RC index

astar · #31

co jsem si myslel, že čím větší korekční deska, tím větší problém s chromatickou vadou. Tak to není , záleží na tom, jak velkou sférickou vadu musí deska eliminovat "jak je mohutná" a ne jenom na jejím průměru , přičemž platí i to,co jsem napsal v příspěvku 15.

Psion · #32

Ano to je pravda, zalezi na spouste parametrů, v rovnici je nejen průměr, poloha neutrální zony, refrakční index korekční desky i chyba sfericke aberace, takže to moje vyjádření může platit i nemusí, nicméně s průměrem mohou chyby narůstat (a v praxi také často narůstají).

astar · #33

Můžeš vysvětlit co to je "refrakční index korekční desky" tento pojem neznám . Nemyslíš RC index nebo tím myslýš mohutnost desky ?

Jiri_Skalsky · #34

Tam chybi : skla. To je skoro vzdy ND=1.523 .
J.S.

Psion · #35

astar: srozumitelnější český výraz je "index lomu".

astar · #36

To to mi nenapadlo, neboť vím , že index lomu není u u desky nijak podstatný ,ale důležité je Abbéovo číslo, tedy druh skla. Pokud je Abbéovo číslo shodné (59,2) a indexy lomu 1,520 K3 nebo 1,611 SK3 nedojde vůbec k žádné změně , obě soustavy jsou identické . Čím vyšší je A.č. tím menší je barevný rozptyl , barevná vada polohy případně i RC index .
Barevnou vadu pak můžeme přibližně určit i jednoduchým výpočtem :
BV = 0,5* dx / v
BV = barevná vada polohy max. (zozdíl poloh ohnisek F a C )
v = Abbéovo číslo
dx= sférická vada soustavy bez desky
platí pro nulovou zónu 0,707 pro kterou je BV nejmenší .

Psion · #37

Tam chybi : skla. To je skoro vzdy ND=1.523
J.S.: Ano, v případě použití tzv. sodno-draselného skla 1.52, v případě křemičitého skla 1.54 (to používá Meade).

Psion · #38

astar: tady je taková hezká tabulka :

astar · #39

To je známá závislost. Jen vypovídá o charaktru jednotvivých skel

Psion · #40

Index lomu je samozřejmě velmi podstatný, neboť Abbého číslo vychází právě z indexů lomu na C,D, a F čarách.

V=(nD-1)/(nF-nC)

astar · #41

Ano, Abbéovo číslo se takto počítá .
Spět k desce .Hlavní význam Schmidtovy desky je v eliminaci sférické vady. Velikost její barevné vady je závislá na Abbéovo čísle , velikosti sférické vady a je jedno, z jakých indexu to číslo vzniklo .
Jinak řečeno, nemusím vůbec znát index lomu ani Abbéovo číslo , stačí jen přibližně vědět , do jaké základní skupiny sklo patří, viz graf výše. Deska se bude opracovávat tak dlouho až odstraní sférickou vadu . Velikost barevné vady se pak bude pohybovat v možném rozptylu Abbéových čísel dané skupiny . Př. u skupiny " korunových skel " se rozdíl barevné vady bude pohybovat v cca 18% ( 65 /55 =1,182 )

astar · #42

Byl sem aspirován tabulkou kterou sem dal Psion a vytvořil sem jinou která vyjadřuje závislost RC indexu na průměru a světelnosti achromatického objektivu (dubletu ) z běžných skel BK7 a F2 (obyčejné korunové sklo a obyčejné flintové sklo) . Výpočet je položen na velikosti sekundární barevné vady při vizuální achromázii.

Psion · #43

Hezká tabulka, je fakt že do RC 4-5 je to jakžtakž únosné, nad RC 10 je to už mizerie.

MilAN · #44

Neukazujte to ale refraktoristům

Habl · #45

Z čeho jsi vycházel ...
Z běžných korunových a flintových skel (BK 7/F 2) dokázali u C.Zeisse vyrobit dublety s RC indexnižším než tabulkové hodnoty pro danné objektivy:
RCindex
C 80/500 mm 6,4
C 110/750 mm 8,1
E 250/3750 mm 8,3

C,E typ objektivu >> Wolfgang Rohr, Univerzita Tuebingen

Habl