Diapozitiv do el.podoby

[MilAN]

ceres napsal:

Podla mna nemozno u snimok oblohy (nie planet, Slnka, Mesiaca) hovorit o pod- ci prexpozicii. To je viac menej subjektivna zalezitost, najma pri CCD kamerach - nech exponujem akokolvek dlho, vzdy je tam narast informacie (samozrejme, nie pri jasnych hviezdach, kde sa to prepali raz-dva). Záleží, jakou optikou fotíš. 12 bit hloubka odpovídá nějakým 9 mag, to znamené že všechny hvězdy jasnější než limitní mag +9 jsou přeexponovaná.
Takže už u takového Sonnaru 4/300 jsou hvězdy od 7 mag a jasnější přeexponované a žádnou informaci z nich nevydoluješ ( a to právě může být ten jediný významný rozdíl mezi filmem.)

[MP]

MilAN napsal:
Záleží, jakou optikou fotíš. 12 bit hloubka odpovídá nějakým 9 mag, to znamené že všechny hvězdy jasnější než limitní mag +9 jsou přeexponovaná.
Takže už u takového Sonnaru 4/300 jsou hvězdy od 7 mag a jasnější přeexponované a žádnou informaci z nich nevydoluješ ( a to právě může být ten jediný významný rozdíl mezi filmem.)
Ono u dlouhych expozic nejde ani tak o ty hvezdy, jako o jejich okoli. Spravne exponovana hvezda je ( s trochou nadsazky ) bodova, trochu preexponovana take, jen se svetlejsim okolim, ale pak zacne saturovat pixely i difrakcni obrazec kolem, obvykle jasnejsi, nez by odpovidalo idealni soustave. A kdyz je hvezda preexponovana o 5, 6 nebo 7 radu ( takovy Alnitak na fotce Konske hlavy ), tak uz je vypalene dost siroke kolo, ve kterem vsechno ostatni zanikne. Zvlaste neprijemne je to u mensich prumeru optiky, kde je difrakce silnejsi.

[ceres]

MilAN napsal:
Záleží, jakou optikou fotíš. 12 bit hloubka odpovídá nějakým 9 mag, to znamené že všechny hvězdy jasnější než limitní mag +9 jsou přeexponovaná.
Takže už u takového Sonnaru 4/300 jsou hvězdy od 7 mag a jasnější přeexponované a žádnou informaci z nich nevydoluješ ( a to právě může být ten jediný významný rozdíl mezi filmem.)

Ale kvoli hviezdam 7 mag nepouzivam CCD... Pri testoch nasej kamery sme sa dostali pri tom Sonnare z prostriedku BA za 10 s na 13,7 mag, cez N200/800 na 18,6 mag za 30 s... A tu informaciu z toho cipu teda vydolovat viem (10,8 mag pri exp. 15 ms cez Tair 4,5/300..., bin 1x1)

[MilAN]

Pokud utečeme takhle daleko od původního tématui, tak ano. 16 ti bit. hloubka je samozřejmě příznivější, umožní  rozdíl až 11,5 mag.  ale dále už stejně z přepáleného  pixelu nic nevydoluješ. Budeš muset jít na 2x2, 3x3 a pod. Ale to umí film také.

[MP]

ceres napsal:
Ale kvoli hviezdam 7 mag nepouzivam CCD... Pri testoch nasej kamery sme sa dostali pri tom Sonnare z prostriedku BA za 10 s na 13,7 mag, cez N200/800 na 18,6 mag za 30 s... A tu informaciu z toho cipu teda vydolovat viem (10,8 mag pri exp. 15 ms cez Tair 4,5/300..., bin 1x1) :DTo neni problem, pred vic jak rokem jsem tady prezentoval mag. 18.7 Sonnarem, zaclonenym na 5.6 a moji na kolene uplacanou kamerkou, z balkonu panelaku za 32 sec. s 8bitovym prevodem ( nelinearnim ).

Problem je, ze ty hvezdy pod 7mag. jsou na obloze, mrchy, vsude, vlezou Vam do obrazku i kdyz je tam nechcete.

[MP]

MilAN napsal: Pokud utečeme takhle daleko od původního tématui, tak ano. 16 ti bit. hloubka je samozřejmě příznivější, umožní rozdíl až 11,5 mag.
Neni. Take jsme tu debatovali o tom, ze 16 bitu pro CCD nema vyznam, protoze dynamicky rozsah dobreho a dobre chlazeneho CCD je kolem 11 bitu, u CMOS jeste mene. Tech 16 bitu se pouziva bud pro statisticke vyhodnoceni velkeho poctu snimku u velmi kvalitnich ( presnych ) kamer, nebo pro zjednoduseni obvodu, zpracujicich signal z CCD ( proste se to prevede se vsim vsudy bez CDS a dynamickeho nastaveni vizualni cerne a pak se to upravi digitalne ).

[ceres]

MP napsal: Problem je, ze ty hvezdy pod 7mag. jsou na obloze, mrchy, vsude, vlezou Vam do obrazku i kdyz je tam nechcete.

No pri takej M1, 2, 3, 4, 5, 9, 10, 11, 12, 14, 16, 17, 18, 19, 22, 26, 27, 28, 29, 30, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 41, 42, 46, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110 nemam v poli 30x30’ ziadnu 7 mag, len v niekolkych pripadoch 8 mag, najcastejsie 9 mag a slabsie.
Vzdy to zavisi od toho, co chcem fotit, aby som vedel, co mi zaber vylepsi, co pokazi, ci mam urobit vela kratkych snimok alebo len par dlhych expozicii. Pri vela kratkych tie "knedle" budu mensie a kedze uz som upustil od scitavania snimkov a robim iba priemery, velkost obrazov hviezd sa na vyslednom zabere nezvacsuje, skor o nejakych 10-15% zmensuje (DDP a pod.). Tym som chcel povedat, ze robit na film 100 polminutovych snimok je rozdiel, ako nechat kameru (alebo DSLR), aby to nasnimal a potom to spracujem...

[MP]

To je pravda. S nizkou dynamikou se da vzdycky vyrovnat skladanim vetsiho poctu snimku - take to tak vsichni delame. Jen je casto potreba kombinovat ruzne dlouhe expozice, aby na vyslednem snimku byly prokreslene jasne i slabe casti. Kdyz se podivas na me pokusy s CCTV kamerou s 8bitovym video prevodnikem, tak jsem obcas pouzival serie expozic v rozsahu od zlomku sekundy po 15 nebo 30 sekund. Je s tim pak dost prace.

To pole 30x30' je dobre pro kameru, s fotakem ( at uz digitalnim, nebo filmovym ) vetsinou fotime vetsi kusy oblohy ( muj EOD 20D + N200/800 : 1.6x1.1 stupne ). A nejvic mi prepalene hvezdy vadi u sirokouhlych fotek mensimi objektivy. Nejen, ze je tam vic hvezd, ale jsou relativne k zornemu poli vetsi, protoze na malem prumeru objektivu se vice projevuje difrakce. Kdyz se podivas na Labut nebo Orion 135mm objektivem, tak se tam mlhoviny ztraceji v zaplave preexponovanych hvezd.

Jinak ten seznam objektu je krasny, ale u vsech galaxii a kulovych hvezdokup vadi mala dynamika i bez hvezd. Je problem dostat na fotku slabe periferni oblasti a pritom neprepalit stred. A lahudka je takova M42, kdyz tam chceme videt Trapez a zaroven okraje mlhoviny. Tady se mi to skoro povedlo, ale podivej se do popisu, kolik ruznych expozic jsem skladal. Mnohem lepsi je fotka Canonem a Newtonem od Martina Myslivce, ale jak pise, tak i u toho Canona s pomerne slusnou dynamikou toho poskladal dost, aby z toho ten rozsah dostal.

[ceres]

MP napsal: ...u vsech galaxii a kulovych hvezdokup vadi mala dynamika i bez hvezd. Je problem dostat na fotku slabe periferni oblasti a pritom neprepalit stred.
Gulovky su naozaj vyzvou, dostat neprepaleny stred M13 sa mi podarilo len tu:

http://www.softhard.sk/astropix/images/galeria/m13.jpg

aj ked sme na N200/800 nemali MPCC a ta koma je tam teda obrovska :-/

[MP]

ceres napsal:
Gulovky su naozaj vyzvou, dostat neprepaleny stred M13 sa mi podarilo len tu:
Jo, take bych tu mel jednu neprepalenou, i kdyz v mensim rozliseni, Megrezem a CCTV kamerkou
Tesi mne, ze i jini se snazi s tou dynamikou neco delat. Porad vidim spousty fotek kulovek a galaxii, kde jsou sice krasne slabe okrajove casti, ale pul obrazu objektu uprostred tvori jednolita bila plocha.

[RNT]

To: Jan

Já jsem si koupil Minoltu Dimage Scan Elite 5400 a jsem naprosto spokojen....

Pokud uvažuješ o nákupu a chceš ověřit schopnosti, pošli mi pár políček diafilmu, já to naskenuju a odešlu zpět s CD.

[Hadra]

Zeptám se zjednodušeně, vím že vstupuje vícero faktorů, ale máte praktickou zkušenost?
Bude rozdíl v zrnitosti na dia za podmínky stejně dlouhé expozice na stejný film, ale v dobré tmě a v druhém případě se světelným znečištěním? Je zrnitost limitována fyzikálně - emulze, nebo ji můžou zhoršit podmínky-světelné pozadí a nakolik? díííky.

[MilAN]

Zrno je vlatností emulze + způsobu vyvolání materiálu.

[Hadra]

MilAN napsal: Zrno  je vlatností emulze + způsobu vyvolání materiálu.Díky za ubezpečení - to co mi vrtalo hlavou bude tedy způsob vyvolání...

[3J]

No něco na tom bude . Pamatuji si že když jsem vzal na český Foma film DDR vývojku orwo r09( nebo tak nějak) tak sice byl negativ tochu šedivější ( musel jsem brát tvrdé papíry ) ale měl menší zrno.

Bylo mi 12 -14 let a zkoušel jsem fotit Meoptou Microma. Tam už to zvětšení bylo znát.

Jo a jak si pamatuju, v létě byl problém s teplotou vývojky. Neb měla mít 20° a z kohoutku tekla tak o 5° teplejší a to už bylo taky znát.