Meranie jasu oblohy pomocou SQM

kojan · #31

No, neni mi uplne jasne co by to jedno zkusebni SQM-LE delaloNo a k cemu je teda mobilni SQM? Proste by se dalo lepe sledovat vyvoj LP v lokalite. Taky by to byla idealni pomucka ke zjisteni krivek zapadu (opravdu vite kdy uz muzeme povazovat vliv Mesice za zanedbatelny? Mozna jsem neznalek, ale ja zatim nevim o zadnych krivkach zavislosti astronomicke noci na hloubce Mesice pod obzorem a jeho fazi, kdyz tak me opravte) Budes mit taky serii kvalitnich mereni, se SQM precejen nemuzes merit non stop kazdy den kdy jen to jde.
A argument ze kazdy by ho chtel mit u sebe je nesmyslny - proste bude tam, kde jsou pro nej nejvhodnejsi podminky (tma, pripojeni k siti, meteostanice, webkamera...)

No kdyz neneni zajem tak baban no, prislo mi ze stovku maximalne dve muze obetovat kazdy a bylo by to fajn mit aspon jeden at se poucime...

michal.b · #32

Ja nerozporuju sikovnost SQM-LE jako takoveho, ale to skladani se na jeden "zkusebni" exemplar, ktery bude umisteny nekde v tramtarii (OK, kdyz se dohodneme, ze bude na meteostanici na Primde, tak klidne 2 kila prispeju ;D ).
U mobilniho SQMka ma skladani logiku - hodne lidi ho vezme na hodne mist, promeri se kus uzemi a kazdy si zjisti jak je na tom jeho stanoviste (coz je pro vetsinu pozorovatelu hlavni motivace). U stacionarniho pristroje by to melo logiku pro skupinu lidi v okoli stanoviste (treba jak psal ladis, ze by ho pichl na Jizerku - tam by se to dobre uzivilo, protoze v severnich cechach je tech lidi spousta).
Mnohem lepsi by podle me bylo, kdyby se podarilo dostat ty mrsky na sit profi meteostanic - stejne jako se tam foti bolidy, mohla by se tam merit obloha. Ale to neni na skladani par stovek v nekolika lidech.

Honza Ebr (honza42) · #33

michale, s těma bolidovkama: dnes už jsou na některých-mnoha-všech (nevím) místech automatické stanice, které ledaccos uměji, včetně toho, že poznají, kdy je hezky - nemají v sobě v principu něco podobného jako SQM? případně pokud ne, možná by se to do nich dalo vnutit, což by znamenalo kontaktovat oddělěení MPH v Ondřejově (P. Spurný, J. Borovička). Ohledně takových věcí sice nebývá velká pružnost zvykem, ale zkusit by se to mohlo.

Tharos · #34

Honza: Mám pocit, že na principu měření jasu oblohy ta detekce nefunguje, nedokážu si dost dobře představit spolehlivost takového řešení... Ale jednu tu kameru mají právě na Churáňově, a tak se klidně ještě můžu optat.

Umístění na ty stanice je fajn nápad a dost možná bych na to šel spíš přes ČHMÚ... Nějak mám pocit, že by mohli být pružnější... a navíc těch profi stanic je víc, bolidové kamery jsou asi jenom na Churáňově a v Ondřejově, jestli se nepletu. Proto kdyby ČHMÚ neprotestovali prakticky jenom proti využití jejich konektivity na jedné stanici, dost možná by to vyšlo i na jiných místech podle potřeby/možností.

michal.b · #35

Bolidove kamery primo na meteostanicich by mely byt na Primde, Churanove, Svratouchu, Cervene hore a Lyse hore.
O tech novych automatickych kamerach moc nevim, ale na Wiki je o nich lecos napsano. Senzory oblacnosti vetsinou pracuji na mereni v IR oblasti (zatazena obloha se jevi teplejsi nez jasna), takze tudy cesta nepovede. Nicmene je tam zrejme nejake cidlo na snimani jasu oblohy, ktere by se snad dalo po nejake kalibraci pouzit. Asi by opravdu nebylo od veci pozeptat se na to primo v Ondrejove, kdyz uz tam takovy detektor je, proc ho nevyuzit i jinak, ze

kojan · #36

Ja nerozporuju sikovnost SQM-LE jako takoveho, ale to skladani se na jeden "zkusebni" exemplar, ktery bude umisteny nekde v tramtarii (OK, kdyz se dohodneme, ze bude na meteostanici na Primde, tak klidne 2 kila prispejuGrin ).No dobre, kdyz nechces nechtej. Ale stale trva muj dotaz - jsou nekde krivky zavislosti zacatku astronomicke noci v zavislosti na hloubce mesice pod obzorem a jeho fazi? Pokud ano, docela by se hodilo je sem dat at vim kdy zacit mereni po zapadu Mesice. Pokud ne, je stacionarni exemplar na toto idealni.

Psion · #37

Uvidím podle měření, jak bude SQM-LE použitelné. Budu mít data se všemi běžnými hodnotami v meteorologii, údaje o svitu Slunce a tak bude i dobré mít údaje o kvalitě noční oblohy. Všechny data budou online na internetu a může to přinést zajímavé údaje (alespoň pro mě).

michal.b · #38

Uvidím podle měření, jak bude SQM-LE použitelné. Budu mít data se všemi běžnými hodnotami v meteorologii, údaje o svitu Slunce a tak bude i dobré mít údaje o kvalitě noční oblohy. Všechny data budou online na internetu a může to přinést zajímavé údaje (alespoň pro mě).
To je bezva. Kde to budes mit umistene?

kojan · #39

Dobre fajn, to se hodi.. a zkousel to nekdo overit? Mimo jine ten odkaz po me chce ale jmeno a heslo... a Myslim ze s tvrzenim pri uplnku a tudiz kdykoliv jindy nemas pravdu. Podle selske logiky prece treba par dnu po novu splni podminku menen nez O,O1 driv nez pri uplnku.

No tak kdyz teda Psion ma jeden exemplar mit takze diskuze o slozce je zbytecna pokud bude Psion tak hodny a podeli se s nami o data...

michal.b · #40

Dobre fajn, to se hodi.. a zkousel to nekdo overit? Mimo jine ten odkaz po me chce ale jmeno a heslo... a Myslim ze s tvrzenim pri uplnku a tudiz kdykoliv jindy nemas pravdu. Podle selske logiky prece treba par dnu po novu splni podminku menen nez O,O1 driv nez pri uplnku.

To je divne, po me to nic nechce Nicmene odkaz vede na clanek o mereni jasu oblohy na Paranalu behem soumraku a porovnava vysledky s jednoduchym teoretickym modelem.
S tim tvrzenim o uplnku a kdykoliv jindy - vsak ano, par dni po novu bude podminka splnena drive - a tedy pri 6° uz zcela urcite (je to postacujici podminka, nikoliv nutna).

Tharos · #41

a zkousel to nekdo overit?Jo, ověřoval jsem. Mám graf z noci, kdy jsem začínal pozorovat a měřit v době s Měsícem ve fázi kolem 0.74 nad obzorem a skutečně jeho vliv přestal být patrný když byl zhruba 5° pod obzorem. Pro úplněk by se to přiblížilo k těm 6°. Pro Slunce je pak důležitá hranice 18° pod obzorem - i to jsem tehdy ověřil. Poté, co se přehouplo přes výšku -18°, začal jas oblohy dramaticky narůstat.

Doplnění: To s tím sluncem platí zejména ráno, večer je ještě problém s o něco vyšším LP a taky s "vybíjením airglow", které z večera prostě září o něco víc. Mám zkušenost, že i po klesnutí Slunce pod -18° obloha nadále konstatně jemně tmavne a nejtmavší bývá v poslední fázi noci před svítáním.

kojan · #42

Supr, tak precejen jsme se dobrali k nejakemu vysledku. Tak potom by bylo fajn dat do metodiky mereni ze ve fazi mesice takove a takove zacinejte mereni nejdrive za x minut po zapadu. Samozrejme ze to nebude presne, protoze zalezi na sklonu osy pod kterouz zapada, ale tak nejak plusminus... zase bude asi taky zlezet kde merim, jestli nekde v temnu, nebo ve meste kde mam hodnoty kolem 18, tak to uz me nejake 0,0hovno od mesice nevytrne.

Psion · #43

No tak kdyz teda Psion ma jeden exemplar mit takze diskuze o slozce je zbytecna pokud bude Psion tak hodny a podeli se s nami o data...
Určitě se podělím, budou on-line na webu

Psion · #44

Tak zařízení dnes dorazilo. Koupil jsem k tomu SW pro přenos dat na internet, programovat to by byla ztráta času a takhle vypadá graf měření - zatím měření v bytě.

Tharos · #45

Wau, tak to vypadá úplně skvěle

! Gratuluju k pravděpodobně prvnímu SQM -LE v ČR

. Zkušenosti s ním budou určitě užitečné pro všechny.

Chtěl bych dodělat rozhraní pro SQM -LE do připravované nadnárodní verze skyquality. Ještě to má čas, sotva jsem namodeloval základní funkce a implementací se teprve hodně pozvolna začínám zabývat (bude to hodně rozsáhlé

), ale ve finále možnost "zaregistrování" SQM -LE k nějaké lokalitě a zpřístupnění dat z něj pro všechny bych tam rozhodně chtěl mít.

Koukám na Unihedron webu, že se v systému chová jako síťové zařízení a protokol k němu je dostupný... Dost možná bych pak dopsal nějakého klienta, který by právě sloužil k zajišťění toku dat mezi zařízením a skyquality. Že by si uživatel stáhl nějakého jednoduchého klienta, do něj naťukal svůj login, vybral lokalitu, pro kterou jej registruje, zadal, pod kterou IP je v lokální síti zařízení dostupné a pak jenom sputil aplet na pozadí a on už by se postaral o zbytek... Tohle bych rád ve finální verzi měl

. Koukám, že ten protokol je vcelku triviální.