Poncetova plošina neboli ekv. montáž pro dobsony

Horal · #31

Ještě jinak zkoušel jsi zda ti prokluzuje i v protisměru ? Domnívám se že podle výběru hnací rolny bude jedním směrem prokluzovat a druhým nikoliv.
Pohon ještě nemám, ale uvažuju o šnekovém převodu. Je samosvorný a neprokluzuje. Ale ještě nejsem se stavbou tak daleko.

Horal · #32

MilAN napsal:
Ale má. Stačí si myšlenkově nahradit Poncetku německou montáží, kde dalekohled je nahoře a závaží dole. A teď posuň dalekohledem dolu nebo nahoru ( t.j. po deklinační ose).A dostaneš se z původní metastabilní polohy do stabilní nebo labilní !A zde v každé pozici je již jiný poměr sil chceš-li dalekohledem pootočit v RA.
Ty totiž uvažuješ pouze polohu, kdy těžiště je přesne kolmo nad základnou. Ale Poncetka se užívá i v poloze +/- 1/2 h od meridiánu,a tam už olatí to, co jsem psal výše.

Ano, tomu rozumím. Ve své úvaze jsem ale nepředpokládal příliš velkou odchylku od osy, což jsem ale nenapsal. Pokud je odchylka od osy malá (co to je malá??) , pak se samozřejmě rozklad sil projeví, ale jen nepatrně. Pokud je odchylka velká (opět, co je velká??), již je montáž na plošině nestabilní a v krajní poloze může v extrému dojít k vyložení těžiště mimo opěrné body a ke zvrhnutí dalekohledu.

MilAN · #33

Vůbec jsem nemyslel převrhnutí nebo něco podobného . V podstatě s tím souvisí i příspěvky 28a 29. Ten dalekohled bude prostě nevyvážený a má to na pohon stejně neblahý vliv, jako kterákoliv nevyvážená paralaktická montáž

Horal · #34

OK, spletl jsem se.

KpS · #35

Přesně tak jak píše MilAN a jak už zaznělo i v prvních příspěvcích. Bude-li těžiště dobsona včetně pohyblivé části plošiny nad osou (a to i přesně), pak by při povolení třeba aretace třecího kola stačil malý závan větru a celé se to roztočí, dalekohled spadne. Bude-li těžiště pod osou, celé se to ustálí s těžištěm v nejnižší možné poloze. Je to jako kyvadlo. Při otáčení z této nejnižší polohy na kteroukoliv stranu se těžiště začne zdvihat a tu práci musí vykonat pohon. Nutná k tomu síla působící na šroub, nebo předávaná obvodem třecího kola roste s výchylkou, hnací rolna může začít prokluzovat.
Omlouvám se za příliš mnoho slov, ale zákony mechaniky, které tu platí, jsou prosté.

Jan · #36

Pokusil jsem se o stručnou rekapitulaci problematiky motorizace a navigace montáží DOBSON. V příspěvku jsou popsány čtyři typické metody motorizace a navigace DOBSONů včetně výčtu výhod a nevýhod u každého řešení.

Uvítám Vaše připomínky pokud jsem na něco zapomněl, nebo nesprávně formuloval.

Soubor má dvě tiskové stránky, je tudíž příliš dlouhý pro zveřejnění na Astro-Fóru.
Proto je k dispozici ve formátu *.PDF na WEBu, lze ho přečíst nebo stáhnout z URL

http://www.grecner.cz/astro/dobson/dobs_motor_navi.pdf

Zdraví
Jan

MilAN · #37

(C) montáž Dobson řízená PC :
- nevýhody: stáčení pole při fotografování a velmi nesnadná pointace azimutálně montovaného přístroje

(D) - ( máš chybně uvedeno (C) - Navigovaná montáž Dobson bez pohonů :
- všechna komerční řešení nevyžadují použití PC a tudíž není nutné ani napájení (zdrojem jsou tužkové baterie nebo destičková - s výdrží několik nocí)
Protože je tento systém určen pro vizuální pozorování, je navíc použití PC velmi nepraktické, protože ruší adaptaci očí

Martin Vyskočil · #38

Tady jsem nasel dalsi peknou poncetku:

http://www.webastro.net/forum/showthread.php?t=10307

(je potreba sjet po strance trochu niz. Ale pomalu. Ostatni obrazky taky stojej za shlidnuti )

#39

Ale já tam žádnou poncetovu plošinu nevidím. To co tam je, je normální paralaktická montáž typu split-ring, tedy to, jak je montovaný třeba Palomarský 5m reflektor.

Martin Vyskočil · #40

Nojo, mas vlastne pravdu. Od poncetky se to lisi jen tim, ze dobsonovska bedynka je integrovana primo do montaze. Ale ona je poncetka taky vlastne paralaktika, takze kde je ta hranice mezi tim?

#41

Poncetova plošina je PLOŠINA, na kterou se staví celý Dobson. Soustava pak má 3 (někdy i 4) osy. Ty dvě na dobsonu se používají k nastavení objektu. Polární osa plošiny k pohonu za objektem, a astrofotografové se k tomu snaží dodělávat osu pro jemné korekce v deklinaci

Habl · #42

Monáž Newtonu na odkazu je paralaktická montáž Split - Ring (vidlicová montáž), ale montáž Palomarského pětimetru je rámová anglická paralaktická montáž s vybráním do podkovy pro sledování oblasti severní polární sekvence. Obě jsou dvouosé paralaktické montáže.

Habl

#43

Ale tak mě prosímtě tak nechytej za slovo. Princip je snad úplně stejný, ne ? Vybraná podkova, odvalujícící se v nějakém vedení, a v dolním ložisku opřená. Poměry délek jednotlivých dílů se samozřejmě budou lišit podle přístroje a zeměpisné šířky.

MilAN · #44

Habl napsal: Monáž Newtonu na odkazu je paralaktická montáž Split - Ring (vidlicová montáž), ale montáž Palomarského pětimetru je rámová anglická paralaktická montáž s vybráním do podkovy pro sledování oblasti severní polární sekvence. Ale Pavle, vždyť to tak není. Split-Ring je přeci podkova, která se odvaluje naprosto přesně , jako Mt. Palomar.
Obě montáže jsou anglické rámové, není mezi nimi žádný rozdíl. Vidlicová montáž má ložiska umístěna nesymetricky, pouze na jedné straně, zatím co rámová má patní i horní ložisko. A to ho má jak Mt.Palomar, tak i Split -Ring montáž stejné.

Habl · #45

Chtěl jsem jen doplnit, že umístění odvalující se podkovy v ložisku deklinační osy je svým způsobem vidlicová montáž. Deklinační osa je umístěna v podkově. Viz dalekohled na Kitt Peaku v Arizoně.
Kdežto montáž Mt.Palomarského dalekohledu je klasickou anglickou rámovou montáží. Vidlicová montáž má otevřený konec rámu.
Martina jsem se nechtěl nijak dotknout.

Habl