Fascinuje mě, kolik práce jste schopni do těhle projektů vložit (říká člověk, pro nějž je celodenní dobrodružství výměna žárovky...). Nedovedu si představit, že bych někde něco vybrousil nebo lil sklo do vody a ono to pak opravdu něco zobrazilo...
Každopádně Newtona jsem kdysi vyvinul, a to z kosmetického zrcátka (takového, co na jedné straně zvětšuje) - obraz měl sice dva duchy, ale ty přičítám tomu střepu, co jsem měl jako sekundár (obě zrcadla byla samozřejmě pokovená zespodu, ne zeshora) a celkově se na to v takovém 25x zvětšení docela dalo koukat
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
Jiri_Skalsky: ja to planuju jako kepleruv, nikoliv galileuv. Viz vyse okularove cocky +25D. Ten galieloskop byl jen prvotni impuls/inspirace, nikoliv navod, podle ktereho "jedu".
K te plankonvexni cocce - pokud bych ji sehnal, kterou stranou se pak dava "ven"? Tj plochou stranou do vesmiru, kulatou k okularu, nebo naopak?
A okularu se to tyka take? Pomuze na sferickou vadu pouzit 2 plankonvexni cocky misto obycejnych? A opet, jak s orientaci? U toho galileoskopu to je napsane, ale tam jsou rozptylky, a vim houby, jak se to tyka spojek.
SkyWatcher dobson 1200/200, FristScope, bastlo-brejlak, triedr cccp 12x40, rozdelany newtonek a mini anastigmat.
Ono ide o to zmachliť niečo sám. Pri momentálnej situácii s čínskymi manufaktúrami je jasné že výsledok bude spravidla horší a náklady vyššie, ale nie je nad ten pocit objaviteľa, keď sa človek pozrie cez niečo čo si poskladal sám. V takom stroji sme schopní akceptovať všetky vady a neduhy. A až potom si človek uvedomí aké to mali ťažké vedátori v minulosti, keď nebolo vôbec nič a všetko robili na kolene bez literatúry. Klobúk dole pred nimi ;D
Nemusíš to nijak vysvětlovat, tímto stádim jsme si prošli téměř všichni a přestože ti naznačujeme, že je to nesmysl mnozí u takovýchto pokusů zůstali i s vědomím, že zpravidla nepostaví nic co by se nechalo s komercí alespoň srovnat. Samozřejmě nezahrnuji do toho postavené speciály za dosti vyšší ceny než je komerce od těch co si staví na míru co potřebují, to je ale jiná kategorie, už spíše profi-stavitelé. Krátce a jasně: vlastní postavený dalekohled ničím nenahradíš.
Je třeba si uvědomit, že každý, kdo vstupuje na nezmapované území, to má těžké, to platí i dnes a bude platit i nadále. A zároveň má pouze ty prostředky, které jsou mu dostupné v daný čas a za limitované peníze. Specialisti existovali vždy, už v mladší době kamenné ne každý vyráběl listoé hroty k šípům a oštěpům. Tak i za Newtona či Tychona Brahe práci svěřovali mechanikům do dílen. Na koleně možná bastlili primitivní prototypy pro ověření svých myšlenek (Wichterle a jeho stavebnice Merkur ).
Ale nic proti tomu, pokud je koníčkem samotná výroba čehokoliv, proč ne. Teď jsem četl, jak nějaký Američan vlastnoručně vyrobenou replikou kanónu prostřelil sousedovi dům .
Pro Jan Vratný
Já proti výrobě dalekohledu nejsem viz vyšší příspěvek, ale jsem přesvědčen , že aby to za něco stálo chce to použít nějaký hotový objektiv a okuláry. Ty brýlové čočky je bída - možná hodně clonit objektiv, ale to pak ztrácí smysl.
ALE ZKUS TO! ZKOUŠEL JSEM TO JÁ I VĚTŠINA DALŠÍCH ZDE A URČITĚ NEUŠKODÍ TÍM PROJÍT.
Poreferuj pak jak to dopadlo a čeho jsi dosáhl a co jsi od toho čekal a jak to splnilo očekávání.
EQ 6R na pilíři + SCT 8" na hvězdárně, ASI 224 barevná, achromát Bresser 127/1200
K te plankonvexni cocce - pokud bych ji sehnal, kterou stranou se pak dava "ven"? Tj plochou stranou do vesmiru, kulatou k okularu, nebo naopak?
A okularu se to tyka take? Pomuze na sferickou vadu pouzit 2 plankonvexni cocky misto obycejnych? A opet, jak s orientaci? U toho galileoskopu to je napsane, ale tam jsou rozptylky, a vim houby, jak se to tyka spojek.
Vypuklou do vesmíru..
U okuláru vypuklými plochami k sobě.(Ramsdenův okulár)
Vzdálenost mezi čočkami 2/3 ohniskové vzdálenosti čoček (jsou-li stejné) a výsledná ohnisková vdálenost okuláru je také cca 2/3 ohniskové vzdálenosti použitých čoček.
Kafka
Refraktor 135/1602 s Chromacorem N, LUNT 35/400, Dobson SW 254/1200, Zeiss 63/840, SW ED 80/600, binar Zeiss 50/540, Somet binar 25x100, triedr Tento 20x60, triedr Zeiss Jenoptem 10x50w, kukátko Kasai WideBino 2,3x40.....
Ty dve tretiny jsou nejake optimum? Google mi na "Ramsdenův okulár" tvrdi totez, ale co kdyz je dam bliz, krome toho, ze se zkrati f (a prislusne zmeni zvetseni, pupila, etc), zhorsi se nejak opticke vady?
SkyWatcher dobson 1200/200, FristScope, bastlo-brejlak, triedr cccp 12x40, rozdelany newtonek a mini anastigmat.
Beru to jako optimum. Zda bylo zjištěno nejprve empiricky, nebo odvozeno teoreticky ovšem nevím.
Pro Huygensův okulár, který je možné také postavit snadno amatérsky se uvádí f1:d:f2 = 1:2:3, kde f1 je ohnisko oční čočky a f2 čočky polní. Např. 2cm, 4cm, 6cm. Výsledné ohnisko je 4cm.
V tomto případě obě čočky vypuklou stranou směrem k objektivu.
Kafka
Refraktor 135/1602 s Chromacorem N, LUNT 35/400, Dobson SW 254/1200, Zeiss 63/840, SW ED 80/600, binar Zeiss 50/540, Somet binar 25x100, triedr Tento 20x60, triedr Zeiss Jenoptem 10x50w, kukátko Kasai WideBino 2,3x40.....
Ty dve tretiny jsou nejake optimum? Google mi na "Ramsdenův okulár" tvrdi totez, ale co kdyz je dam bliz, krome toho, ze se zkrati f (a prislusne zmeni zvetseni, pupila, etc), zhorsi se nejak opticke vadyMyslím, že nejlepší korekce vad u Ramsdenova okuláru je, když vzdálenost čoček se rovná jejich ohnisku. To je pak ale jedna v ohniskové rovině druhé a je na ní vidět každé smitko. Ty 2/3 jsou tedy asi optimální kompromis.
Kafka
Refraktor 135/1602 s Chromacorem N, LUNT 35/400, Dobson SW 254/1200, Zeiss 63/840, SW ED 80/600, binar Zeiss 50/540, Somet binar 25x100, triedr Tento 20x60, triedr Zeiss Jenoptem 10x50w, kukátko Kasai WideBino 2,3x40.....
moc Vam fandim. Nenechte se prosim odradit kritikou ostatnich. Ja to chtel vzdycky skusit, ale narazil sem na stejny problem jako Vy. Cena cocek v bezne optice. Ale i presto si myslim ze brejlaky maji stale vyznam. Zvlaste v zemich ( a verte ze takove rezimy jeste na Zemi jsou ), kde pokus o koupi kvalitni optiky ci hotoveho dalekohledu muze byt bezpecnostni riziko. Pak nezbyva nic jineho nez zacit kuchat bryle.
Ty dve tretiny jsou nejake optimum? Google mi na "Ramsdenův okulár" tvrdi totez, ale co kdyz je dam bliz, krome toho, ze se zkrati f (a prislusne zmeni zvetseni, pupila, etc), zhorsi se nejak opticke vady?Huygensův okulár je achromatický a Huygens se při jeho konstrukci opíral o teorii. Pro výsledné ohnisko dvou tenkých čoček vzdálených od sebe d platí: 1/f = 1/f1 + 1/f2 - d/f1f2 . Pro každou z čoček je převrácená hodnota ohniska úměrná (n-1) a tak je graf 1/f v závislosti na indexu lomu parabolou. Nejmenší citlivost na změnu barvy světla bude v jejím vrcholu, odtud d=(f1 + f2)/2.
Pro Ramsdenův okulár (stejné čočky) by však při dodržení odvozené podmínky vznikl problém, o kterém psal kavka. "Dvě třetiny" jsou kompromisem.
Zkuste se poptat u Lambda Praha s.r.o., plankonvexní čočky mají. Nabízejí ovšem i dublety a okuláry. Ať tak či tak, konkurovat Lídlskopu nelze.
Tramvajak: Naštěstí žijeme v zemi, kde nákup optiky neznamená bezpečnostní riziko a brejlák je nostalgickou vzpomínkou těch nás, kteří takto začínali jako děti či puberťáci. Předpokládám, že v takové zemi nežije ani kolega J.V., protože to by neměl k dispozici internet. Nicméně nelze než mu popřát aby si stavbu dalekohledu užil.
