibračních podložek a já nevím čeho ještě za nějakých 55.000,- tak vám řeknu, že je to o něčem zcela jiném. To, co jsem tímhle strojem viděl včera (14.4.2004) jsem žádným ze svých dalekohledů v životě nespatřil. Pro vás je to asi klasika (myslím, to, co jste zvyklí svými stroji vidět), ale pro mě to byl fakt šok. Asi to ukazuje, alespoň v mém případě, že mám raději vydělávat peníze než se snažit něco bastlit s následným pochybným výsledkem. Fakt vřele doporučuji, že podobné vybavení nemá smysl dělat vlastníma rukama, leda v tom případě, pokud stavění dalekohledů je Vaším koníčkem a jejich používání chcete nechat jiným (netvrdím ale, že to platí obecně - asi u průměru 50 cm budou platit jiná kritéria a ceny).
Jen pro dokreslení: Chtěl jsem si k tomu ještě pořídit vyhřívání okulárů a ceny Kendricku mi přišly trochu přehnané. No tak jsem to začal bastlit sám a řeknu Vám, že než i u takové drobnosti vychytáte všechny "mouchy", tak kdybych spočítal ten čas, co jsem tomu věnoval a místo toho normálně pracoval, tak bych si mohl koupit ty Kendricky dva a ještě by mi zbylo !!! No, ale zase na druhou stranu, jako zkušenost to špatné není, alespoň vím, jak to mám udělat příště.
Ještě za studenských let jsem vlastnoručně vybrousil několik zrcadel (od 80/250, přes 150/1200 v Rokycanech až po 200/600 a 200/2000) všechny měřeny Ronkiho (nebo Ronchiho ?) zkouškou, ale přesnost už nevím. Postavil jsem na nich klasické Newtony, některé na paralaktice (domácí výroba) a některé na solidním dřevěném fotografickém stativu. Koukal jsem se tím po obloze, pokoušel se fotit a pak nakonec pozoroval zákryty hvězd Měsícem a proměnné hvězdy. No, ale když jsem si před asi měsícem koupil od pana Zahajského ze SUPRY tovární Newton SW 200/1000 na EQ-6 včetně dalších 4 okulárů, fólie a antivibračních podložek a já nevím čeho ještě za nějakých 55.000,- tak vám řeknu, že je to o něčem zcela jiném. To, co jsem tímhle strojem viděl včera (14.4.2004) jsem žádným ze svých dalekohledů v životě nespatřil. Pro vás je to asi klasika (myslím, to, co jste zvyklí svými stroji vidět), ale pro mě to byl fakt šok. Asi to ukazuje, alespoň v mém případě, že mám raději vydělávat peníze než se snažit něco bastlit s následným pochybným výsledkem. Fakt vřele doporučuji, že podobné vybavení nemá smysl dělat vlastníma rukama, leda v tom případě, pokud stavění dalekohledů je Vaším koníčkem a jejich používání chcete nechat jiným (netvrdím ale, že to platí obecně - asi u průměru 50 cm budou platit jiná kritéria a ceny).
Jen pro dokreslení: Chtěl jsem si k tomu ještě pořídit vyhřívání okulárů a ceny Kendricku mi přišly trochu přehnané. No tak jsem to začal bastlit sám a řeknu Vám, že než i u takové drobnosti vychytáte všechny "mouchy", tak kdybych spočítal ten čas, co jsem tomu věnoval a místo toho normálně pracoval, tak bych si mohl koupit ty Kendricky dva a ještě by mi zbylo !!! No, ale zase na druhou stranu, jako zkušenost to špatné není, alespoň vím, jak to mám udělat příště.
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Vada zrcadla
Mimochodem když jsme u těch vad:
mám nějaký čas Syntu Mak 127 ale až při nedávném pozorování jsem zjistil, že při zaostření na jasné hvězdy jeho obraz neodpovídá optimu.
Nemá někdo povědomost o nějakém seznamu vad astronomických optických soustav a jejich příčinách ?
U fotografické optiky mi je vše jasné, ale v astru tápu.
"Vada" se projebuje tím, že "ideální" bod hvězdy a difrakční kroužky kolem něj nejsou pravidelné a ve třech výsečích jsou jakoby silněji jasnější než ostatní "plochy" kružnic.
(omluva za krkolomné vyjadřování)
Nenvěděl by někdo co s tím ? Je to na reklamaci ?
Při pozorování planet a méně jasnějších objektů se vada neprojevuje respektive není zaznamenatelná.
mám nějaký čas Syntu Mak 127 ale až při nedávném pozorování jsem zjistil, že při zaostření na jasné hvězdy jeho obraz neodpovídá optimu.
Nemá někdo povědomost o nějakém seznamu vad astronomických optických soustav a jejich příčinách ?
U fotografické optiky mi je vše jasné, ale v astru tápu.
"Vada" se projebuje tím, že "ideální" bod hvězdy a difrakční kroužky kolem něj nejsou pravidelné a ve třech výsečích jsou jakoby silněji jasnější než ostatní "plochy" kružnic.
(omluva za krkolomné vyjadřování)
Nenvěděl by někdo co s tím ? Je to na reklamaci ?
Při pozorování planet a méně jasnějších objektů se vada neprojevuje respektive není zaznamenatelná.
-
Psion
- Příspěvky: 12669
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 63
- Kontaktovat uživatele:
Vada zrcadla
pesvo napsal: Taky chci přispět svoji troškou do mlýna.
Ještě za studenských let jsem vlastnoručně vybrousil několik zrcadel (od 80/250, přes 150/1200 v Rokycanech až po 200/600 a 200/2000) všechny měřeny Ronkiho (nebo Ronchiho ?) zkouškou, ale přesnost už nevím. Postavil jsem na nich klasické Newtony, některé na paralaktice (domácí výroba) a některé na solidním dřevěném fotografickém stativu. Koukal jsem se tím po obloze, pokoušel se fotit a pak nakonec pozoroval zákryty hvězd Měsícem a proměnné hvězdy. No, ale když jsem si před asi měsícem koupil od pana Zahajského ze SUPRY tovární Newton SW 200/1000 na EQ-6 včetně dalších 4 okulárů, fólie a antivibračních podložek a já nevím čeho ještě za nějakých 55.000,- tak vám řeknu, že je to o něčem zcela jiném. To, co jsem tímhle strojem viděl včera (14.4.2004) jsem žádným ze svých dalekohledů v životě nespatřil. Pro vás je to asi klasika (myslím, to, co jste zvyklí svými stroji vidět), ale pro mě to byl fakt šok. Asi to ukazuje, alespoň v mém případě, že mám raději vydělávat peníze než se snažit něco bastlit s následným pochybným výsledkem. Fakt vřele doporučuji, že podobné vybavení nemá smysl dělat vlastníma rukama, leda v tom případě, pokud stavění dalekohledů je Vaším koníčkem a jejich používání chcete nechat jiným (netvrdím ale, že to platí obecně - asi u průměru 50 cm budou platit jiná kritéria a ceny).
Jen pro dokreslení: Chtěl jsem si k tomu ještě pořídit vyhřívání okulárů a ceny Kendricku mi přišly trochu přehnané. No tak jsem to začal bastlit sám a řeknu Vám, že než i u takové drobnosti vychytáte všechny "mouchy", tak kdybych spočítal ten čas, co jsem tomu věnoval a místo toho normálně pracoval, tak bych si mohl koupit ty Kendricky dva a ještě by mi zbylo !!! No, ale zase na druhou stranu, jako zkušenost to špatné není, alespoň vím, jak to mám udělat příště.
Přesně tak jak jsem napsal o několik příspěvků zpět. Pokud to někoho baví, tak může vyrábět. Já to nechávám na profesionálech, kteří tomu rozumí a u průměrů do 250-300mm jsou dnes ceny hodně nízké. Existují i lidé, kteří výrábějí dalekohledy na kšeft a nakonec zjistíte, že si tím vydělali peníze, aby si mohli koupit kvalitní dalekohled ;D
Ještě za studenských let jsem vlastnoručně vybrousil několik zrcadel (od 80/250, přes 150/1200 v Rokycanech až po 200/600 a 200/2000) všechny měřeny Ronkiho (nebo Ronchiho ?) zkouškou, ale přesnost už nevím. Postavil jsem na nich klasické Newtony, některé na paralaktice (domácí výroba) a některé na solidním dřevěném fotografickém stativu. Koukal jsem se tím po obloze, pokoušel se fotit a pak nakonec pozoroval zákryty hvězd Měsícem a proměnné hvězdy. No, ale když jsem si před asi měsícem koupil od pana Zahajského ze SUPRY tovární Newton SW 200/1000 na EQ-6 včetně dalších 4 okulárů, fólie a antivibračních podložek a já nevím čeho ještě za nějakých 55.000,- tak vám řeknu, že je to o něčem zcela jiném. To, co jsem tímhle strojem viděl včera (14.4.2004) jsem žádným ze svých dalekohledů v životě nespatřil. Pro vás je to asi klasika (myslím, to, co jste zvyklí svými stroji vidět), ale pro mě to byl fakt šok. Asi to ukazuje, alespoň v mém případě, že mám raději vydělávat peníze než se snažit něco bastlit s následným pochybným výsledkem. Fakt vřele doporučuji, že podobné vybavení nemá smysl dělat vlastníma rukama, leda v tom případě, pokud stavění dalekohledů je Vaším koníčkem a jejich používání chcete nechat jiným (netvrdím ale, že to platí obecně - asi u průměru 50 cm budou platit jiná kritéria a ceny).
Jen pro dokreslení: Chtěl jsem si k tomu ještě pořídit vyhřívání okulárů a ceny Kendricku mi přišly trochu přehnané. No tak jsem to začal bastlit sám a řeknu Vám, že než i u takové drobnosti vychytáte všechny "mouchy", tak kdybych spočítal ten čas, co jsem tomu věnoval a místo toho normálně pracoval, tak bych si mohl koupit ty Kendricky dva a ještě by mi zbylo !!! No, ale zase na druhou stranu, jako zkušenost to špatné není, alespoň vím, jak to mám udělat příště.
Přesně tak jak jsem napsal o několik příspěvků zpět. Pokud to někoho baví, tak může vyrábět. Já to nechávám na profesionálech, kteří tomu rozumí a u průměrů do 250-300mm jsou dnes ceny hodně nízké. Existují i lidé, kteří výrábějí dalekohledy na kšeft a nakonec zjistíte, že si tím vydělali peníze, aby si mohli koupit kvalitní dalekohled ;D
Vada zrcadla
Ila napsal: Nemá někdo povědomost o nějakém seznamu vad astronomických optických soustav a jejich příčinách ?
..."Vada" se projebuje tím, že "ideální" bod hvězdy a difrakční kroužky kolem něj nejsou pravidelné a ve třech výsečích jsou jakoby silněji jasnější než ostatní "plochy" kružnic.
Trosku povedomosti bych mel
. Je to neco takovehoto?
Pokud ano, tak pricin muze byt vice, tak alespon ty nejdulezitejsi (umyslne pominu vliv drzaku sekundaru u Newtona):
1. Prilis velky rozmer uchytu zrcadla, ktery zastinuje prilis velkou cast aktivni opt. plochy (pak by obraz krouzku byl symetricky a pocet temnych mist by byl roven poctu uchytu). Tento problem se vyskytuje dnes u znackovych dalekohledu jiz jen velmi vyjimecne a nema na vlastni kvalitu zobrazeni podstatnejsi vliv.
2. Deformace opt. plochy zpusobena nadmernym tlakem. na strane primaru muze byt vyvolana napr. prilisnym utazenim sroubu uchytu zrcadla(ono vseho s mirou zde plati dvojnasob). Na strane sekundaru u levnejsich pristroju se navic obcas vyskytuje u tech slabsich (tj. mene tlustych) deformace vyvolane jejich tlouskou (jsou navic obcas prichyceny primo k menisku, ktery ma trosku jine mech. vlastosti).
Pokud nebyl tlak prilis velky, aby vyvolal trvalou deformaci plochy obvykle postacuje snizeni sily pritlaku drzaku u primaru.
..."Vada" se projebuje tím, že "ideální" bod hvězdy a difrakční kroužky kolem něj nejsou pravidelné a ve třech výsečích jsou jakoby silněji jasnější než ostatní "plochy" kružnic.
Trosku povedomosti bych mel
. Je to neco takovehoto?Pokud ano, tak pricin muze byt vice, tak alespon ty nejdulezitejsi (umyslne pominu vliv drzaku sekundaru u Newtona):
1. Prilis velky rozmer uchytu zrcadla, ktery zastinuje prilis velkou cast aktivni opt. plochy (pak by obraz krouzku byl symetricky a pocet temnych mist by byl roven poctu uchytu). Tento problem se vyskytuje dnes u znackovych dalekohledu jiz jen velmi vyjimecne a nema na vlastni kvalitu zobrazeni podstatnejsi vliv.
2. Deformace opt. plochy zpusobena nadmernym tlakem. na strane primaru muze byt vyvolana napr. prilisnym utazenim sroubu uchytu zrcadla(ono vseho s mirou zde plati dvojnasob). Na strane sekundaru u levnejsich pristroju se navic obcas vyskytuje u tech slabsich (tj. mene tlustych) deformace vyvolane jejich tlouskou (jsou navic obcas prichyceny primo k menisku, ktery ma trosku jine mech. vlastosti).
Pokud nebyl tlak prilis velky, aby vyvolal trvalou deformaci plochy obvykle postacuje snizeni sily pritlaku drzaku u primaru.
Vada zrcadla
Ila napsal:
...při zaostření na jasné hvězdy jeho obraz neodpovídá optimu.
... Je to na reklamaci ?
Při pozorování planet a méně jasnějších objektů se vada neprojevuje respektive není zaznamenatelná.
Pojem optimum je v tomto pripade asi dost individualni a odpovida pozadavkum toho ci onoho pozorovatele. Pokud jsem to spravne pochopil, je viditelny tento jev jen u jasnych bodovych objektu. Jestlize se vyse zmineny jev neprojevuje deformacemi centralni casti (tj. kotoucku hvezdy), ale jen v jejich difrakcnich krouzcich a neprojevuje se zretelne jeste jina aberace, na reklamaci to asi nebude. Popravde receno vliv na kvalitu zobrazeni je v tomto pripade obvykle velmi maly a je pozorovatelny jen pri extremnich zvetsenich na/za hranici rozlisovaci schopnosti pristroje.
Jina situacce by samozrejme nastala, kdy misto centralniho disku by vychazel ruzne protazeny obrazec. Tam by kvalita obrazu i pri strednich zvetsenich dost utrpela.
...při zaostření na jasné hvězdy jeho obraz neodpovídá optimu.
... Je to na reklamaci ?
Při pozorování planet a méně jasnějších objektů se vada neprojevuje respektive není zaznamenatelná.
Pojem optimum je v tomto pripade asi dost individualni a odpovida pozadavkum toho ci onoho pozorovatele. Pokud jsem to spravne pochopil, je viditelny tento jev jen u jasnych bodovych objektu. Jestlize se vyse zmineny jev neprojevuje deformacemi centralni casti (tj. kotoucku hvezdy), ale jen v jejich difrakcnich krouzcich a neprojevuje se zretelne jeste jina aberace, na reklamaci to asi nebude. Popravde receno vliv na kvalitu zobrazeni je v tomto pripade obvykle velmi maly a je pozorovatelny jen pri extremnich zvetsenich na/za hranici rozlisovaci schopnosti pristroje.
Jina situacce by samozrejme nastala, kdy misto centralniho disku by vychazel ruzne protazeny obrazec. Tam by kvalita obrazu i pri strednich zvetsenich dost utrpela.
Vada zrcadla
zdenek napsal:
2. Deformace opt. plochy zpusobena nadmernym tlakem. na strane primaru muze byt vyvolana napr. prilisnym utazenim sroubu uchytu zrcadla(ono vseho s mirou zde plati dvojnasob). Na strane sekundaru u levnejsich pristroju se navic obcas vyskytuje u tech slabsich (tj. mene tlustych) deformace vyvolane jejich tlouskou (jsou navic obcas prichyceny primo k menisku, ktery ma trosku jine mech. vlastosti).
Pokud nebyl tlak prilis velky, aby vyvolal trvalou deformaci plochy obvykle postacuje snizeni sily pritlaku drzaku u primaru.
Vzhledem k tomu, že jde o Maka, bude to nejspíš onen "2." důvod (toho jsem se obával - pokud by šlo o problém trvalý).
Obraz je vpodstatě shodný s ukázkou, až na to, že jde o nesymetrické a silnější "výduti" světla.
Ach jo
(
2. Deformace opt. plochy zpusobena nadmernym tlakem. na strane primaru muze byt vyvolana napr. prilisnym utazenim sroubu uchytu zrcadla(ono vseho s mirou zde plati dvojnasob). Na strane sekundaru u levnejsich pristroju se navic obcas vyskytuje u tech slabsich (tj. mene tlustych) deformace vyvolane jejich tlouskou (jsou navic obcas prichyceny primo k menisku, ktery ma trosku jine mech. vlastosti).
Pokud nebyl tlak prilis velky, aby vyvolal trvalou deformaci plochy obvykle postacuje snizeni sily pritlaku drzaku u primaru.
Vzhledem k tomu, že jde o Maka, bude to nejspíš onen "2." důvod (toho jsem se obával - pokud by šlo o problém trvalý).
Obraz je vpodstatě shodný s ukázkou, až na to, že jde o nesymetrické a silnější "výduti" světla.
Ach jo
(Vada zrcadla
Dakujem vam vsetkym za povzbudive prispevky :-/ Pokial ide o montaz, jednu uz mam, sice sa kyve, ale uz som zistil preco (slabe uchytenie k stativu, na osi rekt. len jedno lozisko atd.), takze dam vysustruzit par doplnkov, doplnim loziska atd. Inak je to solidna kovova montaz, tak uvidim, ake to bude po upravach. Ak sa to bude s tou 300 kyvat, tak nastupuje plan B - montaz predam, dosetrim nejake bubaky a kupim nejaku EQ-6 aleb nieco take. Myslim ze urobit tubus a misu zrkadla uz nebude taky horor, okular. vytah si dam vysustruzit. Az to vsetko budem mat, budem chudobny ako kostolna mys 
, ale stastny ako blcha :bounce:
, ale stastny ako blcha :bounce:Vada zrcadla
igi napsal: Az to vsetko budem mat, budem chudobny ako kostolna mys , ale stastny ako blcha :bounce:
Take it easy ;D :hi:
, ale stastny ako blcha :bounce:Take it easy ;D :hi:
Vada zrcadla
Psion napsal: Dnes je standart lambda/6 až lambda/8. U zrcadla 30cm bych požadoval minimálně lambda/8 nebo lépe lambda/12 což VOD bezproblému vyrobí. Viděl jsem i zrcadlo 450mm z nízkoroztažného skla (nebyl to pyrex) a bylo to v pohodě. Ovšem na planety si pořizovat 300mm zrcadlo je dost zbytečné - obraz bude horší než v 200mm dalekohledu. V tomhle případě pomůže mimoosé zastínění ve výsledku tak na 10-15 cm průměru. Rozdíl mezi lambda/4 a lambda/12 by už měl být v kvalitě zobrazení znát.Dobrý den zajímalo by mne jak je možné že obraz bude větším zrcadlem horší než menším. _Větší zrcadlo by přece mělo mít větší rozlyšovací schopnost a možnost většího zvětšení.
Newton 250/1250 ve výstavbě&&Newton 130/1000 GS montáž&&triedr 10x50 a 8-24x50&&Lidlteleskop 70/700
Vada zrcadla
Mohu potvrdit slova Psiona. Za hodně může nesourodost atmosférického sloupce daného průměrem, čím větší tím více různých vlnicích se mas. Další nepěknou věcí je turbulence uvnitř takového velkého newtonu, ale ten bude u všech newtonů podobný, trochu pomůže větráček. Poslední věcí při pozorování planet světelným newtonem je nadbytek světla shromážděný velkou plochou objektivu. Ne všechno světlo se odrazí přesně do ohniska a parazitní světlo sníží hodně kontrast. Součtem výsledků je pak chvějící a plující přezářený obraz s nízkým kontrastem. Ovšem pokud jednou za rok, dva vyjdou podmínky - nezapomenutelné!
U DS vadí jen přezáření oblohy, vysoce světelný newton dostatečně neodpíchne objekt od šedé oblohy. Při dobrém seeingu je pohled na DS s velkým newtonem báječný.
U DS vadí jen přezáření oblohy, vysoce světelný newton dostatečně neodpíchne objekt od šedé oblohy. Při dobrém seeingu je pohled na DS s velkým newtonem báječný.
Vada zrcadla
GaN napsal: Další nepěknou věcí je turbulence uvnitř takového velkého newtonu, Poslední věcí při pozorování planet světelným newtonem je nadbytek světla shromážděný velkou plochou objektivu. Ne všechno světlo se odrazí přesně do ohniska a parazitní světlo sníží hodně kontrast. U DS vadí jen přezáření oblohy, vysoce světelný newton dostatečně neodpíchne objekt od šedé oblohy. Při dobrém seeingu je pohled na DS s velkým newtonem báječný.Nezlob se , tohle se sice často píše, ale z vlastní zkušenosti vím , že s těmito body nemohu souhlasit.
1/ turbuilence uvnitř tubusu : při vytemperování zrcadla na venkovní teplotu a správné konstrukci dalekohledu tam žádná nevznikne a jsem přesvědčený, že ji málokdo, kdo o tom tak píše, vůbec viděl.Jnak by ji hned odstranil. A pokud má vzniknout, vůbec nezáleží na velikosti optiky.
2/ nadbytek světla a to že se neodrazí všechno do ohniska : pokud se neodrazí všechno světlo tam, kam má, je optika vadná
3/ pokud mi objektivně vadí přebytek světla (planety při menším zvětšení, jasné dvojhvězdy) , je nejjednodušší řešení mimoosá clona , nebo ještě lépe neutrální filtr.
4/ pokud mi vadí přesvětlená obloha, mohu použít to samé jako v bodě 3/, nebo lépe mlhovinové filtry, které jsou právě k tomu určené. Ale i bez všech těchto zásahů mi velký průměr ukáže i ve městě vždy více DS objektů a jejich podrobností, než menší. Opačné tvrzení jsem tu již několikrát četl, nevím jestli vychází z jednoho původního zdroje nebo jestli si sám původní autor chce zdůvodnit, proč nechce větší dalekohled.
5/ Proto bych chtěl na závěr požádat všechny přispěvatele, popisujte pouze vlastní zkušenosti a uveďte, co jste porovnávali mezi sebou, a nebo napište, že jste to někde četli. Jinak vypadají tvrzení velmi přesvědčivě a ten, kdo s tím nemá zlušenosti, tomu věří a bere to jako fakt ( eventualně ho šíří po síti dál).
1/ turbuilence uvnitř tubusu : při vytemperování zrcadla na venkovní teplotu a správné konstrukci dalekohledu tam žádná nevznikne a jsem přesvědčený, že ji málokdo, kdo o tom tak píše, vůbec viděl.Jnak by ji hned odstranil. A pokud má vzniknout, vůbec nezáleží na velikosti optiky.
2/ nadbytek světla a to že se neodrazí všechno do ohniska : pokud se neodrazí všechno světlo tam, kam má, je optika vadná
3/ pokud mi objektivně vadí přebytek světla (planety při menším zvětšení, jasné dvojhvězdy) , je nejjednodušší řešení mimoosá clona , nebo ještě lépe neutrální filtr.
4/ pokud mi vadí přesvětlená obloha, mohu použít to samé jako v bodě 3/, nebo lépe mlhovinové filtry, které jsou právě k tomu určené. Ale i bez všech těchto zásahů mi velký průměr ukáže i ve městě vždy více DS objektů a jejich podrobností, než menší. Opačné tvrzení jsem tu již několikrát četl, nevím jestli vychází z jednoho původního zdroje nebo jestli si sám původní autor chce zdůvodnit, proč nechce větší dalekohled.
5/ Proto bych chtěl na závěr požádat všechny přispěvatele, popisujte pouze vlastní zkušenosti a uveďte, co jste porovnávali mezi sebou, a nebo napište, že jste to někde četli. Jinak vypadají tvrzení velmi přesvědčivě a ten, kdo s tím nemá zlušenosti, tomu věří a bere to jako fakt ( eventualně ho šíří po síti dál).
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Vada zrcadla
No, popisuji podle sebe. Ovšem bydlím v Neratovicích, kde jsou podmínky mnohem horší než v Jablonci (myslím). V textu jsem psal, že u DS je velký průměr nezpochybitelný, vadí jen přesvětlená obloha a ta vadí i malému přístroji. Vlastnil jsem dobrý 10'' dobson f:1/6 a nyní mám 4'' refraktor TAL, Měsíc (pozoruji nejčastěji) je v refraktoru jednoznačně lepší stejně tak i Jupiter a Saturn (kromě několika málo vyjímečných dnů). DS jsou samozřejmě nesrovnatelné ve prospěch dobsona (pozorování na: http://www.obloha.webzdarma.cz/nov/pozorov.php ).